dnes je 28.2.2024

Input:

1924/2006, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o výživových a zdravotních tvrzeních o potravinách

9.2.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.5.1
1924/2006, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o výživových a zdravotních tvrzeních o potravinách

Evropská komise

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1924/2006
ze dne 20. prosince 2006

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

V souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy.

Zatímco:

(1) Stále větší počet potravin označených a inzerovaných ve Společenství nese výživová a zdravotní tvrzení. V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a usnadnění jejich výběru musí být výrobky uváděné na trh bezpečné a náležitě označeny.

(2) Rozdíly mezi vnitrostátními předpisy týkajícími se takových tvrzení mohou bránit volnému pohybu potravin a vytvářet nerovné podmínky hospodářské soutěže. Mají tak přímý dopad na fungování vnitřního trhu. Je proto nezbytné přijmout pravidla Společenství pro používání výživových a zdravotních tvrzení na potravinách.

(3) Obecná ustanovení o označování obsahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a reklamy. Směrnice 2000/13/ES obecně zakazuje používání informací, které by uváděly kupujícího v omyl nebo připisovaly potravinám léčivé vlastnosti. Toto nařízení by mělo doplňovat obecné zásady směrnice 2000/13/ES a stanovit zvláštní ustanovení týkající se používání výživových a zdravotních tvrzení týkajících se potravin, které mají být jako takové dodávány spotřebiteli.

(4) Toto nařízení by se mělo vztahovat na všechna výživová a zdravotní tvrzení uváděná v obchodních sděleních, včetně, mimo jiné , obecné reklamy na potraviny a propagačních kampaní, jako jsou ty, které zcela nebo zčásti podporují veřejné orgány. Nemělo by se vztahovat na tvrzení, která jsou uvedena v nekomerčních sděleních, jako jsou výživové pokyny nebo rady vydané orgány a subjekty veřejného zdraví, nebo na nekomerční sdělení a informace v tisku a ve vědeckých publikacích. Toto nařízení by se mělo rovněž vztahovat na ochranné známky a jiné obchodní značky, které lze vykládat jako výživová nebo zdravotní tvrzení.

(5) Nepříznivá výživová tvrzení nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení; Členské státy, které hodlají zavést vnitrostátní systémy týkající se nepříznivých výživových tvrzení, by měly tyto systémy oznámit Komisi a ostatním členským státům v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998, kterou se stanoví postup při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti.

(6) Na mezinárodní úrovni přijal Codex Alimentarius v roce 1991 Všeobecné pokyny pro tvrzení a v roce 1997 Pokyny pro používání výživových tvrzení. V roce 2004 přijala Komise pro Codex Alimentarius jejich změnu. Tato změna se týká zahrnutí zdravotních tvrzení do pokynů z roku 1997. Náležitá pozornost je věnována definicím a podmínkám stanoveným v pokynech Codexu.

(7) Možnost používat pro roztíratelné tuky tvrzení "nízkotučný" podle nařízení Rady (ES) č. 2991/94 ze dne 5. prosince 1994, kterým se stanoví normy pro roztíratelné tuky, by měla být přizpůsobena ustanovením tohoto nařízení, jakmile možný. Nařízení (ES) č. 2991/94 se mezitím vztahuje na produkty, na které se vztahuje.

(8) Existuje široká škála živin a dalších látek včetně, ale bez omezení, vitamínů, minerálů včetně stopových prvků, aminokyselin, esenciálních mastných kyselin, vlákniny, různých rostlin a bylinných extraktů s nutričním nebo fyziologickým účinkem, který může být přítomen v potraviny a být předmětem reklamace. Proto by měly být stanoveny obecné zásady platné pro všechna tvrzení uváděná na potravinách, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele, poskytnuty spotřebiteli potřebné informace, aby se mohl rozhodovat s plnou znalostí faktů, a rovněž vytvořeny rovné podmínky hospodářské soutěže pro spotřebitele potravinářský průmysl.

(9) Potraviny propagované pomocí tvrzení mohou spotřebitelé vnímat jako potraviny s nutričními, fyziologickými nebo jinými zdravotními výhodami ve srovnání s podobnými nebo jinými produkty, do kterých tyto živiny a jiné látky nejsou přidávány. To může spotřebitele povzbudit k výběru, který přímo ovlivňuje jejich celkový příjem jednotlivých živin nebo jiných látek způsobem, který by byl v rozporu s vědeckými doporučeními. K řešení tohoto potenciálního nežádoucího účinku je vhodné zavést určitá omezení, pokud jde o výrobky s tvrzeními. V této souvislosti jsou faktory, jako je přítomnost určitých látek, například obsah alkoholu ve výrobku nebo nutriční profil výrobku, vhodnými kritérii pro určení, zda na výrobku mohou být uvedena tvrzení. Použití těchto kritérií na vnitrostátní úrovni, i když je odůvodněné tím, že spotřebitelům umožní informovaný výběr výživy, pravděpodobně povede k překážkám obchodu uvnitř Společenství, a proto by mělo být harmonizováno na úrovni Společenství.

(10) Použití nutričních profilů jako kritéria by mělo za cíl zabránit situaci, kdy výživová nebo zdravotní tvrzení zakrývají celkový nutriční stav potravinářského výrobku, což by mohlo spotřebitele uvést v omyl, když se snaží v rámci vyvážené stravy vybírat zdravá jídla. Výživové profily stanovené v tomto nařízení by byly určeny výhradně k tomu, aby se řídily okolnosti, za kterých lze tvrzení uvádět. Měly by být založeny na obecně uznávaných vědeckých údajích týkajících se vztahu mezi stravou a zdravím. Profily by však měly rovněž umožňovat inovaci produktů a měly by zohledňovat variabilitu stravovacích návyků a tradic a skutečnost, že jednotlivé produkty mohou hrát důležitou roli v kontextu celkové stravy.

(11) Stanovení nutričních profilů by mělo brát v úvahu obsah různých živin a látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, zejména těch, jako jsou tuky, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl/sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem v celková strava se nedoporučuje, stejně jako poly- a mononenasycené tuky, dostupné sacharidy jiné než cukry, vitamíny, minerály, bílkoviny a vláknina. Při nastavování nutričních profilů je třeba vzít v úvahu různé kategorie potravin a místo a úlohu těchto potravin v celkovém jídelníčku. Pro určité potraviny nebo kategorie potravin mohou být nutné výjimky z požadavku respektovat stanovené nutriční profily v závislosti na jejich úloze a významu ve stravě obyvatelstva. Jednalo by se o složité technické úkoly a přijetím příslušných opatření by měla být pověřena Komise s přihlédnutím k doporučením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.

(12) Doplňky stravy definované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy nabízených v tekuté formě a obsahujících více než 1,2 % objemová alkoholu se podle tohoto nařízení nepovažují za nápoje.

(13) V současné době se při označování a reklamě potravin v některých členských státech používá široká škála tvrzení týkajících se látek, u nichž se neprokázalo, že jsou prospěšné nebo pro něž v současnosti neexistuje dostatečná vědecká shoda. Je nutné zajistit, aby bylo prokázáno, že látky, na které se tvrzení vztahuje, mají příznivý nutriční nebo fyziologický účinek.

(14) Aby bylo zajištěno, že uvedená tvrzení jsou pravdivá, je nutné, aby látka, která je předmětem tvrzení, byla přítomna v konečném výrobku v množství, které je dostatečné, nebo aby látka chyběla nebo byla přítomna ve vhodně snížených množstvích, aby měla uváděný nutriční nebo fyziologický účinek. Látka by měla být také dostupná pro tělo. Kromě toho, a je-li to vhodné, by významné množství látky vyvolávající uváděný nutriční nebo fyziologický účinek mělo být zajištěno množstvím potraviny, u kterého lze důvodně předpokládat, že bude spotřebováno.

(15) Je důležité, aby tvrzení o potravinách spotřebitel pochopil, a je vhodné chránit všechny spotřebitele před zavádějícími tvrzeními. Od přijetí směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o klamavé a srovnávací reklamě však Soudní dvůr Evropských společenství shledal při rozhodování o reklamních věcech nezbytným zkoumat vliv na fiktivní reklamu, typický spotřebitel. V souladu se zásadou proporcionality as cílem umožnit účinné uplatňování ochranných opatření v ní obsažených bere toto nařízení jako měřítko průměrného spotřebitele, který je přiměřeně dobře informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný, s přihlédnutím k sociálním, kulturním a jazykové faktory, jak je vykládá Soudní dvůr, ale obsahuje ustanovení, které má zabránit vykořisťování spotřebitelů, jejichž vlastnosti je činí zvláště zranitelnými vůči zavádějícím tvrzením. Pokud je tvrzení specificky zaměřeno na určitou skupinu spotřebitelů, jako jsou děti, je žádoucí, aby byl dopad tvrzení posouzen z pohledu průměrného člena této skupiny. Test průměrného spotřebitele není statistickým testem. Vnitrostátní soudy a orgány budou muset s ohledem na judikaturu Soudního dvora určit typickou reakci průměrného spotřebitele v daném případě na základě vlastního úsudku.

(16) Hlavním aspektem, který je třeba vzít v úvahu při používání výživových a zdravotních tvrzení, by mělo být vědecké zdůvodnění a provozovatelé potravinářských podniků, kteří tvrzení používají, by je měli odůvodnit.

(17) Výživové nebo zdravotní tvrzení by nemělo být uváděno, pokud je v rozporu s obecně uznávanými výživovými a zdravotními zásadami nebo pokud podporuje nebo schvaluje nadměrnou konzumaci jakékoli potraviny nebo znevažuje správnou dietní praxi.

(18) Vzhledem k pozitivnímu obrazu potravin s výživovými a zdravotními tvrzeními a možnému dopadu, který tyto potraviny mohou mít na stravovací návyky a celkový příjem živin, by měl být spotřebitel schopen zhodnotit jejich celkovou nutriční kvalitu. Nutriční označování by proto mělo být povinné a mělo by být rozsáhlé u všech potravin, které obsahují zdravotní tvrzení.

(19) Obecná ustanovení o nutričním označování jsou obsažena ve směrnici Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin. Podle uvedené směrnice by mělo být nutriční označování povinné, pokud se na označení, při prezentaci nebo v reklamě objeví nutriční tvrzení, s výjimkou obecné reklamy. Pokud se nutriční tvrzení vztahuje na cukry, nasycené mastné kyseliny, vlákninu nebo sodík, měly by být uvedeny informace ze skupiny 2 definované v čl. 4 odst. 1 směrnice 90/496/EHS. V zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele by tato povinnost poskytovat informace skupiny 2 měla platit obdobně tam, kde se uvádí jakékoli zdravotní tvrzení, s výjimkou obecné reklamy.

(20) Rovněž by měl být vytvořen seznam povolených výživových tvrzení a jejich zvláštních podmínek použití na základě podmínek pro používání takových tvrzení, které byly dohodnuty na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni a stanoveny v právních předpisech Společenství. Jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele stejný význam jako výživové tvrzení uvedené ve výše uvedeném seznamu, by mělo podléhat stejným podmínkám použití, které jsou v něm uvedeny. Například tvrzení související s přidáním vitamínů a minerálních látek jako "s...", "obnovený...", "přidaný..." nebo "obohacený..." by měla podléhat podmínkám stanoveným pro tvrzení "zdroj...". Seznam by měl být pravidelně aktualizován, aby zohlednil vědecký a technologický vývoj. Kromě toho je u srovnávacích tvrzení nutné, aby srovnávané výrobky byly pro konečného spotřebitele jasně identifikovány.

(21) Podmínky pro tvrzení jako "bez laktózy" nebo "bez lepku", které jsou určeny skupině spotřebitelů se specifickými poruchami, by měly být upraveny ve směrnici Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů České republiky. členské státy týkající se potravin určených pro zvláštní výživu. Kromě toho uvedená směrnice umožňuje, aby potraviny pro běžnou spotřebu mohly uvádět svou vhodnost pro použití těmito skupinami spotřebitelů, pokud splňují podmínky pro takové prohlášení. Dokud nebudou podmínky pro taková prohlášení stanoveny na úrovni Společenství, mohou členské státy zachovat nebo přijmout příslušná vnitrostátní opatření.

(22) Zdravotní tvrzení by měla být povolena pro použití ve Společenství pouze po vědeckém posouzení na nejvyšší možné úrovni. Aby bylo zajištěno harmonizované vědecké posouzení těchto tvrzení, měl by tato posouzení provádět Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

(23) Existuje mnoho faktorů, kromě dietních, které mohou ovlivnit psychologické a behaviorální funkce. Komunikace o těchto funkcích je proto velmi složitá a je obtížné předat komplexní, pravdivé a smysluplné sdělení v krátkém tvrzení, které se má použít při označování potravin a v reklamě na ně. Proto je vhodné při použití psychologických a behaviorálních tvrzení vyžadovat vědecké zdůvodnění.

(24) S ohledem na směrnici Komise 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách určených pro použití při nízkoenergetických dietách pro snížení hmotnosti, která zakazuje při označování, obchodní úpravě a reklamě produktů, na něž se vztahuje uvedená směrnice, jakékoli odkazy vzhledem k rychlosti nebo množství úbytku hmotnosti, který může vyplynout z jejich používání, se považuje za vhodné rozšířit toto omezení na všechny potraviny.

(25) Zdravotní tvrzení jiná než ta, která odkazují na snížení rizika onemocnění, založená na obecně uznávaných vědeckých údajích, by měla podléhat jinému typu posouzení a schvalování. Je proto nezbytné po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin přijmout seznam Společenství obsahující tato povolená tvrzení.

(26) Aby bylo možné držet krok s vědeckým a technologickým rozvojem, měl by být výše uvedený seznam v případě potřeby neprodleně revidován. Tyto revize jsou prováděcími opatřeními technické povahy a jejich přijetím by měla být pověřena Komise, aby se postup zjednodušil a urychlil.

(27) Pestrá a vyvážená strava je předpokladem dobrého zdraví a jednotlivé produkty mají v kontextu celkové stravy relativní význam. Kromě toho je strava jedním z mnoha faktorů ovlivňujících nástup některých lidských onemocnění. Další faktory, jako je věk, genetická predispozice, úroveň fyzické aktivity, spotřeba tabáku a jiných drog, expozice životního prostředí a stres, to vše může ovlivnit nástup lidských onemocnění. Na tvrzení týkající se snížení rizika onemocnění by se proto měly vztahovat zvláštní požadavky na označování.

(28) Aby se zajistilo, že zdravotní tvrzení jsou pravdivá, jasná, spolehlivá a užitečná pro spotřebitele při výběru zdravé výživy, měla by být ve stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a v následujících autorizační řízení.

(29) V některých případech samotné vědecké posouzení rizik nemůže poskytnout všechny informace, na kterých by mělo být založeno rozhodnutí o řízení rizik. Proto by měly být zohledněny další legitimní faktory relevantní pro danou záležitost.

(30) V zájmu transparentnosti a s cílem vyhnout se vícenásobným žádostem o tvrzení, která již byla posouzena, by Komise měla zřídit a aktualizovat veřejný rejstřík obsahující seznamy takových tvrzení.

(31) Za účelem stimulace výzkumu a vývoje v zemědělsko-potravinářském průmyslu je vhodné chránit investice inovátorů do shromažďování informací a údajů na podporu žádosti podle tohoto nařízení. Tato ochrana by však měla být časově omezena, aby se zabránilo zbytečnému opakování studií a zkoušek.

(32) Vzhledem ke zvláštní povaze potravin s tvrzeními by měly být k dispozici další prostředky k těm, které mají kontrolní orgány obvykle k dispozici, aby se usnadnilo účinné sledování těchto produktů.

(33) Aby se provozovatelé potravinářských podniků mohli přizpůsobit požadavkům tohoto nařízení, jsou nezbytná přiměřená přechodná opatření.

(34) Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, konkrétně zajistit účinné fungování vnitřního trhu, pokud jde o výživová a zdravotní tvrzení, a zároveň poskytovat vysokou úroveň ochrany spotřebitele, nemohou členské státy uspokojivě dosáhnout, a proto jej lze lépe dosáhnout na úrovni Společenství, Společenství může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(35) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi,

PŘIJALI TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
PŘEDMĚT, ROZSAH A DEFINICE

Článek 1

Předmět a rozsah

1. Toto nařízení harmonizuje ustanovení právních a správních předpisů členských států, která se týkají výživových a zdravotních tvrzení, aby bylo zajištěno účinné fungování vnitřního trhu a zároveň vysoká úroveň ochrany spotřebitele.

2. Toto nařízení se vztahuje na výživová a zdravotní tvrzení uváděná v obchodních sděleních, ať už při označování, obchodní úpravě nebo reklamě potravin, které mají být jako takové dodávány konečnému spotřebiteli, včetně potravin, které jsou uváděny na trh nebalené nebo dodávané volně ložené.

Vztahuje se rovněž na potraviny určené k zásobování restaurací, nemocnic, škol, jídelen a podobných zařízení společného stravování.

3. Ochrannou známku, obchodní značku nebo vymyšlený název objevující se v označení, obchodní úpravě nebo reklamě potraviny, kterou lze vykládat jako výživové nebo zdravotní tvrzení, lze použít, aniž by prošla schvalovacími postupy stanovenými v tomto nařízení, za předpokladu, že je doprovázeno souvisejícím výživovým nebo zdravotním tvrzením v takovém označení, prezentaci nebo reklamě, které jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

4. Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena tato ustanovení Společenství:

(A) směrnice 89/398/EHS a směrnice přijaté na jejím základě;

(b) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod;

(C) Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení:

(A) definice "potraviny", "provozovatel potravinářského podniku", "uvádění na trh" a "konečný spotřebitel", uvedené v článku 2, čl. 3 odst. 3, čl. 3 odst. 8 a čl. 3 odst. 18 nařízení (ES) 178/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy v otázkách bezpečnosti potravin;

(b) použije se definice "doplňku stravy" stanovená ve směrnici 2002/46/ES;

(C) definice "nutričního značení", "bílkoviny", "sacharidy", "cukry", "tuky", "nasycené mastné kyseliny", "mononenasycené mastné kyseliny", "polynenasycené mastné kyseliny" a "vláknina" stanovené ve směrnici 90/496 /EHS se použije;

(d) použije se definice "označování" uvedená v čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice 2000/13/ES.

2. Použijí se rovněž tyto definice:

1. "tvrzením" jakékoli sdělení nebo znázornění, které není povinné podle právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů, včetně obrazového, grafického nebo symbolického znázornění, v jakékoli formě, které uvádí, naznačuje nebo naznačuje, že potravina má zvláštní vlastnosti;

2. "živinou" se rozumí bílkovina, sacharid, tuk, vláknina, sodík, vitamíny a minerální látky uvedené v příloze směrnice 90/496/EHS a látky, které patří do jedné z těchto kategorií nebo jsou jejími složkami;

3. "jinou látkou" látka jiná než živina, která má nutriční nebo fyziologický účinek;

4. "výživovým tvrzením" se rozumí jakékoli tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo navozuje dojem, že potravina má zvláštní příznivé nutriční vlastnosti díky:

(A) energii (výhřevnost) to

(i) poskytuje,

(ii) poskytuje ve snížené nebo zvýšené sazbě, popř

(iii) neposkytuje; a/nebo

(b) živin nebo jiných látek

(i) obsahuje,

(ii) obsahuje ve sníženém nebo zvýšeném poměru, popř

(iii) neobsahuje;

5. "zdravotním tvrzením" se rozumí jakékoli tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo naznačuje, že existuje vztah mezi kategorií potravin, potravinou nebo jednou z jejích složek a zdravím;

6. "tvrzením o snížení rizika onemocnění" se rozumí jakékoli zdravotní tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo z něj vyplývá, že konzumace určité kategorie potravin, potraviny nebo jedné z jejích složek významně snižuje rizikový faktor rozvoje lidské nemoci;

7. "Úřadem" se rozumí Evropský úřad pro bezpečnost potravin zřízený nařízením (ES) č. 178/2002.

KAPITOLA II
OBECNÉ ZÁSADY

článek 3

Obecné zásady pro všechny reklamace

Výživová a zdravotní tvrzení mohou být použita při označování, obchodní úpravě a reklamě potravin uváděných na trh ve Společenství, pouze pokud jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

Aniž jsou dotčeny směrnice 2000/13/ES a 84/450/EHS, použití výživových a zdravotních tvrzení nesmí:

(A) být nepravdivé, nejednoznačné nebo zavádějící;

(b) vyvolávat pochybnosti o bezpečnosti a/nebo nutriční přiměřenosti jiných potravin;

(C) podporovat nebo omlouvat nadměrnou konzumaci jídla;

(d) tvrdit, naznačovat nebo naznačovat, že vyvážená a pestrá strava nemůže obecně poskytnout přiměřené množství živin. Postupem podle čl. 24 odst. 2 lze s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám přijmout odchylky v případě živin, jejichž dostatečné množství nelze zajistit vyváženou a pestrou stravou, včetně podmínek pro jejich uplatňování přítomné v členských státech;

(E) odkazují na změny tělesných funkcí, které by mohly u spotřebitele vyvolat strach nebo jej zneužít, a to buď textově, nebo prostřednictvím obrazového, grafického nebo symbolického znázornění.

článek 4

Podmínky používání výživových a zdravotních tvrzení

1. Do 19. ledna 2009 stanoví Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2 zvláštní nutriční profily a podmínky, včetně výjimek, které musí být dodržovány při používání výživových a zdravotních tvrzení na potravinách. a/nebo kategorie potravin.

Tyto nutriční profily stanovené pro potraviny a/nebo určité kategorie potravin a podmínky pro používání výživových nebo zdravotních tvrzení s ohledem na nutriční profily se stanoví s ohledem zejména na:

(A) množství určitých živin a dalších látek obsažených v potravině, jako je tuk, nasycené mastné kyseliny, transmastné kyseliny, cukry a sůl/sodík;

(b) úloha a význam potraviny (nebo kategorií potravin) ve stravě obyvatelstva obecně nebo případně určitých rizikových skupin včetně dětí;

(C) celkové nutriční složení potraviny a přítomnost živin, u nichž byl vědecky zjištěn vliv na zdraví.

Výživové profily jsou založeny na vědeckých poznatcích o stravě a výživě a jejich vztahu ke zdraví.

Při stanovování nutričních profilů Komise požádá úřad, aby do 12 měsíců poskytl příslušné vědecké poradenství, které se zaměří zejména na:

(i) zda by měly být stanoveny profily pro potraviny obecně a/nebo kategorie potravin;

(ii) výběr a vyváženost živin, které je třeba vzít v úvahu;

(iii) výběr referenčního množství/základu pro profily;

(iv) přístup k výpočtu profilů a

(proti) testování navrženého systému.

Při stanovování nutričních profilů vede Komise konzultace se zúčastněnými stranami, zejména s provozovateli potravinářských podniků a skupinami spotřebitelů.

Výživové profily a podmínky jejich použití se aktualizují tak, aby zohledňovaly relevantní vědecký vývoj v souladu s postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2.

2. Odchylně od odstavce 1 jsou výživová tvrzení odkazující na snížení obsahu tuku, nasycených mastných kyselin, transmastných kyselin, cukrů a soli/sodíku povolena bez odkazu na profil konkrétní živiny/živin, pro které je vznesena žádost, pokud splňují podmínky stanovené v tomto nařízení.

3. Nápoje obsahující více než 1,2 % objemových alkoholu nesmějí obsahovat:

(A) zdravotní tvrzení;

(b) výživová tvrzení jiná než ta, která odkazují na snížení obsahu alkoholu nebo energie.

4. Neexistují-li zvláštní pravidla Společenství týkající se výživových tvrzení odkazujících na snížení nebo nepřítomnost alkoholu nebo energetické hodnoty v nápojích, které běžně alkohol obsahují, mohou se v souladu s ustanoveními Smlouvy použít příslušná vnitrostátní pravidla.

5. Potraviny nebo kategorie potravin jiné než uvedené v odstavci 3, pro které mají být výživová nebo zdravotní tvrzení omezena nebo zakázána, mohou být určeny postupem podle čl. 24 odst. 2 a s ohledem na vědecké důkazy.

článek 5

Všeobecné podmínky

1. Použití výživových a zdravotních tvrzení je povoleno pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

(A) bylo prokázáno, že přítomnost, nepřítomnost nebo snížený obsah živiny nebo jiné látky, na kterou se tvrzení vztahuje, v potravině nebo kategorii potravin má příznivý nutriční nebo fyziologický účinek, jak prokázaly obecně uznávané vědecké údaje;

(b) živina nebo jiná látka, na kterou se tvrzení vztahuje:

(i) je obsažen v konečném produktu ve významném množství, jak je definováno v právních předpisech Společenství, nebo pokud taková pravidla neexistují, v množství, které vyvolá uváděný nutriční nebo fyziologický účinek, jak je prokázáno obecně uznávanými vědeckými údaji; nebo

(ii) není přítomen nebo je přítomen ve sníženém množství, které vyvolá uváděný nutriční nebo fyziologický účinek, jak je prokázáno obecně uznávanými vědeckými údaji;

(C) je-li to vhodné, živina nebo jiná látka, na kterou se tvrzení vztahuje, je ve formě, kterou tělo využije;

(d) množství produktu, u kterého lze rozumně předpokládat, že bude spotřebováno, poskytuje významné množství živiny nebo jiné látky, na kterou se tvrzení vztahuje, jak je definováno v právních předpisech Společenství, nebo pokud taková pravidla neexistují, významné množství, které způsobí uváděný nutriční nebo fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými údaji;

(E) dodržování zvláštních podmínek stanovených v kapitole III nebo v kapitole IV, podle okolností.

2. Použití výživových a zdravotních tvrzení je povoleno pouze tehdy, lze-li očekávat, že průměrný spotřebitel pochopí příznivé účinky vyjádřené v tvrzení.

3. Výživová a zdravotní tvrzení se vztahují na potraviny připravené ke spotřebě v souladu s pokyny výrobce.

článek 6

Vědecké zdůvodnění tvrzení

1. Výživová a zdravotní tvrzení se zakládají na obecně uznávaných vědeckých údajích a jsou jimi podložena.

2. Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí nutriční nebo zdravotní tvrzení, použití tohoto tvrzení odůvodní.

3. Příslušné orgány členských států mohou požádat provozovatele potravinářského podniku nebo osobu uvádějící výrobek na trh, aby předložili všechny příslušné prvky a údaje prokazující soulad s tímto nařízením.

článek 7

Výživové informace

Povinnost a způsoby poskytování informací podle směrnice 90/496/EHS, pokud je uváděno výživové tvrzení, platí obdobně i v případě, že se uvádí zdravotní tvrzení, s výjimkou obecné reklamy. Informace, které mají být poskytnuty, se však skládají z informací ve skupině 2, jak je definováno v čl. 4 odst. 1 směrnice 90/496/EHS.

Kromě toho a případně množství látky (látek), kterých se týká výživové nebo zdravotní tvrzení a které se neobjevuje na nutričním označení, musí být rovněž uvedeno ve stejném zorném poli nutričních informací a musí být vyjádřeny v souladu s článkem 6 směrnice 90/496/EHS.

V případě doplňků stravy se nutriční údaje poskytují v souladu s článkem 8 směrnice 2002/46/ES.

KAPITOLA III
VÝŽIVOVÉ TVRDENÍ

Článek 8

Specifické podmínky

1. Výživová tvrzení jsou povolena pouze tehdy, jsou-li uvedena v

Nahrávám...
Nahrávám...