dnes je 27.6.2022

Input:

2019/300: Prováděcí rozhodnutí Komise (EU), kterým se stanoví obecný plán řízení krizí v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv

30.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2019.300
2019/300: Prováděcí rozhodnutí Komise (EU), kterým se stanoví obecný plán řízení krizí v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv

Evropská komise, Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/300
ze dne 19. února 2019,

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (1), a zejména na článek 55 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 55 nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví, že Komise v úzké spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen "úřad EFSA") a s členskými státy vypracuje obecný plán řízení krizí v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv (dále jen "obecný plán"). Obecný plán byl proto stanoven rozhodnutím Komise 2004/478/ES (2).

(2) Od přijetí rozhodnutí Komise 2004/478/ES byly získány další zkušenosti s koordinací řízení krizí na úrovni Unie, a to díky několika incidentům vyvolaným potravinami a krmivy.

(3) Zkušenosti získané v průběhu let, jež byly analyzovány v hodnocení REFIT nařízení (ES) č. 178/2002 (kontrola účelnosti obecného potravinového práva) (3), ukázaly, že je zapotřebí přehodnotit řízení krizí v oblasti potravin a krmiv na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni. Zjištění ukázala, že je třeba se více zaměřit nejen na krizové řízení, ale i na připravenost na krize, aby bylo možné předejít dopadu krizí v oblasti potravin nebo krmiv na veřejné zdraví nebo tento dopad minimalizovat. Toto zaměření by mohlo podstatně snížit hospodářský dopad (jako jsou omezení obchodu) krizí v oblasti potravin či krmiv, a tím přispět k dosažení cílů Komise týkajících se zaměstnanosti, růstu a investic. Kromě toho je potřeba, aby Komise hrála větší roli v komunikaci a celkové koordinaci členských států v této oblasti. Kontrola účelnosti obecného potravinového práva obsahuje řadu doporučení pro zvýšení účinnosti obecného plánu.

(4) Úřad EFSA je zodpovědný za poskytování stanovisek, která slouží jako vědecký základ pro přijetí opatření Unie, a má za úkol poskytovat vědeckou a technickou pomoc v rámci postupů krizového řízení v oblasti potravin a krmiv. Role úřadu EFSA v obecném plánu by vzhledem k získaným zkušenostem měla být upřesněna a posílena.

(5) Úřad EFSA by měl koordinovat svou činnost s dalšími příslušnými vědeckými agenturami Unie, jako jsou Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a skupina odborníků zřízená Výborem pro vědu a techniku, která je uvedena v článku 31 Smlouvy o Euratomu (4), pokud je zapotřebí vstup nebo akce v rámci jejich příslušné působnosti, přičemž by měl respektovat kompetence jednotlivých agentur. Kromě toho je zapotřebí, aby obecný plán zajišťoval koordinaci s krizovou připraveností střediska ECDC a se systémy reakce v souvislosti s případy u lidí, a zdravotnické orgány i zúčastněné strany tak byly upozorněny na možnou krizi vyvolanou potravinami nebo krmivy, jež by mohla mít potenciální dopad na lidské zdraví.

(6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (5) stanoví pravidla pro epidemiologický dozor, sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb a včasné varování před těmito hrozbami a boj proti nim, včetně plánování připravenosti a reakce týkající se těchto činností, pro hrozby biologického, chemického, environmentálního a neznámého původu a zřízení systému včasného varování a reakce (EWRS). Vzhledem k možnému propojení připravenosti na krizi a krizového řízení v oblasti potravinového řetězce by měla být příslušná opatření stanovená v rozhodnutí 1082/2013/EU také zvážena pro obecný plán.

(7) Obecný plán Unie by měl být přepracován tak, aby zahrnoval postupy zjednodušující koordinaci s vnitrostátními pohotovostními plány pro potraviny a krmiva, jež mají být vypracovány v souladu s článkem 115 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (6) o úředních kontrolách.

(8) Hlavním cílem tohoto rozhodnutí je chránit veřejné zdraví v Unii. Obecný plán by proto měl být omezen na situace s přímým nebo nepřímým rizikem pro veřejné zdraví v souladu s článkem 55 nařízení (ES) č. 178/2002. Rizika pro veřejné zdraví mohou být biologické, chemické nebo fyzikální povahy. Zahrnují alergenní a radioaktivní rizika. Přístup, zásady a praktické postupy obecného plánu by však zároveň měly být chápány jako pokyny pro řízení jiných incidentů vyvolaných potravinami bez rizika pro veřejné zdraví.

(9) V roce 2017 provedla Komise interní audit týkající se "připravenosti na krizi v oblasti bezpečnosti potravin GŘ SANTE", který odhalil několik slabin v existujícím obecném plánu, jimiž je třeba se zabývat.

(10) Řada závěrů byla učiněna během ministerské konference dne 26. září 2017 v návaznosti na fipronilovou kauzu (7). Ačkoli se závěry zaměřují na tuto kauzu a tento podvod, některé z nich jsou relevantní pro řízení krizí v oblasti potravin a krmiv obecně, mimo jiné zřízení jednotného kontaktního místa v každém členském státě pro koordinaci krizového řízení s ohledem na vnitrostátní organizaci správy.

(11) Rozhodnutí 2004/478/ES by proto mělo být zrušeno a nahrazeno novým rozhodnutím, kterým se stanoví aktualizovaný obecný plán, s cílem zohlednit zkušenosti získané od přijetí rozhodnutí Komise 2004/478/ES a přizpůsobit se novému vývoji.

(12) Toto rozhodnutí by mělo stanovit jednotlivé fáze postupu určujícího, jaké typy situací by se měly považovat za krizi, včetně souvisejících kritérií. Ne všechny situace, které mohou spadat do působnosti článku 55, nutně vyžadují zřízení krizové jednotky v souladu s článkem 56 nařízení (ES) č. 178/2002, posílená koordinace v rámci Unie však pro ně přesto může být přínosem. Tato kritéria by měla zahrnovat závažnost a rozsah incidentů z hlediska dopadu na veřejné zdraví, vnímání ze strany spotřebitelů a politickou citlivost, zejména pokud je zdroj stále nejistý, pakliže byl incident způsoben záměrně (např. bioterorismus nebo vedlejší efekt podvodu) a jeho cílem bylo vyvolání krize (např. bioterorismus), a opakování předešlých incidentů, jež lze přičíst možné absenci dostatečných opatření.

(13) Koordinace mezi různými orgány na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, systémy varování a informačními systémy a laboratořemi je nutná pro sdílení informací a přijetí opatření za účelem řízení krize. V tomto ohledu by propojení mezi systémem včasného varování a reakce a dalšími systémy varování a informačními systémy na úrovni Unie, jako je systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, posílilo přístup "jedno zdraví", např. koordinací činností orgánů v oblasti bezpečnosti potravin a veřejného zdraví u stejného incidentu, díky níž by orgány v oblasti bezpečnosti potravin získaly od veřejných orgánů přístup k informacím o případech u lidí.

(14) Účinné řízení krizí potravinového a krmivového řetězce vyžaduje, aby praktické postupy v oblasti připravenosti na posílenou koordinaci na úrovni Unie byly zavedeny předtím, než k incidentu dojde.

(15) Praktické postupy pro situace uvedené v článku 55 nařízení (ES) č. 178/2002 by měly být jasně definovány s cílem zajistit hladkou a rychlou reakci na takové situace. Ze stejných důvodů by měly být stanoveny role, složení a praktické fungování krizové jednotky.

(16) Komunikace s veřejnými a obchodními partnery založená na důkazech a probíhající v reálném čase zásadním způsobem přispívá k ochraně veřejného zdraví, neboť brání dalšímu šíření rizik a umožňuje obnovení důvěry v bezpečnost potravin a krmiv, jichž se incident netýkal. Rozpracování zásad transparentnosti a komunikační strategie jsou tudíž nezbytnými součástmi krizového řízení.

(17) Tento obecný plán byl předmětem konzultací s úřadem EFSA a byl projednán s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I
Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1. Toto rozhodnutí stanoví obecný plán řízení krizí v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv v souladu s článkem 55 nařízení (ES) č. 178/2002.

2. Plán pokrývá tyto dva typy situací:

a) situace vyžadující posílenou koordinaci Unie a

b) situace vyžadující zřízení krizové jednotky za účelem spojení Komise, příslušných členských států a agentur Unie.

3. Plán také stanoví praktické postupy nutné pro posílenou připravenost a řízení incidentů na úrovni Unie včetně komunikační strategie v souladu se zásadou transparentnosti.

Článek 2

Oblast působnosti

Obecný plán se vztahuje na situace obnášející přímá nebo nepřímá rizika pro veřejné zdraví spojená s potravinami nebo krmivy, zejména ve vztahu k nebezpečí v potravinách a krmivech biologické, chemické nebo fyzikální povahy, kterým pravděpodobně nemohou stávající opatření předejít, odstranit je či omezit na přijatelnou úroveň nebo která nelze dostatečně řešit pouze uplatněním mimořádných opatření v souladu s články 53 a 54 nařízení (ES) č. 178/2002.

Článek 3

Cíle

Cílem tohoto rozhodnutí je minimalizovat rozsah a dopad incidentů vyvolaných potravinami nebo krmivy na veřejné zdraví, a to zajištěním posílené připravenosti a účinného řízení.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

1. "Incidentem" se rozumí zjištění biologického, chemického nebo fyzikálního nebezpečí v potravinách, krmivech nebo u lidí, které může vyústit v riziko pro veřejné zdraví s expozicí více než jedné osoby stejnému nebezpečí nebo takové riziko naznačovat, nebo situace, při níž počet případů u lidí nebo zjištěných nebezpečí převyšuje očekávaný počet, přičemž případy souvisejí nebo pravděpodobně souvisejí se stejným potravinovým či krmivovým zdrojem.

2. "Ohniskem choroby vyvolaným původcem v potravinách" se rozumí ohnisko choroby podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (8).

3. "Krizovým koordinátorem" se rozumí osoba a její náhradník z evropských institutů a z příslušných orgánů členských států, která vystupuje jako jednotné kontaktní místo pro zajištění účinné výměny informací mezi všemi partnery podílejícími se na koordinaci v rámci obecného plánu a pro zajištění účinného rozhodování a provádění činností spadajících do působnosti její organizace.

KAPITOLA II
Struktury a postupy připravenosti

Článek 5

Krizoví koordinátoři

Každý členský stát, úřad EFSA a Komise určí jednoho krizového koordinátora a jeho náhradníka pro provádění úkolů stanovených v příloze I. Komise vede aktualizovaný seznam jmen a kontaktních údajů určených krizových koordinátorů a jejich náhradníků. Krizoví koordinátoři se účastní pravidelných schůzí, a to alespoň jednou ročně, organizovaných Komisí za účelem představení iniciativ na úrovni Unie, sdílení vnitrostátních pohotovostních plánů a poskytnutí dalších informací a zhodnocení řízení nedávných krizí v souladu s článkem 22.

Článek 6

Systémy varování a informační systémy

Komise propojí systém včasného varování a reakce (EWRS) s dalšími systémy varování a informačními systémy na úrovni Unie, včetně systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF). Předkládání údajů sítěmi varování bude dále harmonizováno.

Článek 7

Laboratoře

Komise a členské státy zajistí údržbu sítě evropských a národních referenčních laboratoří a dalších úředních laboratoří v souladu s nařízením (EU) 2017/625, aby byly připraveny poskytnout rychlou a vysoce kvalitní analytickou podporu, jež je u nejzávažnějších nebezpečí vyvolaných potravinami a krmivy nezbytná.

Článek 8

Školení, cvičení a moderní nástroje

Komise nabídne pokročilé školicí moduly zaměřené na připravenost na krize vyvolané potravinami, šetření ohnisek choroby vyvolaných původcem v potravinách a další řízení incidentů v rámci programu Komise "Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin" (BTSF) (9), který prosazuje přístup "jedno zdraví".

Komise pravidelně pořádá cvičení simulující incidenty spojené s potravinami a krmivy s členskými státy, a to včetně komunikačních aspektů těchto incidentů a se zaměřením na připravenost a řízení incidentů. Účastní se také příslušné agentury Unie a Komise se podílí na podobných cvičeních pořádaných agenturami v rámci jejich kompetence. Simulační cvičení může být nahrazeno výskytem rozsáhlého skutečného incidentu. Po každém cvičení Komise na následující schůzi krizových koordinátorů podle článku 5 předloží konkrétní závěry.

Komise následně přijme opatření týkající se řádné připravenosti v členských státech, a to prostřednictvím údržby a auditu vnitrostátních pohotovostních plánů v oblasti potravin a krmiv.

Komise prosazuje používání moderních nástrojů na úrovni Unie, jako jsou nástroje pro sledování, analýzy molekulární typizace (včetně kompletního sekvenování genomu) a sdílení jejich výsledků v databázi EFSA-ECDC molekulární typizace patogenních činitelů zjištěných u lidí a zvířat, v potravinách, krmivech a v prostředí potravin a krmiv.

Článek 9

Průběžné shromažďování, monitorování a analýza informací

Komise průběžně shromažďuje, monitoruje a analyzuje informace o přímých a nepřímých přeshraničních hrozbách ze zdrojů uvedených v příloze II.

KAPITOLA III
Posílená koordinace na úrovni Unie

Článek 10

Situace vyžadující posílenou koordinaci na úrovni Unie

1. V situacích popsaných v odstavci 2 posílí Komise koordinaci na úrovni Unie za účelem řízení incidentu, a to na základě informací uvedených v článku 9 a v úzké koordinaci s příslušnými subjekty Unie zabývajícími se posuzováním rizika.

2. Posílená koordinace na úrovni Unie podle odstavce 1 je vyžadována, pokud:

a) existuje

i) přímé nebo nepřímé riziko pro veřejné zdraví v důsledku nebezpečí v oblasti potravin nebo krmiv, které bylo zjištěno ve dvou nebo více členských státech, s epidemiologickou souvislostí (např. případy u lidí a/nebo úmrtí v různých členských státech se spolehlivými analytickými nebo epidemiologickými důkazy o takové souvislosti) a/nebo s možností vysledování (např. distribuce pravděpodobně kontaminované potraviny nebo krmiva do různých členských států);

nebo

ii) možný závažný dopad na fungování vnitřního trhu v oblasti potravin nebo krmiv související se zjištěným nebezpečím;

a

b) existuje

i) závažný dopad na zdraví související se zjištěným nebezpečím; nebo

ii) neshoda na činnostech mezi členskými státy; nebo

iii) problém s určením zdroje rizika.

3. Příslušné orgány členských států a evropské orgány mohou požádat Komisi o posílení její koordinace na základě kritérií stanovených v odst. 2 písm. a) a b).

Článek 11

Praktické postupy pro posílenou koordinaci na úrovni Unie

Koordinace řízení incidentu příslušnými útvary ze strany Komise sestává z postupů stanovených v kapitole V.

KAPITOLA IV
Zřízení krizové jednotky

Článek 12

Situace vyžadující zřízení krizové jednotky

1. V situacích popsaných v odstavci 2 zřídí Komise krizovou jednotku v souladu s článkem 56 nařízení (ES) č. 178/2002 (dále jen "krizová jednotka").

2. Zřízení krizové jednotky je nutné tehdy, pokud:

a) bylo zjištěno přímé nebo nepřímé riziko pro veřejné zdraví ve dvou nebo více členských státech, které vede ke zvýšené citlivosti ohledně dobré pověsti, vnímání nebo politiky;

a

b) existuje

i) vážné riziko pro lidské zdraví, zejména v případech, kdy dochází k vysokému počtu obětí nebo kdy lze vysoký počet obětí očekávat;

nebo

ii) vážné riziko pro lidské zdraví způsobené opakováním incidentů;

nebo

iii) podezření z biologického nebo chemického terorismu nebo závažné radioaktivní kontaminace nebo známky takových situací.

Článek 13

Role krizové jednotky

1. Krizová jednotka zodpovídá za rychlé vypracování, koordinaci a provedení strategie reakce na krizi, a to včetně jejích komunikačních aspektů. Jakmile je určen zdroj kontaminace, koordinuje krizová jednotka s pomocí úřadu EFSA a dalších odborníků podle potřeby šetření sledovatelnosti (v obou směrech) a také bedlivě sleduje stažení výrobků z trhu a z oběhu, pokud byly dotčené potraviny či dotčená krmiva distribuovány do více členských států.

2. Každý dotčený členský stát zodpovídá za provedení šetření sledovatelnosti a stažení výrobků z trhu a z oběhu na svém území.

Článek 14

Praktické postupy pro krizovou jednotku

1. Za účelem provádění úkolů stanovených v článku 57 nařízení (ES) č. 178/2002 a podrobněji popsaných v článcích 8 až 10 tohoto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem použijí postupy uvedené v kapitole V tohoto rozhodnutí.

2. Členové krizové jednotky jsou během krize neustále k dispozici.

Článek 15

Složení a činnost krizové jednotky

1. Krizová jednotka se skládá z členů sítě krizových koordinátorů (nebo jejich náhradníků) Komise, úřadu EFSA, přinejmenším z přímo dotčených členských států a v případě nutnosti ze specializovaných zástupců Komise, úřadu EFSA, střediska ECDC a popřípadě dalších agentur Unie a přímo dotčených členských států. Součástí krizové jednotky jsou také odborníci na komunikaci příslušných orgánů na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie.

2. Krizová jednotka může rovněž zvážit konzultaci dalších odborníků nebo celé sítě krizových koordinátorů, pokud je to pro řízení krize

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...