dnes je 16.9.2019
Input:

2019/627: Prováděcí nařízení Komise (EU), kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625

6.6.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2019.627
2019/627: Prováděcí nařízení Komise (EU), kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625

Evropská komise, Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin

Úplné znění nařízení (EU) 2019/627.

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/627
ze dne 15. března 2019,

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 18 odst. 8 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (EU) 2017/625 stanoví pravidla pro úřední kontroly a jiné úřední činnosti prováděné příslušnými orgány členských států ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce za účelem ověření souladu s právními předpisy Unie mimo jiné v oblasti bezpečnosti potravin. Stanoví zejména úřední kontroly týkající se produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. Kromě toho uvedené nařízení zrušuje s účinkem od 14. prosince 2019 nařízení (ES) č. 854/2004 (2). Uvedené nařízení v současnosti stanoví zvláštní pravidla pro úřední kontroly produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, včetně požadavků na jednotná praktická opatření pro provádění těchto kontrol.

(2) Pravidla stanovená v tomto nařízení by měla zajistit zachování těchto požadavků, aby bylo zajištěno ověřování toho, zda provozovatelé potravinářských podniků dodržují pravidla pro bezpečné zacházení s produkty živočišného původu, zejména pravidly, která jsou stanovena v těchto předpisech:

— směrnice Rady 96/23/ES (3), pokud jde o kontrolní opatření u některých látek a reziduí,

— nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (4), pokud jde o tlumení přenosných spongiformních encefalopatií,

— směrnice Rady 2002/99/ES (5), pokud jde o veterinární předpisy pro produkty živočišného původu,

— nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (6), pokud jde o obecné zásady a požadavky potravinového práva,

— směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (7), pokud jde o sledování zoonóz a jejich původců,

— rozhodnutí Komise 2003/467/ES (8), pokud jde o tlumení tuberkulózy, brucelózy a enzootické leukózy skotu,

— nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 (9), pokud jde o tlumení salmonel,

— nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (10), pokud jde o hygienu potravin,

— nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (11), pokud jde o zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu,

— nařízení Rady (ES) č. 1/2005 (12), pokud jde o ochranu zvířat během přepravy a souvisejících činností,

— nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (13), pokud jde o mikrobiologická kritéria pro potraviny,

— nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (14) a (ES) č. 124/2009 (15), pokud jde o maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách,

— směrnice Rady 2007/43/ES (16), pokud jde o ochranu kuřat,

— nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (17), pokud jde o hygienická pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu,

— nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 (18), pokud jde o ochranu zvířat při usmrcování,

— směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (19), pokud jde o ochranu zvířat používaných pro vědecké účely,

— prováděcí nařízení Komise (EU) č. 636/2014 (20), pokud jde o obchod s nestaženou velkou volně žijící zvěří,

— prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1375 (21), pokud jde o úřední kontroly trichinel a

— nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (22), pokud jde o veterinární pravidla.

(3) Praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu by měla být zvažována v případech, kdy je k reakci na zjištěná jednotná nebezpečí a rizika, jež mohou produkty živočišného původu představovat, nezbytná určitá minimální úroveň úředních kontrol, a měla by zahrnovat všechny aspekty důležité pro ochranu lidského zdraví a případně zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. Tato opatření by měla být založena na nejnovějších dostupných relevantních informacích a vědeckých důkazech ze stanovisek Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA”).

(4) Dne 31. srpna 2011 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko o nebezpečích pro lidské zdraví, která mají být zohledněna při prohlídce masa (prasat) (23). Doporučení z uvedeného stanoviska byla zohledněna v požadavcích na prohlídky vepřového masa stanovených v nařízení (ES) č. 854/2004 a měla by být zachována v požadavcích stanovených v tomto nařízení.

(5) Dne 23. května 2012 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko o nebezpečích pro lidské zdraví, která mají být zohledněna při prohlídce masa (drůbeže) (24). V uvedeném stanovisku jsou Campylobacter spp. a Salmonella spp. označeny za hlavní nebezpečí, která je v rámci prohlídek drůbežího masa třeba řešit prostřednictvím integrovaného systému zajišťování bezpečnosti potravin, jehož lze dosáhnout prostřednictvím zdokonalených informací o potravinovém řetězci a zásahů založených na riziku.

(6) Dne 6. června 2013 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko o nebezpečích pro lidské zdraví, která mají být zohledněna při prohlídce masa (skotu) (25). V uvedeném stanovisku jsou za nejvýznamnější nebezpečí pro prohlídky masa skotu označeny Salmonella spp. a patogenní verocytotoxigenní Escherichia coli (E. coli). Doporučuje se v něm upustit od prohmatání a naříznutí během prohlídky po porážce u zvířat podrobených běžné porážce, protože se tak může omezit šíření a křížová kontaminace u vysoce prioritních biologických nebezpečí. Zachována by však měla být prohmatání a naříznutí během prohlídky po porážce, která jsou nezbytná pro zjišťování výskytu tuberkulózy a cysticerkózy, již způsobuje Taenia saginata (tasemnice).

(7) Rovněž dne 6. června 2013 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko o nebezpečích pro lidské zdraví, která mají být zohledněna při prohlídce masa ovcí a koz (26). V uvedeném stanovisku je za nejvýznamnější nebezpečí pro prohlídky masa ovcí a koz označena patogenní verocytotoxigenní E. coli. Doporučuje se v něm také upustit v nejvyšší možné míře od prohmatání a naříznutí během prohlídky po porážce u ovcí a koz podrobených běžné porážce. Z důvodu veterinárního a lékařského dozoru by však měla být u starších zvířat zachována prohmatání a naříznutí prováděná za účelem dozoru nad tuberkulózou a fasciolózou.

(8) Rovněž dne 6. června 2013 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko o nebezpečích pro lidské zdraví, která mají být zohledněna při prohlídce masa (lichokopytníků) (27). V uvedeném stanovisku se doporučuje používat u lichokopytníků pouze vizuální prohlídku, což může mít významný příznivý vliv na mikrobiologický stav masa jatečně upravených těl lichokopytníků. Má se za to, že taková prohlídka pravděpodobně nebude mít dopad na celkový dozor nad nákazami zvířat.

(9) Rovněž dne 6. června 2013 přijal úřad EFSA vědecké stanovisko o prohlídce masa farmové zvěře. V uvedeném stanovisku se doporučuje upustit od prohmatání a naříznutí, nejsou-li zjištěny odchylky, a současně se zdůrazňuje, že toto upuštění může mít důsledky pro celkový dozor nad tuberkulózou.

(10) Doporučení uvedená ve zmíněných stanoviscích úřadu EFSA by měla být zohledněna při stanovení jednotných praktických opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. V úvahu by měl být vzat také možný dopad na obchod s třetími zeměmi. Současně by měl být zajištěn hladký přechod od současných požadavků, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 854/2004.

(11) Tato praktická opatření by se měla vztahovat na úřední kontroly produktů živočišného původu stanovené v článku 18 nařízení (EU) 2017/625 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 (28). Tato praktická opatření pro provádění úředních kontrol by měla být jednotná a měla by usnadňovat uplatňování požadavků na minimální úroveň úředních kontrol, se zohledněním velikosti malých podniků, jak je stanoveno v článku 16 nařízení (EU) 2017/625, nediskriminačním používáním prahové hodnoty.

(12) Jelikož struktura jatek a zařízení pro nakládání se zvěřinou je v různých členských státech různá, měla by být prahová hodnota založena na počtu poražených nebo zpracovaných zvířat nebo na prokázání skutečnosti, že představuje omezený a pevně stanovený procentní podíl masa uváděného na trh. V čl. 17 odst. 6 nařízení (ES) č. 1099/2009 jsou definovány velké dobytčí jednotky a stanoveny přepočítací koeficienty pro vyjádření počtu zvířat určitého druhu v těchto velkých dobytčích jednotkách. Tato ustanovení by měla být použita ke stanovení prahových hodnot a k co největší harmonizaci odchylek od některých požadavků na základě velikosti jatek.

(13) Zachovány by měly být také zvláštní požadavky na audity prováděné příslušnými orgány, aby bylo zajištěno jednotné praktické ověřování souladu s požadavky Unie na produkty živočišného původu. Audity mají zvláštní význam pro ověřování obecných a zvláštních hygienických požadavků a používání postupů založených na analýze rizik a kritických kontrolních bodech (HACCP).

(14) Ověřování shody s požadavky na identifikační označení podle přílohy II oddílu I nařízení (ES) č. 853/2004, v současnosti stanovené v nařízení (ES) č. 854/2004, by mělo být zachováno, aby bylo zvířata možné vysledovat.

(15) Prohlídky před porážkou a po porážce jsou nezbytné pro ověření souladu s požadavky v oblasti zdraví lidí a zvířat a dobrých životních podmínek zvířat. Aby byla zajištěna alespoň stejná úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, jakou stanoví nařízení (ES) č. 854/2004, a spravedlivý obchod na otevřeném trhu, je nutné stanovit jednotné praktické požadavky pro tyto prohlídky, včetně případů, kdy za provádění úředních kontrol odpovídá úřední veterinární lékař. Pokud jde o úřední kontroly čerstvého masa, měly by být tyto prohlídky doplněny příslušnými kontrolami dokladů, kontrolami bezpečného odstranění specifikovaného rizikového materiálu podle čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 999/2001 a jiných vedlejších produktů živočišného původu a případně laboratorními testy.

(16) Je důležité určovat případy podezření na nesoulad a zjištěného nesouladu, kdy musí příslušné orgány přijmout opatření ve vztahu k některým produktům živočišného původu. K nápravným opatřením příslušných orgánů by mělo vést rovněž nedodržování správné hygienické praxe.

(17) Značka zdravotní nezávadnosti definovaná v čl. 3 bodě 51 nařízení (EU) 2017/625, která se týká masa některých druhů, potvrzuje, že je maso vhodné k lidské spotřebě. Technické požadavky na značku zdravotní nezávadnosti a praktická opatření pro její používání by měly být stanoveny konkrétně a jednotně s cílem informovat o vhodnosti masa k lidské spotřebě a zamezit jakémukoli narušení obchodu.

(18) Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 (29) stanoví mimo jiné prováděcí opatření pro organizaci úředních kontrol podle nařízení (ES) č. 854/2004, pokud jde o uznané testovací metody pro mořské biotoxiny v živých mlžích, testovací metody pro syrové mléko a tepelně ošetřené mléko, úřední kontroly produktů rybolovu a prohlídky masa. Veškerá prováděcí opatření pro organizaci úředních kontrol je vhodné sloučit a opatření z nařízení (ES) č. 2074/2005 zahrnout do tohoto nařízení. V nařízení (ES) č. 2074/2005 by měla být zrušena.

(19) Ukázalo se, že současné podmínky pro klasifikaci a monitorování klasifikovaných produkčních a sádkovacích oblastí pro živé mlže jsou účinné a zajišťují vysokou úroveň ochrany spotřebitele. Měly by být tudíž zachovány.

(20) Měla by být zachována referenční metoda pro rozbor E. coli v živých mlžích v současnosti stanovená v nařízení (ES) č. 854/2004.

(21) Limity pro mořské biotoxiny jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 853/2004. Konkrétně v příloze III oddíle VII kapitole V bodě 2 uvedeného nařízení je stanoveno, že živí mlži nesmějí obsahovat mořské biotoxiny v celkovém množství, které překračuje limity stanovené v uvedené kapitole (měřeno v celém těle nebo v jakékoliv jednotlivé jedlé části).

(22) Měly by být stanoveny zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol a jejich jednotná minimální četnost u syrového mléka a mléčných výrobků, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele a spravedlivá hospodářská soutěž mezi provozovateli potravinářských podniků.

(23) Měly by být stanoveny zvláštní požadavky na provádění úředních kontrol a jejich jednotná minimální četnost u produktů rybolovu, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele a spravedlivá hospodářská soutěž mezi provozovateli potravinářských podniků. Uvedené kontroly by měly zahrnovat alespoň pravidelné kontroly hygienických podmínek vykládky a prvního prodeje, pravidelné inspekce plavidel a provozů, včetně aukcí a velkoobchodních trhů s rybami, a kontroly skladování a přepravy. Měly by být stanoveny také zvláštní požadavky na kontrolu plavidel.

(24) Uvedené kontroly by měly zahrnovat rovněž praktická opatření, pokud jde o organoleptická vyšetření, ukazatele čerstvosti, kontroly histaminu, reziduí a kontaminujících látek a mikrobiologické kontroly. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kontrolám parazitů a jedovatých produktů rybolovu. Produkty rybolovu nesplňující uvedené hygienické požadavky by měly být prohlášeny za nevhodné k lidské spotřebě.

(25) Stanoveny by měly být také zvláštní požadavky na úřední kontroly produktů rybolovu, které ulovila plavidla plující pod vlajkou členských států a které vstupují do Unie poté, co byly přeloženy, a případně též uskladněny, ve třetí zemi.

(26) V současnosti roste zájem o produkci masa plazů a jeho uvádění na trh. V zájmu zajištění bezpečnosti masa plazů je vedle stávajících obecných hygienických pravidel stanovených v nařízení (ES) č. 852/2004 a kontrol trichinel stanovených v prováděcím nařízení (EU) 2015/1375 důležité zavést zvláštní úřední kontroly při porážce.

(27) Nařízení (ES) č. 2074/2005 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(28) Jelikož nařízením (EU) 2017/625 se s účinkem ode dne 14. prosince 2019 zrušuje nařízení (ES) č. 854/2004, mělo by se toto nařízení použít rovněž od uvedeného data.

(29) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol a opatření v souvislosti s produkcí produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě. Tyto úřední kontroly a opatření provádějí příslušné orgány se zohledněním požadavků čl. 18. odst. 2, 3 a 5 nařízení (EU) 2017/625 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624.

Zvláštní pravidla zahrnují:

a) zvláštní požadavky a jednotnou minimální četnost pro úřední kontroly každého produktu živočišného původu, pokud jde o audity a identifikační označení;

b) zvláštní požadavky a jednotnou minimální četnost pro úřední kontroly čerstvého masa, včetně zvláštních požadavků na audity a zvláštních úkolů týkajících se kontrol čerstvého masa;

c) opatření, která mají být přijata v případě nesouladu čerstvého masa s požadavky Unie na ochranu lidského zdraví a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat;

d) technické požadavky a praktická opatření týkající se označení zdravotní nezávadnosti uvedeného v článku 5 nařízení (ES) č. 853/2004;

e) zvláštní požadavky a jednotnou minimální četnost pro úřední kontroly mléka, mleziva, mléčných výrobků a výrobků z mleziva;

f) podmínky pro klasifikaci a monitorování klasifikovaných produkčních a sádkovacích oblastí pro živé mlže, včetně rozhodnutí, která mají být po monitorování klasifikovaných produkčních a sádkovacích oblastí přijata;

g) zvláštní požadavky a jednotnou minimální četnost pro úřední kontroly produktů rybolovu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „čerstvým masem” čerstvé maso podle definice v příloze I bodě 1.10 nařízení (ES) č. 853/2004;

2) „mlezivem” mlezivo podle definice v příloze III oddíle IX bodě 1 nařízení (ES) č. 853/2004;

3) „mléčnými výrobky” mléčné výrobky podle definice v příloze I bodě 7.2 nařízení (ES) č. 853/2004;

4) „výrobky z mleziva” výrobky z mleziva podle definice v příloze III oddíle IX bodě 2 nařízení (ES) č. 853/2004;

5) „produkční oblastí” produkční oblast podle definice v příloze I bodě 2.5 nařízení (ES) č. 853/2004;

6) „sádkovací oblastí” sádkovací oblast podle definice v příloze I bodě 2.6 nařízení (ES) č. 853/2004;

7) „mlži” mlži podle definice v příloze I bodě 2.1 nařízení (ES) č. 853/2004;

8) „produkty rybolovu” produkty rybolovu podle definice v příloze I bodě 3.1 nařízení (ES) č. 853/2004;

9) „provozem” provoz podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 852/2004;

10) „provozovatelem potravinářského podniku” provozovatel potravinářského podniku podle definice v čl. 3 bodě 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (30);

11) „mikrobiologickým kritériem” mikrobiologické kritérium podle definice v čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 2073/2005;

12) „jatkami” jatky podle definice v příloze I bodě 1.16 nařízení (ES) č. 853/2004;

13) „sledovatelností” sledovatelnost podle definice v čl. 3 bodě 15 nařízení (ES) č. 178/2002;

14) „specifikovaným rizikovým materiálem” specifikovaný rizikový materiál podle definice v čl. 3 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 999/2001;

15) „kontaminací” kontaminace podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 852/2004;

16) „hospodářstvím původu” hospodářství původu podle definice v čl. 2 bodě 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624;

17) „prvovýrobou” prvovýroba podle definice v čl. 3 bodě 17 nařízení (ES) č. 178/2002;

18) „domácími kopytníky” domácí kopytníci podle definice v příloze I bodě 1.2 nařízení (ES) č. 853/2004;

19) „zařízením pro nakládání se zvěřinou” zařízení pro nakládání se zvěřinou podle definice v příloze I bodě 1.18 nařízení (ES) č. 853/2004;

20) „velkou volně žijící zvěří” velká volně žijící zvěř podle definice v příloze I bodě 1.8 nařízení (ES) č. 853/2004;

21) „hejnem” hejno podle definice v čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 2160/2003;

22) „zajícovci” zajícovci podle definice v příloze I bodě 1.4 nařízení (ES) č. 853/2004;

23) „jatečně upraveným tělem” jatečně upravené tělo podle definice v příloze I bodě 1.9 nařízení (ES) č. 853/2004;

24) „droby” droby podle definice v příloze I bodě 1.11 nařízení (ES) č. 853/2004;

25) „nízkokapacitními jatkami” nízkokapacitní jatky podle definice v čl. 2 bodě 17 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624;

26) „nízkokapacitním zařízením pro nakládání se zvěřinou” zařízení pro nakládání se zvěřinou podle definice v čl. 2 bodě 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624;

27) „velkou dobytčí jednotkou” velká dobytčí jednotka podle definice v čl. 17 odst. 6 nařízení (ES) č. 1099/2009;

28) „drobnou volně žijící zvěří” drobná volně žijící zvěř podle definice v příloze I bodě 1.7 nařízení (ES) č. 853/2004;

29) „drůbeží” drůbež podle definice v příloze I bodě 1.3 nařízení (ES) č. 853/2004;

30) „bourárnou/porcovnou” bourárna/porcovna podle definice v příloze I bodě 1.17 nařízení (ES) č. 853/2004;

31) „vnitřnostmi” vnitřnosti podle definice v příloze I bodě 1.12 nařízení (ES) č. 853/2004;

32) „masem” maso podle definice v příloze I bodě 1.1 nařízení (ES) č. 853/2004;

33) „farmovou zvěří” farmová zvěř podle definice v příloze I bodě 1.6 nařízení (ES) č. 853/2004;

34) „volně žijící zvěří” volně žijící zvěř podle definice v příloze I bodě 1.5 nařízení (ES) č. 853/2004:

35) „zemědělským podnikem určeným k produkci mléka” zemědělský podnik určený k produkci mléka podle definice v příloze I bodě 4.2 nařízení (ES) č. 853/2004;

36) „syrovým mlékem” syrové mléko podle definice v příloze I bodě 4.1 nařízení (ES) č. 853/2004;

37) „střediskem pro čištění” středisko pro čištění podle definice v příloze I bodě 2.8 nařízení (ES) č. 853/2004;

38) „mořskými biotoxiny” mořské biotoxiny podle definice v příloze I bodě 2.2 nařízení (ES) č. 853/2004;

39) „fázemi produkce, zpracování a distribuce” fáze výroby, zpracování a distribuce podle definice v čl. 3 bodě 16 nařízení (ES) č. 178/2002;

40) „expedičním střediskem” expediční středisko podle definice v příloze I bodě 2.7 nařízení (ES) č. 853/2004;

41) „uváděním na trh” uvádění na trh podle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (ES) č. 178/2002;

42) „zpracovatelským plavidlem” zpracovatelské plavidlo podle definice v příloze I bodě 3.2 nařízení (ES) č. 853/2004;

43) „mrazírenským plavidlem” mrazírenské plavidlo podle definice v příloze I bodě 3.3 nařízení (ES) č. 853/2004;

44) „plazy” plazi podle definice v čl. 2 bodě 15 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 (31);

45) „masem plazů” maso plazů podle definice v čl. 2 bodě 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/625;

46) „čerstvými produkty rybolovu” čerstvé produkty rybolovu podle definice v příloze I bodě 3.5 nařízení (ES) č. 853/2004;

47) „upravenými produkty rybolovu” upravené produkty rybolovu podle definice v příloze I bodě 3.6 nařízení (ES) č. 853/2004;

48) „zpracovanými produkty rybolovu” zpracované produkty rybolovu podle definice v příloze I bodě 7.4 nařízení (ES) č. 853/2004.

HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PROVÁDĚNÍ ÚŘEDNÍCH KONTROL A JEDNOTNÁ MINIMÁLNÍ ČETNOST ÚŘEDNÍCH KONTROL U PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

Článek 3

Požadavky podléhající auditu

1. Při provádění auditů správné hygienické praxe v provozech příslušné orgány ověřují, zda provozovatelé potravinářských podniků manipulující s produkty živočišného původu soustavně a řádně uplatňují postupy, které se týkají alespoň:

a) uspořádání a údržby prostor a vybavení;

b) hygieny před zahájením činnosti, při činnosti a po ní;

c) osobní hygieny;

d) školení o hygieně a pracovních postupech;

e) ochrany proti škodlivým organismům;

f) jakosti vody;

g) kontroly teploty;

h) kontrol zvířat nebo potravin vstupujících do provozu a opouštějících provoz a průvodních dokladů.

2. Při provádění auditů postupů založených na analýze rizik a kritických kontrolních bodech (HACCP), které jsou stanoveny v článku 5 nařízení (ES) č. 852/2004, příslušné orgány ověří, zda provozovatelé potravinářských podniků manipulující s produkty živočišného původu tyto postupy soustavně a řádně uplatňují.

3. Zjišťují zejména, zda postupy v nejvyšší možné míře zaručují, aby produkty živočišného původu:

a) byly v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 2073/2005, pokud jde o mikrobiologická kritéria;

b) vyhovovaly právním předpisům Unie v oblasti:

— kontroly reziduí chemických látek v souladu se směrnicí Rady 96/23/ES a rozhodnutím Komise 97/747/ES (32),

— maximálních limitů reziduí farmakologicky účinných látek v souladu s nařízením Komise (EU) č. 37/2010 (33) a prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/470 (34),

— zakázaných a nepovolených látek v souladu s nařízením Komise (EU) č. 37/2010, směrnicí Rady 96/22/ES (35) a rozhodnutím Komise 2005/34/ES (36),

— kontaminujících látek v souladu s nařízeními (ES) č. 1881/2006 a (ES) č. 124/2009, kterými se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách,

— reziduí pesticidů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (37);

c) neobsahovaly fyzikální nebezpečí, např. cizorodá tělesa.

4. Jestliže provozovatel potravinářského podniku v souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 852/2004 používá postupy uvedené v pokynech pro používání zásad založených na HACCP, zahrnuje audit správné používání těchto pokynů.

5. Při provádění úkolů auditu věnují příslušné orgány zvláštní pozornost:

a) určení, zda personál a činnosti personálu v provozu ve všech fázích výrobního procesu dodržují požadavky na hygienickou praxi a HACCP stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 2073/2005, článcích 4 a 5 nařízení (ES) č. 852/2004 a čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 853/2004. Doplňkově k auditu mohou příslušné orgány provádět kontroly výkonnosti s cílem ověřit, zda má personál dostatečné dovednosti;

b) ověření příslušných záznamů provozovatele potravinářského podniku;

c) v případě potřeby odebrání vzorků pro laboratorní analýzu;

d) dokumentování skutečností, které vzaly v úvahu, a výsledků auditu.

Článek 4

Povaha a četnost auditů

1. Povaha a četnost úkolů auditu u jednotlivých provozů závisejí na posouzeném riziku. Za tímto účelem příslušné orgány pravidelně posuzují:

a) rizika pro lidské zdraví a případně pro zdraví zvířat;

b) u jatek aspekty dobrých životních podmínek zvířat;

c) druh a rozsah prováděných činností;

d) dosavadní historii provozovatele potravinářského podniku, pokud jde o dodržování potravinového práva.

2. Pokud provozovatelé potravinářských podniků v potravinovém řetězci přijmou další opatření s cílem zaručit bezpečnost potravin zavedením integrovaných systémů, soukromých kontrolních systémů nebo osvědčení nezávislou třetí stranou či jinými prostředky a jsou-li tato opatření dokumentována a dotčená zvířata jsou jasně identifikovatelná, mohou příslušné orgány při provádění auditů za účelem přezkumu správné hygienické praxe a postupů založených na zásadách HACCP k těmto opatřením přihlédnout.

KAPITOLA II
Zvláštní požadavky na identifikační označení

Článek 5

Ve všech provozech schválených podle nařízení (ES) č. 853/2004 se vedle ověřování souladu s ostatními požadavky na sledovatelnost podle článku 18 nařízení (ES) č. 178/2002 ověří soulad s požadavky nařízení (ES) č. 853/2004 týkajícími se umísťování identifikačních označení.

KAPITOLA III
Vědecký a technologický vývoj

Článek 6

Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o vědeckém a technologickém vývoji uvedeném v čl. 16 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/625 za účelem jeho zvážení a případně dalších kroků.

HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PROVÁDĚNÍ ÚŘEDNÍCH KONTROL A JEDNOTNÁ MINIMÁLNÍ ČETNOST ÚŘEDNÍCH KONTROL U ČERSTVÉHO MASA

Článek 7

Dodatečné požadavky na audity v provozech manipulujících s čerstvým masem

1. Vedle požadavků na audity stanovených v článcích 3 a 4 příslušné orgány při provádění auditu v provozech manipulujících s čerstvým masem ověří, zda provozovatelé potravinářských podniků soustavně dodržují vlastní postupy týkající se sběru, přepravy, skladování a manipulace u čerstvého masa a používání nebo odstraňování vedlejších produktů živočišného původu včetně specifikovaného rizikového materiálu, za něž jsou odpovědní.

2. Během auditů na jatkách ověří příslušné orgány hodnocení informací o potravinovém řetězci, které jsou stanoveny v příloze II oddíle III nařízení (ES) č. 853/2004.

3. Při provádění auditů postupů založených na zásadách HACCP příslušné orgány kontrolují, zda jsou řádně zohledněny postupy stanovené v příloze II oddíle II nařízení (ES) č. 853/2004 a zda postupy provozovatelů potravinářských podniků v nejvyšší možné míře zaručují, aby čerstvé maso:

a) nevykazovalo patologické odchylky nebo změny;

b) nejevilo známky:

i) fekální kontaminace ani

ii) žádné jiné kontaminace, o které se má za to, že představuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví;

c) splňovalo mikrobiologická kritéria uvedená v článku 3 nařízení (ES) č. 2073/2005;

d) neobsahovalo specifikovaný rizikový materiál v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 999/2001.

KAPITOLA II
Úřední kontroly čerstvého masa

Článek 8

Relevantnost výsledků auditu

Při provádění úředních kontrol podle této kapitoly přihlédne úřední veterinární lékař k výsledkům auditů provedených v souladu s kapitolou I. Ve vhodných případech úřední veterinární lékař úřední kontroly zacílí na nedostatky zjištěné během předchozích auditů.

Oddíl 1
Kontroly dokladů

Článek 9

Povinnosti příslušných orgánů, pokud jde o kontroly dokladů

1. Příslušné orgány informují provozovatele potravinářského podniku odpovědného za hospodářství původu o tom, jaké minimální informace o potravinovém řetězci mají být předány provozovateli jatek v souladu s přílohou II oddílem III nařízení (ES) č. 853/2004.

2. Příslušné orgány provedou nezbytné kontroly dokladů s cílem ověřit, zda:

a) jsou mezi provozovatelem potravinářského podniku, který zvířata odchoval nebo držel před jejich odesláním, a provozovatelem jatek důsledně a účinně předávány informace o potravinovém řetězci;

b) jsou informace o potravinovém řetězci platné a spolehlivé;

c) je případná zpětná vazba v podobě příslušných informací poskytována hospodářství původu v souladu s čl. 39 odst. 5.

3. Jsou-li zvířata odeslána na porážku do jiného členského státu, příslušné orgány v místě hospodářství původu spolupracují s příslušnými orgány v místě porážky s cílem zajistit, aby měl k informacím o potravinovém řetězci, jež poskytuje provozovatel potravinářského podniku odpovědný za hospodářství původu, snadný přístup provozovatel jatek, který tyto informace přijímá.

Článek 10

Povinnosti úředního veterinárního lékaře, pokud jde o kontroly dokladů

1. Úřední veterinární lékař ověří výsledky kontrol a hodnocení informací o potravinovém řetězci poskytnutých provozovatelem jatek v souladu s přílohou II oddílem III nařízení (ES) č. 853/2004. Úřední veterinární lékař tyto kontroly a hodnocení spolu s veškerými dalšími důležitými informacemi ze záznamů hospodářství původu zvířat zohlední při provádění prohlídek před porážkou a prohlídek po porážce.

2. Při provádění prohlídek před porážkou a prohlídek po porážce přihlédne úřední veterinární lékař k úředním osvědčením stanoveným v souladu s článkem 29 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/628 (38) a k veškerým prohlášením veterinárních lékařů provádějících úřední nebo jiné kontroly na úrovni prvovýroby.

3. V případě nucené porážky domácích kopytníků mimo prostor jatek úřední veterinární lékař na jatkách přezkoumá osvědčení stanovené v souladu s článkem 29 prováděcího nařízení (EU) 2019/628 a vydané úředním veterinárním lékařem, který provedl prohlídku před porážkou v souladu s přílohou III oddílem I kapitolou VI bodem 6 nařízení (ES) č. 853/2004, a veškeré další důležité informace poskytnuté provozovatelem potravinářského podniku.

4. V případě velké volně žijící zvěře úřední veterinární lékař v zařízení pro nakládání se zvěřinou přezkoumá a zohlední prohlášení doprovázející tělo zvířete vydané proškolenou osobou v souladu s přílohou III oddílem IV kapitolou II bodem 4 písm. a) nařízení (ES) č. 853/2004.

Oddíl 2
Prohlídka před porážkou

Článek 11

Požadavky týkající se prohlídky před porážkou na jatkách

1. Všechna zvířata jsou před poražením podrobena prohlídce před porážkou. Prohlídka však může být omezena na reprezentativní vzorek ptáků z každého hejna a na reprezentativní vzorek zajícovců z každého hospodářství původu.

2. Prohlídka před porážkou proběhne do 24 hodin od dopravení zvířat na jatky a méně než 24 hodin před porážkou. Úřední veterinární lékař může kdykoli požadovat dodatečnou prohlídku před porážkou.

3. Na základě prohlídky před porážkou se určí, zda u konkrétního prohlíženého zvířete existují známky:

a) poškození zdraví či porušení dobrých životních podmínek zvířete;

b) stavu, odchylek nebo nákaz, které činí čerstvé maso nevhodným k lidské spotřebě nebo které by mohly nepříznivě ovlivnit zdraví zvířat, přičemž se zvláštní pozornost věnuje zjišťování zoonóz a nákaz zvířat, pro něž jsou stanovena veterinární pravidla v nařízení (EU) 2016/429;

c) použití zakázaných nebo nepovolených látek, zneužití veterinárních léčivých přípravků nebo přítomnosti reziduí chemických látek nebo kontaminujících látek.

4. Prohlídka před porážkou zahrnuje ověření toho, zda provozovatelé potravinářských podniků dodržují povinnost zajistit, aby měla zvířata čistou kůži, kožku nebo rouno s cílem zabránit nepřijatelnému riziku kontaminace čerstvého masa během porážky.

5. Úřední veterinární lékař provede klinickou prohlídku všech zvířat, která byla provozovatelem potravinářského podniku nebo pomocným úředním veterinárním pracovníkem případně vyčleněna k důkladnější prohlídce před porážkou.

6. Provádí-li se prohlídka před porážkou v hospodářství původu v souladu s článkem 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624, úřední veterinární lékař na jatkách provede prohlídku před porážkou pouze ve stanovených případech a ve stanovené míře.

Oddíl 3
Prohlídka po porážce

Článek 12

Požadavky na prohlídku po porážce

1. S výhradou odchylky stanovené v příloze III oddíle IV kapitole II bodě 4 nařízení (ES) č. 853/2004 se jatečně upravená těla a k nim přiložené droby podrobí prohlídce po porážce:

a) neprodleně po porážce; nebo

b) co nejdříve po dopravení do zařízení pro nakládání se zvěřinou.

2. Příslušné orgány mohou požadovat, aby provozovatel potravinářského podniku poskytl zvláštní technická zařízení a dostatečný prostor pro kontrolu drobů.

3. Příslušné orgány:

a) zkontrolují celý vnější povrch, včetně povrchu tělních dutin jatečně upravených těl, jakož i droby;

b) věnují zvláštní pozornost zjišťování zoonóz a nákaz zvířat, pro něž jsou stanovena veterinární pravidla v nařízení (EU) 2016/429.

4. Rychlost porážkové linky a počet přítomných pracovníků provádějících prohlídku jsou takové, aby umožňovaly řádnou prohlídku.

Článek 13

Odchylka týkající se načasování prohlídky po porážce

1. Odchylně od čl. 12 odst. 1 mohou příslušné orgány povolit, aby v případě, že úřední veterinární lékař ani pomocný úřední veterinární pracovník nejsou během porážky a opracování přítomni v zařízení pro nakládání se zvěřinou nebo na jatkách, byla prohlídka po porážce odložena na dobu nanejvýš 24 hodin od porážky nebo dopravení do zařízení pro nakládání se zvěřinou, pokud:

a) dotčená zvířata jsou porážena na nízkokapacitních jatkách nebo se s nimi manipuluje v nízkokapacitním zařízení pro nakládání se zvěřinou, kde se porážka nebo manipulace provádí u:

i) méně než 1 000 velkých dobytčích jednotek ročně; nebo

ii) méně než 150 000 kusů drůbeže, zajícovců a drobné volně žijící zvěře ročně;

b) v provozu existuje dostatečné vybavení pro skladování čerstvého masa a drobů tak, aby mohly být vyšetřeny;

c) prohlídku po porážce provádí úřední veterinární lékař.

2. příslušné orgány mohou prahové hodnoty stanovené v odst. 1 písm. a) bodech i) a ii) zvýšit s tím, že zajistí, aby se odchylka uplatňovala u nejmenších jatek a zařízení pro nakládání se zvěřinou odpovídajících definici nízkokapacitních jatek nebo nízkokapacitního zařízení pro nakládání se zvěřinou, a za předpokladu, že celková roční produkce těchto provozů nepřesahuje 5 % celkového množství čerstvého masa vyprodukovaného v členském státě, a to pro:

a) dotčené druhy;

b) nebo všechny kopytníky společně;

c) nebo veškerou drůbež společně;

d) nebo všechny ptáky a zajícovce společně.

V takovém případě příslušné orgány tuto odchylku a důkazy na její podporu oznámí postupem stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (39).

3. Pro účely odst. 1 písm. a) bodu i) se použijí přepočítací koeficienty stanovené v čl. 17 odst. 6 nařízení (ES) č. 1099/2009. Avšak v případě ovcí, koz a malé zvěře (< 100 kg živé hmotnosti) čeledi Cervidae (jelenovití) se použije přepočítací koeficient 0,05 velké dobytčí jednotky a v případě jiné velké zvěře přepočítací koeficient 0,2 velké dobytčí jednotky.

Článek 14

Požadavky na další vyšetření u prohlídky po porážce

1. Další vyšetření, jako jsou prohmatání a naříznutí částí jatečně upraveného těla a drobů, a laboratorní testy, se provedou, pokud je to nezbytné pro:

a) stanovení konečné diagnózy u podezření na nebezpečí; nebo

b) zjištění:

i) nákazy zvířat, pro niž jsou stanovena veterinární pravidla v nařízení (EU) 2016/429;

ii) přítomnosti reziduí chemických látek nebo kontaminujících látek uvedených ve směrnici 96/23/ES a rozhodnutí 97/747/ES, zejména:

— reziduí chemických látek v množství překračujícím limity stanovené v nařízeních (EU) č. 37/2010 a (ES) č. 396/2005,

— kontaminujících látek v množství překračujícím maximální limity stanovené v nařízeních (ES) č. 1881/2006 a (ES) č. 124/2009 nebo

— reziduí látek, které jsou zakázanými nebo nepovolenými látkami v souladu s nařízením (EU) č. 37/2010 nebo směrnicí 96/22/ES;

iii) nedodržení mikrobiologických kritérií uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 2073/2005 nebo možné přítomnosti jiných mikrobiologických nebezpečí, kvůli nimž by čerstvé maso bylo nevhodné k lidské spotřebě;

iv) jiných faktorů, které by mohly vyžadovat, aby bylo čerstvé maso prohlášeno za nevhodné k lidské spotřebě nebo aby bylo stanoveno omezení jeho použití.

2. Během prohlídky po porážce se přijmou opatření k tomu, aby byla kontaminace čerstvého masa při prohmatání, řezání nebo naříznutí omezena na minimum.

Článek 15

Požadavky na prohlídku po porážce u domácích lichokopytníků, skotu staršího osmi měsíců, domácích prasat starších pěti týdnů a velké volně žijící zvěře

1. Požadavky podle tohoto článku se použijí vedle požadavků uvedených v článcích 12 a 14.

2. Úřední veterinární lékař požádá, aby jatečně upravená těla domácích lichokopytníků, skotu staršího osmi měsíců a domácích prasat starších pěti týdnů byla k prohlídce po porážce předložena rozdělená podélně podél páteře na půlky.

3. Pokud je to pro prohlídku po porážce nezbytné, může úřední veterinární lékař požadovat podélné rozdělení hlavy nebo jatečně upraveného těla jakéhokoli zvířete. Za účelem přihlédnutí k určitým spotřebitelským zvykům, technologickému vývoji nebo zvláštním sanitárním situacím však může úřední veterinární lékař povolit, aby byla jatečně upravená těla domácích lichokopytníků, skotu staršího osmi měsíců a domácích prasat starších pěti týdnů k prohlídce po porážce předkládána nerozpůlená.

4. U nízkokapacitních jatek nebo nízkokapacitních zařízení pro nakládání se zvěřinou, která manipulují s méně než 1 000 velkých dobytčích jednotek ročně, může úřední veterinární lékař ze sanitárních důvodů povolit, aby byla jatečně upravená těla dospělých domácích lichokopytníků, dospělého skotu a dospělé velké volně žijící zvěře před prohlídkou po porážce rozdělena na čtvrtě.

Článek 16

Dodatečné požadavky na prohlídku po porážce v případě nucené porážky

V případě nucené porážky se jatečně upravené tělo před uvolněním k lidské spotřebě podrobí co nejdříve prohlídce po porážce podle článků 12, 13, 14 a 15.

Článek 17

Praktická opatření týkající se prohlídky po porážce u domácího skotu, domácích ovcí a koz, domácích lichokopytníků a domácích prasat

Jestliže je prohlídka po porážce prováděna úředním veterinárním lékařem, pod dohledem úředního veterinárního lékaře nebo, jsou-li zavedeny dostatečné záruky, na odpovědnost úředního veterinárního lékaře v souladu s čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2017/625 a článkem 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624, příslušné orgány zajistí, aby v případě domácího skotu, domácích ovcí a koz, domácích lichokopytníků a domácích prasat byla vedle požadavků stanovených v článcích 12, 14 a 15 dodržována praktická opatření stanovená v následujících článcích 18 až 24.

Článek 18

Mladý skot

1. Postupy prohlídky po porážce stanovené v odstavci 2 musí být provedeny u jatečně upravených těl a drobů těchto kusů skotu:

a) zvířata mladší osmi měsíců; a

b) zvířata mladší dvaceti měsíců, pokud byla během celého života chována bez přístupu na pastviny v členském státě nebo oblasti členského státu úředně prostých tuberkulózy skotu v souladu s článkem 1 rozhodnutí 2003/467/ES.

2. Postupy prohlídky po porážce zahrnují alespoň vizuální prohlídku:

a) hlavy a hrtanu; spolu s prohmatáním a vyšetřením mízních uzlin zahltanových (Lnn. retropharyngiales) však mohou členské státy za účelem zajištění dozoru nad statusem území/stáda úředně prostého tuberkulózy skotu rozhodnout o provedení dalších vyšetření; prohlídku tlamy a hltanu;

b) plic, průdušnice a jícnu; prohmatání plic; prohmatání a vyšetření mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních (Lnn. bifurcationes, eparteriales et mediastinales);

c) osrdečníku a srdce;

d) bránice;

e) jater a mízních uzlin jaterních a slinivky břišní (Lnn. portales);

f) gastrointestinálního traktu, okruží a mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních (Lnn. gastrici, mesenterici, craniales et caudales);

g) sleziny;

h) ledvin;

i) pohrudnice a pobřišnice;

j) krajiny pupeční a kloubů mladých zvířat.

3. Existují-li známky možného rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo dobré životní podmínky zvířat v souladu s článkem 24, provede úřední veterinární lékař prostřednictvím naříznutí a prohmatání jatečně upraveného těla a drobů tyto postupy prohlídky po porážce:

a) naříznutí mízních uzlin zahltanových (Lnn. retropharyngiales); prohmatání jazyka;

b) naříznutí mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních (Lnn. bifurcationes, eparteriales et mediastinales); otevření průdušnice a obou průdušek podélným řezem; plíce se naříznou v zadní třetině kolmo na hlavní osu; tyto řezy nejsou nezbytné, pokud jsou plíce vyloučeny z použití k lidské spotřebě;

c) podélné naříznutí srdce tak, aby byly otevřeny obě komory a protnuta mezikomorová přepážka;

d) naříznutí mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních;

e) prohmatání sleziny;

f) naříznutí ledvin a renálních mízních uzlin (Lnn. renales);

g) prohmatání krajiny pupeční a kloubů. Krajinou pupeční se vede řez a otevřou se i klouby; musí být vyšetřen kloubní maz.

Článek 19

Ostatní skot

1. U jatečně upravených těl a drobů skotu jiného než uvedeného v čl. 18 odst. 1 se provedou tyto postupy prohlídky po porážce:

a) vizuální prohlídka hlavy a hrtanu; naříznutí a vyšetření mízních uzlin zahltanových (Lnn. retropharyngiales); vyšetření žvýkacích svalů povrchových dvěma řezy rovnoběžnými s dolní čelistí a žvýkacích svalů hlubokých (vnitřních křídlových svalů) plochým řezem. Jazyk se uvolní tak, aby mohla být podrobně vizuálně prohlédnuta tlama a hltan;

b) prohlídka průdušnice a jícnu; vizuální prohlídka a prohmatání plic; naříznutí a vyšetření mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních (Lnn. bifurcationes, eparteriales et mediastinales);

c) vizuální prohlídka osrdečníku a srdce, které je nutno naříznout podélným řezem, otevřít tak obě komory a protnout mezikomorovou přepážku;

d) vizuální prohlídka bránice;

e) vizuální prohlídka jater a mízních uzlin jaterních a slinivky břišní (Lnn. portales);

f) vizuální prohlídka gastrointestinálního traktu, okruží, mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních (Lnn. gastrici, mesenterici, craniales et caudales); prohmatání mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních;

g) vizuální prohlídka sleziny;

h) vizuální prohlídka ledvin;

i) vizuální prohlídka pohrudnice a pobřišnice;

j) vizuální prohlídka pohlavních orgánů (kromě penisu, pokud byl již odstraněn);

k) vizuální prohlídka vemene a vemenních mízních uzlin (Lnn. supramammarii).

2. Existují-li známky možného rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo dobré životní podmínky zvířat v souladu s článkem 24, provede úřední veterinární lékař prostřednictvím naříznutí a prohmatání jatečně upraveného těla a drobů tyto postupy prohlídky po porážce:

a) naříznutí a vyšetření mízních uzlin podčelistních a příušních (Lnn. mandibulares et parotidei); prohmatání jazyka a hltanu;

b) naříznutí mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních (Lnn. bifurcationes, eparteriales et mediastinales); otevření průdušnice a obou průdušek podélným řezem; plíce se naříznou v zadní třetině kolmo na hlavní osu; tyto řezy nejsou nezbytné, pokud jsou plíce vyloučeny z použití k lidské spotřebě;

c) prohmatání jater a mízních uzlin jater a slinivky břišní (Lnn. portales); naříznutí žaludeční strany jater a pod ocasatým lalokem s cílem vyšetřit žlučovody;

d) naříznutí mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních;

e) prohmatání sleziny;

f) naříznutí ledvin a renálních mízních uzlin (Lnn. renales);

g) u krav prohmatání a naříznutí vemene a vemenních mízních uzlin (Lnn. supramammarii). Každá polovina vemene se otevře dlouhým a hlubokým řezem vedoucím až k mlékojemům (sinus lactiferes) a naříznou se vemenní mízní uzliny, s výjimkou případů, kdy je vemeno vyloučeno z použití k lidské spotřebě.

Článek 20

Mladé domácí ovce a kozy a ovce bez prořezaných trvalých řezáků

1. U jatečně upravených těl a drobů ovcí bez prořezaných trvalých řezáků nebo mladších dvanácti měsíců a u koz mladších šesti měsíců se provedou tyto postupy prohlídky po porážce:

a) vizuální prohlídka hlavy, včetně hrtanu, tlamy, jazyka a mízních uzlin příušních a zahltanových. Tato vyšetření nejsou nezbytná, pokud jsou příslušné orgány schopny zaručit, že hlava, včetně jazyka a mozku, bude vyloučena z použití k lidské spotřebě;

b) vizuální prohlídka plic, průdušnice a jícnu a mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních (Lnn. bifurcationes, eparteriales et mediastinales);

c) vizuální prohlídka osrdečníku a srdce;

d) vizuální prohlídka bránice;

e) vizuální prohlídka jater a mízních uzlin jaterních a slinivky břišní (Lnn. portales);

f) vizuální prohlídka gastrointestinálního traktu, okruží a mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních (Lnn. gastrici, mesenterici, craniales et caudales);

g) vizuální prohlídka sleziny;

h) vizuální prohlídka ledvin;

i) vizuální prohlídka pohrudnice a pobřišnice;

j) vizuální prohlídka krajiny pupeční a kloubů.

2. Existují-li známky možného rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo dobré životní podmínky zvířat v souladu s článkem 24, provede úřední veterinární lékař prostřednictvím naříznutí a prohmatání jatečně upraveného těla a drobů tyto postupy prohlídky po porážce:

a) prohmatání hrtanu, tlamy, jazyka a příušních mízních uzlin. Nestanoví-li veterinární pravidla jinak, nejsou tato vyšetření nezbytná, pokud jsou příslušné orgány schopny zaručit, že hlava, včetně jazyka a mozku, bude vyloučena z použití k lidské spotřebě;

b) prohmatání plic; naříznutí plic, průdušnice, jícnu a mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních;

c) naříznutí srdce;

d) prohmatání jater a jejich mízních uzlin; naříznutí žaludeční strany jater s cílem vyšetřit žlučovody;

e) prohmatání sleziny;

f) naříznutí ledvin a renálních mízních uzlin (Lnn. renales);

g) prohmatání krajiny pupeční a kloubů; krajinou pupeční se vede řez a otevřou se i klouby; vyšetří se kloubní maz.

Článek 21

Ostatní domácí ovce a kozy

1. U jatečně upravených těl a drobů ovcí s prořezaným trvalým řezákem nebo starých dvanáct měsíců nebo více a u koz starých šest měsíců nebo více se provedou tyto postupy prohlídky po porážce:

a) vizuální prohlídka hlavy, včetně hrtanu, tlamy, jazyka a příušních mízních uzlin, a prohmatání mízních uzlin zahltanových. Tato vyšetření nejsou nezbytná, pokud jsou příslušné orgány schopny zaručit, že hlava, včetně jazyka a mozku, bude vyloučena z použití k lidské spotřebě;

b) vizuální prohlídka plic, průdušnice a jícnu; prohmatání plic, mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních (Lnn. bifurcationes, eparteriales et mediastinales);

c) vizuální prohlídka osrdečníku a srdce;

d) vizuální prohlídka bránice;

e) vizuální prohlídka jater a mízních uzlin jaterních a slinivky břišní (Lnn. portales); prohmatání jater a jejich mízních uzlin; naříznutí žaludeční strany jater s cílem vyšetřit žlučovody;

f) vizuální prohlídka gastrointestinálního traktu, okruží a mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních (Lnn. gastrici, mesenterici, craniales et caudales);

g) vizuální prohlídka sleziny;

h) vizuální prohlídka ledvin;

i) vizuální prohlídka pohrudnice a pobřišnice;

j) vizuální prohlídka pohlavních orgánů (kromě penisu, pokud byl již odstraněn);

k) vizuální prohlídka vemene a vemenních mízních uzlin.

2. Existují-li známky možného rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo dobré životní podmínky zvířat v souladu s článkem 24, provede úřední veterinární lékař prostřednictvím naříznutí a prohmatání jatečně upraveného těla a drobů tyto postupy prohlídky po porážce:

a) prohmatání hrtanu, tlamy, jazyka a příušních mízních uzlin. Nestanoví-li veterinární pravidla jinak, nejsou tato vyšetření nezbytná, pokud jsou příslušné orgány schopny zaručit, že hlava, včetně jazyka a mozku, bude vyloučena z použití k lidské spotřebě;

b) naříznutí plic, průdušnice, jícnu a mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních;

c) naříznutí srdce;

d) prohmatání sleziny;

e) naříznutí ledvin a renálních mízních uzlin (Lnn. renales).

Článek 22

Domácí lichokopytníci

1. U jatečně upravených těl a drobů domácích lichokopytníků se provedou tyto postupy prohlídky po porážce:

a) vizuální prohlídka hlavy a hrtanu po uvolnění jazyka; jazyk se uvolní tak, aby mohla být podrobně vizuálně prohlédnuta tlama a hltan, a musí být vizuálně vyšetřen;

b) vizuální prohlídka plic, průdušnice, jícnu a mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních (Lnn. bifurcationes, eparteriales et mediastinales);

c) vizuální prohlídka osrdečníku a srdce;

d) vizuální prohlídka bránice;

e) vizuální prohlídka jater a mízních uzlin jaterních a slinivky břišní (Lnn. portales);

f) vizuální prohlídka gastrointestinálního traktu, okruží a mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních (Lnn. gastrici, mesenterici, craniales et caudales);

g) vizuální prohlídka sleziny;

h) vizuální prohlídka ledvin;

i) vizuální prohlídka pohrudnice a pobřišnice;

j) vizuální prohlídka pohlavních orgánů hřebců (kromě penisu, pokud byl již odstraněn) a klisen;

k) vizuální prohlídka vemene a vemenních mízních uzlin (Lnn. supramammarii);

l) vizuální prohlídka krajiny pupeční a kloubů mladých zvířat;

m) u šedých koní vyšetření svalů a mízních uzlin (Lnn. subrhomboidei) plecí pod lopatkovou chrupavkou po uvolnění úponu jedné plece za účelem prohlídky na melanózu a melanomy. Ledviny se odhalí.

2. Existují-li známky možného rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo dobré životní podmínky zvířat v souladu s článkem 24, provede úřední veterinární lékař prostřednictvím naříznutí a prohmatání jatečně upraveného těla a drobů tyto postupy prohlídky po porážce:

a) prohmatání a naříznutí mízních uzlin podčelistních, zahltanových a příušních (Lnn. retropharyngiales, mandibulares et parotidei); prohmatání jazyka;

b) prohmatání plic; prohmatání a naříznutí mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních. Průdušnice a obě průdušky se otevřou podélným řezem a plíce se naříznou v zadní třetině kolmo na hlavní osu; tyto řezy však nejsou nezbytné, pokud jsou plíce vyloučeny z použití k lidské spotřebě;

c) podélné naříznutí srdce tak, aby byly otevřeny obě komory a protnuta mezikomorová přepážka;

d) prohmatání a naříznutí jater a mízních uzlin jater a slinivky břišní (Lnn. portales);

e) naříznutí mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních;

f) prohmatání sleziny;

g) prohmatání ledvin a naříznutí ledvin a renálních mízních uzlin (Lnn. renales);

h) naříznutí vemenních mízních uzlin;

i) prohmatání krajiny pupeční a kloubů mladých zvířat. V případě pochybností se krajinou pupeční vede řez a otevřou se i klouby; musí být vyšetřen kloubní maz;

j) u šedých koní rozříznutí celé ledviny.

Článek 23

Domácí prasata

1. U jatečně upravených těl a drobů domácích prasat se provedou tyto postupy prohlídky po porážce:

a) vizuální prohlídka hlavy a hrtanu;

b) vizuální prohlídka tlamy, hltanu a jazyka;

c) vizuální prohlídka plic, průdušnice a jícnu;

d) vizuální prohlídka osrdečníku a srdce;

e) vizuální prohlídka bránice;

f) vizuální prohlídka jater a mízních uzlin jaterních a slinivky břišní (Lnn. portales); vizuální prohlídka gastrointestinálního traktu, okruží a mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních (Lnn. gastrici, mesenterici, craniales et caudales);

g) vizuální prohlídka sleziny; vizuální prohlídka ledvin; vizuální prohlídka pohrudnice a pobřišnice;

h) vizuální prohlídka pohlavních orgánů (kromě penisu, pokud byl již odstraněn);

i) vizuální prohlídka vemene a vemenních mízních uzlin (Lnn. supramammarii);

j) vizuální prohlídka krajiny pupeční a kloubů mladých zvířat.

2. Existují-li známky možného rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo dobré životní podmínky zvířat v souladu s článkem 24, provede úřední veterinární lékař prostřednictvím naříznutí a prohmatání jatečně upraveného těla a drobů tyto postupy prohlídky po porážce:

a) naříznutí a vyšetření podčelistních mízních uzlin (Lnn. mandibulares);

b) prohmatání plic a mízních uzlin bronchiálních a mediastinálních (Lnn. bifurcationes, eparteriales et mediastinales). Průdušnice a obě průdušky se otevřou podélným řezem a plíce se naříznou v zadní třetině kolmo na hlavní osu; tyto řezy nejsou nezbytné, pokud jsou plíce vyloučeny z použití k lidské spotřebě;

c) podélné naříznutí srdce tak, aby byly otevřeny obě komory a protnuta mezikomorová přepážka;

d) prohmatání jater a jejich mízních uzlin;

e) prohmatání a v případě potřeby naříznutí mízních uzlin žaludečních a mezenteriálních;

f) prohmatání sleziny;

g) naříznutí ledvin a renálních mízních uzlin (Lnn. renales);

h) naříznutí vemenních mízních uzlin;

i) prohmatání krajiny pupeční a kloubů mladých zvířat a v případě nutnosti naříznutí krajiny pupeční a otevření kloubů.

Článek 24

Známky možného rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo dobré životní podmínky zvířat u domácího skotu, domácích ovcí a koz, domácích lichokopytníků a domácích prasat

Úřední veterinární lékař provede další postupy prohlídky po porážce uvedené v čl. 18 odst. 3, čl. 19 odst. 2, čl. 20 odst. 2, čl. 21 odst. 2, čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 2 prostřednictvím naříznutí a prohmatání jatečně upraveného těla a drobů, pokud podle jeho názoru ukazuje některý z těchto postupů či zjištění na možné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo dobré životní podmínky zvířat:

a) kontroly dokladů provedené v souladu s články 9 a 10 a analýza těchto kontrol;

b) zjištění prohlídky před porážkou provedené v souladu s článkem 11;

c) výsledky ověření souladu s pravidly pro dobré životní podmínky zvířat provedeného podle článku 38;

d) zjištění prohlídky po porážce provedené v souladu s články 12 až 24;

e) další epizootologické údaje nebo jiné údaje z hospodářství původu zvířat.

Článek 25

Praktická opatření týkající se prohlídky po porážce u drůbeže

1. U veškeré drůbeže se provede prohlídka po porážce, která může zahrnovat asistenci personálu jatek v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2017/625. V souladu s čl. 18 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení provede úřední veterinární lékař nebo pomocný úřední veterinární pracovník osobně tyto kontroly:

a) denní prohlídka vnitřností a tělních dutin reprezentativního vzorku z každého hejna;

b) u každého hejna podrobná prohlídka náhodného vzorku částí nebo celých těl ptáků, které byly po prohlídce po porážce prohlášeny za nevhodné k lidské spotřebě;

c) jakákoli další nezbytná vyšetření, existuje-li důvod k podezření, že by maso z dotčených ptáků mohlo být nevhodné k lidské spotřebě.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány rozhodnout, že se prohlídka po porážce provede pouze u reprezentativního vzorku drůbeže z každého hejna, jestliže:

a) provozovatelé potravinářských podniků mají ke spokojenosti úředního veterinárního lékaře zaveden systém, který umožňuje zjišťování a oddělování kusů drůbeže, které vykazují odchylky, kontaminaci nebo vady;

b) jatky dlouhodobě dodržují požadavky, pokud jde o:

i) obecné a zvláštní požadavky podle článku 4 nařízení (ES) č. 852/2004, včetně mikrobiologických kritérií použitelných pro přílohu I body 1.28 a 2.1.5 nařízení (ES) č. 2073/2005;

ii) postupy založené na zásadách HACCP v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 852/2004; a

iii) zvláštní hygienická pravidla v souladu s článkem 5 a přílohou III oddílem II nařízení (ES) č. 853/2004;

c) během prohlídky před porážkou ani při ověřování informací o potravinovém řetězci nebyly zjištěny žádné odchylky, které mohou ukazovat na závažný problém pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat a které by mohly svědčit o potřebě opatření stanovených v článcích 40 až 44.

3. V případě drůbeže chované pro výrobu jater foie gras a drůbeže určené k pozdějšímu vykuchání, jež byla získána v hospodářství původu v souladu s přílohou III oddílem II kapitolou VI body 8 a 9 nařízení (ES) č. 853/2004, se prohlídka po porážce provede v bourárně/porcovně, kam se taková jatečně upravená těla přepravují přímo z hospodářství původu.

Článek 26

Praktická opatření týkající se prohlídky po porážce u farmových zajícovců

Na farmové zajícovce se použijí praktická opatření týkající se prohlídky po porážce drůbeže podle článku 25. Ustanovení článku 25 týkající se jednoho hejna drůbeže se použijí na farmové zajícovce poražené ve stejný den a pocházející z jednoho hospodářství původu.

Článek 27

Praktická opatření týkající se prohlídky po porážce u farmové zvěře

1. Na farmovou zvěř se použijí tyto postupy prohlídky po porážce:

a) v případě malé zvěře (< 100 kg) čeledi Cervidae (jelenovití) postupy po porážce pro ovce stanovené v článku 21; v případě sobů se však použijí postupy po porážce pro ovce stanovené v článku 20, přičemž jazyk může být použit k lidské spotřebě bez prohlídky hlavy;

b) v případě zvěře čeledi Suidae (prasatovití) postupy po porážce pro domácí prasata stanovené v článku 23;

c) v případě velké zvěře čeledi Cervidae (jelenovití) a jiné velké zvěře, na kterou se nevztahuje písmeno a), a v případě velké zvěře čeledi Suidae (prasatovití), na kterou se nevztahuje písmeno b), postupy po porážce pro skot stanovené v článku 19;

d) v případě ptáků nadřádu běžci postupy po porážce pro drůbež stanovené v čl. 25 odst. 1.

2. Pokud byla zvířata poražena mimo jatky, úřední veterinární lékař na jatkách zkontroluje osvědčení.

Článek 28

Praktická opatření týkající se prohlídky po porážce u volně žijící zvěře

1. Úřední veterinární lékař ověří, že nestaženou velkou volně žijící zvěř přepravovanou do zařízení pro nakládání se zvěřinou z území jiného členského státu doprovází osvědčení o zdravotní nezávadnosti odpovídající vzoru uvedenému v příloze nařízení (EU) č. 636/2014 nebo prohlášení podle přílohy III oddílu IV kapitoly II bodu 8 písm. b) nařízení (ES) č. 853/2004. Úřední veterinární lékař zohlední obsah tohoto osvědčení nebo tohoto (těchto) prohlášení.

2. Při prohlídce po porážce provede úřední veterinární lékař:

a) vizuální prohlídka jatečně upraveného těla, jeho tělních dutin a popřípadě orgánů s cílem:

i) zjistit odchylky, které nejsou způsobeny lovem. Za tímto účelem lze diagnózu založit na informacích o chování zvířete před usmrcením, které poskytla proškolená osoba;

ii) zkontrolovat, zda smrt nenastala z jiných příčin než usmrcením při lovu;

b) vyšetření organoleptických odchylek;

c) případně prohmatání a naříznutí orgánů;

d) existují-li vážné důvody k podezření na přítomnost reziduí nebo kontaminujících látek, analýzu odebraných vzorků reziduí nepocházejících z lovu, včetně látek znečišťujících životní prostředí. Pokud se na základě těchto podezření provádí rozsáhlejší prohlídka, pozastaví veterinární lékař posuzování veškeré volně žijící zvěře usmrcené při dotyčném lovu nebo těch částí, u nichž je podezření na tytéž odchylky, a to až do ukončení této prohlídky;

e) vyšetření zaměřené na znaky svědčící o tom, že maso představuje zdravotní riziko, včetně:

i) neobvyklého chování nebo narušení celkového stavu živého zvířete, na základě sdělení myslivce (lovce);

ii) generalizovaného výskytu nádorů nebo abscesů postihujících různé vnitřní orgány nebo svaly;

iii) zánětu kloubů nebo varlat, patologických změn na játrech nebo slezině, zánětu střev nebo pupeční krajiny;

iv) přítomnosti cizorodých těles, která nepocházejí z lovu, v tělních dutinách, žaludku, střevech nebo v moči, při změnách barvy pohrudnice nebo pobřišnice (pokud jsou odpovídající vnitřnosti k dispozici);

v) přítomnosti parazitů;

vi) tvorby značného množství plynu v gastrointestinálním traktu se změnou barvy vnitřních orgánů (pokud jsou tyto vnitřnosti k dispozici);

vii) výrazných odchylek v barvě, konzistenci nebo pachu svalových tkání nebo orgánů;

viii) starých otevřených zlomenin;

ix) vyhublosti a/nebo celkového nebo místního edému;

x) čerstvých pohrudničních nebo peritoneálních srůstů;

xi) dalších zřejmých rozsáhlých změn, jako je hniloba.

3. Požaduje-li to úřední veterinární lékař, páteř a hlava se podélně rozdělí.

4. V případě drobné volně žijící zvěře, která nebyla vykuchána ihned po usmrcení, provede úřední veterinární lékař prohlídku po porážce u reprezentativního vzorku zvířat z téhož zdroje. Pokud se při prohlídce zjistí nákaza přenosná na člověka nebo některý ze znaků uvedených v odst. 2 písm. e), provede úřední veterinární lékař více kontrol u celé šarže s cílem stanovit, zda musí být prohlášena za nevhodnou k lidské spotřebě, nebo zda musí být každé jatečně upravené tělo prohlédnuto jednotlivě.

5. Úřední veterinární lékař může provést jakékoli další řezy a prohlídky příslušných částí zvířat, které jsou nezbytné pro dosažení konečné diagnózy. Pokud posouzení nelze provést na základě praktických opatření uvedených v odstavci 2, provedou se další vyšetření v laboratoři.

6. Vedle případů stanovených v článku 45 se za nevhodné k lidské spotřebě prohlásí maso vykazující při prohlídce po porážce některý ze znaků uvedených v odst. 2 písm. e).

Oddíl 4
Úřední kontroly specifických nebezpečí a laboratorní testy

Článek 29

Praktická opatření pro úřední kontroly přenosných spongiformních encefalopatií (TSE)

1. Kromě požadavků nařízení (ES) č. 999/2001 ohledně úředních kontrol prováděných v souvislosti s TSE zkontroluje úřední veterinární lékař odstranění, oddělení a případně označení specifikovaného rizikového materiálu také podle pravidel stanovených v čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení a v článku 12 nařízení (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu.

2. Úřední veterinární lékař zajistí, aby provozovatel potravinářského podniku přijal veškerá nezbytná opatření s cílem zamezit kontaminaci masa specifikovaným rizikovým materiálem při porážce, včetně omračování. To zahrnuje i odstraňování specifikovaného rizikového materiálu.

Článek 30

Praktická opatření pro úřední kontroly cysticerkózy při prohlídce po porážce u domácího skotu a čeledi Suidae

1. Postupy prohlídky po porážce popsané v článcích 18, 19 a 23 jsou minimálními požadavky na vyšetření na cysticerkózu u skotu a zvířat čeledi Suidae (domácích prasat, farmové zvěře i volně žijící zvěře). V případě skotu uvedeného v článku 19 mohou příslušné orgány rozhodnout, že naříznutí žvýkacích svalů při prohlídce po porážce není povinné, pokud:

a) je prováděno zvláštní sérologické vyšetření;

b) zvířata byla odchována v hospodářství původu, které je prohlášeno za úředně prosté cysticerkózy; nebo

c) bylo s 95 % jistotou prokázáno, že prevalence ve zdrojové populaci nebo přesně definované subpopulaci je nižší než jedna milióntina, nebo pokud na základě údajů ze zpráv podávaných podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/99/ES nebyly mezi všemi zvířaty poraženými za posledních pět let (nebo za poslední dva roky, je-li to podloženo a odůvodněno analýzou rizika provedenou příslušnými orgány) zjištěny žádné případy.

2. Maso napadené cysticerky se prohlásí za nevhodné k lidské spotřebě. Pokud však zvíře není celkově napadené cysticerky, mohou být nenapadené části prohlášeny za vhodné k lidské spotřebě po ošetření chladem.

Článek 31

Praktická opatření pro úřední kontroly trichinel při prohlídce po porážce

1. Jatečně upravená těla zvířat čeledi Suidae (prasatovití), lichokopytníků a dalších druhů vnímavých k trichinelám se vyšetří na přítomnost trichinel v souladu s nařízením (EU) 2015/1375, pokud se nepoužije jedna z odchylek stanovených v článku 3 uvedeného nařízení.

2. Maso ze zvířat napadených trichinelami se prohlásí za nevhodné k lidské spotřebě.

Článek 32

Praktická opatření pro úřední kontroly vozhřivky při prohlídce po porážce u lichokopytníků

1. Čerstvé maso lichokopytníků se uvede na trh pouze tehdy, pokud bylo získáno z lichokopytníků držených po dobu alespoň 90 dnů před datem porážky v členském státě nebo v třetí zemi nebo jejich regionu, odkud je povoleno dovážet lichokopytníky do Unie.

2. V případě lichokopytníků pocházejících z členského státu nebo třetí země nebo regionu, které nesplňují kritéria Světové organizace pro zdraví zvířat pro zemi prostou vozhřivky, se provede vyšetření lichokopytníků na vozhřivku prostřednictvím podrobné prohlídky sliznic průdušnice, hrtanu, nosních dutin a čelních dutin a jejich větvení poté, co se hlava rozdělí ve střední rovině a vyřízne nosní přepážka.

3. Maso získané z lichokopytníků, u nichž byla diagnostikována vozhřivka, se prohlásí za nevhodné k lidské spotřebě.

Článek 33

Praktická opatření pro úřední kontroly tuberkulózy při prohlídce po porážce

1. Pokud zvířata reagují pozitivně nebo neprůkazně na tuberkulin nebo existují-li jiné důvody k podezření na infekci, jsou poražena odděleně od ostatních zvířat, přičemž se přijmou preventivní opatření k zamezení riziku kontaminace jiných jatečně upravených těl, porážkové linky a personálu přítomného na jatkách.

2. Veškeré maso ze zvířat, u nichž byly při prohlídce po porážce ve více orgánech nebo na více místech jatečně upraveného těla nalezeny lokalizované léze podobné tuberkuloidním lézím, se prohlásí za nevhodné k lidské spotřebě. Pokud však byla tuberkuloidní léze nalezena v mízních uzlinách pouze jednoho orgánu nebo části jatečně upraveného těla, prohlásí se za nevhodný k lidské spotřebě pouze postižený orgán nebo postižená část jatečně upraveného těla a příslušné mízní uzliny.

Článek 34

Praktická opatření pro úřední kontroly brucelózy při prohlídce po porážce

1. Pokud zvířata reagují pozitivně nebo neprůkazně na test na brucelózu nebo existují-li jiné důvody k podezření na infekci, jsou poražena odděleně od ostatních zvířat, přičemž se přijmou preventivní opatření k zamezení riziku kontaminace jiných jatečně upravených těl, porážkové linky a personálu přítomného na jatkách.

2. Maso ze zvířat, u kterých byly při prohlídce po porážce zjištěny léze odpovídající akutní brucelóze, se prohlásí za nevhodné k lidské spotřebě. U zvířat reagujících pozitivně nebo neprůkazně na test na brucelózu se vemeno, pohlavní ústrojí a krev prohlásí za nevhodné k lidské spotřebě, i když takové léze nejsou zjištěny.

Článek 35

Praktická opatření pro úřední kontroly salmonel

1. Příslušné orgány ověří, zda provozovatelé potravinářských podniků správně uplatňují přílohu I kapitolu 2 body 2.1.3, 2.1.4 a 2.1.5 nařízení (ES) č. 2073/2005, přičemž použijí alespoň jedno z těchto opatření:

a) úřední odběr vzorků za použití stejné metody a plochy odběru, jaké používají provozovatelé potravinářských podniků. Na každých jatkách se každoročně odebere nejméně 49 náhodných vzorků (40). U malých jatek lze tento počet vzorků snížit na základě hodnocení rizik;

b) sběr veškerých informací o celkovém počtu vzorků a počtu vzorků pozitivních na salmonely odebraných provozovateli potravinářských podniků podle článku 5 nařízení (ES) č. 2073/2005 v rámci přílohy I kapitoly 2 bodů 2.1.3, 2.1.4 a 2.1.5 uvedeného nařízení;

c) sběr veškerých informací o celkovém počtu vzorků a počtu vzorků pozitivních na salmonely odebraných v rámci vnitrostátních kontrolních programů v členských státech nebo regionech členských států, pro které byly schváleny zvláštní záruky v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 853/2004, pokud jde o produkci masa přežvýkavců a koňského, vepřového a drůbežího masa.

2. Pokud provozovatel potravinářského podniku několikrát nesplní kritérium hygieny výrobního procesu, příslušné orgány mu uloží, aby předložil akční plán, a důsledně dohlédnou na jeho výsledek.

3. O celkovém počtu vzorků a počtu vzorků pozitivních na salmonely se podá zpráva v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/99/ES, přičemž se rozlišuje mezi vzorky odebranými podle odst. 1 písm. a), b) a c), jsou-li tato písmena použita.

Článek 36

Praktická opatření pro úřední kontroly bakterií rodu Campylobacter

1. Příslušné orgány ověří, zda provozovatelé potravinářských podniků správně uplatňují přílohu I kapitolu 2 bod 2.1.9 (kritérium hygieny výrobního procesu pro Campylobacter na jatečně upravených tělech brojlerů) nařízení (ES) č. 2073/2005, přičemž použijí tato opatření:

a) úřední odběr vzorků za použití stejné metody a plochy odběru, jaké používají provozovatelé potravinářských podniků. Na každých jatkách se každoročně odebere nejméně 49 náhodných vzorků. U malých jatek lze tento počet vzorků snížit na základě hodnocení rizik; nebo

b) sběr veškerých informací o celkovém počtu vzorků a počtu vzorků pozitivních na Campylobacter, které obsahují více než 1 000 KTJ/g, odebraných provozovateli potravinářských podniků podle článku 5 nařízení (ES) č. 2073/2005 v rámci přílohy I kapitoly 2 bodu 2.1.9 uvedeného nařízení.

2. Pokud provozovatel potravinářského podniku několikrát nesplní kritérium hygieny výrobního procesu, příslušné orgány mu uloží, aby předložil akční plán, a důsledně dohlédnou na jeho výsledek.

3. O celkovém počtu vzorků a počtu vzorků pozitivních na Campylobacter, které obsahují více než 1 000 KTJ/g, se podá zpráva v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/99/ES, přičemž se rozlišuje mezi vzorky odebranými podle odst. 1 písm. a) a b), jsou-li tato písmena použita.

Článek 37

Zvláštní požadavky týkající se laboratorních testů

1. Při provádění laboratorních testů v souladu s čl. 18 odst. 2 písm. d) body ii) a iv) nařízení (EU) 2017/625 úřední veterinární lékař zajistí, aby v případě, že je prováděn odběr vzorků, byly vzorky řádně označeny, bylo s nimi řádně manipulováno a byly odeslány do příslušné laboratoře v rámci:

a) sledování a tlumení zoonóz a jejich původců;

b) ročního programu dohledu nad TSE v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 999/2001;

c) detekce farmakologicky účinných látek nebo přípravků, které jsou zakázané nebo nepovolené, a kontrol regulovaných farmakologicky účinných látek, pesticidů, doplňkových látek v krmivech a kontaminujících látek v množství překračujícím příslušné maximální limity Unie, zejména v rámci vnitrostátních plánů pro zjišťování reziduí nebo látek uvedených v čl. 110 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625 a článku 5 směrnice 96/23/ES;

d) detekce nákaz zvířat, pro něž jsou stanovena veterinární pravidla v nařízení (EU) 2016/429.

2. Úřední veterinární lékař zajistí, aby byly podle potřeby provedeny veškeré další laboratorní testy považované za nezbytné pro splnění povinností podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625.

Oddíl 5
Úřední kontroly dobrých životních podmínek zvířat

Článek 38

Úřední kontroly dobrých životních podmínek zvířat při přepravě a porážce

Úřední veterinární lékař ověří soulad s pravidly týkajícími se ochrany zvířat během přepravy podle nařízení (ES) č. 1/2005 a při porážce podle nařízení (ES) č. 1099/2009 a s vnitrostátními pravidly pro dobré životní podmínky zvířat.

KAPITOLA III
Sdělování výsledků prohlídek a opatření, která mají příslušné orgány přijmout ve zvláštních případech nesouladu s požadavky na čerstvé maso a na dobré životní podmínky zvířat

Článek 39

Opatření týkající se sdělování výsledků úředních kontrol

1. Úřední veterinární lékař zaznamená a vyhodnotí výsledky úředních kontrol provedených v souladu s články 7 až