Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

333/2007, Nařízení Komise (ES), kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[ a ]pyrenu v potravinách, k 6. 5. 2016

6.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2007.333 333/2007, Nařízení Komise (ES), kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[ a ]pyrenu v potravinách, k 6. 5. 2016

Evropská komise

Konsolidované znění nařízení (ES) č. 333/2007.



►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro kontrolu obsahu stopových prvků a kontaminujících látek z výroby v potravinách

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 088 29.3.2007, s. 29)

Ve znění:

      Úřední věstník  
  Č.  Strana  Datum  
►M1  NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 836/2011 ze dne 19. srpna 2011,   L 215  9  20.8.2011  
►M2  NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/582 ze dne 15. dubna 2016,   L 101  3  16.4.2016  

▼B

▼M2

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 333/2007

ze dne 28. března 2007,

kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro kontrolu obsahu stopových prvků a kontaminujících látek z výroby v potravinách

▼B

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat ( 1 ), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách ( 2 ), stanoví, že pro některé kontaminující látky musí být z důvodu ochrany veřejného zdraví stanoveny maximální limity.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách ( 3 ), stanoví maximální limity olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[a]pyrenu v určitých potravinách.

(3) Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví obecné zásady úředního dozoru nad potravinami. V některých případech jsou však nezbytná specifičtější ustanovení, aby se zajistilo, že úřední kontroly probíhají ve Společenství harmonizovaným způsobem.

(4) Metody odběru vzorků a metody analýzy, které budou použity pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, 3-MCPD, anorganického cínu a benzo[a]pyrenu v některých potravinách, jsou stanoveny ve směrnici Komise 2001/22/ES ze dne 8. března 2001, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti a 3-MCPD v potravinách ( 4 ), ve směrnici Komise 2004/16/ES ze dne 12. února 2004, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu cínu v konzervovaných potravinách ( 5 ), a ve směrnici Komise 2005/10/ES ze dne 4. února 2005, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách ( 6 ).

(5) Četná ustanovení týkající se metod odběru vzorků a metod analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[a]pyrenu v potravinách jsou podobná. Proto je v zájmu jasnosti právních předpisů vhodné tato ustanovení sjednotit do jediného právního aktu.

(6) Směrnice 2001/22/ES, 2004/16/ES a 2005/10/ES by proto měly být zrušeny a nahrazeny novým nařízením.

(7) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

▼M2

1. Odběr vzorků a analýza pro kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, anorganického arsenu, 3-MCPD a polycyklických aromatických uhlovodíků („PAU”) uvedených v oddílech 3, 4 a 6 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 se provádí v souladu s přílohou tohoto nařízení.

▼B

2. Odstavec 1 se použije, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 882/2004.

Článek 2

Směrnice 2001/22/ES, 2004/16/ES a 2005/10/ES se zrušují.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. června 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA

ČÁST A

DEFINICE

Pro účely této přílohy se použijí následující definice:

„šarže”: identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředníka jednotné vlastnosti (jako jsou původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení). U ryb musí být srovnatelná také velikost ryb;

„část šarže”: určitá část velké šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná;

„dílčí vzorek”: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže;

„souhrnný vzorek”: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže; souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže nebo části šarže, z nichž byly odebrány;

„laboratorní vzorek”: vzorek určený pro laboratorní vyšetření.

ČÁST B

METODY ODBĚRU VZORKŮ

B.1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

B.1.1. Pracovníci

Odběr vzorků provádí oprávněný pracovník určený členským státem.

B.1.2. Materiál, který má být odebrán

Každá šarže nebo část šarže, která má být analyzována, se vzorkuje samostatně.

B.1.3. Předběžná opatření

Při odběru vzorků je třeba provést předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoliv změnám, které by mohly ovlivnit množství kontaminujících látek, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

B.1.4. Dílčí vzorky

Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od tohoto postupu se zaznamenají v protokolu podle bodu B.1.8. této přílohy.

B.1.5. Příprava souhrnného vzorku

Souhrnný vzorek se připravuje kombinací dílčích vzorků.

B.1.6. Vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby nebo rozhodčího zkoušení

Vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou z homogenizovaného souhrnného vzorku, pokud tento postup není v rozporu s předpisy členských států týkajícími se práv provozovatele potravinářského podniku.

B.1.7. Balení a přeprava vzorků

Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací, ztrátou analytu adsorpcí na vnitřních stěnách nádoby a před poškozením při přepravě. Budou přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

▼M1

V případě odběru vzorků pro analýzu PAU je nezbytné se pokud možno vyhnout použití plastových nádob, neboť by mohly ovlivnit obsah PAU ve vzorku. Pokud je to možné, musí se použít skleněné nádoby z inertního materiálu bez obsahu PAU, které zaručují dostatečnou ochranu vzorku před světlem. Nebude-li toto z praktických důvodů možné, je nezbytné vyhnout se alespoň přímému kontaktu vzorku s plasty, např. v případě pevných vzorků tím, že budou před vložením do vzorkovací nádoby zabaleny do hliníkové fólie.

▼B

B.1.8. Uzavření a označení vzorků

Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle pravidel členských států.

O každém odběru vzorků se vystaví protokol umožňující jednoznačnou identifikaci šarže nebo části šarže (je třeba uvést odkaz na číslo šarže), v němž musí být uvedeny den a místo odběru vzorků, a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

▼M1

B.2. PLÁNY ODBĚRU VZORKŮ

B.2.1. Rozdělení šarží na části

Velké šarže se rozdělí na části za podmínky, že části šarže lze fyzicky oddělit. Na produkty, s nimiž se obchoduje ve volně ložených zásilkách (např. obiloviny), se vztahuje tabulka 1. Na ostatní produkty se vztahuje tabulka 2. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotnosti částí šarže, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hmotnost nejvýše o 20 %.

B.2.2. Počet dílčích vzorků

Souhrnný vzorek je nejméně 1 kg nebo 1 litr, kromě případů, kdy to není možné, např. je-li vzorek tvořen jedním balením nebo jednotkou.

Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže nebo z části šarže, je uveden v tabulce 3.

V případě volně ložených kapalných produktů musí být šarže nebo část šarže těsně před odebráním vzorku manuálně nebo mechanicky důkladně promíchány, pokud je to možné a pokud tím není ovlivněna jakost produktu. V tomto případě lze předpokládat rovnoměrné rozložení kontaminujících látek v dané šarži nebo její části. Proto stačí z každé šarže nebo její části odebrat tři dílčí vzorky, které budou tvořit souhrnný vzorek.

Dílčí vzorky musí mít podobnou hmotnost/objem. Hmotnost/objem dílčího vzorku musí být alespoň 100 gramů nebo 100 mililitrů, což vede k hmotnosti/objemu souhrnného vzorku nejméně přibližně 1 kg nebo 1 litr. Odchylky od této metody se zaznamenají do protokolu podle bodu B.1.8 této přílohy.

Tabulka 1

Rozdělení šarží na části u produktů, s nimiž se obchoduje ve volně ložených zásilkách

Hmotnost šarže (tuny) Hmotnost nebo počet částí šarže 
≥ 1 500  500 tun  
> 300 a < 1 500  3 části šarže  
≥ 100 a ≤ 300  100 tun  
< 100  —  

Tabulka 2

Rozdělení šarží na části u ostatních produktů

Hmotnost šarže (tuny) Hmotnost nebo počet částí šarže 
≥ 15  15–30 tun  
< 15  —  

Tabulka 3

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže nebo z části šarže

Hmotnost nebo objem šarže / části šarže (v kg nebo litrech) Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány 
< 50  3  
≥ 50 a ≤ 500  5  
> 500  10  

Sestává-li šarže nebo její část z jednotlivých balení nebo jednotek, je počet balení nebo jednotek, které musí být odebrány za účelem vytvoření souhrnného vzorku, uveden v tabulce 4.

Tabulka 4

Počet balení nebo jednotek (dílčích vzorků), které musí být odebrány za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže nebo její část z jednotlivých balení nebo jednotek

Počet balení nebo jednotek v šarži / části šarže Počet balení nebo jednotek, které mají být odebrány 
≤ 25  alespoň 1 balení nebo jednotka  
26–100  přibližně 5 %, alespoň 2 balení nebo jednotky  
> 100  přibližně 5 %, nejvýše 10 balení nebo jednotek  

Maximální limity pro anorganický cín se vztahují na obsah každé konzervy, avšak z praktických důvodů je pro vyšetření nezbytné vytvořit souhrnný vzorek. Jestliže výsledek vyšetření pro souhrnný vzorek konzerv nepřekračuje maximální limit, avšak blíží se k maximálnímu limitu pro anorganický cín, a existuje-li podezření, že u jednotlivých konzerv může být maximální limit překročen, může být nezbytné provést další šetření.

Pokud není možné provést metodu odběru vzorků stanovenou v této kapitole z důvodu nepřijatelných hospodářských důsledků (např. kvůli formám obalů, poškození šarže apod.) nebo pokud je prakticky nemožné výše uvedenou metodu odběru vzorků použít, lze použít alternativní metodu odběru vzorků, za předpokladu že odběr vzorků bude pro vzorkovanou šarži nebo její část dostatečně reprezentativní a bude plně zdokumentován.

B.2.3.    Zvláštní ustanovení pro odběr vzorků z velkých ryb ve velkých šaržích

Pokud vzorkovaná šarže či její část obsahuje velké ryby (jednotlivé ryby o hmotnosti větší než přibližně 1 kg) a šarže či její část váží více než 500 kg, musí dílčí vzorek sestávat ze střední části ryby. Každý dílčí vzorek musí vážit alespoň 100 g.

B.3.   ODBĚR VZORKŮ V MALOOBCHODNÍM PRODEJI

Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí pokud možno podle ustanovení o odběru vzorků uvedených v bodě B.2.2 této přílohy.

Pokud není možné provést metodu odběru vzorků stanovenou v bodě B.2.2 z důvodu nepřijatelných hospodářských důsledků (např. kvůli formám obalů, poškození šarže apod.) nebo pokud je prakticky nemožné výše uvedenou metodu odběru vzorků použít, lze použít alternativní metodu odběru vzorků, za předpokladu že odběr vzorků bude pro vzorkovanou šarži nebo její část dostatečně reprezentativní a bude plně zdokumentován.

▼B

ČÁST C

PŘÍPRAVA VZORKU A ANALÝZA

C.1. NORMY JAKOSTI PRO LABORATOŘE

Laboratoře budou v souladu s ustanoveními článku 12 nařízení (ES) č. 882/2004 ►M1 ( 7 ) ◄ .

Laboratoře se účastní vhodných programů zkoušení odborné způsobilosti, které jsou v souladu s Mezinárodním harmonizovaným protokolem pro zkoušení odborné způsobilosti (chemických) analytických laboratoří ( 8 ) vypracovaným pod záštitou IUPAC/ISO/AOAC.

Laboratoře musí být schopny prokázat, že mají zavedeny vlastní interní postupy řízení jakosti. Příklady těchto postupů jsou uvedeny v Pokynech ISO/AOAC/IUPAC pro interní řízení jakosti v chemických analytických laboratořích ( 9 ).

Pokud je to možné, je třeba odhadnout správnost stanovení analýzou vhodného certifikovaného referenčního materiálu.

C.2. PŘÍPRAVA VZORKU

C.2.1. Předběžná opatření a všeobecné zásady

Základním požadavkem je získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž by došlo k sekundární kontaminaci.

Veškerý materiál vzorku obdržený laboratoří bude použit k přípravě laboratorního vzorku.

Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení (ES) č. 1881/2006 se určuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

C.2.2. Specifické postupy přípravy vzorku

▼M2

C.2.2.1. Specifické postupy pro olovo, kadmium, rtuť, anorganický cín a anorganický arsen

Analytik musí zajistit, aby při přípravě vzorků nedošlo k jejich kontaminaci. Pokud to bude možné, přístroje a pomůcky přicházející do styku se vzorkem nebudou obsahovat kovy, jejichž přítomnost se zjišťuje, a budou vyrobeny z inertních materiálů, např. z plastů jako polypropylen, polytetrafluorethylen (PTFE) atd. Tyto by měly být vyčištěny kyselinou, aby se minimalizovalo riziko kontaminace. Řezné nástroje mohou být z vysoce kvalitní korozivzdorné oceli.

Existuje mnoho uspokojivých specifických postupů přípravy vzorku, které mohou být pro zkoumané produkty použity. Pro aspekty, které toto nařízení specificky neupravuje, se norma CEN „Potraviny – Stanovení prvků v různém oxidačním stupni – Obecné a specifické požadavky” ( 10 ) ukázala jako uspokojivá, ale i jiné metody přípravy vzorků mohou být stejně validní.

V případě anorganického cínu je třeba věnovat pozornost tomu, aby byl veškerý materiál převeden do roztoku, protože je známo, že snadno dochází ke ztrátám, obzvlášť kvůli hydrolýze na nerozpustné hydratované oxidy čtyřmocného cínu.

▼M1

C.2.2.2. Specifické postupy pro polycyklické aromatické uhlovodíky

Analytik musí zajistit, aby při přípravě vzorků nedošlo k jejich kontaminaci. Nádoby musí být před použitím vypláchnuty acetonem nebo hexanem vysoké čistoty, aby se minimalizovalo riziko kontaminace. Přístroje a pomůcky přicházející do styku se vzorkem musí být pokud možno vyrobeny z inertních materiálů, např. z hliníku, ze skla nebo leštěné korozivzdorné oceli. Nelze používat plasty, jako například polypropylen nebo PTFE, protože analyty se mohou do těchto materiálů adsorbovat.

▼M2

Pro analýzu PAU v kakau a produktech odvozených z kakaa se stanovení obsahu tuků provádí v souladu s oficiální metodou AOAC 963.15 pro stanovení obsahu tuků v kakaových bobech a odvozených produktech. Lze použít rovnocenné postupy pro stanovení obsahu tuků, u kterých je možno prokázat, že použitý postup pro stanovení obsahu tuků poskytuje stejnou (rovnocennou) hodnotu obsahu tuků.

▼B

C.2.3. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří

Celý souhrnný vzorek se (podle

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: