Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Chráněné zeměpisné označení Chelčicko - Lhenické ovoce

13.6.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.5.1.22
Chráněné zeměpisné označení Chelčicko – Lhenické ovoce

Evropská komise

Chelčicko – Lhenické ovoce jako CHZO

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 434/2012 ze dne 16. května 2012 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Chelčicko – Lhenické ovoce (CHZO)), bylo zveřejněno v Úředním věstníku dne 24. 5. 2012 a nabylo účinnosti 20. dnem po zveřejnění (13. 6. 2012).

Hlavní body specifikace produktu

Druh produktu

Skupina 1.6: Ovoce.

Specifikace:

Název

„Chelčicko-Lhenické ovoce”

Popis

Ovoce mírného pásma určené pro přímý konzum a další konzervárenské zpracování. Zpracované ovoce není označováno jako Chelčicko-Lhenické ovoce. Jedná se o jádroviny, peckoviny, drobné ovoce. Chuť zdejšího ovoce je plná, jiskrná, s bohatou škálou ovocitých prvků, které mají doznívající výraz. Specifické vlastnosti tohoto ovoce (jako jsou svěžest, živost, kompaktnost), jak ve vůni tak v chuti, utváří hlavně místní přírodní podmínky (např. rozdíl mezi denními a nočními teplotami v době zrání, ranní mlhy v oblasti pěstování). Ovoce z Chelčicko-Lhenické oblasti vyniká oproti ostatním oblastem specifikem, a to přirozeně vyváženým poměrem mezi cukry a kyselinami. Tento ideální poměr tvoří takzvané čisté tóny ovoce. Celkový dojem je svěžest, jemná chuť, lahodný dozvuk, který zanechává hutný dlouhotrvající vjem. Toto je vlastnost, která platí pro všechny druhy ovoce, prezentované pod názvem Chelčicko-Lhenické ovoce a je specifická právě pro tuto oblast.

Jedná se především o tyto zemědělské produkty: jablka, třešně, višně, švestky, rybíz. Nynější pěstované odrůdy: jabloň – Julia, Angold, Šampion, Rubín – Bohemia, Rubinola, Topaz, Jonagold – Jonagored, Jonaprince, Golden Delicious, Idared, Merlose, Spartan; třešeň – Burlat, Karešova, Vanda, Sam, Těchlovan, Kordia, Napoleonova; višeň – Morellenfeuer, Érdi Bötermö, Fanal, Morela pozdní; slivoň – Čačanska rana, Čačanska lepotica, Čačanska najbolja, Stanley, Domácí velkoplodá; rybíz červený – Holandský červený, Heinemannův pozdní, Losan, Rubigo, Rondon; rybíz černý – Otelo, Öjebyn.

Zeměpisná oblast

Sady se rozprostírají v Bavorovské kotlině – Chelčicko a v podhůří Blanského lesa – Lhenicko. Chelčicko-Lhenické ovoce se pěstuje pouze v této oblasti (Česká republika, Jihočeský kraj, okresy Strakonice a Prachatice). V regionech jsou tyto obce: Chelčicko: Chelčice, Truskovice, Libějovice, Vodňany, Krtely, Malovice, Bavorov, Tourov; Lhenicko: Lhenice, Vadkov, Mičovice, Jáma, Hoříkovice, Třebanice, Hrbov, Vodice, Třešňový Újezdec, Horní Chrášťany, Dolní Chrášťany, Ratiborova Lhota.

Důkaz původu

Jsou označeny pěstební plochy, sklady a skladovací boxy, šarže, datum balení. Je vedena evidence odběratelů. U každé dodávky je tedy jednoznačně možná vysledovatelnost, dodávky jsou vzájemně nezaměnitelné. Ovoce se třídí, skladuje a balí uvnitř vymezeného území, nemůže tedy dojít k jeho mísení s ovocem pěstovaným jinde.

Produkce je dána hlavně Směrnicemi pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO). Kontrola dodržování specifikace je vnitropodniková, v externích laboratořích, nadřízeným kontrolním subjektem (Státní zemědělská a potravinářská inspekce – SZPI) a kontrolní komisí systému integrované produkce SISPO (kontroly na místě).

Důsledné označování veškerého ovoce sklizeného v oblasti již v sadu a přesně vedená evidence o sklizni dává záruku nezaměnitelnosti ovoce s ovocem z jiné oblasti.

Ve skladu se pracuje s označeným ovocem a veškerá manipulace je evidována v provozním deníku, kde jsou vedeny údaje o pohybu ovoce a jeho tržní úpravě. Výstupem může být pouze ovoce totožného původu jako na vstupu a takto je také označováno.

Kvalita produktů je sledována vnitropodnikovou laboratoří. Je vypracován systém chemické a mikrobiologické kontroly a hodnocení výrobků. Je zaveden systém HACCP. Kontroly provádí také nadřízený kontrolní subjekt (viz bod 4.7), a to podle kontrolního plánu.

Kontrola dodržování zásad pro integrované systémy pěstování ovoce:

Kontroluje se stav sadů i přírodního prostředí. V sadech se umísťují signalizační přístroje. Kontrolu provádí kontrolní komise SISPO na místě u pěstitelů, zpravidla jednou ročně. Kontroluje se především kontaminace půdy, hnojiv, závlahové vody a ovoce těžkými kovy, monitoring biotických a abiotických faktorů, používání hnojiv, pesticidů a závlah a výsadba. Kontroly jsou určeny Směrnicemi pro integrované způsoby pěstování ovoce, které schválilo Ministerstvo zemědělství ČR.

Metoda produkce

Veškeré ovoce je pěstováno podle zásad Směrnic pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO), na jehož vytvoření se spolupodíleli též zdejší ovocnáři. Prvky a postupy integrované produkce SISPO jsou následující:

  • Výsadba: kompromis mezi odolností a konzumní kvalitou plodů. Výběr odrůd dle teplot, srážek, doby zrání a sklizně. Výběr podnoží dle půdních poměrů, typu a intenzity výsadby.

  • Ochrana před chorobami a škůdci: kombinace přírodní a chemické ochrany. Prevence. Biologická ochrana. Podpora hmyzožravého ptactva. Nasazení přirozených predátorů. Vhodné fyzikální, biotechnické a agrotechnické metody ochrany pro danou oblast (obdělávání půdy, hnojení, tvarování, řez). Rovnováha rostlin, pokles výskytu chorob a škůdců. Minimalizace chemické ochrany. Při nutnosti se aplikují chemické přípravky s nízkou toxicitou, testované a povolené pesticidy, zoocidy a fungicidy. Selektivní chemická ochrana, jen takové pesticidy, které hubí škůdce a neškodí užitečným živočichům. Lapáky škůdců. Prognóza výskytu chorob a škůdců. Evidence o kontrolách i aplikacích.

  • Systém obdělávání půdy: sady se zatravňují (60–70 % plochy), kombinují se různé trávy. Porost je sežínán, hlavně před sklizní. Tráva se nechává často ležet na místě nebo jsou z ní dělány pásy. Při nižších srážkách, zpravidla pod 600 mm za rok, se používá mělká kultivace půdy, maximálně do hloubky 4 cm.

  • Regulace plevelů: udržení plevelů pod hladinou škodlivosti. Aplikace povolených herbicidů jen ve vhodných obdobích, max. 1x ročně, nejpozději 80 dnů před sklizní jádrovin a 50 dnů před sklizní peckovin. Ve vhodných terénech kultivace půdy. Sežínání plevelů. Mulčují se příkmenné pásy, t.j. nastýlají se organické materiály nebo barevné fólie na půdní povrch.

  • Zavlažování sadů: k zavlažování se užívá voda, která negativně neovlivní zdravotní stav lidí a zvířat v oblasti, půdu, jakost povrchových i podzemních vod a další složky životního prostředí. Kontrola závlahových vod se dělá nejméně 1x měsíčně.

  • Hnojení sadů: v půdě musí být vyrovnaný poměr prvků a sloučenin k pěstování druhů či odrůd ovoce. Poměr ovlivňuje zdravotní stav stromů, kvalitu i kvantitu plodů. Hnojení se provádí na základě rozdílu mezi naměřenými a doporučenými hodnotami prvků a sloučenin pro daný druh a odrůdu ovoce. Nehnojí se určité období před a po sklizni. O hnojení a úrodě se vede evidence.

  • Kontrola kontaminace: sledují se hlavně těžké kovy, a to v půdě, závlahové vodě, hnojivech a v ovoci. Hodnoty případné kontaminace ovoce se měří z dostatečně velkých vzorků.

  • Fyziologický stav a rovnováha ovocných stromů: agrotechnická opatření (řezy, ošetření půdy, hnojení, regulace počtu vyvíjejících se plůdků atd.) jsou sladěna co do kvantity, období a trvání. Nedochází k porušení rovnováhy v sadech. Fyziologická rovnováha se hodnotí rozbory půdy a kontrolou plodů. Subjektivní kontrola je zpravidla 5 týdnů před sklizní. Hodnotí se růst výhonů, násada, velikost, osvětlení, vnější vzhled plodů. Cílem jsou plně vyvinuté plody, s vyváženým obsahem cenných látek – cukrů, kyselin, vitamínů, minerálních a aromatických látek.

  • Regulace plodnosti ovocných stromů a kvality ovoce: provádí se pravidelný řez stromů, aby se dosáhl optimální počet plodů. Používá se redukce plodů, ručně nebo jedním z povolených chemických přípravků v podlimitních dávkách.

  • Zásady tvarování a řezu ovocných dřevin: jádroviny se pěstují v jednořadých systémech pro použití mechanizace. Řezy se provádějí v doporučených termínech a doporučeným způsobem, oboje závisí na druhu a odrůdě ovoce.

  • Kontrola dodržování zásad pro integrované systémy pěstování ovoce – viz bod 4.4.

Všechny ovocné druhy se dvakrát během roku prořezávají a dále se chemicky ošetřují během vegetace podle výskytu chorob a škůdců v daném roce v daném sadu. Veškeré chemické zásahy jsou podloženy měřením a sledováním výskytu škodlivého činitele. Teprve při překročení prahu ekonomické škodlivosti se provádí zásah. Veškeré sady jsou zatravněné a trávníky pravidelně udržovány sežínáním. Příkmenné pásy se udržují bez porostu pomocí herbicidů. Pouze některé výsadby třešní jsou zatravněné celoplošně.

Specifikem Chelčicko-Lhenické oblasti je také to, že obecné postupy SISPO jsou aplikovány specificky pro danou oblast a dále jsou vyvíjeny produkty (např. pro hubení škůdců) specificky pro danou oblast.

Pěstební postupy jednotlivých ovocných druhů:

Jabloně

Jabloně se pěstují na volné ploše na nezamokřených stanovištích a na stanovištích nevytvářejících mrazové kotliny. Podnože pro jabloně se volí trochu bujněji rostoucí, protože v nadmořské výšce oblasti pěstování není dostatek volných živin v půdě a stromy si v jejich získávání musí umět částečně pomoci sami. Dříve to byly podnože typu M1, M4, A2, dnes většinou M9, a ke stromkům se dává opora ve formě samostatného kůlu ke každému stromku, nebo drátěné stěny, k níž se jednotlivé stromky přivazují. Spon pěstovaných stromků jabloní ovlivňuje mnoho faktorů, proto je zde v oblasti možné najít celou škálu variant. Spon ovlivňuje zejména technické vybavení pěstitele, stanoviště, typ podnože i pěstitelský tvar. Dříve se uplatňovaly zejména pásové výsadby volně rostoucích zákrsků, které dnes přecházejí v zahuštěné vřetenovité výsadby. Vzhledem k vzdušné, ale i celkové vlhkosti oblasti je zavlažování sadů jen ojedinělou záležitostí u některých pěstitelů. Sklizeň je kampaňovitá – do velkoobjemových beden, které se po naplnění očesanými jablky na místě v sadu označí a co nejrychleji odvezou do klimatizovaného skladu.

Třešně

Třešně se pěstují většinou na prosluněných sušších stanovištích s nízkou hladinou podzemní vody. Dříve se pěstovaly na podnožích třešně ptáčnice ve tvaru volně rostoucích vysokokmenných nebo polokmenných stromů dostatečně vzdálených od sebe, aby se strom dal sklízet ze žebříku ze všech stran. Dnes se nové výsadby sázejí již v zahuštěném sponu na podnožích PHL nebo Gizela a koruny stromů se udržují řezem ve zploštělém a nižším tvaru. Sklízí se kampaňovitě do přepravních nebo prodejních obalů a po označení v sadu se co nejrychleji převáží do skladu ke zchlazení, tržní úpravě a expedici zákazníkům.

Višně

Višně se pěstují na stanovištích s nižší přirozenou zásobou živin a na stanovištích přirozeně sušších. Pěstují se v pásových výsadbách ve sponech, které umožňují mechanizovanou sklizeň. Podnož pro višně je většinou mahalebka a tvar stromů je přizpůsoben mechanizačnímu prostředku pro sklizeň. Ovoce se sklízí do přepravních obalů a po označení v sadu se co nejrychleji převáží do skladu ke zchlazení, nebo do konzervárny k dalšímu zpracování. Ze skladu se po kompletaci dodávky také expeduje k dalšímu zpracování. Pouze část višní se sklízí ručně a konzumuje v čerstvém stavu. Potom se postupuje jako u třešní.

Švestky

Švestky se pěstují většinou jako polokmenné pásové výsadby na stanovištích dostatečně zásobených vodou, na půdách hlubokých hlinito-jílovitých. Podnoží pro švestky se používá celá řada, ale nejčastěji je to myrobalán. Tvar stromů je většinou volně rostoucí koruna umožňující případnou mechanizovanou sklizeň. Ovoce se asi z poloviny sklízí pro konzumaci v čerstvém stavu a asi z poloviny k dalšímu konzervárenskému zpracování. Proto je také celý pěstební postup uzpůsoben mechanizované sklizni. Sklizeň probíhá většinou do přepravních obalů, které se po označení v sadu převážejí do skladu ke zchlazení a další tržní úpravě. Ovoce určené k průmyslovému zpracování se ze sadu odváží do skladu ke zchlazení a kompletaci dodávek, nebo přímo do konzervárny k dalšímu zpracování.

Rybíz červený a černý

Pěstuje se na půdách dobře zásobených vodou, úrodných, hlubokých, spíše v nižších polohách, ale ne přímo v mrazových kotlinách, i když je z pěstovaného ovoce v oblasti nejmrazuvzdornější. Velkoplošné rybízovny jsou zakládány jako pásové výsadby pravokořenných sazenic ze zakořenělých řízků. Spon výsadby je určen technikou a technologií obdělávání a sklizně. Již jen ojediněle se vyskytují samostatné keře rybízu vhodné pouze pro ruční sklizeň. Sklizeň probíhá téměř výhradně mechanizovaně a ovoce se dále zpracovává v konzervárně. Jen část se sklízí ručně pro přímý konzum v čerstvém stavu, nebo pro kuchyňské užití malospotřebitelů. Mechanizovaná sklizeň probíhá pomocí samochodného sklízecího stroje do přepravních obalů, které se po naplnění sklizeným ovocem a označení v sadu co nejrychleji přepravují do skladu ke zchlazení a ke kompletaci dodávky odběrateli.

Skladování a balení

Skladování a balení je prováděno uvnitř vymezené oblasti. Zabrání se tím možnému poškození sklizeného ovoce, které jde přímo z pěstebních ploch do skladu. Tento postup také zaručí, že nedojde k mísení s ovocem pěstovaným jinde. Při takto sladěném procesu pěstování, skladování a balení na jednom místě se ovoce nekazí.

Souvislost

Chelčicko-Lhenická oblast

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: