2.5.8
Legislativní souhrn: Metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu některých prvků v potravinách
Úřad pro publikace
NahoruAkt
Nařízení Komise (EU) 2017/644 ze dne 5. dubna 2017, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 589/2014.
Nařízení Komise (EU) 2015/705 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví metody odběru vzorků a pracovní charakteristiky metod analýzy pro úřední kontrolu obsahu kyseliny erukové v potravinách a kterým se zrušuje směrnice Komise 80/891/EHS.
Nařízení Komise (ES) č. 333/2007 ze dne 28. března 2007, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu olova, kadmia, rtuti, anorganického cínu, 3-MCPD a benzo[ a ]pyrenu v potravinách.
Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách.
NahoruCo je cílem těchto nařízení?
Stanovují metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu kontaminujících látek v potravinách.
NahoruKlíčové body
Kontaminující látky jsou látky přítomné v potravinách, které vznikají v různých fázích jejich výroby, balení, přepravy a skladování nebo pocházejí ze životního prostředí. Protože má kontaminace obecně nepříznivý dopad na kvalitu potravin a představuje ohrožení lidského zdraví, přijala EU opatření s cílem minimalizovat obsah kontaminujících látek v potravinách. Pro látky kontaminující potraviny, které nejvíce znepokojují spotřebitele v EU, jsou stanoveny maximální limity.
Tato 4 nařízení se odkazují na nařízení (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách (čl. 11 odst. 4 o metodách odběru vzorků a analýzy). Toto nařízení již mezitím bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) 2017/625 (viz shrnutí ), jehož článek 34 se zabývá metodami odběru vzorků a analýzy.
Nařízení (EU) 2017/644
Dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem jsou látky vytrvale znečišťující životní prostředí, především vedlejší produkty průmyslových procesů. PCB se používaly při výrobě elektrických zařízení, barviv, lepidel, retardérů hoření a barev. Jsou velmi vytrvalé a velmi dobře rozpustné v tucích, což vysvětluje, proč jsou PCB stále přítomné a mohou se shromažďovat v živočišných tucích a v celém potravinovém řetězci.
-
Oddíl 5 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 stanoví maximální povolené limity (viz shrnutí ),
-
metody odběru vzorků jsou popsány v příloze II nařízení (EU) 2017/644,
-
příprava vzorků a analýza se provádí za použití metod a s uplatněním pracovních charakteristik v přílohách III a IV nařízení (EU) 2017/644,
-
nařízení (EU) č. 589/2014 se zrušuje a jakékoliv odkazy na něj jsou přesměrovány na nařízení (EU) 2017/644.
Nařízení (EU) 2015/705
Kyselina eruková je běžnou složkou některých olejů ze semen, u níž byly při konzumaci velkého množství prokázány škodlivé účinky na zdraví.
-
Oddíl 8 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 stanoví maximální povolené limity,
-
odběr vzorků a analýzy se provádějí za použití metod a s uplatněním pracovních charakteristik popsaných v příloze nařízení (EU) 2015/705,
-
směrnice 80/891/EHS se zrušuje a jakékoliv odkazy na ni jsou přesměrovány k nařízení (EU) 2015/705.
Nařízení (ES) č. 333/2007
Olovo, kadmium, rtuť, chloristan, cín, 3-MCPD, estery 3-MCPD s mastnými kyselinami, glycidylestery mastných kyselin, akrylamid, benzo(a)pyren a další polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou přítomné v potravinách jako důsledek znečištění životního prostředí, přesunu z balení a mohou se do potravinového řetězce dostat i při zpracovávání a může dojít k bioakumulaci v lidské tkáni.
Olovo, kadmium, rtuť a chloristan jsou v potravinách převážně přítomné jako důsledek znečištění životního prostředí a…
