dnes je 22.1.2019
Input:

Povinné uvádění země původu nebo místa provenience pro nezpracované potraviny, jednosložkové produkty a složky, které tvoří více než 50 % potraviny

12.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2015.204
Povinné uvádění země původu nebo místa provenience pro nezpracované potraviny, jednosložkové produkty a složky, které tvoří více než 50 % potraviny

Evropská komise

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o povinném uvádění země původu nebo místa provenience pro nezpracované potraviny, jednosložkové produkty a složky, které tvoří více než 50 % potraviny

1. Úvod

Ustanovení čl. 26 odst. 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům”)1 vyžaduje, aby Komise předložila řadu zpráv Evropskému parlamentu a Radě o možnosti rozšířit povinné uvádění země původu pro tyto kategorie potravin:

a) jiné druhy masa než maso hovězí, vepřové, skopové, kozí a drůbeží;

b) mléko;

c) mléko použité jako složka v mléčných výrobcích;

d) nezpracované potraviny;

e) jednosložkové produkty;

f) složky, které tvoří více než 50 % potraviny.

Tato zpráva se týká nezpracovaných potravin, jednosložkových produktů a složek, které tvoří více než 50 % potraviny.

Podle čl. 26 odst. 7 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům zpráva analyzuje:

–potřebu spotřebitelů být informováni;

–proveditelnost takového označování a

–náklady a přínosy zavedení takových opatření, včetně právního dopadu na vnitřní trh a dopadu na mezinárodní obchod.

Tato zpráva vychází především z výsledků externí studie zadané GŘ SANTE a provedené Konsorciem pro hodnocení potravinového řetězce (FCEC)2, která zahrnula spotřebitele, provozovatele potravinářských podniků i průzkumy a případové studie příslušných orgánů členských států, ale i z jiných dostupných zdrojů v této oblasti.

GŘ GROW provedlo test dopadů na malé a střední podniky, jehož výsledky jsou začleněny do studie FCEC.

2. Povinné a dobrovolné označování

V současnosti existují povinná pravidla týkající se označování původu pro několik odvětví, jako např. med3, ovoce a zelenina4, ryby5 (nikoli rybí výrobky, jako např. přípravky nebo konzervy z ryb), hovězí maso a výrobky z hovězího masa6, olivový olej7, víno8, vejce9 a dovážená drůbež10.

Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům zavedlo povinné označování původu u čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného vepřového masa, skopového masa, kozího masa a drůbeže, přičemž podrobnosti byly stanoveny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1337/201311.

Kromě těchto pravidel pro povinné označování původu mohou provozovatelé potravinářských podniků z vlastního podnětu uvést zemi nebo region původu, pokud splní příslušná ustanovení nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

3. Dotčené potraviny

Výrazem „nezpracované potraviny” se podle nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům rozumějí potraviny, které nebyly zpracovány, včetně produktů, které byly děleny, porcovány, odseknuty, plátkovány, vykostěny, rozsekány, staženy, rozemlety, nakrájeny, očištěny, ořezány, vyloupány, rozemlety, zchlazeny, zmrazeny, hluboce zmrazeny nebo rozmrazeny. Například mouka, rýže a nakrájený zelený salát se považují za nezpracované rostlinné produkty.

Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům ovšem neuvádí žádnou definici „jednosložkových produktů”. Pro účely této zprávy se takovými produkty rozumí produkty, které obsahují pouze jednu složku nebo vstupní surovinu. Příkladem může být cukr, rajčatové protlaky (pyré), rostlinné oleje jednoho rostlinného původu, zmrazené bramborové hranolky, do kterých nebyly přidány přídatné látky nebo sůl.

Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům také neuvádí žádnou definici „složek, které tvoří více než 50 % potraviny”, ani nevymezuje, k čemu hranice 50 % odkazuje (objem, hmotnost, atd.). Složkami, které spadají do této kategorie, mohou být kupříkladu rajčata pro omáčky z rajčat, ovoce v ovocných šťávách, mouka v pečivu (pekařské odvětví).

4. Přehled odvětví a dodavatelského řetězce

4.1. Přehled odvětví potravin EU

Odvětví výroby potravin a nápojů EU vykazuje obrat 1 048 miliard EUR, vytváří přidanou hodnotu ve výši 206 miliard EUR a zaměstnává 4,2 milionu osob, což z něj činí největší výrobní odvětví a hlavního zaměstnavatele v EU.

V odvětví působí 286 000 podniků, z nichž 99 % představují malé a střední podniky (včetně mikropodniků).

4.2. Přehled dodavatelského řetězce pro výrobu potravin

Provozovatelé potravinářských podniků EU ve většině potravinářských odvětvích pořizují suroviny z několika zdrojů. U komodit, jako je káva nebo mouka, jsou různé zdroje surovin žádoucí, neboť je zapotřebí zachovat požadovanou kvalitu produktu a zabránit změnám v důsledku sezónnosti. Klíčovým parametrem je rovněž cena a původ surovin se často mění s cílem minimalizovat náklady. Ze studie FCEC vyplývá, že v případě použití několika zdrojů mění 50 % provozovatelů potravinářských podniků původ svých základních složek třikrát či více za rok. Čím je dodavatelský řetězec komplexnější a složitější, o to větším břemenem se stává proces označování.

Pokud jde o sledovatelnost, jak požadují právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti potravin12, provozovatelé potravinářských podniků musí být schopni identifikovat své přímé dodavatele a odběratele. Tato sledovatelnost o jeden krok zpět a o jeden krok vpřed je obvykle jedinou sledovatelností, která je zajištěna, a pouze 29 % provozovatelů potravinářských podniků překročí rámec této povinnosti a vytvoří ucelenější systém sledování.

4.3. Používání dobrovolného označování původu a systémy jakosti EU

Konzultace se zúčastněnými stranami odhalily, že dobrovolné označování původu se v potravinářských odvětvích, jichž se zpráva týká, používá jen zřídka. Jsou-li takové systémy využívány, pak pouze u malé části celkové produkce daného produktu (například < 1 % celkového trhu s kávou), a zejména u segmentu s vysokou hodnotou. Produkty nesoucí logo systému jakosti EU, jako je chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZO) nebo zaručená tradiční specialita (ZTS), nejsou ve většině kategorií potravin spadajících do oblasti působnosti této zprávy převažující. Taková označení se vždy netýkají původu surovin, ale mohou být například svázána s regionálním know-how nebo odkazovat na místo produkce.

5. Přístup spotřebitelů k informacím o původu potravin

Spotřebitelský průzkum ukazuje, že mezi aspekty, které ovlivňují chování spotřebitelů, stojí označování až za takovými faktory, jako je cena, chuť, datum použitelnosti / datum minimální trvanlivosti, výhodnost a /nebo vzhled.

Zájem o označení původu je v případě produktů týkajících se této studie obecně nižší, stále jej ale ve studii FCEC projevují tři čtvrtiny dotázaných spotřebitelů. V rámci studie FCEC figuruje deklarovaný zájem spotřebitelů o místo pěstování či chovu na stejně důležitém místě jako jejich zájem o místo produkce, ale při dotazu na konkrétní případy spotřebitelé jasně upřednostňují informace týkající se místa produkce.

Převážná většina dotázaných spotřebitelů by dala přednost informacím o původu na úrovni země.

Pokud jde o důvody pro poptávku spotřebitelů po označení původu, existují významné rozdíly mezi členskými státy. 42,8 % dotázaných spotřebitelů v EU označení původu případně použije k upřednostnění vnitrostátní nebo místní produkce před potravinami jiného původu. 12,9 % spotřebitelů v EU považuje označení původu za záruku kvality potravinářského výrobku. Přibližně 12,8 % spotřebitelů v EU se řídí důvody souvisejícími s ochranou životního prostředí. Označení původu rovněž ujistí 10,8 % spotřebitelů EU o bezpečnosti potravin, které kupují.

Je však třeba poznamenat, že zatímco některé z výše uvedených důvodů zájmu o původ potravin lze považovat za legitimní (např. podpora místní produkce, vlastnosti produktu a otázky životního prostředí), další důvody, které byly citovány, relevantní nejsou. Tak je tomu zejména v případech, kdy je původ spojován s bezpečností, neboť všechny produkty vyrobené kdekoli v EU nebo dovážené do EU musí být „bezpečné”. Hlavním cílem právních předpisů EU v oblasti potravin ve skutečnosti je zajistit bezpečnost potravin. Audity provedené příslušným útvarem Komise (Potravinový a veterinární úřad Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin) v členských státech poskytují dostatek důkazů o setrvale vysoké úrovni bezpečnosti, kterou zajišťuje provádění právních předpisů EU. Stejně tak se provádějí audity ve třetích zemích, aby se zajistilo, že vyvážené produkty splňují bezpečnostní normy EU.

Pokud jde o ochotu spotřebitelů za informace o původu zaplatit, existují pouze roztříštěné a někdy si odporující důkazy, což může být vinou metodické podjatosti. Předchozí studie týkající se ochoty spotřebitelů platit ukázaly, že i přes zájem o dané informace spotřebitelé nejsou kvůli těmto informacím ochotni kupovat výrobky za vyšší cenu13. Podle odhadů studie FCEC existuje ovšem vysoká ochota platit za produkty spadající do oblasti působnosti studie (+30 % u informací na úrovni EU, +40–50 % u informací na úrovni jednotlivých zemí). Je třeba rovněž poznamenat, že existuje významný rozdíl mezi záměry spotřebitelů a jejich skutečným chováním.

6. Možné scénáře a varianty týkající se označování původu u nezpracovaných potravin, jednosložkových produktů a složek, které tvoří více než 50 % potraviny

Pro účely této zprávy byly zkoumány tyto scénáře:

–Scénář 1: dobrovolné označování původu (status quo);

–Scénář 2: povinné označování původu – údaje EU/mimo EU nebo EU/třetí země;

–Scénář 3: povinné označování původu uvádějící členský stát nebo třetí zemi;

–Scénář 4: povinné označování další zeměpisné jednotky (region).

V případě scénářů 2, 3 a 4 byly zkoumány různé možnosti pro každou ze tří hlavních kategorií produktů:

–možnost a): místo produkce: původ by byl definován v celním kodexu, tj. země, kde byl produkt zcela získán nebo kde proběhlo jeho poslední podstatné zpracování;

–možnost b): místo pěstování nebo chovu hlavní suroviny, tj. místo sklizně ovoce, zeleniny, obilovin nebo místo rybolovu pro zpracované produkty rybolovu;

–možnost c): obě výše uvedené.

7. Analýza nákladů a přínosů jednotlivých scénářů

7.1. Dopad týkající se chování spotřebitelů

Podle scénáře 1 by rozsah informací o původu závisel na poptávce ze strany spotřebitelů. Tato možnost by vzhledem k tomu, že neovlivní ceny potravin, uspokojila spotřebitele, kteří přikládají velkou důležitost cenám potravin. Nová pravidla o dobrovolném uvádění původu by v každém případě zabránila uvádění spotřebitelů v omyl, pokud jde o skutečný původ primární složky potravin, které uvádějí určitý původ, neboť by musel být uveden odlišný původ primární složky.

Scénář 2 by rovněž uspokojil spotřebitele, je-li produkt z pohledu spotřebitelů vnímán jako bezpečnější nebo kvalitnější ve srovnání s produkty s původem v zemích mimo EU (což není jisté). Tato úroveň informací se rovněž často považuje za příliš obecnou a nestojí za dodatečné náklady, jež by byly přeneseny na konečného spotřebitele, byť by tyto dodatečné náklady možná byly nižší než v případě scénářů 3 a 4.

Scénář 3 by měl dle očekávání vést k vyšší spokojenosti spotřebitelů, ale také by měl vyšší dopad na výrobní náklady ve srovnání se scénářem 2, a proto by znamenal větší zvýšení cen pro spotřebitele. Dopad takového označování původu by jistě vedl k upřednostňování národních produktů.

Čtvrtý scénář se nejeví jako nevhodnější pro spotřebitele ve srovnání se možností uvádět původ na úrovni jednotlivých zemí. Tato možnost dle očekávání povede k podstatně vyšším dodatečným nákladům pro provozovatele potravinářských podniků, a tedy i k vyšším cenám pro spotřebitele.

7.2. Hospodářské dopady

Vzhledem k tomu, že provozovatelé potravinářských podniků zpochybnili proveditelnost scénáře 4, a vzhledem k tomu, že o tento scénář neprojevili ve srovnání se scénářem 3 vyšší zájem ani spotřebitelé, uvádějí se pouze hospodářské dopady u prvních tří scénářů.

Studie se zabývá širokou škálou kategorií potravin, a proto nebylo možné o hospodářském dopadu získat souhrnné údaje. Kvantifikace hospodářského dopadu byla tudíž ponechána na úrovni konkrétní případové studie a uvádí se ve studii FCEC.

7.2.1. Provozní náklady provozovatelů potravinářských podniků

V případě scénáře 1 by se provozní náklady udržely na současné úrovni. Podle scénářů 2 a 3 by provozovatelé potravinářských podniků při volbě jednoho místa původu nebo omezeného počtu míst původu museli čelit dodatečným provozním nákladům (jednorázovým i opakovaným) z důvodu nezbytné úpravy dodavatelských postupů, systémů sledovatelnosti, postupů výroby a balení a obchodních postupů. Podle scénáře 3 by se provozní náklady podle odhadů zvýšily o 10 až 15 % pro odvětví využívající řadu různých míst původu, toto zvýšení by ale v mnoha případech mohlo dosáhnout až 30 %.

Některé z těchto nákladů by se snížily, pokud by se zvolil scénář 2 nebo pokud by se použil scénář 3 s možností uvést na označení několik zemí (tedy více míst původu u daného produktu nebo též různá místa původu, která mohou být využita následně během výroby). Provozovatelé potravinářských podniků rovněž považují možnost požadující označení místa produkce za obecně méně nákladnou než označování místa chovu či pěstování, a to kvůli nižšímu počtu míst produkce s porovnáním s počtem míst původu surovin a požadovaným méně rozsáhlým systémem sledovatelnosti.

7.2.2. Dopad na vnitřní trh a na mezinárodní obchod

Scénář 2 by se dle očekávání neměl dotknout vnitřního trhu, neboť tento scénář nerozlišuje mezi členskými státy původu. V závislosti na reakci spotřebitelů na označení EU či mimo EU a také v závislosti na přizpůsobení dodavatelských postupů provozovatelů potravinářských podniků by však mohl zaznamenat dopad mezinárodní obchod, což vyvolává otázku týkající se mezinárodních obchodních dohod platných pro některé produkty, na které se studie vztahuje, jako jsou cukry. Třetí země rovněž zdůraznily své obavy ohledně možných ztrát vývozu do EU kvůli dodatečným nákladům na výrobu a označování a také kvůli předpokládanému přechodu provozovatelů potravinářských podniků k dodavatelům v EU.

V případě scénáře 3 kromě podobného dopadu na mezinárodní obchod jako u scénáře 2 hrozí dopad na vnitřní trh, s možnou nacionalizací potravinových dodavatelských řetězců, neboť téměř polovina dotázaných spotřebitelů uvedla, že dávají přednost produktům ze své země. Podle tohoto scénáře by sice mohly

Nejnavštěvovanější semináře
.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz