3.6.12
Příklady označování: Přírodní sladidla a med
Doc. Ing. Kamila Míková, CSc.
NahoruZákladní požadavky na komoditu
Doplňující požadavky k nařízení (EU) č. 1169/2011 na označování jsou stanoveny ve vyhlášce č. 76/2003 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony.
Přírodní sladidla jsou ve vodě rozpustné sladce chutnající látky na bázi přírodních sacharidů, stanovené touto vyhláškou. Tato sladidla patří mezi potraviny na rozdíl od sladidel necukerného charakteru, která patří mezi přídatné látky, mají svůj E kód a jejich používání je upraveno nařízením (ES) č. 1333/2008 .
Podle vyhlášky č. 76/2003 Sb. se rozumí:
- přírodními sladidly – ve vodě rozpustné sladce chutnající látky na bázi přírodních sacharidů, stanovené touto vyhláškou;
- cukrem – vyčištěná krystalizovaná sacharóza upravená zejména do krystalů, moučky, kostek, homolí, popřípadě doplněná přídatnými látkami, látkami určenými k aromatizaci nebo kořením;
- tekutým cukrem – vodný roztok sacharózy;
- tekutými výrobky z cukru – výrobky na bázi vodných roztoků sacharózy splňující požadavky uvedené v příloze č. 2 v bodě 2;
- tekutým invertním cukrem – vodný roztok sacharózy částečně invertované hydrolýzou, v němž nepřevažuje podíl invertního cukru a splňující požadavky stanovené v příloze č. 2 v bodě 2;
- sirupem z invertního cukru – vodný roztok sacharózy (s možnou krystalizací), která byla částečně invertována hydrolýzou, přičemž obsah invertovaného cukru musí být vyšší než 50 % hmotnostních sušiny a splňující požadavky stanovené v příloze č. 2 v bodě 2;
- glukózovým sirupem – vyčištěný koncentrovaný vodný roztok cukrů vhodných k výživě člověka, získaných ze škrobu nebo inulinu nebo jejich kombinací a splňující požadavky stanovené v příloze č. 2 v bodě 5;
- sušeným glukózovým sirupem – částečně vysušený glukózový sirup s nejméně 93 % hmotnostních sušiny a splňující požadavky stanovené v příloze č. 2 v bodě 6;
- dextrózou (dextróza monohydrát nebo dextróza bezvodá) – vyčištěná krystalizovaná D-glukóza s jednou molekulou krystalové vody (monohydrát) nebo bezvodá a splňující požadavky stanovené v příloze č. 2 v bodě 3;
- fruktózou – vyčištěná krystalizovaná D-fruktóza, splňující požadavky stanovené v příloze č. 2 v bodě 4.
Při označování se jako součást názvu cukru (sacharózy) uvádí i skupina a podskupina podle přílohy 1 vyhlášky č. 76/2003 Sb. Cukr bílý lze označit jen názvem "cukr“.
Tekuté výrobky z cukru se označí podskupinou, obsahem sušiny a invertního cukru v sušině. Název tekutý cukr a tekutý invertní cukr lze doplnit označením "bílý", pokud jsou splněny fyzikální a chemické požadavky uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 76/2003 Sb. V případě, že sirup z invertního cukru obsahuje krystalky cukru, musí být jeho název doplněn slovem "krystalizovaný". Označení "glukózový sirup" se změní na označení "glukózo-fruktózový sirup" a označení "sušený glukózový sirup" se změní na označení "sušený glukózo-fruktózový sirup" v případě, že výrobek obsahuje fruktózu v množství více než 5 % hmotnostních v přepočtu na sušinu a obsah glukózy převládá nad obsahem fruktózy, anebo se změní na označení "fruktózo-glukózový sirup" nebo "sušený fruktózo-glukózový sirup" v případě, že obsah fruktózy převládá nad obsahem glukózy.
Cukr extra bílý, cukr bílý a cukr polobílý se uvádějí do oběhu ve spotřebitelských obalech o hmotnosti 125 g, 250 g, 500 g, 750 g, 1 kg, 1,5 kg, 2 kg, 2,5 kg, 3 kg, 4 kg, 5 kg, s výjimkou jednoporcového balení o hmotnosti 20 g. U balených výrobků s hmotností nižší než 20 g nemusí být na obalu uvedena čistá hmotnost výrobku.
Cukr, s výjimkou cukru moučky, se skladuje při teplotě nejvýše 30 °C a relativní vlhkosti vzduchu nejvýše 70 %, cukr moučka se skladuje při teplotě nejvýše 30 °C při relativní vlhkosti vzduchu nejvýše 65 %. Tekuté výrobky z cukru se skladují při teplotě nejvýše 25 °C.
Medem se rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z fruktózy, glukózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv z květů rostlin (nektar), z výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice) nebo na živých částech rostlin, včelami ( Apis mellifera ), které šťávy sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají med dehydratovat a zrát v plástech.
Podle vyhlášky č. 76/2003 Sb. se medy člení podle původu a podle způsobu získávání nebo obchodní úpravy na:
- med květový (nektarový) – med pocházející zejména z nektaru květů;
- med medovicový – med pocházející zejména z výměšků hmyzu ( Hemiptera ) sajícího z rostlin, na živých částech rostlin nebo ze sekretů živých částí rostlin;
- med pastový – med, který byl po získání upraven do pastovité konzistence a je tvořen směsí jemných krystalů;
- med vytočený – med získaný odstřeďováním odvíčkovaných bezplodových plástů;
- med plástečkový – med uložený a zavíčkovaný včelami do bezplodových plástů čerstvě postavených na mezistěnách vyrobených výhradně ze včelího vosku nebo bez nich a prodávaný v uzavřených celých plástech nebo dílech takových plástů;
- med vykapaný – med získaný vykapáním odvíčkovaných bezplodových plástů;
- med s plástečky – med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu;
- med lisovaný – med získaný lisováním bezplodových plástů za použití mírného ohřevu do 45 °C nebo bez použití tepla;
- med filtrovaný – med, který byl po získání upraven odstraněním cizích anorganických nebo organických látek takovým způsobem, že dochází k významnému odstranění pylu;
- med pekařský (průmyslový) – med…