Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Standard IFS Food verze 6

28.5.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.4.4 Standard IFS Food verze 6

Ing. Petra Šotolová

Historie normy IFS

Až do roku 2003 byly audity dodavatelů potravinářských výrobků prováděny vlastními odděleními kontroly kvality jednotlivých maloobchodníků. V roce 2003 byla vydána první realizovaná verze normy IFS (verze 3), kterou připravila sdružení maloobchodníků Německa (Handelsverband Deutschland, HDE) a Francie (Fédération des Enterprises du Commerce et de la Distribution, FCD). Normu IFS nyní spravuje IFS management GmbH, společnost vlastněná FCD a HDE, a je aplikovatelná na všechny stupně zpracování potravin po zemědělské prvovýrobě. V letech 2005–2006 se k IFS připojila i tři italská sdružení (Associazione Nazionale Cooperative Consumatori, ANCC; Associazione Nazionale Cooperative tra Dettaglianti, ANCD+ a Federdistibuzione).

V lednu roku 2004 byla zavedena nová verze normy, č. 4, v lednu 2008 pak byla nahrazena verzí 5 (vyšla v srpnu 2007 a na její tvorbě se již podílela i italská sdružení a také sdružení maloobchodníků Švýcarska a Rakouska). V lednu 2012 vyšla zatím poslední verze normy IFS, verze 6, na jejíž tvorbě se podílely i další skupiny, např. severoamerická pracovní skupina IFS, maloobchodníci ze Španělska, Asie a Jižní Ameriky.

Tento článek v dalším textu shrnuje nejdůležitější změny ve standardu IFS, které nová verze přináší.

Shrnutí změn

Proces revize standardu byl zahájen již v prosinci 2010, nová verze byla publikována v lednu 2012. Od 1. 7. 2012 jsou audity prováděny podle verze 6 standardu.

Jednou z důležitých změn v nové verzi je zařazení všech dříve stranou stojících doktrín přímo do standardu, čímž bylo dosaženo větší přehlednosti v požadavcích, povinných informacích nejen pro auditory, ale i pro auditované společnosti. V nové verzi se tvůrci snažili o odstranění duplicitních požadavků a vylepšení formulací jednotlivých požadavků tak, aby byly jasnější a lépe pochopitelné. Nová verze standardu je ve shodě v GFSI dokumentem (verze 6).

V 1. kapitole byl zařazen požadavek týkající se zlepšení komunikace společnosti se zákazníky, a to především v otázkách týkajících se specifikací produktů či případných neshod formulovaných zástupcem orgánu státního dozoru.

Kapitola 2 byla rozšířena o otázku řízení kvality. Požadavky na systém HACCP jsou ve shodě s GFSI a ISO 22000. Nově byl zařazen požadavek na minimální délku archivace záznamů, a to jeden rok po skončení doby trvanlivosti výrobku. Zařazen byl požadavek týkající se povinnosti revize systému HACCP při jakýchkoliv změnách v produktech, procesech nebo jednotlivých výrobních krocích (podobný požadavek stanovuje i norma BRC). Požadavky na HACCP systém byly dále rozšířeny o nutnost provádění monitorování v kontrolních bodech a vedení záznamů o tomto monitoringu, o nezbytné kontroly záznamů o monitoringu v kritických bodech. Stanovení nápravných opatření je rozšířeno i na kontrolní body. V provedení analýzy nebezpečí jsou mezi analyzovanými nebezpečími uvedeny nově explicitně alergeny.

v kapitole tři, týkající se řízení zdrojů, byly modifikovány požadavky na školení (přidání požadavků týkajících se zavedení dokumentovaných instrukcí). Modifikováno bylo znění požadavku týkajícího se kontroly infekčních chorob. Byly přidány požadavky týkající se kontroly potravin přinášených zaměstnanci. Ke změnám došlo v požadavcích na toalety (jejich umístění, větrání a zařízení na mytí rukou). Došlo ke změně v požadavcích na zařízení na mytí rukou, resp. jejich osoušení. V případě vhodnosti takové činnosti musejí být stanoveny nově podmínky pro mytí obuvi.

K největšímu počtu změn došlo zcela jistě v nejrozsáhlejší kapitole standardu, kapitole 4, která nyní nově zahrnuje 20 podkapitol. Rozšířeny byly požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin. Nově byla zařazena kapitola týkající se prodeje zakoupeného (obchodního) zboží. Byly přidány požadavky kvality v sekcích týkajících se shody se specifikací, označování, surovin, vývoje nového výrobku atd. V případě specifikací je nyní nově nastavena potřeba formálního schválení oběma stranami v případě, že to vyžaduje zákazník. Ke změně došlo v požadavku týkajícího se shody specifikace, receptury a technologických požadavků. V oblasti vývoje nového výrobku a modifikace výrobku jsou nově nastaveny požadavky na proces zajištění shody označení s legislativními požadavky cílové země a s požadavky zákazníka a dále také na validaci značených nutričních hodnot (studiemi, testy). Nové požadavky u balení výrobků se týkají vhodnosti obalu pro konkrétní výrobek, označení výrobku a také pravidelných kontrol shody mezi baleným produktem a označením na obale. Novinkou jsou požadavky na zacházení s tzv. obchodním zbožím – týkají se procesu schválení a hodnocení dodavatelů; jasná hodnotící kritéria a u privátních značek proces schválení pro dodavatele hotových nebo rozpracovaných výrobků. Požadavky na subdodavatele byly rozšířeny z původních pro dopravu a skladování i do kapitol údržby a čištění.

U kapitoly 5 došlo nově k nastavení minimální frekvence interních auditů, byl nastaven požadavek revize plánu laboratorních kontrol založené na informacích o rizicích pro jejich bezpečnost. K rozšíření požadavků došlo i v oblasti validace procesů – stanovení kritérií pro validaci a provedení validace. Další novinkou je povinnost stanovit postupy a kritéria pro kontrolu množství výrobku, včetně vedení záznamů o kontrolách dle předem stanoveného plánu a způsobu ověření měřidel užívaných pro finální kontrolu množství výrobku. Nově je zavedena povinnost stálé dostupnosti alespoň jedné osoby způsobilé k zahájení krizového postupu.

Úplnou novinkou je nyní povinné plnění požadavků dříve dobrovolné kapitoly 6 týkající se obrany potravin.

Podstatnou změnou jsou i jasnější požadavky pro stanovení délky auditu. Na internetových stránkách IFS (www.ifs-certification.com) je k dispozici nástroj pro výpočet délky auditu. Tento je závazný pro certifikační společnosti a pracuje s počtem zaměstnanců auditované společnosti, rozsahu produktů a technologií.

Obor IFS tech. Krok zpracování IFS – včetně zpracování, úpravy, manipulace, skladování Klasifikace orientovaná na technologii, která bere do úvahy také rizika pro výrobky  
P1 Sterilizace (např. konzervy) Sterilizace (v konečném obalu) za účelem zničení patogenů.
Sterilizované výrobky (např. v autoklávu) v konečném obalu. 
P2 Tepelná pasterace, UHT/aseptické plnění, plnění za horka.
Další techniky pasterace, např. vysokotlaká pasterace, mikrovlnný ohřev. 
Pasterace za účelem omezení ohrožení bezpečnosti potravin (a proces UHT). 
P3 Ozařování potravin Zpracované výrobky: úprava za účelem modifikace výrobku a/nebo prodloužení skladovatelnosti a/nebo omezení rizik pro bezpečnost potravin technikami konzervace a dalšími technikami zpracování.
Poznámka – výjimka: ozařování je zařazováno do této kategorie, ačkoliv je zaměřeno na zničení mikroorganismů. 
 P4 Konzervace: solení, marinování, přídavek cukru, okyselování/nakládání, přídavek konzervantů, uzení atd.
Fermentace, okyselování. 
 P5 Odpařování, dehydratace, vakuová filtrace, vymrazování, mikrofiltrace (velikost ok síta menší než 10 µ). 
P6 Zmrazování (minimálně při -18 °C/0 °F) včetně skladování.
Procesy rychlého zmrazování, ochlazování a příslušné skladování za studena. 
Systémy, úpravy pro zachování integrity výrobku a/nebo jeho bezpečnosti.
Úprava za účelem zachování kvality a/nebo integrity výrobků včetně úprav za účelem odstranění kontaminace a/nebo zabránění kontaminace. 
 P7 Antimikrobiální máčení/postřik, fumigace 
 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: