4.4.4
Standard IFS Food verze 7
Ing. Petra Šotolová
NahoruHistorie normy IFS
Historie mezinárodních standardů bezpečnosti a kvality potravin sahá až do 90. let 20.století, kdy britské sdružení maloobchodníků vytvořilo první verzi společného standardu pro posouzení systému kvality a bezpečnosti a výrobního procesu výrobků privátních značek (tzv. standard BRC, dnes Světová norma pro bezpečnost potravin).
V roce 2000 bylo ustaveno celosvětové sdružení obchodníků – GFSI, Global Food Safety Iniciative – jehož jedním z hlavních cílů bylo vytvoření základního obecného rámce pro posouzení vzájemné shody požadavků jednotlivých standardů v oblasti bezpečnosti a kvality potravin. Tímto základním rámcem je tzv. GFSI Guidance document, který je pravidelně revidován, a na základě srovnání požadavků jednotlivých norem je vydáváno stanovisko o jejich vzájemné kompatibilitě. Tato forma srovnání měla vést ke snížení zátěže výrobních podniků ve formě potřeby certifikace systémů podle nejrůznějších standardů a možnosti prokazovat shodu pouze s jedním standardem.
V roce 2003 připravila sdružení kterou připravila sdružení maloobchodníků Německa (Handelsverband Deutschland, HDE) a Francie (Fédération des Enterprises du Commerce et de la Distribution, FCD) první verzi normy IFS (označované jako verze 3). V letech 2005–2006 se k IFS připojila i tři italská sdružení (Associazione Nazionale Cooperative Consumatori, ANCC; Associazione Nazionale Cooperative tra Dettaglianti, ANCD+ a Federdistibuzione). Normu IFS nyní spravuje IFS management GmbH, společnost vlastněná FCD a HDE, a je aplikovatelná na všechny stupně zpracování potravin po zemědělské prvovýrobě. Další verze normy IFS vyšly v letech 2004 (verze 4), 2008 (verze 5, již s podílem italských ale i švýcarských a rakouských maloobchodníků) a 2012 (verze 6, s podílem severoamerické pracovní skupiny IFS, maloobchodníků ze Španělska, Asie a Jižní Ameriky). Od 1.7.2018 byla posouzení realizována podle verze 6.1, která přinesla pouze drobné změny v požadavcích.
Tento článek v dalším textu shrnuje nejdůležitější změny ve standardu IFS, které přináší současná nová verze 7 normy z 6. října 2020. Posouzení podle této verze je možné provádět dobrovolně od 1.3.2021, povinně pak od 1.7.2021.
NahoruShrnutí nejdůležitějších změn
IFS 7 se přizpůsobuje novým požadavkům dokumentu GFSI. V rámci nové verze IFS mluví ne o auditu, ale nově o posouzení (jednotlivé jeho typy jsou pak počáteční posouzení, obnovovací posouzení, následné posouzení a rozšiřovací posouzení). Došlo ke snížení počtu požadavků o 15 %, zejména byly zrušeny duplicitní požadavky, ale i u některých dalších došlo k jejich zestručnění. Verze 7 normy zahrnuje celkem 237 požadavků (proti 281 požadavkům verze 6.1). Norma se nově zaměřuje více na posouzení v provoze než na dokumentaci – posouzení v provoze nově zabírá cca polovinu času stráveného na místě (dříve se jednalo o jednu třetinu času). Změnami prošlo i celkové hodnocení posouzení – podmínkou vystavení certifikátu je nově vypořádání odchylek hodnocených C a D, a to do 4 týdnů od posouzení. Kromě změn v hodnocení shody s požadavky (hodnocení A,B,C a D) došlo také ke změnám v hodnocení KO požadavků.
Každá certifikovaná společnost v Evropském hospodářském prostoru vč. Velké Británie musí mít nově přidělené číslo GLN. Novinkou je i povinnost absolvovat každé třetí posouzení v neohlášeném režimu.
Požadavky označené hvězdičkou jsou povinná pole k vyplnění pro auditory. Norma zahrnuje celkem 12 nových požadavků. V rámci první kapitoly se objevuje nový termín kultura bezpečnosti potravin. V předchozí verzi se objevovala jako součást požadavků týkajících se řízení a lidských zdrojů, nově je ale součástí politiky bezpečnosti potravin. V rámci analýzy nebezpečí jsou nyní nově explicitně mezi nebezpečími uvedena radiologická nebezpečí, došlo k odstranění odkazů na kroky analýzy nebezpečí podle Codex Alimentarius i k přejmenování tzv. kontrolního bodu na kontrolní opatření. Došlo také k posílení požadavků v oblasti primárního obalu výrobku, např. v oblasti plánu analýz, který má nově zahrnovat i obalové materiály jako součást výrobku. Nový je i přístup v oblasti outsoursingu výroby. Drobné změny můžeme nalézt v přístupu k čištění a sanitaci, monitoringu výskytu škůdců, zajištění sledovatelnosti nebo u bránění kontaminace cizími předměty. Změny byly provedeny i v poslední kapitole obrana potravin, zde se jedná o zjednodušení požadavků.
NahoruPrůběh posouzení
Na internetových stránkách IFS ( www.ifs-certification.com ) je k dispozici nástroj pro výpočet délky auditu. Ten je závazný pro certifikační společnosti a pracuje s počtem zaměstnanců auditované společnosti, rozsahu produktů a technologií. K tomu jsou využívány údaje z následujících tabulek. Minimální doba posouzení je 2 dny.
Pozn.: Pro kompetence auditora IFS jsou použity obory technologie (A až F). Kroky zpracování (P1 až P13) jsou použity pro výpočet doby trvání auditu.
