dnes je 25.8.2019
Input:

Úvod do problematiky falšování potravin

13.8.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.1
Úvod do problematiky falšování potravin

doc. Ing. Helena Čížková, Ph.D.

Falšování potravin

Z obecného hlediska je pojem falšování odvozen z latinského „falzum – falzifikace”, překládaný jako „padělek – padělání, podvržení, napodobení”.

Problematika falšování výrobků – předmětů obecně včetně potravin – sahá hluboko do minulosti a bezprostředně navazuje na rozvoj výroby těchto výrobků. Zmínky o falšování a trestech pro nepoctivé výrobce a obchodníky se nacházejí v řadě historických textů. Z tuzemských cituje například Zikmund Winter v díle Zlatá doba měst českých:

„Již tehdáž – bylo to r. 1525 – nalezeno na pražském trhu máslo falšované lojem; kupci do pepře tlučeného dávali kůru chlebovou, vosk míchán hrachem, sůl vápnem. Roku 1479 venkovan prodal na pražském trhu zajíce. Ale pak objevilo se, že ze zajíce byla jen hlava, kůže a nohy, maso náleželo lišce. Pošlého lososa rybáři na trhu zbarvovali krví jiné ryby, aby kupujícího oklamali, a takž dlouho bylo by ještě lze vyčítati úskoky lakotných obchodníků a obchodnic…”

Úroveň falšování, tj. způsob technického řešení, zaměření na falšování určité vlastnosti výrobku, využití, resp. zneužití vědecko-technických poznatků při falšování atd., úzce souvisí s rozvojem dané výrobní technologie a vlastností výrobku. Za zakladatele analytických postupů detekce falšování potravin je pokládán německý chemik Fridrich Accum, který od roku 1793 působil v Londýně. Podle dobových záznamů se v té době objevilo velmi mnoho významně falšovaných potravin na britském trhu, u kterých nešlo jen o ošizení, ale také o ohrožení zdraví a života konzumenta. Například použité lístky čaje byly „regenerovány” varem v síranu železnatém a výluhu z ovčího hnoje, poté byly barveny pruskou modří, octanem měďnatým, mořidlem z kampeškového dřeva, taninem nebo sazemi a znovu jako pravý černý čaj prodávány.

Hlavním motivem falšování je dosažení ekonomického prospěchu a výhody oproti konkurenci na úkor poctivých výrobců a obchodníků, spotřebitele nebo státu (v případě „optimalizace” daňového nebo celního zatížení). Klíčové znaky falšování jsou:

  • neshoda s legislativními požadavky a/nebo klamání spotřebitele nebo odběratele,

  • provedená záměrně,

  • za účelem finančního zisku.

Vedle porušení potravinářského práva může být falšování potravin zároveň spojeno s nezákonnými aktivitami (prodej nekolkovaného zboží, nelicencované produkty, pašování, sabotáž, organizovaný zločin, terorismus) a ohrožením lidského zdraví. Z historie jsou známy případy hromadných otrav i úmrtí lidí po požití falšovaných potravin. Jednalo se například o přídavky melaminu do mléčných výrobků, použití anilinových barviv do jedlých olejů, případy úmrtí spotřebitelů po požití vína s přidaným ethylenglykolem nebo zneužití metanolu při nelegální výrobě lihovin.

Terminologie

Termín Anglický ekvivalent Popis Příklad
Autenticita potravin Food authenticity Původnost, pravost potravin; výrobky vyznačující se příslušnou kvalitou a složením vzhledem k receptuře, původu, způsobu jejich výroby a zpracování.
Sledovatelnost/dosledovatelnost Food traceability Schopnost zpětně dohledat původ a sledovat potraviny, krmiva a jejich složky ve všech krocích výroby, zpracování a distribuce.
Podvod v oblasti potravinářství (někdy překládáno jako falšování) Food fraud Zahrnuje úmyslné a záměrné nedodržení deklarovaného složení, úplné nebo částečné nahrazení složek výrobku, uvádění nesprávného původu a stáří, případně vydávání výrobků za jiný výrobek.
Podvod prováděný za účelem hospodářského zisku, jedná se o širší pojem než tzv. ekonomicky motivované falšování (economically motivated adulteration, EMA).
Typy a příklady definované podle Spink a Moyer (2011, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22416717 ) jsou uvedené v řádcích tabulky níže.
Falšování potravin (v užším slova smyslu) Food adulteration Podvodné a úmyslné nahrazení nebo přidání látky (adulterantu) do výrobku za účelem zvýšení zdánlivé hodnoty výrobku nebo snížení nákladů na jeho výrobu. Melamin přidaný do mléka.
Neoprávněná manipulace Tampering Legální výrobek a obal jsou používány podvodným způsobem. Změna data minimální trvanlivosti apod.
„Over-run” „Over-run” Legální výrobek je vyráběn v množství vyšším, než je povoleno nebo odsouhlaseno, což vede k podhodnocení skutečné produkce. Hlášení nižšího množství, než je skutečnost.
Krádež Theft Legální výrobek je ukraden a uvolněn na trh. Kradené výrobky jsou míseny s legálními výrobky.
Napodobenina Simulation Výrobek je vyroben tak, aby napodoboval legální výrobek, ale není úplně stejný. Napodobování populárních výrobků – bezpečností opatření nemusejí být dodržena.
Padělání Counterfaiting Padělek oblíbeného výrobku Falešná, přesná kopie značkové potraviny – riziko nedodržení bezpečnostního opatření.

Legislativní aspekty

Autenticita potravin, odhalení falšovaných potravin a ochrana zájmů spotřebitele je předmětem rostoucího zájmu široké veřejnosti, nevládních organizací, profesních sdružení, mezinárodních obchodních partnerů a obchodních organizací. Z dosavadních poznatků ve světě vyplývá, že je četnost falšování potravin přímo úměrná podmínkám prostředí, zejména ochranným opatřením organizovaným státem či jinými nestátními mechanismy.

Národní i evropská legislativa týkající se ochrany spotřebitele před falšováním potravin vychází z nařízení (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví zásady a požadavky potravinového práva. Od něho jsou odvozené jednotlivé národní „zákony (kodexy) o potravinách” a příslušná komoditní nařízení, vyhlášky a další doplňky. Obecně platí, že požadavky na složení, původ, kvalitu, popřípadě referenční metody analýzy hodnocení a jakosti jednotlivých druhů potravin nejsou v legislativě uváděny systematicky. Do hloubky jsou výše uvedené požadavky rozpracované jen u vybraných komodit nebo druhů výrobků spíše v závislosti na tlaku profesních sdružení a obchodních organizací než z pohledu ochrany koncového spotřebitele.

Ochrana zájmů spotřebitele

Nařízení (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, stanovilo obecné principy a požadavky platné pro celou oblast legislativy potravin tak, aby byla zajištěna vysoká ochrana zdraví a efektivní fungování vnitřního trhu. Ochrana zájmů spotřebitele je zakotvena v článku 8: Cílem potravinového práva je chránit zájmy spotřebitelů a poskytovat spotřebitelům základ, který jim umožní vybírat se znalostí věci potraviny, které konzumují. Jeho cílem je rovněž zabránit: a) podvodným nebo klamavým praktikám, b) falšování potravin a c) jakýmkoli jiným praktikám, které mohou spotřebitele uvést v omyl. Podle článku 16 Obchodní úprava: … nesmí označování, propagace a obchodní úprava potravin nebo krmiv, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení, jakož i informace poskytované o nich jakýmkoli médiem uvádět spotřebitele v omyl.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům přineslo nové povinnosti nejen pro výrobce potravin, ale i pro Evropskou komisi a členské státy. Z pohledu prevence falšování potravin jsou relevantní především následující kapitoly:

Článek 7: Uvádění nezavádějících informací

Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména:

a) pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání;

b) připisováním účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá;

c) vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky…

Článek 22: Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny se uvede, pokud je dotčená složka nebo skupina složek:

a) uvedena v názvu potraviny nebo ji spotřebitelé s tímto názvem obvykle spojují;

b) na etiketě zdůrazněna slovy, vyobrazením nebo grafickým znázorněním, nebo

c) důležitá pro charakterizaci potraviny a pro její odlišení od výrobků, s nimiž by mohla být zaměněna kvůli svému názvu nebo vzhledu.

Výklad potravinového pravá v ČR vychází ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších změn a doplňků. Jeho účelem je stanovit povinnosti podnikatelů při výrobě potravin a tabákových výrobků a při jejich uvádění do oběhu. V § 10 odst. 1 písm. a) zakazuje uvádět do oběhu potraviny mimo jiné klamavě označené.

Specifické požadavky na potraviny z pohledu prevence klamání spotřebitele jsou zakotveny v následujících dokumentech:

  • Komoditní vyhlášky k zákonu č. 110/1997 Sb.

  • Vyhláška č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin.

  • Vyhláška č. 253/2018 Sb., o požadavcích na extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin.

  • Vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení