dnes je 8.8.2022

Input:

Využívání dalších způsobů vyjadřování a uvádění výživových údajů

2.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2020.207
Využívání dalších způsobů vyjadřování a uvádění výživových údajů

Evropská komise, Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin

1. Úvod

Tato zpráva reaguje na povinnost, kterou Komisi ukládá čl. 35 odst. 5 nařízení (EU) č. 1169/20111 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (nařízení o poskytování informací). Toto ustanovení požaduje, aby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o využívání dalších způsobů vyjadřování a uvádění výživových údajů, o jejich vlivu na vnitřní trh a vhodnosti další harmonizace těchto způsobů. V tomto ustanovení se rovněž uvádí, že Komise může k této zprávě připojit návrhy na úpravu příslušných předpisů Unie.

Nařízení o poskytování informací vyžaduje, aby od prosince 2016 byly na převážné většině balených potravin2 uvedeny výživové údaje, často umístěné na zadní straně obalu potravin, s cílem umožnit spotřebitelům informovaný a uvědomělý výběr zdravých potravin. Tyto údaje mohou být doplněny dobrovolným zopakováním jejich hlavních prvků v hlavním zorném poli (označovaném jako "přední strana obalu"), aby spotřebitelé při nákupu potravin uviděli hlavní výživové údaje na první pohled. Při tomto zopakování lze na přední straně obalu kromě způsobů obsažených ve výživových údajích (např. slovní nebo číselné vyjádření) použít i jiné způsoby vyjádření a/nebo uvedení údajů (např. grafické znázornění nebo symboly).

S ohledem na zkušenosti získané s těmito dalšími způsoby vyjadřování a/nebo uvádění výživových údajů byla Komise požádána, aby do 13. prosince 2017 přijala zprávu o jejich používání a dopadu. Vzhledem k omezeným zkušenostem v této oblasti v uplynulých letech a k určitému nedávnému vývoji na vnitrostátní úrovni bylo přijetí zprávy odloženo s cílem zahrnout do ní zkušenosti s nedávno zavedenými systémy. Tato zpráva jde nad rámec působnosti článku 35 nařízení o poskytování informací (tj. další způsoby vyjadřování a/nebo uvádění údajů opakujících informace uvedené ve výživových údajích) a zahrnuje také systémy, jež na přední straně obalu poskytují informace o celkové výživové hodnotě potravin, protože takové rozlišení by z pohledu spotřebitele nebylo relevantní.

Tato zpráva představuje hlavní systémy výživového označování na přední straně obalu, které jsou v současnosti zavedeny nebo vyvíjeny na úrovni EU, jakož i některé ze systémů zavedených na mezinárodní úrovni. Zabývá se také tím, jak systémům údajů na přední straně obalu rozumějí spotřebitelé, a účinností a dopady těchto systémů. Vychází z přezkumu literatury a z údajů získaných k tomuto tématu a analyzovaných Společným výzkumným střediskem a z rozsáhlých konzultací, jež provedla Komise s příslušnými vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami.

2. Historický vývoj

Podle návrhu nařízení o poskytování informací, který předložila Komise v lednu 20083, se předpokládalo, že provozovatelé potravinářských podniků budou povinně uvádět na přední straně balených zpracovaných potravin podrobnosti o energetické hodnotě, tucích, nasycených tucích, sacharidech, cukru a soli. Kromě toho bylo povoleno vyvíjet dobrovolné vnitrostátní systémy pro uvádění těchto povinných prvků prostřednictvím jiných formátů prezentace (např. grafického znázornění).

Spolunormotvůrci se rozhodli koncepci označování na přední straně obalu zachovat, avšak vyloučit jeho povinný charakter. Shodli se na tom, že za situace, kdy neexistuje systém výživových údajů na přední straně obalu, který by byl srozumitelný a přijatelný pro všechny spotřebitele v EU, by mělo být ponecháno na členských státech a provozovatelích potravinářských podniků, aby vyvinuli své vlastní systémy přizpůsobené daným spotřebitelům, pokud tyto systémy splňují určitá kritéria. Cílem bylo získat zkušenosti s fungováním různých systémů v členských státech a přijmout informovanější rozhodnutí o možné další harmonizaci později. Za těchto okolností nařízení o poskytování informací, přijaté v roce 2011, uložilo Komisi povinnost předložit tuto zprávu o využívání a dopadu různých systémů a o vhodnosti další harmonizace.

Vzhledem k rostoucí míře nadváhy a obezity ve většině členských států EU a ke značným problémům způsobeným chorobami, které lze přičíst výživovým rizikům4, od přijetí nařízení o poskytování informací narůstá zájem veřejných orgánů o výživové označování na přední straně obalu. Politiky označování na přední straně obalu obvykle sledují dvojí cíl:

1) poskytnout spotřebitelům další informace, které jim umožní, aby se rozhodli pro zdravější potraviny, a

2) motivovat provozovatele potravinářských podniků ke změně složení výrobků ve prospěch zdravějších variant (Kanter et al., 2018). Označování na přední straně obalu je proto stále více považováno za nástroj na podporu strategií5 prevence obezity a jiných nepřenosných chorob souvisejících se stravou. Doposud bylo v EU vyvinuto a zavedeno několik systémů údajů na přední straně obalu.

3. Právní rámec EU pro výživové označování na přední straně obalu

1.1 Další způsoby vyjadřování a uvádění údajů podle nařízení o poskytování informací

Nařízení o poskytování informací umožňuje na přední straně obalu dobrovolné opakování informací uvedených ve výživových údajích, tj. pouze energetické hodnoty nebo energetické hodnoty spolu s množstvím tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli (čl. 30 odst. 3). Podle článku 35 nařízení o poskytování informací mohou provozovatelé potravinářských podniků použít nebo členské státy mohou doporučit další způsoby vyjadřování a/nebo uvádění výživových údajů (např. grafické znázornění nebo symboly), jsou-li splněna kritéria stanovená v tomto nařízení.

Tato kritéria zahrnují požadavky, aby byly tyto další způsoby založeny na důkladných a vědecky ověřených spotřebitelských výzkumech a neuváděly spotřebitele v omyl. Tyto způsoby by měly být vytvořeny na základě konzultací s širokou škálou skupin zúčastněných subjektů, jejich cílem musí být usnadnit spotřebitelům pochopení přínosu nebo významu potraviny, pokud jde o obsah energie a živin v jejich stravě, a musí být vědecky prokázáno, že jim průměrný spotřebitel rozumí. Musí být rovněž objektivní a nediskriminační a nesmí vytvářet překážky volnému pohybu zboží. V případě jiných způsobů vyjádření by měly vycházet z harmonizovaných referenčních hodnot příjmu nebo z obecně uznávaných vědeckých doporučení týkajících se příjmu.

Od členských států se vyžaduje, aby použití jakýchkoli dalších způsobů vyjadřování a uvádění údajů na svém území sledovaly a aby tyto informace předkládaly Komisi. S cílem toto sledování usnadnit mohou členské státy od provozovatelů potravinářských podniků, kteří na jejich území uvádějí na trh takto označené potraviny, vyžadovat, aby jim používání dalších způsobů vyjadřování a/nebo uvádění údajů oznámili a prokázali jim splnění požadavků stanovených v legislativě EU.

1.2 Jiné systémy výživového označování na přední straně obalu

Některé systémy údajů na přední straně obalu, jež členské státy nebo provozovatelé potravinářských podniků vyvinuli, nespadají do působnosti článku 35 nařízení o poskytování informací, neboť neopakují informace uvedené ve výživových údajích jako takové, ale uvádějí informace o celkové výživové hodnotě potraviny (např. pomocí symbolu nebo písmene). Takové systémy se podle článku 36 nařízení o poskytování informací považují za "dobrovolné informace", které nesmějí uvádět spotřebitele v omyl, nesmějí pro něj být nejednoznačné ani matoucí a musí být v příslušném případě podloženy relevantními vědeckými údaji. Zároveň, pokud takový systém přisuzuje potravině celkové pozitivní sdělení (například pomocí zelené barvy), splňuje také právní definici "výživového tvrzení"6, neboť poskytuje informace o prospěšné výživové hodnotě potraviny, jak je definováno v nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin7 (nařízení o tvrzeních). Podle nařízení o tvrzeních by tvrzení měla být založena na vědeckých poznatcích, nesmí být klamavá a jsou přípustná pouze tehdy, jestliže lze očekávat, že průměrný spotřebitel příznivému účinku vyjádřenému v daném tvrzení porozumí. Systémy údajů na přední straně obalu, které spadají do působnosti nařízení o tvrzeních, lze používat na území členského státu pouze tehdy, pokud je tento členský stát přijal v souladu s článkem 23 nařízení o tvrzeních, který popisuje postup pro oznamování Komisi.

1.3 Stanovení výživových profilů

Stanovení výživových profilů je kategorizace potravin podle jejich výživového složení na základě předem vymezených kritérií8. Má mnoho různých použití po celém světě, například za účelem regulace reklamy na potraviny určené pro děti. Výživové profily se často používají také v systémech výživových údajů na přední straně obalu. Většina těchto systémů je založena na kritériích pro stanovení výživových profilů, což mohou být jednoduché výživové prahové hodnoty, například s cílem vymezit, kdy určitý systém přisoudí zelenou, žlutou nebo červenou barvu, nebo složitější algoritmy, které vedou k celkovému skóre. Kritéria pro stanovení výživových profilů lze uplatnit paušálně na všechny skupiny potravin, nebo mohou být specifická pro jednotlivé skupiny výrobků. Na etiketách se kritéria pro stanovení výživových profilů jako taková neobjevují.

V EU se pojem výživového profilu používá také v souvislosti s výživovými a zdravotními tvrzeními na potravinách, kde se "výživovými profily" rozumí prahové hodnoty živin, jako jsou tuky, sůl a cukry, při jejichž překročení jsou výživová a zdravotní tvrzení omezena nebo zakázána, čímž se zamezuje pozitivním zdravotním sdělením o potravinách, v nichž je obsah těchto živin vysoký. Podle nařízení o tvrzeních měla Komise stanovit "výživové profily" do roku 2009, avšak tyto profily dosud nebyly stanoveny v důsledku vysoké kontroverze ohledně tohoto tématu, která se prokázala odlišnými a polarizovanými názory v roce 2009, kdy Komise chtěla tyto profily stanovit. Hodnocení nařízení o tvrzeních se mj. zaměřuje na stanovení výživových profilů, konkrétněji na otázku, zda stanovení "výživových profilů", jehož cílem je zamezit atraktivním tvrzením o příliš slaných, tučných nebo slazených potravinách, je pro tento účel ještě vhodné, nebo zda by bylo možné přijít s nějakou alternativou, jež umožní dosáhnout stejných cílů.

4. Systémy údajů na přední straně obalu zavedené nebo vyvinuté na úrovni EU

1.4 Různé formáty systémů výživového označování na přední straně obalu

V 80. letech 20. století začaly některé vlády vyvíjet etikety s výživovými informacemi na přední straně obalu v rámci strategií prevence obezity a jiných nepřenosných chorob souvisejících se stravou. Na počátku 21. století, souběžně se začínající celosvětovou epidemií obezity a větší hojností zpracovaných potravin na trhu, se počet iniciativ v oblasti označování na přední straně obalu stále zvyšuje (Kanter et al., 2018). Výživové označování na přední straně obalu se provádí mnoha různými způsoby a ve světě se v současnosti používají různé formáty. V literatuře byly popsány různé typologie řazení těchto formátů do kategorií podle jejich hlavních rysů.

Systémy lze rozdělit na systémy s "údaji o jednotlivých živinách", které poskytují více či méně podrobné výživové informace o konkrétních živinách, a systémy se "souhrnným ukazatelem", které poskytují spíše syntetické hodnocení celkové výživové hodnoty / zdravosti výrobku (Savoie et al., 2013). Kategorii systémů s "údaji o jednotlivých živinách" lze dále rozdělit na podkategorie s "číselnými údaji" a "barevně kódované". Systémy se "souhrnným ukazatelem" lze dále rozdělit na "pozitivní" ukazatele (schvalovací loga), které lze použít pouze u potravin splňujících určitá výživová kritéria, a "odstupňované" ukazatele, které uvádějí globální a odstupňované informace o výživové hodnotě potravin a lze je použít na všechny potravinářské výrobky (Julia & Hercberg, 2017).

Jiná typologie souvisí s mírou "direktivnosti" systému, jinými slovy, do jaké míry etiketa poskytuje přímou indikaci, zda je výrobek pro spotřebitele výživově hodnotný, či nikoli (Hodgkins et al., 2012). Další klasifikace zahrnuje dvě kategorie, "reduktivní" systémy (zkrácené verze výživových informací uvedených na zadní straně obalu) a "hodnotící" systémy (jež hodnotí výživové informace pro spotřebitele) (Newman et al., 2014). Všechny hodnotící systémy údajů na přední straně obalu, bez ohledu na to, zda se jedná o systémy s údaji o jednotlivých živinách, nebo o systémy se souhrnným ukazatelem, jsou již ze své podstaty založeny na modelech stanovení výživových profilů.

Tabulka 1 klasifikuje veřejné systémy (zavedené nebo navržené) a některé ze soukromých systémů podle různých typologií a uvádí také informace o tom, kdo je vyvinul, kde se tyto systémy používají a nebo jsou navrženy/ohlášeny.

1.5 Systémy údajů na přední straně obalu schválené nebo zvažované členskými státy a Spojeným královstvím9

Souhrnné etikety – pozitivní loga

Logo Klíčová dírka, vyvinuté Švédskou národní agenturou pro potraviny a zavedené ve Švédsku v roce 1989, bylo prvním systémem s logem na přední straně obalu, který byl v EU zaveden. Klíčová dírka je dobrovolná bezplatná etiketa ve tvaru symbolického zeleného vyobrazení, které označuje zdravější variantu v rámci 33 vymezených skupin potravin (např. chléb, sýr, hotová jídla) na základě výživových kritérií, jako je obsah tuku, cukrů, soli, celozrnných obilovin nebo vlákniny. Logo nelze používat pro výrobky, které mají nízkou výživovou hodnotu, jako např. slané snacky nebo nealkoholické nápoje. Dánsko zavedlo logo Klíčová dírka v roce 2009 a Litva v roce 2013. Toto logo přijaly i země, které nejsou členy EU (např. Norsko, Island).

Tabulka 1 – Typologie a formáty systémů výživového označování na přední straně obalu zavedených/navržených/ohlášených na úrovni členských států a Spojeného království

Taxonomie popsané v literatuře Příklady systémů údajů na přední straně obalu Subjekt, který systém vyvinul Členský stát EU
Etikety s údaji o jednotlivých živinách Číselné Nedirektivní Reduktivní (nevysvětlující) Etiketa s referenčními hodnotami příjmu
Soukromý V celé EU
Baterie NutrInform
Veřejný Itálie
Barevně kódované Polodirektivní Hodnotící (vysvětlující) Etiketa na přední straně obalu ve Spojeném království
Veřejný Spojené království
Jiné "semaforové" etikety
Soukromý (maloobchodníci) Portugalsko, Španělsko
Souhrnné etikety Pozitivní (schvalovací) loga Direktivní Hodnotící (vysvětlující) Klíčová dírka
Veřejný Švédsko, Dánsko, Litva
Loga Srdce/Zdraví
Nevládní organizace Veřejný Finsko, Slovinsko Chorvatsko
Zdravá volba
Soukromý Česká republika, Polsko V Nizozemsku se přestalo používat
Odstupňované ukazatele Nutri-Score
Veřejný Francie, Belgie Španělsko, Německo, Nizozemsko, Lucembursko

Finsko schválilo v roce 2000 "Symbol srdce – lepší volba". Kritéria pro používání tohoto symbolu (obsah tuku, soli, cukru a/nebo vlákniny) jsou vymezena pro devět hlavních skupin potravin. Povolení toto logo používat udělují odborníci jmenovaní finskými sdruženími pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky a je zpoplatněno10.

Ve Slovinsku bylo v roce 1992 zavedeno Společností pro kardiovaskulární zdraví11 a podpořeno vládou logo "Ochranná potravina" (nazývané také "Srdíčko") (Miklavec et al., 2016). Používá se pro balené potraviny, jež splňují určitá výživová kritéria.

V rámci národního programu "Zdravý způsob života" z roku 2015 bylo Ústavu pro veřejné zdraví v Chorvatsku12 uloženo, aby uděloval povolení používat logo "Zdravý způsob života" na potravinách, jež splňují určitá výživová kritéria13.

Souhrnné etikety – odstupňované ukazatele

V říjnu 2017 Francie po řadě experimentálních a rozsáhlých studií přijala systém Nutri-Score. Systém Nutri-Score, založený na modelu stanovení výživových profilů, který vyvinula Agentura Spojeného království pro potravinové normy, uvádí celkovou výživovou hodnotu dané potraviny. Etiketa obsahuje pětibarevnou stupnici, od tmavě zelené, jež značí potravinářské výrobky s nejvyšší výživovou hodnotou, až po tmavě oranžovou pro výrobky s nižší výživovou hodnotou, ve spojení s písmeny A až E. Algoritmus pro výpočet výživového skóre posuzuje jak negativní (cukry, nasycené tuky, sůl a kalorie), tak pozitivní prvky (bílkoviny, vlákniny, ovoce, zelenina, luštěniny a ořechy). Systém Nutri-Score přijala také Belgie (v březnu 2019). V březnu 2020 informovalo Komisi o návrhu vnitrostátního předpisu o používání Nutri-Score Německo. Své rozhodnutí tento systém přijmout oznámily Španělsko14 (v listopadu 2018), Nizozemsko15 (v listopadu 2019) a Lucembursko16 (v únoru 2020).

Etikety s údaji o jednotlivých živinách

V lednu 2020 Itálie oznámila Komisi návrh dekretu doporučujícího používání dobrovolného systému údajů na přední straně obalu nazvaného "Baterie NutrInform". Tento systém je založen na etiketě s referenčními hodnotami příjmu (která je popsána níže), s doplněným symbolem baterie, jenž označuje množství energie a živin v jedné dávce vyjádřené v procentech denního příjmu. Tento systém ještě není na trhu EU přítomen.

Spojené království po několika letech výzkumu a konzultací se zúčastněnými stranami v roce 2013 formálně zavedlo dobrovolný systém údajů na přední straně obalu, takzvaný "semaforový" systém. Tento systém kombinuje barevné kódování a referenční hodnoty příjmu vyjádřené v procentech17 a doplňují jej pokyny, jež vydaly orgány Spojeného království18. Poskytuje informace o obsahu tuků, nasycených tuků, cukrů a soli a energetické hodnotě jedné dávky nebo porce potraviny. Pomocí barev je obsah těchto živin klasifikován jako "nízký" (zelená), "střední" (žlutá) nebo "vysoký" (červená); prahové hodnoty barev jsou založeny na 100 g/ml potraviny/nápoje (u výrobků prodávaných ve velkých porcích platí pro červenou barvu prahové hodnoty pro porci).

1.6 Systémy označení na přední straně obalu vyvinuté soukromými subjekty v EU

Etikety s údaji o jednotlivých živinách

Souběžně se systémy schválenými vládami vyvinula Asociace evropského potravinářského a nápojového průmyslu systém orientačních denních množství zavedený v roce 2006 a později přejmenovaný na etiketu s referenčními hodnotami příjmu. Etiketa poskytuje číselné informace o tom, kolik energie a živin obsahuje jedna porce určité potraviny a jaké procento referenční hodnoty denního příjmu to představuje19. Tento systém se používá v celé EU (Storcksdieck genannt Bonsmann et al., 2010).

Někteří maloobchodníci (např. v Portugalsku a Španělsku) vyvinuli svou vlastní výživovou etiketu na přední straně obalu, založenou na semaforovém formátu, který na etiketu s referenčními hodnotami příjmu doplňuje barvy.

V roce 2017 šest mezinárodních potravinářských a nápojových společností vyvinulo tzv. "Zdokonalenou výživovou etiketu" (Evolved Nutrition Label, ENL) vycházející z etikety s referenčními hodnotami příjmu, ke které byly doplněny barvy podobně jako v systému údajů na přední straně obalu ve Spojeném království, ale s pozvolnějším přechodem mezi žlutou a červenou barvou u výrobků, u kterých se má za to, že jsou požívány v malých porcích20. V listopadu 2018 tyto společnosti oznámily své rozhodnutí zkušební zavádění etikety ENL pozastavit nebo ukončit.

Souhrnné etikety – pozitivní loga

Logo "Zdravá volba" ("zaškrtnutí"), které je vlastnictvím nadace Choices International Foundation, označuje zdravější varianty v rámci skupin potravin. Kritéria pro jednotlivé kategorie jsou založena na obsahu nasycených mastných kyselin a transmastných kyselin, přidaného cukru, soli, potravní vlákniny a/nebo energie. Tato kritéria lze použít na všechny potravinářské výrobky včetně snacků a nealkoholických nápojů. Logo mohou na způsobilých výrobcích používat společnosti, které platí členský příspěvek národní organizaci Choices. Systém funguje v České republice a Polsku. V roce 2013 logo schválila nizozemská vláda, ale v roce 2017 jej přestala používat21.

5. Situace na mezinárodní úrovni

Některý typ systému výživového označování na přední straně obalu má v současnosti zavedeno více než 40 zemí světa22.

Většina třetích zemí zavedla etikety s výživovými informacemi na přední straně obalu na dobrovolném základě, ale některé země zavedly tyto etikety jako povinné. Celkově existuje tendence, že země ve stejné zeměpisné oblasti si vybírají podobné etikety, ale určité aspekty přizpůsobují vnitrostátním podmínkám23.

Semaforové formáty pro jednotlivé živiny zavedlo mimo Spojené království pouze několik zemí na dobrovolném (např. Jižní Korea) nebo povinném (např. Ekvádor) základě. Povinnou etiketu zvažuje také Indie24.

Některé asijské země (např. Malajsie, Singapur, Thajsko) používají pozitivní loga zdravé volby s různými formáty a kritérii (některá jsou založena na kritériích Choices International). Loga zdravé volby zavedly i některé africké země (např. Nigérie, Zimbabwe).

V Austrálii a na Novém Zélandu je zaveden odstupňovaný systém Health Star Rating, což je dobrovolný systém údajů na přední straně obalu, který přiděluje výrobkům od poloviny hvězdičky až po pět hvězdiček v závislosti na jejich zdravosti, která je určena negativními i pozitivními živinami a dalšími složkami.

Chilský výstražný systém, zavedený v roce 2016, je povinný systém založený na živinách, jenž označuje výrobky, které mají vysokou energetickou hodnotu, vysoký obsah cukrů, nasycených tuků a/nebo sodíku. Podobné výstražné systémy vyvinuly nebo vyvíjejí některé další země Jižní Ameriky (např. Brazílie, Peru, Uruguay) a rovněž Kanada a Izrael.

Potravinářský a nápojový průmysl vyvinul na mezinárodní úrovni různé varianty systému referenčních hodnot příjmu pro jednotlivé živiny, které široce používají společnosti na celém světě.

Na obrázku 1 jsou vyobrazeny příklady etiket na přední straně obalu, zavedených mimo EU.

Obrázek 1 – Příklady systémů používaných v třetích zemích

Pokyny Codexu Alimentarius pro výživové označování25 poskytují jen omezený návod pro výživové označení na přední straně obalu, které je určitou formou "doplňkových výživových informací". Pokyny stanoví, že účelem tohoto typu výživových informací by mělo být zvýšit porozumění spotřebitelů výživové hodnotě potravin a pomoci jim při výkladu výživových údajů. Na mezinárodní úrovni neexistují žádné zvláštní pokyny pro osvědčené postupy v oblasti etiket s výživovými informacemi na přední straně obalu a je vyvíjeno množství různých etiket. Jelikož by přibývání počtu etiket mohlo způsobit problémy mezinárodnímu obchodu, dohodl se výbor Codexu pro označování potravin v říjnu 2017 na tom, že zahájí novou činnost – vypracování pokynů pro systémy označování na přední straně obalu pro vlády, které chtějí tento druh označování zavést, což by napomohlo harmonizaci těchto systémů, a usnadnilo tak mezinárodní obchod26. Tato práce stále probíhá27.

6. Zájem, porozumění a reakce spotřebitelů a dopad na zdraví

Důležitým cílem politiky výživového označování na přední straně obalu je pomoci spotřebitelům, aby si vybírali zdravější potraviny (Kanter et al., 2018). Většina spotřebitelů opravdu uvádí, že označování na přední straně obalu považuje za užitečné (např. 71 % respondentů ve spotřebitelském průzkumu v Nizozemsku28 a 78 % ve spotřebitelském průzkumu v Německu29). Důkazy nasvědčují tomu, že etikety na přední straně obalu vyplňují mezeru v informacích nebo naplňují neuspokojenou potřebu spotřebitelů, přičemž větší pravděpodobnost, že vyjádří potřebu etiket na přední straně obalu, je u starších lidí a lidí s nadváhou/obezitou (Společné výzkumné středisko, 2020).

To, zda lidé v reakci na přítomnost etiket na přední straně obalu skutečně změní své nákupní chování, však závisí na řadě faktorů. K tomu, aby byla taková etiketa účinná, musí upoutat pozornost, poté ji musí spotřebitelé akceptovat a pochopit, a teprve nato může potenciálně ovlivnit jejich volbu potravin (Grunert & Wills, 2007) a následně i jejich stravu a zdraví.

Pozornost spotřebitelů

Dříve než mohou spotřebitelé určitou etiketu na přední straně obalu akceptovat a pochopit, musí těmto etiketám především věnovat pozornost. Bylo prokázáno, že etikety na přední straně obalu upoutávají pozornost více než etikety na zadní straně obalu (Becker et al., 2015). Počet spotřebitelů, kteří uvádějí, že si prohlížejí etikety na přední straně obalu, je velmi vysoký (např. 60 % ve studii s belgickými spotřebiteli (Möser et al., 2010)), avšak z literatury je dobře známo, že využití etiket, které uvádějí sami respondenti, je vyšší než údaje, ke kterým se dospělo ve studiích na základě pozorování v obchodech (Grunert et al., 2010).

Věnování pozornosti výživovým etiketám na přední straně obalu může zvýšit několik hlavních faktorů. Větší velikost etikety pomůže upoutat pozornost rychleji. Pozornost je také vyšší, jestliže je na obalu potravin méně jiných informací a jestliže se typ etikety a její umístění na obalu nemění. Zdá se, že barva zvyšuje pozornost, pokud je dosaženo kontrastu mezi etiketou a obalem. Kromě konkrétních rysů etiket závisí věnování pozornosti označení na přední straně obalu podle všeho také na charakteristikách spotřebitelů, jako je jejich věk, úroveň vzdělání a zdravotní motivace. Pozornost mohou velmi zvýšit informační tabule v uličkách obchodu nebo poskytnutí informačního letáku (Společné výzkumné středisko, 2020).

Přijatelnost ze strany spotřebitelů

Jestliže spotřebitelé etikety neakceptují, a to i když je spatří, bude jejich sdělení ignorováno. Zdá se, že důležitými aspekty přijatelnosti etiket je to, aby byly přitažlivé a aby se líbily (Ducrot et al., 2015a).

Celkově lze říci, že spotřebitelé upřednostňují etikety s minimem číselných údajů a s použitím grafiky a symbolů (Campos et al., 2011), zejména spotřebitelé s nižším socio-ekonomickým postavením (Méjean et al., 2013). Také barva je jasně považována za důležitou charakteristiku (Babio et al., 2014). Určitou roli hraje i to, do jaké míry je systém údajů na přední straně obalu direktivní: někteří spotřebitelé mají rádi direktivní etikety, protože umožňují rychlé rozhodnutí, jiní však mohou na to, že se jim říká, že něco je "zdravé", aniž by byly uvedeny podrobné výživové informace, reagovat negativně (Grunert & Wills, 2007; Hodgkins et al., 2012). Někteří výzkumníci proto navrhují, že účinným formátem může být systém kombinující direktivní a nedirektivní prvky (Hodgkins et al., 2012).

Jiným důležitým aspektem podporujícím přijatelnost je důvěra. Ze studií vyplývá, že pokud určité logo schválí důvěryhodná instituce, vzbuzuje ve spotřebiteli větší důvěru a je lépe přijímáno (De la Cruz-Góngora et al., 2017).

Pokud jde o "přijatelnost" systémů údajů na přední straně obalu, z literatury nevyplývá žádná jasná preference. Různé studie prokázaly spíše upřednostňování různých systémů, snad v důsledku konkrétních charakteristik etiket, které byly zkoumány, nebo v důsledku kulturních rozdílů (Společné výzkumné středisko, 2020).

Z literatury vyplývá, že skutečnost, že určitá etiketa je nejvíce upřednostňována, neznamená, že tato etiketa vede k nejlepšímu objektivnímu pochopení a nejlépe pomáhá spotřebiteli určit, která varianta je zdravější (Ducrot et al., 2015b; Gregori et al., 2014).

Pochopení ze strany spotřebitelů

Z literatury jasně vyplývá, že ve zkušební fázi má většina výživových etiket na přední straně obalu pozitivní účinek na schopnost spotřebitelů určit zdravější variantu v porovnání se situací, kdy žádná etiketa neexistuje (např. Cecchini a Warin, 2016; Roseman et al., 2018; Hawley et al., 2013). Většina studií naznačuje, že spotřebitelům různého věku, socio-ekonomického postavení a kulturního původu nejvíce pomáhají určovat zdravější výrobky hodnotící systémy, jež používají barevné kódování (Společné výzkumné středisko, 2020; Egnell et al., 2018a; Ducrot et al., 2015a), a podle nedávné mezinárodní studie (Egnell et al., 2018c) zejména barevné kódování v kombinaci s odstupňovaným ukazatelem.

Pokud se pro rozhodování o zdravosti různých potravin používají barevně kódované etikety s údaji o jednotlivých živinách, zdá se, že pro spotřebitele je důležitější vyhnout se červeně označeným potravinám než vybrat si ty, které jsou označeny zeleně (Scarborough et al., 2015). Zdá se, že hodnotící systémy pomáhají spotřebitelům měřit zdravost výrobků lépe než reduktivní systémy (Společné výzkumné středisko, 2020) a že jsou účinnější než reduktivní etikety, když spotřebitelé potřebují porovnat výrobky, které je obtížné srovnávat (Newman et al., 2018).

Dopad na nákupní chování

Navzdory obsáhlým studiím a poznatkům o tom, že systémy údajů na přední straně obalu zvyšují pochopení výživových informací, je vědeckých studií, které skutečně testují, zda etikety na přední straně obalu mají dopad na rozhodování spotřebitelů při nákupu potravin, mnohem méně. Většina studií se týká průzkumů nebo experimentů a zabývá se záměrem nakupovat v reakci na etikety na přední straně obalu, nikoli skutečným nákupním chováním v reálných situacích30.

Ze studií zabývajících se záměrem nakupovat vyplývá, že etikety na přední straně obalu mohou zlepšit výživovou hodnotu vybraných potravin a nákupních košíků (Společné výzkumné středisko, 2020). Srovnávací experimentální studie umožňují bližší pohled na relativní účinek jednotlivých etiket na nákupní chování, ale jen velmi málo z těchto studií obsahuje srovnání mezi zeměmi a zkoumá účinek kulturních rozdílů. Z předběžných výsledků jedné mezinárodní studie31 vyplývá, že z pěti testovaných etiket32 na přední straně obalu nejčastější a největší zlepšení ve volbě potravin u spotřebitelů směrem ke zdravějším variantám v různých zemích vyvolaly etikety Nutri-Score a semaforové etikety.

Existuje pouze malý počet studií o nákupním chování z reálného života a získat poznatky o účinku na skutečné nákupní chování je obtížné (Společné výzkumné středisko, 2020). Jedním z možných důvodů je to, že rozhodnutí o nákupu je kromě etiket na přední straně obalu ovlivňováno mnoha dalšími faktory, včetně ceny (např. slevy), očekávané chutnosti, zvyků atd. (např. Grunert et al., 2010; Boztuğ et al., 2015). Některé studie z reálného života potvrzují, že výživovou hodnotu výběru potravin mohou zlepšit hodnotící systémy; nejslibnější jsou podle všeho systémy s barevným kódováním a/nebo s barevným kódováním v kombinaci s odstupňovaným ukazatelem (Společné výzkumné středisko, 2020). Z několika studií také vyplývá, že účinek těchto systémů může být podstatný v případě, že je jejich zavedení spojeno s osvětovou a/nebo komunikační kampaní (např. Graham et al., 2017; Julia et al., 2016).

Existují rovněž poznatky prokazující, že systémy s údaji na přední straně obalu jsou účinné při podpoře "motivovaných" spotřebitelů, tj. těch, kteří se starají o své zdraví (např. Finkelstein et al., 2018, Ni Mhurchu et al., 2018). Typ systému označení může ovlivnit účinek na nákupní chování v závislosti na typu spotřebitele: zdá se, že hodnotící etikety víc účinkují na hédonicky motivované spotřebitele, zatímco reduktivní systémy by mohly být účinnější ve vztahu ke zdravotně motivovaným spotřebitelům (Hamlin, 2015; Sanjari et al., 2017).

Účinnost etiket na přední straně obalu je zřejmě ovlivňována také kategorií potravin (Ni Mhurchu et al., 2018; Nikolova a Inman, 2014). Například spotřebitelé zpravidla méně často čtou etikety na "nezdravých" potravinách, protože když takové potraviny kupují, chtějí si je dopřát a vyhnout se odrazujícím informacím (Talati et al., 2016). Systémy údajů na přední straně obalu mohou mít také nezamýšlené účinky na nákupy. Některé studie zjistily změnu nákupního chování v důsledku existence etikety na přední straně obalu, avšak bez jakékoli souvislosti se zdravostí potravin udávanou daným systémem (Sacks et al., 2009; Hamlin, 2015; Hamlin a McNeill, 2016).

Dopad na stravu a zdraví

Pro přímé měření toho, zda systémy údajů na přední straně obalu zlepšují stravu a zdraví spotřebitelů v reálném životě, by bylo nezbytné jejich způsob každodenního stravování dlouhodobě pozorovat a posoudit účinek těchto systémů na zdraví v randomizované kontrolované studii trvající několik let. Vzhledem k tomu, že realizovat takové studie a prokázat příčinnou souvislost je obtížné, neexistuje dostatek empirických poznatků, které by umožnily vyvodit závěr o dopadu použití těchto etiket na zdravost stravy a na zdraví samotné (Cecchini a Warin, 2016; Hersey et al., 2013; Crocket et al., 2018).

Výzkumníci namísto toho používají modelovací přístupy s cílem extrapolovat vliv na nákupní chování na celkové výsledky týkající se stravy a zdraví v souvislosti se stravou (Společné výzkumné středisko, 2020). Modelované scénáře nahrazení obvykle konzumovaných potravin zdravějšími variantami, které lze identifikovat pomocí hodnotících etiket na přední straně obalu (na základě modelů stanovení výživových profilů), naznačují potenciální redukci v příjmu kalorií a živin, jež v souvislosti s veřejným zdravím vyvolávají určité obavy (např. Amcoff et al., 2015; Roodenburg et al., 2013; Cecchini & Warin, 2016).

Některé studie zkoumající souvislosti mezi kvalitou stravy (u dobrovolníků) a nemocemi souvisejícími s výživou naznačují, že kvalita stravy vyjádřená výživovým indexem, z něhož vychází systém Nutri-Score, je spojena s nižším rizikem kardiovaskulárního onemocnění (Adriouch et al., 2016 & 2017), rakoviny (Deschasaux et al., 2018) a nadváhy (Julia et al., 2015). Další studie, která se týkala pěti různých etiket na přední straně obalu, dospěla k závěru, že tyto výživové etikety mají potenciál pomoci snížit úmrtnost způsobenou nepřenosnými nemocemi souvisejícími se stravou, přičemž účinky závisejí na typu testované etikety a za nejefektivnější byla považována Nutri-Score (Egnell et al., 2019).

V literatuře se také poukazuje na některé potenciální nezamýšlené účinky označování na stravu. Například představa o tom, že je určitá potravina zdravá, může zvýšit konzumaci této potraviny v důsledku menšího pocitu viny (Chandon a Wansink 2007) a k nepřiměřeně velkým porcím může vést i to, jestliže etiketa na přední straně obalu neupozorňuje na omezenou zdravost dané potraviny (Egnell et al., 2018b).

Jiné účinky na spotřebitele

Ze studií vyplývá, že systémy údajů na přední straně obalu mohou zvýšit ochotu spotřebitelů utrácet peníze za zdravější výrobky (Společné výzkumné středisko, 2020). Podle Crosetto et al. (2018) si výživová zlepšení nákupního košíku při nákupu zdravějších výrobků opatřených příslušnou etiketou mohou vyžádat určité ekonomické náklady, ale zdá se, že domácnosti s nízkými příjmy byly, pokud jde o náklady spojené s výživovými zlepšeními nákupního košíku, postiženy nejméně.

Dalším aspektem, který je třeba vzít v úvahu, je zmatení spotřebitele a ztráta jeho důvěry. Z přezkumu literatury vyplývá, v jaké míře zmatení spotřebitele v souvislosti se systémy označení představuje závažnou překážku pro jejich akceptování a účinné používání (Cowburn & Stockley, 2005; Grunert & Wills, 2007). Zmatení spotřebitele se může zvýšit v důsledku souběžné existence řady formátů etiket na trhu (Harbaugh et al., 2011; Draper et al., 2013; Malam et al., 2009). Zmatení může vzniknout také z toho, že dobrovolné systémy nevyžadují etikety u všech výrobků, což může ovlivnit vnímání spotřebitele ve prospěch výrobků s etiketou, které jsou stejně nebo potenciálně méně zdravé než výrobky bez etikety (Talati et al., 2016). Výzkumy také uvádějí, že spotřebitelé ztrácejí k etiketě důvěru a stávají se vůči ní podezřívavými v případě, že je "nezdravý" výrobek na etiketě označen jako poměrně výživný (Harbaugh et al., 2011).

7. Dopad na provozovatele potravinářských podniků a na vnitřní trh

Systémy označení na přední straně obalu mohou obecně ovlivňovat výrobce potravin a dodavatele potravin, a to různými způsoby. Zavedení etiket na přední straně obalu může být pro společnosti podnětem k tomu, aby změnily složení stávajících výrobků a vyvinuly nové výrobky s cílem získat příznivé nebo příznivější hodnocení na etiketě. Pro dodavatele potravin jsou ve spojení s těmito etiketami relevantní i jiné otázky, jako např. potenciální překážky volnému oběhu potravin na vnitřním trhu.

Dopad na chování dodavatelů, včetně změny složení a inovací

Pokud systémy údajů na přední straně obalu mohou ovlivnit výběr ze strany spotřebitelů, jsou výrobci motivováni k tomu, aby přizpůsobovali výživové složení svých výrobků požadavkům, které je třeba splnit pro získání příznivého nebo příznivějšího hodnocení. Existují poznatky o tom, že etikety na přední straně obalu skutečně ovlivňují složení výrobků. Ukazuje se například, že přijetí loga Zdravá volba v Nizozemsku (Vyth et al., 2010), symbolu Health Check Program33 v Kanadě (Dummer et al., 2012) a Health Star Rating na Novém Zélandu (Ni Mhurchu et al., 2017) vyvolalo zlepšení ve výživovém profilu potravin na trhu. Tyto poznatky o změně složení / inovacích jsou však do značné míry založeny na údajích, jež uvedly samotní výrobci. Vědeckých studií o dopadu těchto etiket na vývoj zdravějších výrobků není mnoho, i když existují poznatky o úloze, kterou dobrovolné etikety mohou hrát pro dosažení trhu se zdravějšími výrobky (např. studie Liu et al. (2015) o cereáliích určených k přímé spotřebě). Ukázalo se však, že potenciální riziko spojené s reakcí výrobců na tyto systémy spočívá v tom, že ke změně složení dochází pouze u živin, které jsou do určitého systému zahrnuty (Vyth et al., 2010; Carter et al., 2013). Pozornost je potřeba věnovat také potenciálním náhradním složkám, aby každá dosažená změna mohla skutečně přinést prospěch veřejnému zdraví34.

Změna složení může ovlivnit chuť a jiné vlastnosti výrobků, což by mohlo vést ke snížení poptávky, a tedy redukovat potenciální výhody, které výrobcům v rámci daného systému označování přináší lepší hodnocení. Výrobci tak budou při změně složení nebo při zavádění potravinových inovací výhody plynoucí z výživové diferenciace výrobků strategicky vyhodnocovat (Van Camp et al., 2012).

I když se však výrobci složení svých výrobků rozhodnou neměnit nebo je nebudou schopni změnit v důsledku specifického složení výrobku či určitých norem35, mohou se přesto rozhodnout dobrovolné etikety používat, například kvůli transparentnosti. Tuto strategii mohou zvolit také maloobchodníci (Machleit a Mantel, 2001) s cílem pozitivně ovlivnit to, jak zákazníci vnímají pozornost, kterou maloobchodník věnuje jejich zdraví (Newman et al., 2014). Označování na přední straně obalu by mohlo také maloobchodníkům pomoci dále odlišit výrobky privátních značek (prodávané pod obchodní značkou maloobchodníka) od národních značek. Jak vyplývá ze studie Van Camp et al. (2012) provedené ve Spojeném království, u výrobků privátních značek se etikety na přední straně obalu používaly nejčastěji.

Dopad na malé a střední podniky

Zejména pro malé a střední podniky mohou být vážnou překážkou pro používání těchto etiket případné poplatky a/nebo certifikační postupy. Některé ze systémů jsou proto speciálně koncipovány tak, aby napomohly jejich přijetí ze strany malých a středních podniků (bezplatné používání, neexistence certifikace, zpřístupnění údajů pro výpočet skóre...). Na rozdíl od velkých společností může být pro malé a střední podniky obtížnější změnit složení svých výrobků, protože mají menší finanční a/nebo lidské zdroje, i když je třeba poznamenat, že soustavné zlepšování výrobků souvisí s etiketami na přední straně obalu jen částečně a stejně tak je jimi jen částečně ovlivňováno. Pokud jde o pozitivní loga (např. Klíčová dírka, loga zdravé volby), menší výrobci uvádějí, že oceňují dopad, který může mít všeobecně známé logo na jejich vlastní, méně známé obchodní značky a na zlepšování kvalitativního a zdravotního image jejich výrobků36.

Dopad na vnitřní trh

Nařízení o poskytování informací stanoví, jako jeden z požadavků na systémy údajů na přední straně obalu vyvinuté členskými státy nebo provozovateli potravinářských podniků podle článku 35, že jejich používání nesmí vytvářet překážky37 volnému pohybu zboží na vnitřním trhu EU. Stejná zásada platí i

Nahrávám...
Nahrávám...