Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zpráva o potravinách určených pro sportovce

27.9.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.3.6
Zpráva o potravinách určených pro sportovce

Evropská komise

1. Úvod

Cílem této zprávy je splnit povinnost, kterou Komisi ukládá článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti (dále jen „nařízení o potravinách pro určité skupiny”)1. Podle tohoto článku je Komise povinna po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda je, či není nezbytné přijmout ustanovení o potravinách určených pro sportovce (dále jen „potraviny pro sportovce”).

Požadavek na předložení této zprávy souvisí s tím, že nařízení o potravinách pro určité skupiny s účinností ode dne 20. července 2016 zrušilo rámec pro potraviny určené pro zvláštní výživu.2 Tento rámec stanovila směrnice Rady3 v roce 1989 a doplnila jej přepracovaná směrnice 2009/39/ES.

Potraviny pro sportovce lze v současnosti klasifikovat buď 1) jako „potraviny určené pro zvláštní výživu” podle směrnice 2009/39/ES, nebo 2) jako potraviny pro běžnou spotřebu, které jsou regulovány příslušnými horizontálními předpisy potravinového práva. Do oblasti působnosti nařízení o potravinách pro určité skupiny nejsou potraviny pro sportovce zahrnuty, neboť toto nařízení se zaměřuje na potraviny pro určité zranitelné skupiny spotřebitelů.

Jelikož tedy potraviny pro sportovce již nebudou patřit do kategorie potravin určených pro zvláštní výživu, bude tento druh potravin počínaje dnem 20. července 2016 regulován výlučně horizontálními předpisy potravinového práva.

Tato zpráva se zabývá možnými důsledky změny statusu potravin pro sportovce.

Vychází z průzkumu trhu, který v době od ledna 2015 do června 2015 provedlo Konsorcium pro hodnocení potravinového řetězce (Food Chain Evaluation Consortium) (průzkum FCEC).4 Tento průzkum obsahuje podrobnější informace o poznatcích, které jsou předkládány v této zprávě. V souvislosti s přípravou této zprávy byla provedena konzultace s příslušnými orgány členských států a dalšími zainteresovanými stranami.

Evropská komise konzultovala s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), který v souvislosti s potravinami pro sportovce poskytl vědeckou a technickou pomoc.5 Úřad EFSA pořídil výtah ze stávajícího vědeckého poradenství v oblasti výživových a zdravotních tvrzení a výživových referenčních hodnot pro dospělé, které jsou vhodné pro sportovce, a informoval Komisi, že se jeho následné poradenství neliší od doporučení obsažených ve zprávě Vědeckého výboru pro potraviny z roku 2001 o složení a specifikaci potravin určených pro krytí výdajů při zvýšené svalové námaze, zejména pro sportovce.6

2. Trh potravin pro sportovce

Potraviny pro sportovce nejsou v právních předpisech EU nijak definovány. Pro účely této zprávy byly, také s ohledem na analýzu obsahu průzkumu FCEC, použity tyto definice:

  • potraviny pro sportovce: veškeré potravinářské výrobky se zaměřením na sportovce, bez ohledu na to, podle kterého právního předpisu EU jsou uváděny na trh,

  • sportovci: osoby, které se věnují sportu jednou týdně nebo častěji,7

  • konzumenti na základě životního stylu: osoby, které se věnují sportu méně než jednou týdně nebo se mu nevěnují vůbec.8

2.1 Výrobky dodávané na trh, velikost trhu, hodnota a ceny

Různé zainteresované strany a vědecké subjekty zavedly v průběhu let různé způsoby třídění potravin pro sportovce do kategorií pro své účely.9 S ohledem na tyto kategorizace a na současný trh vymezil průzkum FCEC10,11 tyto tři kategorie potravin pro sportovce: 1) nápoje pro sportovce; 2) výrobky podporující tvorbu svalstva a regeneraci po výkonu (na bázi bílkovin) a 3) výrobky zvyšující využití energetických zdrojů a výkonnost a výrobky pro průběžné doplňování látek u sportovců.

Trh výživy a nápojů pro sportovce v EU měl v roce 2014 hodnotu 3,07 miliardy EUR (maloobchodní hodnota)12,13. Trh potravin pro sportovce na úrovni EU v období od roku 2009 do roku 2014 vzrostl o 11,2 %, což odpovídalo složené roční míře růstu ve výši 2,2 %. Tento růst byl způsoben hlavně výrobky na bázi bílkovin, jejichž trh za toto období vzrostl o 68 %. Trh výrobků zvyšujících využití energetických zdrojů a výkonnost vzrostl o 54 %, zatímco trh nápojů pro sportovce poklesl o 8 %.14

Na základě míry inovací na úrovni EU15 lze odhadnout, že na trhu existuje něco mezi 20 tisíci a 30 tisíci potravinářských výrobků pro sportovce, přičemž největší počet výrobků je v kategorii potravin pro sportovce na bázi bílkovin.16

Vyjádřeno v tržní hodnotě v rámci EU, 61 % všech potravin pro sportovce patří do kategorie nápojů pro sportovce, 26 % jsou výrobky na bázi bílkovin a 13 % výrobky zvyšující využití energetických zdrojů a výkonnost.17

Spotřebitelské ceny potravin pro sportovce jsou napříč různými distribučními kanály víceméně stejné. Avšak velkoobchodní cena, za kterou výrobce prodává do různých distribučních kanálů, se může výrazně lišit. Nejdražší kategorií jsou jednoznačně výrobky podporující tvorbu svalstva a regeneraci po výkonu (na bázi bílkovin), poté následují výrobky pro zvyšování výkonnosti a výrobky pro průběžné doplňování látek u sportovců. Nejméně nákladnou kategorií potravin pro sportovce jsou nápoje pro sportovce.18

2.2 Struktura trhu, distribuční kanály

Z poznatků vyplývá, že na trhu nápojů pro sportovce dominují velké mezinárodní společnosti, a MSP19 se zcela nebo hlavně zaměřují na výživu pro sportovce.20

Celkem 61,2 % konzumentů na základě životního stylu a 44,3 % sportovců považovalo za nejdůležitější distribuční kanál nápojů pro sportovce supermarkety / obchody se smíšeným sortimentem, poté následovaly sportovní supermarkety. Význam on-line kanálů a internetu při nákupu potravin pro sportovce není zatím velký, ale více je využívají konzumenti na základě životního stylu než sportovci.21 Dalšími distribučními kanály pro potraviny pro sportovce jsou například specializované obchody, lékárny a fitness centra.22

2.3 Marketing potravin pro sportovce

Bylo zjištěno, že jedním z nejvýznamnějších marketingových postupů v tomto odvětví jsou informace na štítku.23 Informace na štítku se mohou týkat 1) obchodního označení: jasný popis funkce výrobků (např. „energetické tyčinky”); 2) značky a balení (např. použití fotografií sportovců); 3) jasných pokynů pro použití (např. „během tělesné aktivity nebo po ní”); 4) složení a složek; 5) použití informací jako „vysokoenergetický”, „zdroj glukózy”; 6) použití informací naznačujících příznivé zdravotní účinky na sportovce vzhledem ke konkrétním vlastnostem výrobku.

Sportovci a konzumenti na základě životního stylu označili za důležité tyto prvky na štítku: seznam složek, poté následují očekávané výsledky/účinky a návod k užívání, vedlejší účinky, varování před možným předávkováním a použití přírodních složek/postupů při přípravě.24 Tyto dvě skupiny uživatelů však mají při určování pořadí důležitosti uvedených informací poněkud rozdílné zájmy. Například pro sportovce je důležitější obdržet informace o očekávaných výsledcích nebo účincích výrobku, zatímco konzumenti na základě životního stylu se více zajímají o vedlejší účinky nebo použití přírodních složek.25

3. Pochopení ze strany spotřebitelů a spotřební návyky

Sportovci a konzumenti na základě životního stylu se velmi liší mírou informovanosti o svých nutričních potřebách v souvislosti se sportovní aktivitou a znalostí o výrobcích a jejich vlastnostech.26 Čím je zamýšlené užívání určité potraviny pro sportovce obecnější, tím je používání rozšířenější v rámci různých skupin spotřebitelů.27

Sportovci konzumují více potravin pro sportovce v souvislosti se sportem než v souvislosti s jinými činnostmi28 a jsou ochotni za takové výrobky utratit více než konzumenti na základě životního stylu.29 Opačný trend existuje u spotřeby, která nesouvisí se sportem nebo tělesnými aktivitami.30 Méně sportovců než konzumentů na základě životního stylu konzumuje potraviny pro sportovce v souvislosti s jinou fyzickou námahou než se sportem.31 Za hlavní důvody konzumace potravin pro sportovce obě skupiny spotřebitelů označily lepší využití energie a lepší regeneraci.32

Tyto důvody pro konzumaci ovšem nutně nemusí být zohledněny při zamýšlené konzumaci potravin pro sportovce, což platí zvláště pro konzumenty na základě životního stylu.33

Informace o konkrétních nutričních vlastnostech potravin pro sportovce a jejich příznivém účinku na zdraví sportovců mohou být poskytovány buď podle článku 9 směrnice 2009/39/ES jako povinný požadavek, je-li potravina pro sportovce zařazena do kategorie potravin určených pro zvláštní výživu, nebo jako schválené tvrzení podle nařízení (ES) č. 1924/2006,34 jestliže je potravina pro sportovce zařazena do kategorie potravin pro běžnou spotřebu a je regulována horizontálními předpisy potravinového práva. Spotřebitelé tudíž obvykle nemají možnost zjistit, podle kterého právního předpisu jsou takové informace poskytovány a zda tvrzení bylo schváleno podle postupu stanoveného v nařízení (ES) č. 1924/2006, či nikoli.35 Ze zjištění spotřebitelského průzkumu vyplývá, že důvěra spotřebitelů k neschváleným tvrzením není nižší než důvěra ke schváleným tvrzením.36 Ačkoli bylo na základě spotřebitelského průzkumu zjištěno, že informace o očekávaných výsledcích nebo účincích potravin na sportovce jsou pro sportovce důležité37, vliv přítomnosti tvrzení při nákupu potravin pro sportovce lze zpochybnit.38

4. Přehled platných právních předpisů o potravinách pro sportovce ke dni 20. července 2016

Potraviny pro sportovce musí být v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 178/200239 (takzvané „obecné potravinové právo”). Avšak v důsledku toho, že je možné potraviny pro sportovce klasifikovat buď 1) jako „potraviny určené pro zvláštní výživu” podle směrnice 2009/39/EC do 20. července 2016, kdy bude tato směrnice zrušena, nebo 2) jako potraviny pro běžnou spotřebu, jež jsou regulovány horizontálními předpisy potravinového práva, přistupují členské státy k potravinám pro sportovce různým způsobem. Některé členské státy vyžadují oznámení potravin pro sportovce klasifikovaných jako potraviny určené pro zvláštní výživu v souladu se směrnicí 2009/39/ES a stanovily další zvláštní pravidla (např. definování, složení, označování). U potravin pro sportovce, které nejsou klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu a jsou regulovány horizontálními předpisy, mohou členské státy vyžadovat oznámení na vnitrostátní úrovni podle právních předpisů o obohacených potravinách a doplňcích stravy.40

4.1 Potraviny pro sportovce klasifikované jako „potraviny určené pro zvláštní výživu”

Potraviny pro sportovce lze klasifikovat jako „potraviny určené pro zvláštní výživu”, jestliže jsou v souladu s definicí stanovenou ve směrnici 2009/39/ES. Takové potraviny jsou definovány jako potraviny, které 1) mají zvláštní složení nebo jsou výsledkem výrobního procesu; 2) jsou jasně rozlišitelné od potravin pro běžnou spotřebu; 3) jsou vhodné pro nutriční účely jim připisované a 4) jsou uváděny na trh s poukazem na tuto vhodnost.

Článek 3 směrnice 2009/39/ES stanoví obecný požadavek, že dotyčné výrobky musí být takové podstaty nebo složení, aby byly vhodné pro zvláštní výživu, ke které jsou určeny. Článek 4 směrnice 2009/39/ES požaduje přijmout v jejím rámci další zvláštní směrnice pro určité skupiny potravin pro zvláštní výživu, mimo jiné pro „potraviny určené pro krytí výdajů při zvýšené svalové námaze, zejména pro sportovce”. V období od roku 1989, kdy byl zaveden pojem potravin určených pro zvláštní výživu, však žádná taková zvláštní pravidla pro potraviny pro sportovce přijata nebyla. V důsledku toho, jestliže jsou takové výrobky klasifikovány jako potraviny určené pro zvláštní výživu, musí být v souladu pouze s obecnějšími pravidly směrnice 2009/39/ES.

Článek 9 směrnice 2009/39/ES požaduje, jako obecné pravidlo, aby potraviny určené pro zvláštní výživu byly v souladu s požadavky směrnice 2000/13/ES na označování potravin, jejich obchodní úpravu a související reklamu41 (směrnice 2000/13/ES byla nahrazena nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům42). Některé specifické požadavky na označování a složení těchto výrobků byly navíc stanoveny ve směrnici 2009/39/ES; tyto požadavky budou podrobně analyzovány v kapitole 6 této zprávy. Za kontrolu souladu potravin určených pro zvláštní výživu s ustanoveními směrnice 2009/39/ES jsou odpovědné příslušné vnitrostátní orgány.

4.2 Potraviny pro sportovce klasifikované jako potraviny pro běžnou spotřebu, které spadají pod příslušné horizontální předpisy potravinového práva

Jestliže potraviny pro sportovce nejsou klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu, musí být možná v souladu s příslušnými požadavky následujících horizontálních opatření potravinového práva: 1) nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin; 2) nařízení (ES) č. 1925/2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin43 (takzvané „obohacené potraviny”); 3) nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům; 4) směrnice 2002/46/ES o doplňcích stravy44 a 5) nařízení (ES) č. 258/97 o nových potravinách a nových složkách potravin45 (nařízení bude s platností od 1. ledna 2018 zrušeno podle nařízení (EU) č. 2015/2283 o nových potravinách46). Ve srovnání s právním rámcem směrnice 2009/39/ES existují rozdíly ohledně toho, jakým způsobem lze poskytovat spotřebiteli informace a které informace poskytovat, a pokud jde o složení dotyčných výrobků. Tyto rozdíly budou podrobně analyzovány v kapitole 6 této zprávy.

5. Změny zavedené nařízením o potravinách pro určité skupiny

Komise v roce 2011 přijala legislativní návrh ke zjednodušení právního rámce pro potraviny určené pro zvláštní výživu.47 Cílem tohoto návrhu bylo zrušit pojem potravin určených pro zvláštní výživu zrušením směrnice 2009/39/ES, včetně zvláštních směrnic přijatých v rámci tohoto právního rámce, a nahradit jej novým rámcem, který se bude vztahovat pouze na potraviny pro určité zranitelné skupiny spotřebitelů, u nichž jsou zvláštní složení a pravidla informování opodstatněné. Tato změna měla význam zejména z hlediska potravin pro sportovce, neboť často bylo velmi obtížné pochopit, zda konkrétní potravinový výrobek má být považován za potravinu určenou pro zvláštní výživu sportovců, nebo za potravinu pro běžnou spotřebu obohacenou o určité živiny se zdravotním tvrzením zaměřeným na sportovce. To také vedlo k situacím, kdy přicházely zprávy o zneužívání rozdílů v předpisech (tzv. legislation shopping), kdy si provozovatelé zvolili, že se budou řídit buď směrnicí 2009/39/ES, nebo jinými horizontálními předpisy potravinového práva, popsanými v kapitole 4 bodě 4.2, podle toho, co pro ně bylo pohodlnější.

Na základě posouzení dopadů, které provedla Komise v rámci přípravy svého návrhu, byly potraviny pro sportovce z jeho oblasti působnosti vyloučeny.48 Návrh tak předpokládal, že potraviny pro sportovce, které byly dosud uváděny na trh podle směrnice 2009/39/ES, by po 20. červenci 2016, kdy nabude účinnosti nařízení o potravinách pro určité skupiny, měly být v souladu s jinými příslušnými horizontálními předpisy potravinového práva EU.

6. Shrnutí otázek souvisejících s potravinami pro sportovce v období po 20. červenci 2016

Tato kapitola předkládá podrobnou analýzu toho, jak by potraviny pro

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: