2024/1143, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), o zeměpisných označeních vína, lihovin a zemědělských produktů

8.2024.1143

2024/1143, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), o zeměpisných označeních vína, lihovin a zemědělských produktů

Evropská komise

 NahoruNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1143
ze dne 11. dubna 2024

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 118 první pododstavec této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise. Po předání návrhu legislativního aktu národním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, s ohledem na stanovisko Výboru regionů, v souladu s řádným legislativním postupem.

Zatímco:

(1) V průběhu let Unie zavedla režimy jakosti pro produkty s identifikovatelnými zvláštními vlastnostmi, které zahrnují zeměpisná označení vína, lihovin a zemědělských produktů, včetně potravin, jakož i zaručené tradiční speciality a nepovinné údaje o jakosti pro zemědělské produkty, včetně potravin.

(2) Evropská zelená dohoda, kterou Komise představila ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019, zahrnovala návrh spravedlivého, udržitelného, zdravějšího a ekologičtějšího potravinového systému, který je přístupný všem ("z farmy na vidličku"), mezi politiky zaměřené na transformovat hospodářství Unie pro udržitelnou budoucnost.

(3) Zeměpisná označení mohou hrát důležitou roli z hlediska udržitelnosti, a to i v oběhovém hospodářství, čímž se zvýší jejich hodnota dědictví a posílí se tak jejich úloha v rámci vnitrostátních a regionálních politik s cílem splnit cíle Evropské zelené dohody.

(4) Sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané "Strategie od farmy až na stůl – pro spravedlivý, zdravý a ekologický potravinový systém", které vyzývalo k přechodu na udržitelné potravinové systémy, rovněž vyzývalo k posílení legislativního rámce pro zeměpisná označení. A pro zahrnutí specifických kritérií udržitelnosti. V tomto sdělení se Komise mimo jiné zavázala posílit postavení výrobců produktů se zeměpisným označením, jejich družstev a organizací producentů v potravinovém dodavatelském řetězci. Je třeba se zaměřit na drobné výrobce, zejména na ty, kteří nejlépe zachovávají tradiční dovednosti a know-how.

(5) Ve svém sdělení ze dne 25. listopadu 2020 nazvaném "Co nejvíce využívat inovační potenciál EU – akční plán duševního vlastnictví na podporu obnovy a odolnosti EU" se Komise zavázala prozkoumat způsoby, jak posílit, modernizovat, zefektivnit a lépe prosazovat zeměpisná označení. pro zemědělské produkty, víno a lihoviny.

(6) Kvalita a rozmanitost vína, lihovin a zemědělské a potravinářské výroby v Unii jsou jednou z jejích důležitých silných stránek, která výrobcům v Unii poskytuje konkurenční výhodu a významně přispívá k jejímu živému kulturnímu a gastronomickému dědictví. Je to způsobeno dovednostmi a odhodláním výrobců v Unii, kteří zachovali tradice a rozmanitost kulturních identit naživu jako součást dědictví Unie, a zároveň zohlednili vývoj nových výrobních metod a materiálů, díky nimž se tradiční produkty Unie staly symbolem kvalitní.

(7) Občané a spotřebitelé v Unii stále více požadují kvalitní, tradiční a dostupné produkty, které mají specifické vlastnosti a vlastnosti, které lze přičíst jak jejich původu, tak způsobu jejich výroby. Obávají se rovněž zachování rozmanitosti a bezpečnosti dodávek zemědělské a potravinářské výroby v Unii. To vyvolává poptávku po víně, lihovinách a zemědělských produktech, včetně potravin, s identifikovatelnými zvláštními vlastnostmi, zejména těmi, které souvisí s jejich zeměpisným původem. Občané a spotřebitelé si stále více uvědomují výrobní podmínky, které utvářely pověst a identitu těchto produktů.

(8) Kvalitní produkty představují jednu z největších aktiv Unie, a to jak pro své hospodářství, tak pro svou kulturní identitu. Tyto výrobky jsou nejvýraznějším zastoupením značky "vyrobeno v EU", která je rozpoznatelná po celém světě a která vytváří růst a chrání dědictví Unie. Vína, lihoviny a zemědělské produkty, včetně potravin, jsou aktivy Unie, které je třeba dále posilovat a chránit.

(9) Občané a spotřebitelé očekávají, že jakékoli zeměpisné označení a systém jakosti budou podloženy spolehlivým systémem ověřování a kontroly bez ohledu na to, zda produkt pochází z Unie nebo ze třetí země.

(10) Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je základním právem. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 stanoví pravidla o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Takových údajů. Na zpracování osobních údajů prováděné členskými státy v rámci příslušných postupů se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany, musí být jasně definovány role Komise a členských států ve vztahu ke zpracování osobních údajů v postupech, pro které jsou příslušné.

(11) Jako obecná zásada as ohledem na minimalizaci vystavení osobních údajů by dokumenty, které mají být předloženy v průběhu příslušných postupů, neměly obsahovat osobní údaje. Pokud to není možné, měly by být informace, které by mohly obsahovat osobní údaje, jako jsou kontaktní údaje fyzických osob, předloženy v samostatných zvláštních dokumentech.

(12) Pro účely tohoto nařízení by se v dokumentech zpracovávaných Komisí a členskými státy v průběhu postupů stanovených tímto nařízením mohla objevit jména a příjmení fyzických osob a související kontaktní údaje. Osobní údaje se mohou objevit, i když zřídka, v postupech registrace, změn nebo zrušení postupů zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit. K tomu může dojít jak na úrovni členského státu, tak na úrovni Komise, pokud jméno dotčeného seskupení producentů nebo jméno namítajícího obsahuje jméno fyzické osoby. Osobní údaje by se také mohly objevit jako součást názvů uznaných seskupení producentů. Tyto údaje se zpracovávají v souvislosti s označením těchto skupin a se zařazením jejich názvů do rejstříku zeměpisných označení Unie. Osobní údaje se také mohou objevit jako součást názvů pověřených orgánů a certifikačních orgánů výrobků a fyzických osob, na které byly delegovány některé úkoly úřední kontroly. Tyto údaje se zpracovávají v rámci kontrolních postupů pro zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality na úrovni členských států i Komise. Na druhé straně je pravděpodobnější, že se osobní údaje objeví jako součást jmen hospodářských subjektů, kterým bylo uděleno přechodné období v procesu registrace nebo změny zeměpisného označení nebo zaručené tradiční speciality, a to jak na úrovni členského státu, tak na úrovni Komise. Osobní údaje by se také mohly objevit jako součást jmen výrobců uvedených na seznamu hospodářských subjektů a v nástroji vydávajícím osvědčení o souladu se specifikací produktu, zpracovávaných členskými státy v rámci kontrolních postupů pro zeměpisná označení a pro zaručené tradiční speciality. Komise a členské státy by proto mohly mít povinnost zpracovávat informace, které obsahují osobní údaje, zejména jména fyzických osob a jejich související kontaktní údaje.

(13) Kdykoli Komise a členské státy považují za nezbytné zpracovávat osobní údaje v souladu s tímto nařízením, je takové zpracování odůvodněno veřejným zájmem. Řádné provádění postupů pro registraci, změnu nebo zrušení zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit a kontrolních postupů v rámci tohoto nařízení a nařízení  Evropského parlamentu (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787 a Rady je nezbytný pro správné fungování systému ochrany zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit. Tyto postupy jsou veřejné povahy. Informace o dotčených subjektech jsou nezbytné pro určení jejich odpovědnosti v rámci postupů a pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek mezi provozovateli. Kromě toho je v některých případech zpracování názvů producentů a seskupení producentů nezbytné, aby mohli prosazovat své zájmy nebo využívat svá práva. Ke zpracování osobních údajů může docházet v souvislosti s udělením přechodného období ze strany členských států nebo ze strany Komise v průběhu postupu registrace nebo změny zeměpisného označení nebo zaručené tradiční speciality pro označení uznaných seskupení producentů a zahrnutí jejich názvů do rejstříku zeměpisných označení Unie, k sestavení seznamu výrobců produktů označených zeměpisným označením vedeného členskými státy a k vytvoření a fungování systému, který vydává osvědčení souladu se specifikací produktu. Ve všech těchto případech je zpracování osobních údajů prováděno ve veřejném zájmu a v některých případech také v zájmu subjektu údajů.

(14) Obecně jsou v souladu s tímto nařízením informace, které mohou obsahovat osobní údaje, běžně zpracovávány ve formě digitálních nebo papírových dokumentů, které si mohou členské státy a Komise vyměňovat nebo si je mohou členské státy vyměňovat s výrobci nebo dotčenými osobami, popř. archivovány. Tyto informace nejsou poskytovány třetím stranám ani zveřejňovány. V případě námitkového řízení však Komise za účelem vzájemného kontaktu přihlašovatele a namítajícího za účelem zahájení konzultací a dosažení dohody jim zašle kontaktní údaje. Pokud je přihlašovatel nebo namítající náhodou identifikován jménem obsahujícím jméno fyzické osoby, jsou jméno a kontaktní údaje osobními údaji, které je třeba sdělit třetí straně. Kromě toho by pro správné dosažení cílů námitkového řízení měl být přihlašovatel informován o všech informacích zaslaných namítajícím, aby odůvodnil svůj odpor proti zápisu nebo změně nebo zrušení. Kromě toho se zveřejňují nebo zveřejňují jména žadatelů o změnu, osob požadujících zrušení, seskupení producentů, jednotlivých producentů a příjemců přechodného období. Pokud jsou osobní údaje součástí těchto jmen, měly by být tyto osobní údaje také zveřejněny. V případě postupů pro schválení změny Unie se jméno žadatele zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie s cílem umožnit případnému oponentovi zpochybnit svůj zájem požádat o unijní změnu. V případě postupů pro zrušení, kdy zrušení požaduje fyzická nebo právnická osoba usazená nebo usazená ve třetí zemi, musí být zveřejněno jméno fyzické nebo právnické osoby žádající o zrušení, aby bylo možné identifikovat osoby, které mají aktivovat postup pro zrušení a umožnit potenciálnímu namítajícímu napadnout svůj oprávněný zájem požádat o zrušení. V případě postupů pro standardní změnu, kdy standardní změnu sděluje fyzická nebo právnická osoba usazená nebo sídlící ve třetí zemi, musí být jméno této osoby zveřejněno nebo zveřejněno. Při zapisování informací do rejstříku zeměpisných označení Unie by měl být název uznaného seskupení producentů v tomto rejstříku zveřejněn z důvodu transparentnosti a umožnit tomuto seskupení prokázat svůj status uznaného seskupení producentů pro dotčené zeměpisné označení. V případě zveřejnění názvů pověřených subjektů a fyzických osob členskými státy, na které byly přeneseny úkoly úřední kontroly, pokud jde o zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality pocházející z jejich území, a v případě zveřejnění názvů Pokud jde o zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality pocházející ze třetích zemí, zveřejní se tyto názvy, aby byla zajištěna úplná transparentnost kontrolních postupů. V případě nařízení Komise nebo vnitrostátního aktu, který poskytuje producentovi přechodné období, aby mohl používat zeměpisné označení nebo zaručenou tradiční specialitu, by mělo být jméno tohoto výrobce uvedeno v tomto nařízení Komise nebo vnitrostátním aktu a veřejná, aby tento výrobce mohl vykonávat práva, která mu byla udělena, a aby byly zajištěny rovné podmínky. V tomto rámci a pro řádné provádění postupů stanovených tímto nařízením a v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 by členské státy a Komise měly mít možnost sdělit třetím stranám nebo takové osobní údaje zveřejnit.

(15) Dokumentace týkající se registrace zeměpisného označení a zaručené tradiční speciality v digitální nebo papírové podobě by měla být uchovávána po dobu 10 let po zrušení registrace, aby bylo zajištěno uchování historických informací a umožněno srovnání s případnými následnými aplikacemi týkajícími se stejných nebo podobných jmen. Pokud jsou součástí této dokumentace osobní údaje, měly by být také uchovány.

(16) Pro účely použití nařízení (EU) 2018/1725 je Komise orgánem, u kterého může subjekt údajů uplatňovat související práva zasíláním připomínek, vznesením dotazů či obav nebo podáním stížnosti týkající se shromažďování a používání osobních údajů. Data. Mělo by proto být vyjasněno, že Komise je považována za správce ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu ke zpracování osobních údajů v rámci postupů, za které odpovídá podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787 a ustanovení přijatá na základě tohoto nařízení a uvedených nařízení. Při vedení a aktualizaci unijního rejstříku zeměpisných označení by měl jako zpracovatel působit Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen "EUIPO"). Úřad EUIPO by neměl mít možnost ovlivnit účel a základní prvky zpracování osobních údajů.

(17) Pro účely použití nařízení (EU) 2016/679 jsou příslušnými orgány členských států orgány, u kterých může subjekt údajů uplatňovat související práva zasláním připomínek, vznesením dotazů nebo obav nebo podáním stížnosti týkající se shromažďování údajů a používání osobních údajů. Mělo by být proto vyjasněno, že členské státy jsou považovány za správce ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 ve vztahu ke zpracování osobních údajů v rámci postupů, za které jsou podle tohoto nařízení odpovědné, nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787 a ustanovení přijatá na základě tohoto nařízení a uvedených nařízení.

(18) Zajištění jednotného uznávání a ochrany práv duševního vlastnictví souvisejících se jmény chráněnými v Unii v celé Unii je prioritou, které lze účinně dosáhnout pouze na úrovni Unie. V právu Unie je proto třeba stanovit jednotný a vyčerpávající systém zeměpisných označení. Zeměpisná označení jsou kolektivním právem všech způsobilých výrobců v určené oblasti, kteří jsou ochotni dodržovat specifikaci produktu.

(19) Výrobci jednající společně mají více pravomocí než jednotliví výrobci a přebírají kolektivní odpovědnost za správu svých zeměpisných označení, včetně reakce na společenskou poptávku po produktech vyplývajících z udržitelné výroby. Podobně může kolektivní organizace výrobců produktu označeného zeměpisným označením lépe zajistit spravedlivé rozdělení přidané hodnoty mezi účastníky dodavatelského řetězce, aby producenti získali spravedlivý příjem, který pokryje jejich náklady a umožní jim dále investovat do kvality a udržitelnosti svých produktů. Používání zeměpisných označení spravedlivě odměňuje výrobce za jejich úsilí při výrobě rozmanité škály kvalitních produktů. Zároveň to může být přínosem pro venkovské hospodářství, což je zejména případ oblastí s přírodními nebo jinými specifickými omezeními, jako jsou horské oblasti a odlehlé regiony, včetně nejvzdálenějších regionů, kde zemědělský sektor představuje významnou část ekonomiky a výrobní náklady jsou vysoké. Tímto způsobem mohou režimy kvality přispívat a doplňovat politiku rozvoje venkova, jakož i politiky podpory trhu a příjmů v rámci společné zemědělské politiky (dále jen "SZP"). Zejména mohou přispět k rozvoji v odvětví zemědělství a zejména ve znevýhodněných oblastech. Sdělení Komise ze dne 30. června 2021 nazvané "Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – směrem k silnějším, propojenějším, odolnějším a prosperujícím venkovským oblastem do roku 2040" uznává klíčovou roli zeměpisných označení mezi stěžejními iniciativami, které podporují venkovské oblasti. Vzhledem k jejich příspěvku k prosperitě, ekonomické diverzifikaci a rozvoji venkovských oblastí a silnému spojení mezi produktem a jeho územním původem. Rámec Unie, který chrání zeměpisná označení tím, že stanoví jejich zahrnutí do rejstříku na úrovni Unie, usnadňuje rozvoj odvětví zemědělství, protože výsledný jednotnější přístup zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž mezi výrobci produktů nesoucích taková označení a zvyšuje důvěryhodnost produktů z pohledu spotřebitelů. Cílem systému zeměpisných označení je umožnit spotřebitelům činit informovanější rozhodnutí při nákupu a prostřednictvím označování a reklamy jim pomoci správně identifikovat jejich produkty na trhu.

(20) Jednotný a vyčerpávající systém zeměpisných označení by měl významně přispět ke zvýšení povědomí, uznání a porozumění spotřebitelům v Unii i ve třetích zemích, pokud jde o symboly, označení a zkratky prokazující účast v systémech jakosti Unie a jejich přidanou hodnotu. Tento systém by mohl podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 posílit a usnadnit propagaci produktů označených zeměpisným označením.

(21) Zeměpisná označení jakožto druh práva duševního vlastnictví pomáhají provozovatelům a společnostem zhodnotit jejich nehmotná aktiva. Aby se předešlo vytváření nespravedlivých podmínek hospodářské soutěže a udržoval se vnitřní trh, každý výrobce, včetně výrobce ze třetí země, by měl mít možnost používat registrovaný název a uvádět na trh produkty označené zeměpisným označením v celé Unii a v elektronickém obchodu za předpokladu, že dotyčný výrobek splňuje požadavky příslušné specifikace a že se na výrobce vztahuje systém kontrol. S ohledem na zkušenosti získané při provádění nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 je třeba řešit některé právní otázky, vyjasnit a zjednodušit některá pravidla a zefektivnit postupy.

(22) Pro účely regulace zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin je vhodné vymezit dotčené zemědělské produkty a potraviny tak, aby byl zohledněn mezinárodní regulační rámec, konkrétně Dohoda Světové obchodní organizace (WTO) o zemědělství, při respektování rozsahu zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Proto by měl být uveden odkaz na kombinovanou nomenklaturu zavedenou nařízením Rady (EHS) č. 2658/87. Zemědělské produkty a potraviny by proto měly zahrnovat produkty spadající do oblasti působnosti kapitol 1 až 23 kombinované nomenklatury, včetně produktů uvedených v příloze I tohoto nařízení.

(23) Politika jakosti Unie by měla přispět k umožnění přechodu k udržitelnému potravinovému systému a měla by reagovat na společenské požadavky na udržitelné, k životnímu prostředí a klimatu šetrné, dobré životní podmínky zvířat, zdroje účinně využívající, sociálně a eticky odpovědné výrobní metody. Výrobci produktů označených zeměpisným označením by měli být podporováni, aby dodržovali udržitelné postupy zahrnující environmentální, sociální a hospodářské cíle, které jdou nad rámec závazných norem. Takové postupy by mohly být stanoveny ve specifikaci produktu nebo v samostatné iniciativě. Postupy udržitelnosti zahrnuté ve specifikaci produktu by se měly týkat alespoň jednoho ze tří hlavních typů udržitelnosti: konkrétně environmentální, sociální a ekonomické.

(24) Postupy udržitelnosti by měly přispívat k jednomu nebo více environmentálním, sociálním nebo ekonomickým cílům. Environmentální cíle by měly zahrnovat zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, zachování a udržitelné využívání půdy, krajiny, vody a přírodních zdrojů, zachování biologické rozmanitosti, zachování vzácných semen, místních plemen a odrůd rostlin, podporu krátkých dodavatelských řetězců a řízení a podpora dobrých životních podmínek zvířat. Sociální cíle by měly zahrnovat zlepšení pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání, jakož i kolektivní vyjednávání, sociální ochranu a bezpečnostní normy, přilákání a podporu mladých i nových výrobců produktů označených zeměpisným označením, aby se usnadnila generační výměna a usnadnilo solidarity a předávání znalostí napříč generacemi. Ekonomické cíle by měly zahrnovat zajištění stabilního a spravedlivého příjmu a silné pozice v celém hodnotovém řetězci pro výrobce produktů označených zeměpisným označením, zlepšení ekonomické hodnoty produktů označených zeměpisným označením a přerozdělení přidané hodnoty v hodnotovém řetězci, přispívající k diverzifikaci venkovského hospodářství a místnímu rozvoji, včetně zaměstnanosti v zemědělství, a zachování venkovských oblastí.

(25) S cílem zviditelnit úsilí výrobců produktů označených zeměpisným označením ve vztahu k udržitelnosti mohou seskupení producentů nebo uznaná seskupení producentů připravit zprávy o udržitelnosti, ve kterých sdělí udržitelné postupy používané při výrobě dotčeného produktu. Komise by tyto zprávy měla zveřejnit.

(26) Unie se již nějakou dobu snaží zjednodušit regulační rámec SZP. Postupy pro změnu specifikací produktů pro produkty označené zeměpisným označením již byly zjednodušeny a zefektivněny pro víno a zemědělsko-potravinářské produkty v rámci přezkumu SZP, zejména prostřednictvím rozšíření režimu "standardních změn", který byl dříve použitelný v odvětví vína a lihovin, na odvětví zemědělských produktů. Tím se omezí kroky pro schválení změn, které se netýkají podstatných prvků specifikace produktu ani nemají vliv na zájmy třetích osob usazených nebo majících bydliště v jiných členských státech, než je členský stát původu dotčeného zeměpisného označení. Aby se dále zjednodušily zdlouhavé postupy registrace, změny Unie a zrušení registrace, měla by být v jediném právním nástroji stanovena harmonizovaná procesní pravidla pro zeměpisná označení vína, lihovin a zemědělských produktů, přičemž by měla být zachována zvláštní ustanovení týkající se produktů pro víno. v nařízení (EU) č. 1308/2013, pro lihoviny v nařízení (EU) 2019/787 a pro zemědělské produkty v tomto nařízení. Postupy registrace, unijní změny specifikace produktu a zrušení registrace, pokud jde o zeměpisná označení pocházející z Unie, včetně námitkových řízení, by měly provádět členské státy a Komise. Členské státy a Komise by měly být odpovědné za jednotlivé fáze každého postupu. S ohledem na schvalování standardních změn by však za řízení postupu a přijetí konečného rozhodnutí měly být odpovědné výhradně členské státy. Členské státy by měly být odpovědné za první fázi postupu, která spočívá v obdržení žádosti od seskupení producentů, jejím posouzení, včetně provedení vnitrostátního námitkového řízení, a po výsledcích posouzení předložení žádosti Komisi. Komise by měla být odpovědná za posouzení žádosti ve druhé fázi řízení, včetně vedení celosvětového námitkového řízení, a za přijetí rozhodnutí o udělení ochrany zeměpisnému označení či nikoli. Lhůty pro podání námitek by měly být stanoveny s ohledem na zajištění plného výkonu práva na námitky bez zdržování procesu registrace. Namítající by mělo mít možnost v průběhu konzultací s přihlašovatelem doplnit další podrobnosti k důvodům uvedeným v námitce. Zeměpisná označení by měla být registrována pouze na úrovni Unie. S účinkem ode dne podání žádosti Komisi o registraci na úrovni Unie by však členské státy měly mít možnost poskytovat přechodnou ochranu na vnitrostátní úrovni, aniž by to ovlivnilo vnitřní trh nebo mezinárodní obchod. Ochrana poskytovaná tímto nařízením při registraci by měla být stejně dostupná pro zeměpisná označení třetích zemí, která splňují odpovídající kritéria a která jsou chráněna ve své zemi původu. Komise by měla provádět odpovídající postupy pro zeměpisná označení produktů pocházejících ze třetích zemí.

(27) S cílem umožnit členským státům, třetím zemím a fyzickým nebo právnickým osobám usazeným nebo s bydlištěm ve třetí zemi upozornit Komisi na jakoukoli chybu nebo dodatečné informace v souvislosti s žádostí o registraci, možnost podat oznámení o připomínkách by mělo být zajištěno.

(28) Aby bylo zajištěno soudržné a účinné rozhodování, pokud jde o žádosti o ochranu a soudní námitky podané ve vnitrostátním řízení, měla by být Komise včas a pravidelně informována o zahájení řízení před vnitrostátními soudy nebo jinými orgány ohledně žádosti o zápis podané členskému státu Komisi a o konečných výsledcích těchto postupů. Ze stejného důvodu, pokud se členský stát domnívá, že vnitrostátní rozhodnutí, na kterém je založena žádost o ochranu, bude pravděpodobně zrušeno v důsledku vnitrostátního soudního řízení, měl by o tomto posouzení informovat Komisi. Pokud členský stát požádá o pozastavení posuzování žádosti na úrovni Unie, měla by být Komise zproštěna povinnosti dodržet lhůtu pro posouzení stanovenou v tomto nařízení. V zájmu ochrany žadatele před nekalými právními kroky a zachování práva žadatele zajistit ochranu názvu v přiměřené lhůtě by výjimka měla být omezena na případy, kdy byla žádost o registraci na vnitrostátní úrovni okamžitě zrušena. Použitelné, ale nikoli konečné soudní rozhodnutí, nebo ve kterém se členský stát domnívá, že žaloba na zpochybnění platnosti žádosti je založena na platných důvodech.

(29) Aby hospodářské subjekty, jejichž zájmy jsou registrací názvu dotčeny, mohli tento název po omezenou dobu nadále používat, ačkoli by použití tohoto názvu bylo v rozporu s ochranným režimem stanoveným v tomto nařízení, byly stanoveny zvláštní odchylky pro mělo by být povoleno používání názvů ve formě přechodných období. Tyto lhůty by měly být povoleny také za účelem překonání dočasných obtíží as dlouhodobým cílem zajistit, aby všichni výrobci dodržovali specifikaci produktu.

(30) Aby byla zajištěna transparentnost a jednotnost mezi členskými státy, je nutné zřídit a udržovat jednotný elektronický rejstřík zeměpisných označení Unie zapsaný jako chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení. Pravidelně aktualizovaný rejstřík by měl spotřebitelům a subjektům zapojeným do obchodu poskytovat informace o všech typech zeměpisných označení zapsaných v tomto rejstříku. Registr by měl být elektronickou databází uloženou v informačním systému a měl by být přístupný veřejnosti. Úřad EUIPO by měl na základě svých zkušeností se správou jiných rejstříků práv duševního vlastnictví udržovat rejstřík Unie a aktualizovat jej, pokud jde o registrace, změny a zrušení zeměpisných označení.

(31) Unie sjednává se svými obchodními partnery mezinárodní dohody, včetně těch, které zlepšují ochranu označení původu a zeměpisných označení. Aby se usnadnilo poskytování informací veřejnosti o názvech chráněných těmito mezinárodními dohodami, a zejména aby byla zajištěna ochrana a kontrola používání těchto názvů, mohou být tyto názvy zapsány do rejstříku zeměpisných oblastí Unie. Indikace. Pokud nejsou v těchto mezinárodních dohodách výslovně označeny jako označení původu, měly by být názvy zapsány do rejstříku jako chráněná zeměpisná označení.

(32) Pro optimální fungování vnitřního trhu je důležité, aby výrobci a další dotčení provozovatelé, orgány a spotřebitelé měli rychlý a snadný přístup k příslušným informacím o zapsaném chráněném označení původu nebo chráněném zeměpisném označení. Tyto informace by měly případně zahrnovat informace o totožnosti seskupení producentů uznané na vnitrostátní úrovni.

(33) Názvům zapsaným v rejstříku zeměpisných označení Unie by měla být poskytnuta ochrana s cílem zajistit jejich spravedlivé používání a zabránit praktikám, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl. V zájmu posílení ochrany zeměpisných označení a účinnějšího boje proti porušování předpisů by se ochrana označení původu a zeměpisných označení měla vztahovat na všechna jména domén, která jsou přístupná v Unii, bez ohledu na místo zřízení příslušných rejstříků.

(34) Aby bylo možné určit, zda jsou produkty srovnatelné s produkty označenými zeměpisným označením, je třeba vzít v úvahu všechny relevantní faktory. Mezi tyto faktory by mělo patřit to, zda mají produkty společné objektivní vlastnosti, jako je způsob výroby, fyzický vzhled nebo použití stejné suroviny; za jakých okolností jsou produkty využívány z pohledu relevantní veřejnosti; zda jsou často distribuovány stejnými kanály; a zda se na ně vztahují podobná marketingová pravidla.

(35) V návaznosti na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie může k evokaci zeměpisného označení dojít zejména tam, kde souvislost s produktem označeným zapsaným zeměpisným označením, včetně odkazu na výraz, označení, nebo jiné označení nebo balicí zařízení, je přítomno v mysli průměrného evropského spotřebitele, který je přiměřeně dobře informovaný, pozorný a obezřetný.

(36) S ohledem na obchodní praktiky a judikaturu Unie je nutné vyjasnit používání zeměpisného označení v prodejním názvu zpracovaného produktu, jehož součástí je produkt označený zeměpisným označením. Mělo by být zajištěno, že takové použití je v souladu se spravedlivými obchodními zvyklostmi a neoslabuje, neztenčuje ani nepoškozuje pověst produktu se zeměpisným označením. Za tímto účelem by měly být doplněny podmínky pro vlastnosti připisované zeměpisným označením jako složka zpracované potraviny. Výrobci balených potravin by navíc měli informovat uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, dříve, než začnou používat zeměpisné označení v názvu balené potraviny. Takový přístup je v souladu s cíli posílení ochrany zeměpisných označení a posílení úlohy uznaných seskupení producentů. S ohledem na dosažení těchto cílů by členské státy měly mít možnost zachovat nebo zavést dodatečná vnitrostátní procesní pravidla použitelná na vnitrostátní situace, kdy jsou výrobce balených potravin a uznané seskupení producentů usazeni na území daného členského státu, v souladu se Smlouvami a judikaturou a aniž by byl omezován volný pohyb zboží a svoboda usazování. Uznané seskupení výrobců a výrobce balených potravin mohou dále při respektování zásady smluvní volnosti mezi sebou uzavřít dohodu o konkrétních technických a vizuálních prvcích uvádění zeměpisného označení složky v názvu balené potraviny.

(37) Pravidla týkající se dalšího používání generických výrazů by měla být vyjasněna tak, aby si druhové výrazy, které jsou podobné jménu nebo výrazu, který je chráněn, nebo jsou jeho součástí, zachovaly svůj druhový status.

(38) Měl by být vyjasněn rozsah ochrany poskytované podle tohoto nařízení, zejména s ohledem na tato omezení zápisu nových ochranných známek stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 a v nařízení (EU) 2017/1001 Evropského parlamentu a Rady, které jsou v rozporu s registrací zeměpisných označení. Toto objasnění je rovněž nezbytné s ohledem na držitele dřívějších práv duševního vlastnictví, zejména práv týkajících se ochranných známek a homonymních názvů zapsaných jako zeměpisná označení.

(39) Vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními by měl být vyjasněn s ohledem na kritéria pro zamítnutí přihlášek ochranných známek, zrušení platnosti ochranných známek a koexistenci ochranných známek a zeměpisných označení.

(40) Zeměpisná označení mohou být rovněž zapsána jako ochranné známky v případech, kdy to není v rozporu s tímto nařízením. Za tímto účelem se toto nařízení nedotýká vnitrostátních pravidel, pokud jde o účetní ocenění těchto ochranných známek a jejich zahrnutí do roční rozvahy producentů a seskupení producentů.

(41) Seskupení producentů hrají zásadní roli v procesu podávání žádostí o registraci zeměpisných označení a při správě jejich zeměpisných označení. Seskupením producentů mohou při přípravě jejich žádosti pomáhat zúčastněné strany, jako jsou regionální a místní orgány. Seskupení producentů by měla být vybavena prostředky pro lepší identifikaci a uvádění specifických vlastností svých produktů na trh. Úloha seskupení producentů by proto měla být vyjasněna.

(42) Vzhledem k tomu, že výrobci produktů se zeměpisným označením jsou většinou malé nebo střední podniky, čelí konkurenci ze strany jiných subjektů v potravinovém dodavatelském řetězci, což může vytvářet nekalou soutěž mezi místními výrobci a těmi, kteří působí v širším měřítku. V této souvislosti je v zájmu všech dotčených producentů nutné umožnit jedinému seskupení producentů provádět konkrétní akce jménem producentů. Za tímto účelem by měla být stanovena kategorie uznaného seskupení producentů. Kromě obecných pravidel pro seskupení producentů, která by se měla odpovídajícím způsobem vztahovat také na uznaná seskupení producentů, je nutné definovat kritéria pro kvalifikaci jako uznané seskupení producentů a související zvláštní dodatečná práva, zejména s cílem poskytnout uznaným seskupením producentů se správnými nástroji k lepšímu vymáhání práv duševního vlastnictví proti nekalým a znehodnocujícím praktikám. V tomto ohledu by uznaná seskupení producentů měla mít možnost zastupovat všechny producenty produktů s dotčeným zeměpisným označením a jednat jejich jménem. Měly by být rovněž pověřeny výkonem některých konkrétních úkolů uvedených v tomto nařízení, zejména proto, že účinek nebo rozsah těchto úkolů se týká všech těchto výrobců. Za tímto účelem je rozdělení mezi národní, regionální a místní úrovně chápáno v souladu s ústavním uspořádáním členských států a vnitrostátním právem. Ustanovení o uznaných seskupení producentů jsou inspirována dlouhodobě zavedenými systémy v několika členských státech. Tyto stávající systémy ukazují, že uznané seskupení producentů je cenným nástrojem pro posílení kolektivní správy a ochrany zeměpisných označení, který by měl být zachován. Toto nařízení by proto mělo členským státům, které si přejí takové systémy kdykoli zavést, poskytnout nezbytné regulační nástroje.

(43) Jedno seskupení producentů by také mělo být uznáno se souhlasem dotčených členských států v případě zeměpisných označení, jejichž zeměpisná oblast se rozkládá na více než jeden členský stát. S ohledem na Protokol o Irsku a Severním Irsku k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii by totéž mělo platit pro území Severního Irska je znepokojen.

(44) Vzhledem k cennému a trvalému příspěvku sdružení seskupení producentů k propagaci a popularizaci systému zeměpisných označení by měla být stanovena úloha a funkce těchto sdružení.

(45) S cílem zlepšit prosazování zeměpisných označení na trhu by měl být vyjasněn vztah mezi názvy internetových domén a ochranou zeměpisných označení, pokud jde o rozsah použití nápravných opatření, uznávání zeměpisných označení při řešení sporů a spravedlivé používání doménových jmen. Systémy alternativního řešení sporů rejstříků doménových jmen nejvyšší úrovně s kódem země v celé Unii by měly uznat zeměpisná označení jako právo, kterého se lze během takových sporů dovolávat.

(46) Aby se předešlo vytváření nespravedlivých podmínek hospodářské soutěže, měl by mít každý hospodářský subjekt, včetně hospodářského subjektu ze třetí země, možnost používat registrované zeměpisné označení, pokud dotčený produkt splňuje požadavky příslušné specifikace produktu. Systém zavedený členskými státy by měl rovněž zajistit, aby hospodářské subjekty, které dodržují pravidla, měly nárok na to, aby se na ně vztahovalo ověřování souladu se specifikací produktu.

(47) Symboly, označení a zkratky identifikující registrované zeměpisné označení a práva v nich obsažená, která se vztahují k Unii, by měly být chráněny v Unii i ve třetích zemích s cílem zajistit, aby se používaly na pravých produktech a aby spotřebitelé nebyli v omyl, pokud jde o kvalitu výrobků.

(48) Označování lihovin a zemědělských produktů by mělo podléhat obecným pravidlům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/201 , a zejména ustanovením, jejichž cílem je zabránit označování, které může matoucí nebo klamat spotřebitele.

(49) Používání symbolů Unie na obalech (označení a reklamních materiálech) zemědělských produktů označených zeměpisným označením by mělo být povinné, aby tato kategorie produktů a záruky s nimi spojené byly spotřebitelům lépe známy a aby bylo možné snáze identifikaci těchto produktů na trhu, čímž se usnadní kontroly. S ohledem na jejich zvláštní povahu by měla být pro lihoviny zachována zvláštní ustanovení týkající se označování. Používání symbolů nebo označení Unie by mělo zůstat dobrovolné u zeměpisných označení třetích zemí a označení původu zemědělských produktů. Pravidla pro označování chráněných označení původu ("CHOP") a chráněných zeměpisných označení ("CHZO") v odvětví vína by měla být zachována v nařízení (EU) č. 1308/2013, přičemž by se mělo vyjasnit, že zkratky "CHOP" a "CHZO" mohou přidat také na štítek.

(50) Aby byli producenti produktů označených zeměpisným označením zviditelněni, mělo by být povinné uvádět na etiketě jméno výrobce nebo v případě zemědělských produktů jméno hospodářského subjektu.

(51) Přidaná hodnota zeměpisných označení je založena na důvěře spotřebitelů. Systém zeměpisných označení se výrazně opírá o sebekontrolu, náležitou péči a individuální odpovědnost výrobců, přičemž je úkolem příslušných orgánů členských států přijmout nezbytná opatření k zabránění nebo zastavení používání názvů produktů, které jsou v rozporu s pravidly pro zeměpisná označení. Úlohou Komise je provádět audit členských států na základě analýzy rizik. Zeměpisná označení by měla podléhat systému úředních kontrol v souladu se zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, který by měl zahrnovat systém kontrol ve všech fázích výroba, zpracování a distribuce. Každý provozovatel by měl podléhat kontrolnímu systému, který ověřuje shodu se specifikací produktu. Vzhledem k tomu, že víno podléhá zvláštním kontrolám stanoveným v nařízení (EU) č. 1308/2013, mělo by toto nařízení stanovit kontroly pouze pro lihoviny a zemědělské produkty.

(52) Aby byla zajištěna jejich nestrannost a účinnost, měly by příslušné orgány určené k provádění ověřování souladu se specifikací produktu splňovat řadu provozních kritérií. Měla by být přijata ustanovení o delegování určitých úkolů úřední kontroly na pověřené orgány a certifikační orgány výrobků a fyzické osoby, aby se usnadnil úkol kontrolních orgánů a aby byl systém efektivnější. Informace o příslušných orgánech, pověřených orgánech a orgánech pro certifikaci produktů a fyzických osobách by měly být zveřejněny, aby byla zajištěna transparentnost a aby je zúčastněné strany mohly kontaktovat.

(53) Evropské normy vypracované Evropským výborem pro normalizaci a mezinárodní normy vypracované Mezinárodní organizací pro normalizaci by měly být použity pro akreditaci pověřených orgánů a certifikačních orgánů pro výrobky, jakož i těmito orgány pro jejich činnost. Akreditace těchto subjektů by měla probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008.

(54) Prosazování zeměpisných označení na trhu v souladu s nařízením (EU) 2017/625 je důležité pro předcházení podvodným a klamavým praktikám a pro umožnění účinného boje proti padělkům, čímž se zajistí, že výrobci budou náležitě odměňováni za přidanou hodnotu svých produktů nesoucí zeměpisné označení a aby nezákonným uživatelům těchto zeměpisných označení bylo zabráněno prodávat jejich produkty. Kontroly na trhu by měly být prováděny na základě posouzení rizik nebo oznámení od provozovatelů nebo příslušných orgánů, aby se zajistilo dodržování specifikace produktu nebo jednotného dokumentu nebo jejich ekvivalentu, jako je souhrn specifikace produktu. Měla by být přijata vhodná účinná a přiměřená správní a soudní opatření k zabránění nebo zastavení používání názvů na výrobcích nebo službách, které nerespektují nebo porušují chráněná zeměpisná označení.

(55) Vzhledem k rostoucímu využívání online zprostředkovatelských služeb si navíc zvláštní pozornost zasluhuje prosazování ochrany zeměpisných označení proti názvům domén, která tuto ochranu porušují. Je nezbytné vybavit příslušné vnitrostátní orgány nástroji, aby mohly náležitě reagovat na porušení ochrany zeměpisného označení registrovaným názvem domény stanovené podle tohoto nařízení. Tyto orgány by proto při výkonu svých úkolů úřední kontroly měly mít možnost přijmout vhodná opatření s cílem znemožnit z území dotčeného členského státu přístup k názvům domén registrovaným v rozporu s ochranou zeměpisných označení, s přihlédnutím k zásadě proporcionality a práv a zájmů dotčených stran. Tyto kroky by měly být v souladu s dalšími příslušnými právními předpisy Unie, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065.

(56) Zprostředkovatelské služby, zejména online platformy, jsou stále více využívány pro prodej produktů, včetně produktů označených zeměpisným označením, a v některých případech mohou představovat důležitý prostor, pokud jde o předcházení podvodům. Informace související s reklamou, propagací a prodejem zboží, které jsou v rozporu s ochranou zeměpisných označení, by měly být podle nařízení (EU) 2022/2065 považovány za nezákonný obsah. V tomto ohledu toto nařízení stanoví identifikaci takového nedovoleného obsahu a možná opatření, která mají přijmout vnitrostátní orgány.

(57) Vzhledem k tomu, že výrobek označený zeměpisným označením vyrobený v jednom členském státě může být prodáván v jiném členském státě, měla by být zajištěna správní pomoc mezi členskými státy, která umožní účinné kontroly, a měly by být stanoveny praktické aspekty této správní pomoci.

(58) Pro optimální fungování vnitřního trhu je důležité, aby výrobci rychle a snadno v několika kontextech prokázali, že jsou oprávněni používat chráněný název, např. při celních kontrolách nebo inspekcích trhu nebo na žádost obchodních subjektů. Za tímto účelem by mělo být provozovateli zpřístupněno osvědčení o shodě se specifikací produktu.

(59) S ohledem na stávající praxi by měly být zachovány dva různé nástroje pro identifikaci spojení mezi produktem a jeho zeměpisným původem, a to označení původu a zeměpisné označení. Pravidla a definice odrůd rostlin a plemen zvířat by měly být vyjasněny, aby bylo možné lépe porozumět jejich vztahu k zeměpisným označením v případě konfliktu. Pravidla pro získávání krmiv a surovin by měla zůstat nezměněna.

(60) U chráněných označení původu se vazba mezi zeměpisným prostředím a zvláštní jakostí nebo vlastnostmi produktu, které lze v podstatě nebo výlučně přičíst tomuto prostředí, obecně skládá z několika prvků. Dočasné změny, jimiž se na omezenou dobu pozastavuje požadavek na získávání minimálního prahu 50 % krmiva ze zeměpisné oblasti, by měly být přijaty pouze v případě, že neovlivní souvislost jako celek jejích prvků, protože by ji zrušily a by umožnilo uvádění na trh pod chráněným názvem produktů, které jsou zcela zbaveny zvláštní jakosti nebo vlastností spojených se zeměpisnou oblastí.

(61) Produkt se zeměpisným označením by měl splňovat určité podmínky stanovené ve specifikaci produktu. Aby byly tyto informace snadno srozumitelné i pro zúčastněné strany, měla by být specifikace produktu shrnuta do jediného dokumentu.

(62) Specifickým cílem režimu zaručených tradičních specialit je pomoci výrobcům tradičních produktů sdělit spotřebitelům vlastnosti jejich produktu, které mají přidanou hodnotu. Aby se předešlo vytváření nekalých podmínek hospodářské soutěže, měl by mít každý výrobce, včetně výrobce ze třetí země, možnost používat zapsaný název zaručené tradiční speciality, pokud dotyčný produkt splňuje požadavky příslušné specifikace a na výrobce se vztahuje systém kontrol.

(63) Vzhledem k neexistenci jakékoli obecné mezinárodní povinnosti uznávat režimy zaručených tradičních specialit, které mohou existovat ve třetích zemích, a protože toto nařízení je použitelné pouze v Unii, tradiční postupy týkající se způsobu výroby, zpracování nebo složení a tradičního použití surovin materiály nebo složky produktu označeného názvem způsobilým pro registraci jako zaručená tradiční specialita by měly být chápány jako odkaz na takové postupy nebo použití v Unii. To by mělo platit i pro aplikace pocházející ze třetích zemí.

(64) Jelikož bylo zaregistrováno pouze několik názvů, současný režim zaručených tradičních specialit nevyužil svůj potenciál. Stávající ustanovení by proto měla být zlepšena, vyjasněna a zpřesněna, aby byl systém pro potenciální žadatele srozumitelnější, operativnější a atraktivnější. Aby se zajistilo, že názvy pravých tradičních produktů budou zapsány do rejstříku, měla by být upravena kritéria a podmínky pro zápis názvu do rejstříku, zejména odstraněním podmínky, že zaručené tradiční speciality musí mít zvláštní povahu.

(65) Aby bylo zajištěno, že zaručené tradiční speciality odpovídají své specifikaci a jsou konzistentní, měli by výrobci sdružení do skupin sami definovat produkt ve specifikaci. Možnost registrace názvu jako zaručené tradiční speciality by měla být otevřena výrobcům ze třetích zemí.

(66) Aby byla zajištěna transparentnost, měly by být zaručené tradiční speciality zapsány do rejstříku zaručených tradičních specialit Unie.

(67) U zaručených tradičních specialit vyrobených v Unii by měl být na etiketě uveden symbol Unie a mělo by být možné jej spojit s označením "zaručená tradiční specialita". Použití názvů, symbolu Unie a označení by mělo být odpovídajícím způsobem upraveno, aby byl zajištěn jednotný přístup na celém vnitřním trhu.

(68) Zaručené tradiční speciality by měly být na trhu účinně chráněny, aby jejich výrobci byli náležitě odměněni za jejich přidanou hodnotu a aby nelegální uživatelé zaručených tradičních specialit nemohli prodávat jejich produkty.

(69) Aby se předešlo klamání spotřebitelů, měly by být registrované zaručené tradiční speciality chráněny proti jakémukoli zneužití nebo napodobování, včetně produktů používaných jako přísady, nebo proti jiným praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl. Za stejným cílem by měla být stanovena pravidla pro zvláštní použití zaručených tradičních specialit, zejména pokud jde o používání výrazů, které jsou v Unii druhové, označování, které obsahuje nebo obsahuje označení odrůdy rostlin nebo plemene zvířat a ochranné známky.

(70) Postupy registrace, změny specifikace produktu a zrušení registrace, pokud jde o zaručené tradiční speciality pocházející z Unie, včetně námitkových řízení, by měly provádět členské státy a Komise. Členské státy a Komise by měly být odpovědné za jednotlivé fáze každého postupu. Členské státy by měly být odpovědné za první fázi postupu, která spočívá v obdržení žádosti od seskupení producentů, jejím posouzení, včetně provedení vnitrostátního námitkového řízení, a na základě výsledků posouzení předložení žádosti o registraci v Unii. fázi Komisi. Komise by měla být odpovědná za posouzení žádosti, včetně vedení celosvětového námitkového řízení, a za přijetí rozhodnutí o udělení či neposkytnutí zaručené ochrany tradičním specialitám. Ochrana poskytovaná tímto nařízením při registraci by měla být stejně dostupná tradičním specialitám zaručeným ze třetích zemí, které splňují odpovídající kritéria a které jsou chráněny ve své zemi původu. Komise by rovněž měla provádět odpovídající postupy pro zaručené tradiční speciality pocházející ze třetích zemí.

(71) Systém nepovinných údajů o kvalitě byl zaveden nařízením (EU) č. 1151/2012. Týká se specifických horizontálních charakteristik jedné nebo více kategorií produktů, zemědělských metod nebo atributů zpracování, které platí ve specifických oblastech. Nepovinný výraz jakosti "horský produkt" splňoval podmínky stanovené pro nepovinné údaje o jakosti a byl stanoven uvedeným nařízením. Tento výraz poskytl výrobcům horských oblastí účinný nástroj k lepšímu uvádění svých výrobků na trh a ke snížení skutečných rizik zmatení spotřebitelů, pokud jde o horskou provenienci výrobků na trhu. Možnost, aby producenti používali nepovinné údaje o jakosti, by měla být zachována, protože režim v členských státech dosud nedosáhl svého plného potenciálu.

(72) Ustanovení týkající se zeměpisných označení vína stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013 a lihovin uvedených v nařízení (EU) 2019/787 je třeba změnit, aby byla v souladu se společnými pravidly pro zápis, změnu, námitku, zrušení, ochrany a prosazování zeměpisných označení au lihovin o kontrolách stanovených v tomto nařízení.

(73) V případě vína jsou nutné další změny definice chráněných zeměpisných označení, aby byla v souladu s Dohodou WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), která nedefinuje jako výjimečný případ zeměpisné označení se zeměpisným označením. Oblast odpovídající celému území země. Ačkoli již není nutné jako výjimečný případ odůvodňovat chráněné zeměpisné označení v odvětví vína pokrývající celou oblast země, takové označení si přesto zasluhuje pečlivé přezkoumání s ohledem na podmínky registrace, zejména pokud jde o velmi velké oblasti. Uvedení do souladu s definicí zeměpisného označení v dohodě TRIPS by nemělo vést k registraci vymyšlených nebo fiktivních názvů v odvětví vína. Název by měl být považován za způsobilý k registraci, pokud, i když neobsahuje žádný zeměpisný výraz, implicitně odhaluje místo, region nebo zemi, ze které produkt pochází.

(74) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 o provádění Ženevského aktu Lisabonské dohody o označování původu a zeměpisných označeních (dále jen "Ženevský akt") v Unii musí být pozměněn s cílem posílit úlohu uznaného seskupení producentů v postupu registrace zeměpisných označení Unie do mezinárodního rejstříku podle Ženevského aktu. Nařízení (EU) 2019/1753 by rovněž mělo být upraveno tak, aby umožňovalo registraci podle Ženevského aktu označení původu sedmi členských států, které jsou stranami Lisabonské dohody, týkající se produktů, které nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU). ) č. 1151/2012, které však spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(75) Za účelem doplnění nebo změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o: stanovení podrobných postupů a lhůt pro námitkové řízení; stanovení ustanovení o změnách Unie ve specifikacích produktů zeměpisných označení, pro která nebyl zveřejněn jednotný dokument, o přípustnosti žádostí o změny Unie, o vztahu mezi unijními a standardními změnami a o standardních změnách; kterým se stanoví doplňková pravidla pro používání zeměpisných označení v názvech zpracovaných produktů s odkazem na použití srovnatelných složek a kritéria pro udělování základních vlastností zpracovaným produktům; pověření úřadu EUIPO zřízením a správou informačního a výstražného systému o názvu domény; stanovení omezení a odchylek, pokud jde o porážku živých zvířat nebo pokud jde o získávání surovin; kterým se stanoví pravidla pro určení použití názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat; kterým se stanoví pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci produktu pro zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality; stanovení dalších podrobností o kritériích způsobilosti pro zaručené tradiční speciality; doplnění pravidel pro námitkové řízení pro tradiční speciality zaručené stanovením podrobných postupů a lhůt; doplnění pravidel týkajících se procesu žádosti o změnu u zaručených tradičních specialit; doplnění pravidel pro používání tradičních specialit zaručených jménem zpracovaných produktů s odkazem na použití srovnatelných složek a kritérií pro udělování základních vlastností zpracovaným produktům; stanovení podrobných pravidel týkajících se kritérií pro nepovinné údaje o jakosti; vyhrazení dodatečného volitelného termínu jakosti, který stanoví jeho podmínky použití; kterým se stanoví odchylky od používání výrazu "horský produkt" a stanoví způsoby produkce a další kritéria významná pro použití tohoto nepovinného výrazu jakosti, zejména stanoví podmínky, za kterých je povolen vstup surovin nebo krmiv mimo horské oblasti. Je zvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace byly vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na přípravě aktů v přenesené pravomoci dostávají Evropský parlament a Rada všechny dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na jednání skupin odborníků Komise zabývajících se přípravou akty v přenesené pravomoci.

(76) Při provádění pravidel stanovených v tomto nařízení týkajících se zeměpisných označení, zaručených tradičních specialit a nepovinných výrazů jakosti by měl být Komisi nápomocen výbor složený ze zástupců členských států.

(77) Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o:

- pokud jde o zeměpisná označení: upřesnění technické prezentace a online přístup ke klasifikaci produktů označených zeměpisnými označeními v souladu s kombinovanou nomenklaturou; určení formátu a online prezentace průvodní dokumentace a zajištění vyloučení nebo anonymizace osobních údajů; stanovení podrobných pravidel pro postupy, formu a podávání žádostí o registraci na úrovni Unie, včetně žádostí týkajících se více než jednoho vnitrostátního území; upřesnění formátu a podání námitek a zajištění vyloučení nebo anonymizace osobních údajů; určení formátu a prezentace oznámení o připomínkách; poskytnutí přechodného období umožňujícího používání zapsaného názvu vedle jiných jmen, které by jinak byly v rozporu se zapsaným názvem, a prodloužení takového přechodného období; zamítnutí žádosti; rozhodování o zápisu zeměpisného označení, pokud nebylo dosaženo dohody; registrace zeměpisných označení produktů třetích zemí, které jsou v Unii chráněny na základě mezinárodní dohody, jejíž je Unie smluvní stranou; upřesnění obsahu a podoby rejstříku zeměpisných označení Unie; stanovení formátu a online prezentace výpisů z rejstříku zeměpisných označení Unie a zajištění vyloučení nebo anonymizace osobních údajů; kterým se stanoví podrobná pravidla pro postupy, formu a předkládání žádostí o změnu Unie a pro postupy, formu a sdělení standardní změny Komisi; zrušení registrace zeměpisného označení; stanovení podrobných pravidel pro postupy a formu zrušení registrace a pro podávání žádostí o zrušení; odstranění z rejstříku Unie veškerá zeměpisná označení zapsaná v rozporu s ustanoveními o homonymních názvech; upřesnění technických vlastností symbolů Unie a technických pravidel jejich používání a používání označení a zkratek na produktech uváděných na trh pod registrovaným zeměpisným označením, včetně jazykových verzí; upřesnění sdělení, které mají třetí země učinit Komisi; opatření pro sledování a ověřování činnosti, na kterou se vztahuje specifikace produktu; stanovení podrobných pravidel pro povahu a druh informací, které mají být vyměňovány, a způsoby výměny informací v rámci vzájemné pomoci za účelem kontrol a vymáhání; kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se formy a obsahu osvědčení o shodě a zařazení na seznam, forem, ve kterých je provozovatelé nebo obchodníci mají zpřístupnit pro kontrolu nebo v průběhu podnikání, a o okolnostech, za kterých a formy, ve kterých, rovnocenné potvrzení je vyžadováno v případě produktů pocházejících ze třetích zemí; kterým se stanoví pravidla pro formu produktové specifikace zeměpisných označení zemědělských produktů; stanovení formátu a online prezentace jednotného dokumentu zeměpisných označení zemědělských produktů a zajištění vyloučení nebo anonymizace osobních údajů;

- pokud jde o zaručené tradiční speciality: stanovení pravidel pro formu specifikace produktu; upřesnění obsahu a prezentace unijního rejstříku zaručených tradičních specialit; upřesnění technických vlastností symbolů Unie a technických pravidel pro jejich používání a používání označení a zkratky na produktech uváděných na trh v rámci zaručené tradiční speciality, včetně jazykových verzí; kterým se stanoví procesní požadavky na ochranu zaručených tradičních specialit; kterým se stanoví podrobná pravidla pro postupy, formu a podávání žádostí o registraci, včetně žádostí týkajících se více než jednoho vnitrostátního území, žádostí o změny specifikace produktu a žádostí o zrušení registrace; upřesnění formátu a podání námitek a zajištění vyloučení nebo anonymizace osobních údajů; poskytování přechodných období pro používání zaručených tradičních specialit; zamítnutí žádosti o registraci; rozhodování o zápisu zaručené tradiční speciality, pokud nebylo dosaženo dohody; zrušení registrace zaručené tradiční speciality; upřesňující sdělení, která mají třetí země učinit Komisi, pokud jde o příslušné orgány a orgány pro certifikaci produktů odpovědné za kontroly; stanovení podrobných pravidel o povaze a druhu informací, které si mají členské státy vyměňovat, ao metodách výměny těchto informací pro účely kontrol a prosazování; a kterým se stanoví podrobná pravidla pro formu a obsah potvrzení o shodě a zařazení na seznam a o okolnostech, za kterých a formách, ve kterých mají být zpřístupněny provozovateli nebo obchodníky ke kontrole nebo v průběhu podnikání, a to i v případě produktů pocházejících ze třetích zemí;

- pokud jde o nepovinné jakostní údaje: stanovení technických podrobností nezbytných pro oznamování nepovinných jakostních údajů; a stanovení pravidel týkajících se forem, postupů nebo jiných technických podrobností nezbytných pro používání nepovinných údajů o jakosti;

- pokud jde o označení původu a zeměpisná označení v odvětví vína podle nařízení (EU) č. 1308/2013: forma specifikace produktu, definice formátu a online prezentace jednotného dokumentu a vyloučení nebo anonymizace osobních údajů data; sdělení, které mají členské státy učinit Komisi, pravidla, jimiž se řídí orgán odpovědný za ověřování souladu se specifikacemi produktů týkajícími se chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, včetně případů, kdy se zeměpisná oblast nachází ve třetí zemi, a kontroly pro ověření souladu se specifikací výrobku, které mají členské státy provést, včetně zkoušek;

- pokud jde o tradiční výrazy v odvětví vína podle nařízení (EU) č. 1308/2013: sdělení, které mají členské státy učinit Komisi, pravidla, jimiž se řídí orgán odpovědný za ověřování souladu s definicí tradičních výrazů, a případně podmínky používání tradičních výrazů, opatření, která mají členské státy provést, aby zabránily nezákonnému používání chráněných tradičních výrazů, a kontroly pro ověření souladu, které mají členské státy provádět; prohlášení za neplatné a vymazání všech tradičních výrazů registrovaných v rozporu s tímto nařízením z rejstříku chráněných tradičních výrazů;

- pokud jde o lihoviny podle nařízení (EU) 2019/787: forma specifikace produktu, definice formátu a online prezentace jednotného dokumentu a vyloučení nebo anonymizace osobních údajů;

- pokud jde o uplatňování Ženevského aktu v Unii podle nařízení (EU) 2019/1753: povolení pro členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, chce zaregistrovat svá označení původu podle Ženevského aktu, aby zajistil nezbytné úpravy a informovat o tom Mezinárodní úřad Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen "Mezinárodní úřad").

Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(78) Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí akty bez použití nařízení (EU) č. 182/2011, pokud jde o: registraci názvu, pokud nejsou přípustné námitky, nebo v případě přípustných námitek, pokud bylo dosaženo dohody o zeměpisných označeních a zaručené tradiční speciality a v případě potřeby pozměňující zveřejněné informace za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné; zřízení a vedení veřejně přístupného elektronického registru zeměpisných označení a elektronického registru zaručených tradičních specialit; poskytnutí přechodného období pro používání zeměpisných označení po námitce podané ve vnitrostátním řízení; a upřesnění způsobů, jakými má být u zaručených tradičních specialit zveřejněn název a adresa příslušných orgánů a pověřených subjektů.

(79) Nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, a nařízení (EU) č. 1151/2012 by proto mělo být zrušeno.

(80) Chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality již zapsaná podle nařízení (EU) č. 1151/2012, chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení již zapsaná podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a zeměpisná označení již registrovaní podle nařízení (EU) 2019/787 by měli být i nadále chráněni podle tohoto nařízení a měli by být automaticky zahrnuti do příslušného rejstříku.

(81) Měl by být stanoven vhodný mechanismus, který zajistí, že vnitrostátní ochrana zeměpisných označení, která nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012, ale spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, hladce skončí. Zápis těchto zeměpisných označení podle tohoto nařízení by měl být zároveň usnadněn tím, že budou vyňata z vnitrostátní fáze postupu zápisu. Je také nutné zajistit, aby v případě, že jsou taková zeměpisná označení zapsána podle Lisabonské dohody, mohla být zapsána podle Ženevského aktu, aniž by ztratila svá přednostní práva.

(82) Měla by být přijata ustanovení pro vhodná opatření, která usnadní hladký přechod od pravidel stanovených v nařízeních (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787 k pravidlům stanoveným v tomto nařízení.

(83) Je vhodné stanovit ustanovení, která zajistí hladký přechod od režimu zavedeného nařízením (EU) č. 1151/2012 k režimu stanovenému tímto nařízením, a to i pokud jde o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Cílem těchto ustanovení je zajistit právní jistotu, aby orgány členských států, producenti a seskupení producentů a další dotčené osoby nebo subjekty mohly jednoznačně zjistit, jaká jsou jejich práva a povinnosti, a podle toho přijmout opatření.

(84) Vzhledem k tomu, že cílů tohoto nařízení, konkrétně vytvoření jednotné ochrany zeměpisných označení, jakož i zavedení systému ochrany tradičních specialit zaručených a nepovinných označení jakosti, nemohou členské státy dostatečně dosáhnout, ale mohou Aby bylo možné z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(85) Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 18. července 2022 vydal stanovisko,

PŘIJALI TOTO NAŘÍZENÍ:

 NahoruHLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

 NahoruPředmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro tyto režimy jakosti:

(A) chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení vína, chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení zemědělských produktů, včetně potravin, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. c), a zeměpisná označení lihovin;

(b) zaručené tradiční speciality a nepovinné výrazy jakosti uvedené v hlavě III kapitolách 2 a 3 pro zemědělské produkty, včetně potravin, jak je uvedeno v článku 51.

Pro účely hlav I, II a V, s výjimkou kapitoly 5 hlavy II, pojem "zeměpisná označení" zahrnuje chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení vína, chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení zemědělských produktů, včetně potravin, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. c), a zeměpisných označení lihovin.

článek 2

 NahoruDefinice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(A) "vínem" produkty, na které se vztahuje čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

(b) "lihovinou" se rozumí lihovina ve smyslu článku 2 nařízení (EU) 2019/787;

(C) "označením" se u všech produktů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení rozumí označování podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. j) nařízení (EU) č. 1169/2011;

(d) "výrobním krokem" jakákoli fáze výroby, včetně surovin, nebo zpracování, přípravy nebo zrání až do okamžiku, kdy je produkt připraven k uvedení na trh;

(E) "provozovatelem" fyzická nebo právnická osoba, která vykonává činnosti podléhající jedné nebo více povinnostem stanoveným ve specifikaci produktu;

(F) "zpracovaným produktem" zpracovaný produkt, jak je definován v čl. 2 odst. 1 písm. o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004;

(G) "pověřeným subjektem" se rozumí pověřený subjekt, jak je definován v čl. 3 bodě 5 nařízení (EU) 2017/625, který osvědčuje soulad se specifikací produktu pro produkty označené zeměpisným označením nebo zaručené tradiční speciality;

(h) "druhovým výrazem" se rozumí název produktu, který, přestože se vztahuje k místu, regionu nebo zemi, kde byl produkt původně vyroben nebo uveden na trh, se stal běžným názvem produktu v Unii;

(i) "názvem odrůdy rostlin" se rozumí označení dané odrůdy, které se běžně používá nebo je úředně přijato ve vnitrostátním nebo unijním katalogu v souladu se směrnicemi Rady 2002/53/ES, 2002/55/ES, 2008/90/ES nebo nařízení Rady (ES) č. 2100/94, v jazyce nebo jazycích, ve kterých se používá nebo uvádí ke dni podání žádosti o zápis dotčeného zeměpisného označení;

(j) "názvem plemene zvířat" se rozumí název plemene, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, které je zapsáno v plemenných knihách nebo plemenných rejstřících. U druhů, na které se uvedené nařízení nevztahuje, znamená název plemene, které je zapsáno v plemenných knihách nebo plemenných rejstřících podle vnitrostátního práva. Tento název musí být v jazyce nebo jazycích, ve kterých je uveden ke dni podání žádosti o zápis dotčeného zeměpisného označení;

(k) "Kombinovanou nomenklaturou" se rozumí nomenklatura zboží stanovená článkem 1 nařízení (EHS) č. 2658/87.

2. Pro účely hlavy II se použijí tyto definice:

(A) "specifikací produktu" se rozumí dokument uvedený v:

(i) článek 94 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro víno;

(ii) článek 22 nařízení (EU) 2019/787 pro lihoviny;

(iii) článek 49 tohoto nařízení pro zemědělské produkty;

(b) "jednotným dokumentem" dokument shrnující specifikaci produktu a uvedený v:

(i) článek 95 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro víno;

(ii) článek 23 nařízení (EU) 2019/787 pro lihoviny;

(iii) Článek 50 tohoto nařízení pro zemědělské produkty.

3. Pro účely hlavy III kapitoly 2 se "tradičním" rozumí prokázané historické používání názvu producenty ve společenství po dobu, která umožňuje předávání mezi generacemi; tato doba má být alespoň 30 let a takové použití může zahrnovat úpravy nutné změnou hygienických, bezpečnostních a jiných příslušných postupů.

článek 3

 NahoruOchrana dat

1. Členské státy a Komise zpracovávají a zveřejňují osobní údaje obdržené v průběhu postupů registrace, schvalování změn, zrušení, námitek, udělení přechodného období a kontroly podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787, v souladu s nařízeními (EU) 2018/1725 a (EU) 2016/679.

2. Komise je správcem ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725 v souvislosti se zpracováním osobních údajů v rámci postupu, ke kterému má pravomoc v souladu s nařízeními (EU) 2019/787 a (EU) č. 1308 /2013 a tímto nařízením.

3. Příslušné orgány členských států jsou správci ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 v souvislosti se zpracováním osobních údajů v rámci postupů, pro které jsou příslušné v souladu s nařízeními (EU) 2019/787 a (EU) č. 1308/2013 a tímto nařízením.

4. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) je "zpracovatelem" ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725 v souvislosti se zpracováním osobních údajů spojených s registrem zeměpisných označení Unie.

 NahoruHLAVA II
GEOGRAFICKÉ OZNAČENÍ

článek 4

 NahoruCíle

Tato hlava stanoví jednotný a vyčerpávající systém zeměpisných označení, který chrání názvy vín, lihovin a zemědělských produktů, které mají vlastnosti, vlastnosti nebo pověst spojenou s místem jejich výroby, čímž:

(A) zajistit, aby výrobci jednající společně měli nezbytné pravomoci a povinnosti ke správě dotčeného zeměpisného označení, a to i za účelem reakce na společenské požadavky, jako jsou požadavky na zdraví a dobré životní podmínky zvířat, u produktů, které jsou výsledkem udržitelné výroby v jejích třech rozměrech, a to hospodářské, environmentální a sociální hodnotu a fungovat a být konkurenceschopný na trhu;

(b) přispívat ke spravedlivé hospodářské soutěži a vytvářet přidanou hodnotu s cílem sdílet tuto přidanou hodnotu v celém marketingovém řetězci, aby byla zajištěna spravedlivá návratnost pro výrobce a schopnost investovat do kvality, pověsti a udržitelnosti jejich produktů, jakož i přispívat k dosažení cílů politiky rozvoje venkova poskytováním podpory zemědělským a zpracovatelským činnostem, uchováváním know-how a propagací specifických kvalitních produktů vzhledem k zeměpisné oblasti, kde se vyrábějí;

(C) zajištění toho, aby spotřebitelé obdrželi spolehlivé informace a nezbytnou záruku původu, pravosti, kvality, pověsti a dalších vlastností souvisejících se zeměpisným původem nebo zeměpisným prostředím takových produktů a mohli je snadno identifikovat na trhu, včetně elektronického obchodu;

(d) zajištění účinné a uživatelsky vstřícné registrace zeměpisných označení s přihlédnutím k náležité ochraně práv duševního vlastnictví;

(E) zajištění účinných kontrol, prosazování a uvádění na trh v celé Unii, včetně elektronického obchodu, a tím zajištění integrity vnitřního trhu; a

(F) přispívání k účinné ochraně práv duševního vlastnictví souvisejících s takovými produkty na trzích třetích zemí.

článek 5

 NahoruRozsah

1. Tato hlava zahrnuje:

(A) víno, jak je definováno v čl. 2 odst. 1 písm. a);

(b) lihoviny, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1 písm. b); a

(C) zemědělské produkty.

Pro účely této hlavy se výrazem "zemědělské produkty" rozumí zemědělské produkty, včetně potravin a produktů rybolovu a akvakultury, uvedené v kapitolách 1 až 23 kombinované nomenklatury uvedené v části druhé přílohy I nařízení (EHS) č. 2658. /87, a zemědělské produkty položek kombinované nomenklatury uvedené v příloze I tohoto nařízení, kromě vína a lihovin.

2. Zápisem a ochranou zeměpisných označení není dotčena povinnost producentů dodržovat ostatní pravidla Unie, zejména pravidla týkající se uvádění produktů na trh, hygienická a rostlinolékařská pravidla, společná organizace trhů, pravidla týkající se uvádění produktů na trh, hygienická a fytosanitární pravidla, společná organizace trhů. Pravidla hospodářské soutěže a poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 se nevztahuje na systém zeměpisných označení stanovený v tomto nařízení.

článek 6

 NahoruKlasifikace

1. Produkty označené zeměpisným označením se klasifikují v souladu s kombinovanou nomenklaturou na dvou, čtyř, šesti nebo, pokud tak členský stát rozhodne, na osmimístné úrovni. Pokud se zeměpisné označení vztahuje na produkty více než jedné kategorie, uvede se každá položka. Klasifikace produktu se používá pouze pro účely evidence, statistiky a vedení záznamů, zejména pro celní orgány. Tato klasifikace se nepoužije k určení srovnatelných produktů pro účely ochrany před přímým a nepřímým obchodním využitím, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 1 písm. a).

2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit technickou prezentaci klasifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku a online přístup k ní. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

článek 7

 NahoruUdržitelnost

1. Seskupení producentů nebo uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, se může dohodnout na udržitelných postupech, které je třeba dodržovat při výrobě produktu označeného zeměpisným označením nebo při provádění jiných činností, na které se vztahuje jedna nebo více povinností stanovených pro ve specifikaci produktu. Tyto postupy se zaměří na uplatňování vyšších norem udržitelnosti, než jsou normy stanovené unijním nebo vnitrostátním právem, pokud jde o environmentální, sociální nebo hospodářskou udržitelnost nebo dobré životní podmínky zvířat.

2. Pro účely odstavce 1 se "udržitelným postupem" rozumí postup, který přispívá k jednomu nebo více sociálním, environmentálním nebo ekonomickým cílům, jako jsou:

(A) zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, udržitelné využívání a ochrana krajiny, vody a půdy, přechod na oběhové hospodářství, včetně omezení plýtvání potravinami, prevence a kontroly znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů;

(b) produkci zemědělských produktů způsoby, které snižují používání pesticidů a řídí rizika vyplývající z takového používání nebo snižují nebezpečí antimikrobiální rezistence v zemědělské výrobě;

(C) dobré životní podmínky zvířat;

(d) spravedlivý příjem pro výrobce, diverzifikace činností, podpora místní zemědělské výroby a zhodnocení venkovské struktury a místního rozvoje;

(E) zachování zaměstnanosti v zemědělství přilákáním a udržením mladých výrobců a nových výrobců produktů využívajících zeměpisné označení;

(F) zlepšení pracovních a bezpečnostních podmínek v zemědělských a zpracovatelských činnostech.

3. Pokud seskupení producentů nebo uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, rozhodne, že udržitelné postupy uvedené v odstavci 1 jsou povinné pro všechny producenty dotčeného produktu, zahrnou se tyto postupy do specifikace produktu v souladu s postupy registrace nebo změny.

Článek 8

 NahoruZpráva o udržitelnosti

1. Seskupení producentů nebo uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, může připravit a pravidelně aktualizovat zprávu o udržitelnosti založenou na ověřitelných informacích, která bude obsahovat popis stávajících udržitelných postupů uplatňovaných při výrobě produktu, popis toho, jak způsob získávání produktu má dopad na udržitelnost, pokud jde o environmentální, sociální, ekonomické nebo dobré životní podmínky zvířat, a informace nezbytné k pochopení toho, jak udržitelnost ovlivňuje vývoj, výkon a postavení produktu.

2. Komise zprávu o udržitelnosti zveřejní.

 NahoruKAPITOLA 2
Registrace zeměpisných označení

Článek 9

 NahoruŽadatel v národní fázi postupu registrace

1. Žádosti o zápis zeměpisných označení může podat pouze žádající seskupení producentů. Žádající seskupení producentů je sdružení, bez ohledu na jeho právní formu, složené z výrobců stejného produktu, jehož název je navržen k registraci. Veřejné orgány a další zainteresované strany mohou pomáhat při přípravě žádosti a souvisejícím řízení.

2. Pro účely této hlavy může být orgán určený členským státem považován za žádající seskupení producentů, pokud jde o zeměpisná označení lihoviny, pokud pro dotčené výrobce není možné vytvořit seskupení z důvodu jejich počtu, zeměpisné poloze nebo organizačních charakteristik. V takovém případě musí být v žádosti uvedené v čl. 10 odst. 2 uvedeny tyto důvody.

3. Pro účely této hlavy může být jediný producent považován za žádající seskupení producentů, pokud se prokáže, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

(A) tento výrobce je jediným výrobcem, který je ochoten podat žádost o zápis zeměpisného označení;

(b) dotčená zeměpisná oblast je vymezena na základě spojení uvedeného v čl. 49 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení, čl. 94 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 22 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2019/787, a nikoli na základě vlastnických hranic; a

(C) dotčená zeměpisná oblast má vlastnosti, které se výrazně liší od vlastností sousedních oblastí, nebo vlastnosti produktu se liší od vlastností vyráběných v sousedních oblastech nebo, pokud jde o zeměpisná označení lihoviny, má lihovina specifickou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze jednoznačně přičíst jeho zeměpisnému původu.

4. V případě zeměpisného označení, které označuje přeshraniční zeměpisnou oblast, může několik žádajících seskupení producentů z různých členských států nebo třetích zemí podat společnou žádost o zápis zeměpisného označení. Tato společná žádost je adresována všem dotčeným členským státům.

článek 10

 NahoruNárodní fáze postupu registrace

1. Žádost o zápis zeměpisného označení produktu pocházejícího z Unie se zasílá příslušným orgánům členského státu, ze kterého produkt pochází.

2. Žádost uvedená v odstavci 1 obsahuje:

(A) specifikace produktu;

(b) jednotný dokument; a

(C) průvodní dokumentaci uvedenou v čl. 12 odst. 1.

3. Členský stát posoudí žádost o registraci, aby ověřil, zda splňuje podmínky registrace stanovené v příslušných ustanoveních pro víno, lihoviny nebo případně zemědělské produkty.

4. V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku provede dotčený členský stát vnitrostátní námitkové řízení. Vnitrostátní námitkové řízení zajistí zveřejnění přihlášky k zápisu s výjimkou dokumentů uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. b) ac) a stanoví lhůtu alespoň jednoho měsíce ode dne, kdy zveřejnění, v jehož rámci může jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která má oprávněný zájem a je usazena nebo sídlí v členském státě, z něhož dotčený výrobek pochází, podat námitky proti žádosti o registraci u tohoto členského státu.

5. Dotyčný členský stát stanoví podmínky námitkového řízení. Tyto způsoby mohou zahrnovat kritéria pro přípustnost námitek, dobu konzultací mezi žádajícím seskupením producentů a každým namítajícím a předložení zprávy žádajícího seskupení producentů o výsledku konzultací včetně všech změn, které žádající seskupení producentů provedlo k přihlášce k registraci.

6. Pokud po posouzení žádosti o registraci a posouzení výsledků jakékoli obdržené námitky a jakýchkoli změn žádosti dohodnutých s žádajícím seskupením producentů se dotyčný členský stát domnívá, že požadavky tohoto nařízení jsou splněny, může přijmout příznivé rozhodnutí a podat žádost o registraci na úrovni Unie, jak je uvedeno v článku 13.

7. Dotčený členský stát zajistí, aby každá fyzická nebo právnická osoba, která má oprávněný zájem, měla možnost podat odvolání. Dotčený členský stát rovněž zajistí zveřejnění kladného rozhodnutí a odpovídající specifikace produktu a poskytne elektronický přístup ke specifikaci produktu.

8. V případě společné žádosti uvedené v čl. 9 odst. 4 je žádost adresována všem dotčeným členským státům a související vnitrostátní řízení, včetně fáze námitek, se provádějí ve všech těchto členských státech.

článek 11

 NahoruPřechodná národní ochrana

1. Členský stát může dočasně poskytnout názvu na vnitrostátní úrovni přechodnou ochranu s účinkem ode dne, kdy je Komisi podána žádost o registraci na úrovni Unie.

2. Tato vnitrostátní ochrana zaniká dnem, kdy buď vstoupí v platnost prováděcí akt, kterým se rozhoduje o žádosti o registraci, přijatý v souladu s článkem 21, nebo dnem, kdy je žádost o registraci stažena.

3. Není-li název zapsán podle tohoto nařízení, nese za důsledky přechodné vnitrostátní ochrany výhradní odpovědnost dotčený členský stát.

4. Opatření přijatá členskými státy v souladu s tímto článkem mají účinky pouze na vnitrostátní úrovni a nemají žádný vliv na vnitřní trh nebo mezinárodní obchod.

článek 12

 NahoruDoprovodná dokumentace

1. Dokumentace přiložená k žádosti o zápis obsahuje:

(A) případně informace vysvětlující veškerá navrhovaná omezení používání nebo ochrany zeměpisného označení a veškerá přechodná opatření navržená žádajícím seskupením producentů;

(b) jméno a kontaktní údaje žádajícího seskupení producentů;

(C) jméno a kontaktní údaje jednoho nebo více příslušných orgánů, pověřených nebo certifikačních orgánů nebo fyzických osob ověřujících shodu se specifikací produktu v souladu s:

(i) článek 116a nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o víno;

(ii) článek 39 tohoto nařízení, pokud jde o lihoviny a zemědělské produkty;

(d) jakékoli další informace, které dotyčný členský stát nebo případně žádající seskupení producentů považuje za vhodné.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví formát a online prezentaci průvodní dokumentace uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku v žádosti o registraci na úrovni Unie, jak je stanoveno v článku 13, a stanoví vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

článek 13

 NahoruŽádost o registraci ve fázi Unie

1. Pokud jde o zeměpisná označení produktů pocházejících z Unie, žádost o zápis obsahuje:

(A) jednotný dokument;

(b) průvodní dokumentaci uvedenou v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) ac);

(C) prohlášení členského státu, kterému byla žádost určena, ve vnitrostátní fázi postupu registrace, potvrzující, že žádost splňuje podmínky pro registraci;

(d) jakékoli přechodné období udělené nebo navržené vnitrostátními orgány po vnitrostátním přezkumném a námitkovém řízení, jakož i informace o souvisejících přípustných námitkách; a

(E) odkaz na elektronickou publikaci na aktuální specifikaci produktu.

2. U zeměpisných označení týkajících se produktů pocházejících mimo Unii obsahuje žádost o zápis ve fázi Unie:

(A) specifikace produktu s odkazem na jeho publikaci;

(b) jednotný dokument;

(C) průvodní dokumentaci uvedenou v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) ac);

(d) právní doklad o ochraně zeměpisného označení v zemi jeho původu; a

(E) plná moc, kdy žadatele zastupuje zmocněnec.

3. Společná žádost o registraci uvedená v čl. 9 odst. 4 obsahuje kromě jednotného dokumentu podle potřeby dokumenty uvedené v odst. 1 písm. b) až e) nebo 2 písm.) d) a e) tohoto článku ze všech dotčených členských států nebo třetích zemí.

4. Dokumenty uvedené v tomto článku jsou sepsány v jednom z úředních jazyků Unie.

5. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla pro postupy, formu a podávání žádostí o registraci na úrovni Unie, včetně žádostí týkajících se více než jednoho vnitrostátního území. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

článek 14

 NahoruPodání žádosti o registraci ve fázi Unie

1. Žádost o zápis zeměpisného označení na úrovni Unie se předkládá Komisi elektronicky prostřednictvím digitálního systému.

Po obdržení žádosti od jednoho nebo více členských států přizpůsobí Komise digitální systém tak, aby byl vhodný pro použití ve vnitrostátní části postupu registrace zeměpisného označení kterýmkoli členským státem, který si to přeje.

2. Pokud se žádost o registraci týká zeměpisné oblasti mimo Unii, předloží žádost Komisi buď přímo žadatel, konkrétně seskupení producentů nebo jediný výrobce, nebo prostřednictvím orgánů dotčené třetí země.

Jediný výrobce ze třetí země musí splňovat podmínky stanovené v čl. 9 odst. 3. Seskupení producentů ze třetí země je seskupení producentů, které pracuje s produktem, jehož název je navržen k registraci.

3. Společnou žádost o registraci uvedenou v čl. 9 odst. 4 předloží buď:

(A) jeden z dotčených členských států; nebo

(b) žadatel ze třetí země, jmenovitě seskupení producentů nebo jediný producent, a to buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů této třetí země.

4. Názvy, pro které byly podány žádosti o registraci na úrovni Unie, Komise zveřejní prostřednictvím digitálního systému uvedeného v odstavci 1.

článek 15

 NahoruPosouzení Komisí a zveřejnění pro námitky

1. Komise posoudí žádosti o registraci předložené v souladu s čl. 14 odst. 1, 2 a 3. Zkontroluje, zda přihlášky obsahují požadované informace a neobsahují zjevné chyby, přičemž zohlední výsledek vnitrostátního průzkumu a námitkového řízení provedeného dotčeným členským státem.

2. Přezkoumání nepřesáhne dobu šesti měsíců ode dne přijetí žádosti. Komise si může od žadatele vyžádat jakékoli nezbytné dodatečné informace nebo úpravu žádosti. Pokud Komise takové žádosti žadateli předá, nepřekročí lhůta pro posouzení dobu pěti měsíců ode dne, kdy Komise obdrží odpověď žadatele.

3. V případě, že Komise neuzavře přezkoumání uvedené v odstavci 2 ve stanovených lhůtách, informuje žadatele písemně o důvodech prodlení s uvedením předpokládané doby potřebné k uzavření přezkoumání, která nesmí přesáhnout jeden měsíc.

4. Pokud se Komise domnívá, že podmínky stanovené v článcích 9, 10, 12, 13, 28, 29, 30, 31, 46 a 47, čl. 48 odst. 1 a 2 a článku 50 tohoto nařízení, v Články 93 a 95 a čl. 100 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 a v čl. 3 odst. 4, článek 23 a čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) 2019/787 jsou splněny podle potřeby, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu.

článek 16

 NahoruNárodní výzva k žádosti o registraci

1. Členské státy informují Komisi o všech vnitrostátních správních nebo soudních řízeních, která by mohla ovlivnit zápis zeměpisného označení.

2. Komise je zproštěna povinnosti dodržovat lhůty pro provedení přezkumu podle čl. 15 odst. 2 a informovat členský stát o důvodech prodlení, pokud od tohoto členského státu obdrží sdělení týkající se žádost o registraci v souladu s čl. 10 odst. 6, která:

(A) informuje Komisi, že rozhodnutí uvedené v čl. 10 odst. 6 bylo na vnitrostátní úrovni zrušeno okamžitě použitelným, nikoli však konečným správním nebo soudním rozhodnutím; nebo

(b) žádá Komisi, aby pozastavila přezkum, protože bylo zahájeno vnitrostátní správní nebo soudní řízení s cílem zpochybnit platnost žádosti a členský stát se domnívá, že toto řízení je založeno na platných důvodech.

3. Výjimka uvedená v odstavci 2 je účinná, dokud dotčený členský stát neinformuje Komisi, že původní žádost byla obnovena, nebo že členský stát svou žádost o pozastavení stáhne.

4. Pokud bylo kladné rozhodnutí členského státu uvedené v čl. 10 odst. 6 zcela nebo zčásti zrušeno konečným rozhodnutím vnitrostátního soudu, zváží tento členský stát vhodná opatření, jako je stažení nebo změna povolení nebo jeho změny podle potřeby žádost o registraci ve fázi Unie.

článek 17

 NahoruOpoziční řízení unie

1. Do tří měsíců ode dne zveřejnění jednotného dokumentu v Úředním věstníku Evropské unie a odkazu na zveřejnění specifikace produktu v souladu s čl. 15 odst. 4 mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická nebo právnická osoba, která má oprávněný zájem a je usazena nebo má bydliště ve třetí zemi, může podat Komisi námitky.

2. Každá fyzická nebo právnická osoba, která má oprávněný zájem a je usazena nebo má bydliště v jiném členském státě, než ve kterém byla podána žádost o zápis na úrovni Unie, může podat námitky u členského státu, ve kterém je usazena nebo ve kterém má bydliště, ve lhůtě umožňující tomuto členskému státu přezkoumat námitku a rozhodnout, zda ji podá Komisi v souladu s odstavcem 1. Členské státy mohou tuto lhůtu určit ve svém vnitrostátním právu.

3. V námitce se uvede, že je proti zápisu zeměpisného označení. Námitka, která toto prohlášení neobsahuje, je neplatná.

4. Komise přezkoumá přípustnost námitek. Pokud se Komise domnívá, že námitka je přípustná, vyzve do pěti měsíců ode dne zveřejnění uvedeného v čl. 15 odst. 4 namítajícího a přihlašovatele, aby se zapojili do příslušných konzultací po přiměřenou dobu, která nepřesáhne tři měsíce. Komise předá přihlašovateli námitky a všechny dokumenty poskytnuté namítajícím. Kdykoli během tohoto období může Komise na žádost žadatele jednou prodloužit lhůtu pro konzultace, a to nejvýše o tři měsíce.

5. Namítající a přihlašovatel bez zbytečného odkladu zahájí příslušné konzultace. Vzájemně si poskytnou příslušné informace k posouzení, zda je žádost o registraci v souladu s tímto nařízením, případně nařízením (EU) č. 1308/2013 nebo nařízením (EU) 2019/787.

6. Do jednoho měsíce od ukončení konzultací uvedených v odstavci 4 žadatel oznámí Komisi výsledek konzultací, včetně všech vyměněných informací, zda bylo dosaženo dohody s jedním nebo všemi oponenty, a jakékoli následné změny v žádosti o registraci. Namítající může rovněž oznámit své stanovisko Komisi na konci konzultací.

7. Pokud byly po skončení konzultací uvedených v odstavci 4 tohoto článku změněny údaje zveřejněné v souladu s čl. 15 odst. 4, Komise znovu přezkoumá upravenou žádost o registraci. Pokud byla žádost o registraci podstatným způsobem změněna a Komise se domnívá, že upravená žádost splňuje podmínky pro registraci, znovu zveřejní jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace přípravku v souladu s čl. 15 odst. 4).

8. Dokumenty uvedené v tomto článku jsou sepsány v jednom z úředních jazyků Unie.

9. Komise dokončí své posouzení přihlášky k zápisu ve fázi Unie, přičemž vezme v úvahu všechny žádosti o přechodná období, výsledek námitkového řízení a veškeré další záležitosti, které následně vyvstanou v souvislosti s jeho zkoumáním a které mohou znamenat změnu jediný dokument.

10. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými se doplňuje toto nařízení stanovením podrobných postupů a lhůt pro námitkové řízení.

11. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví formát a podávání námitek a zajistí vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

článek 18

 NahoruUpozornění na komentáře

1. Do tří měsíců ode dne zveřejnění jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění specifikace produktu v souladu s čl. 15 odst. 4 orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická nebo právnická osoba usazená nebo s bydlištěm ve třetí zemi může Komisi předložit oznámení s připomínkami.

2. Oznámení o připomínkách upozorňuje na jakoukoli chybu nebo obsahuje dodatečné informace týkající se žádosti o registraci, včetně možného porušení práva Unie. Oznámení o připomínkách neuděluje žádná práva orgánům nebo osobám uvedeným v odstavci 1 ani nezahajuje námitkové řízení.

3. Pokud byly po předložení připomínek údaje zveřejněné v souladu s čl. 15 odst. 4 podstatným způsobem změněny, Komise znovu zveřejní jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu v souladu s uvedeným odstavcem.

4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát a způsob předkládání oznámení o připomínkách. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

Článek 19

 NahoruDůvody pro opozici

1. Námitka podaná v souladu s článkem 17 je přípustná, pouze pokud namítající prokáže, že:

(A) navrhované zeměpisné označení není v souladu s definicí zeměpisného označení nebo s požadavky uvedenými v tomto nařízení, oddílu 2 kapitoly I hlavy II části II nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo v čl. 3 odst. 4 a kapitola III nařízení (EU) 2019/787 podle potřeby;

(b) registraci navrhovaného zeměpisného označení by bránila jedna nebo více okolností uvedených v článku 28, článku 29, článku 30 nebo čl. 48 odst. 1; nebo

(C) zápis navrhovaného zeměpisného označení by ohrozil existenci zcela nebo částečně identického názvu nebo ochranné známky nebo existenci produktů, které byly legálně na trhu po dobu nejméně pěti let před datem zveřejnění poskytnutých informací v čl. 15 odst. 4.

2. Přípustnost námitek posoudí Komise ve vztahu k území Unie.

článek 20

 NahoruPřechodné období pro používání zeměpisných označení

1. Pro produkty pocházející z členského státu nebo třetí země, jejichž označení sestává z názvu nebo obsahuje název, který je v rozporu s čl. 26 odst. 1, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů poskytnout přechodné období v délce až pěti let umožnit další používání tohoto označení, pod kterým byly uváděny na trh, za předpokladu, že přípustná námitka podle čl. 10 odst. 4 nebo článku 17 proti přihlášce k zápisu zeměpisného označení, jehož ochrana je v rozporu, prokáže, že:

(A) registrace dotčeného zeměpisného označení by ohrozila existenci zcela nebo částečně identického názvu v označení produktu; nebo

(b) tyto výrobky byly legálně uváděny na trh s tímto názvem v označení výrobku na dotčeném území po dobu nejméně pěti let před zveřejněním podle čl. 15 odst. 4.

2. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 s výjimkou těch, u nichž je podána přípustná námitka podle čl. 10 odst. 4, která je přijaty bez použití tohoto přezkumného postupu.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů prodloužit přechodné období udělené podle odstavce 1 až na celkovou dobu 15 let nebo přímo poskytnout přechodné období v délce až 15 let za předpokladu, že se rovněž prokáže, že:

(A) název v označení uvedeném v odstavci 1 byl legálně používán konzistentně a spravedlivě po dobu nejméně 25 let před podáním žádosti o zápis dotčeného zeměpisného označení Komisi;

(b) účelem použití názvu v označení uvedeném v odstavci 1 nebylo nikdy těžit z dobré pověsti názvu produktu, který byl zapsán jako zeměpisné označení; a

(C) spotřebitel nebyl nebo nemohl být uveden v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

4. Prováděcí akty uvedené v odstavci 3 tohoto článku se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 s výjimkou těch, u nichž je podána přípustná námitka podle čl. 10 odst. 4, která se přijme bez použití tohoto vyšetřovacího postupu.

5. Při použití označení uvedeného v odstavcích 1 a 3 musí být označení země původu jasně a viditelně uvedeno na etiketě a případně v popisu produktu, je-li uveden na trh on-line.

6. Pokud jde o žádosti o zápis zeměpisných označení a změny Unie, s cílem překonat dočasné potíže s dlouhodobým cílem zajistit, aby všichni provozovatelé produktu označeného zeměpisným označením v dotčené oblasti dodržovali příslušnou specifikaci produktu, členský stát může poskytnout přechodné období pro dosažení souladu v délce až 10 let s účinkem ode dne, kdy byla žádost podána Komisi, za předpokladu, že dotčené hospodářské subjekty legálně uváděly na trh tento produkt pod daným názvem nepřetržitě po dobu nejméně pět let před podáním žádosti orgánům tohoto členského státu a uvedli tuto skutečnost ve vnitrostátním námitkovém řízení podle čl. 10 odst. 4.

7. Pokud doba mezi podáním žádosti o registraci na úrovni Unie a registrací dotčeného názvu přesáhne pět let, může členský stát prodloužit přechodné období až o pět let. Rozhodnutí o prodloužení přechodného období se neprodleně sdělí Komisi, která jej zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Odstavec 6 se použije obdobně na zeměpisné označení odkazující na zeměpisnou oblast nacházející se ve třetí zemi, s výjimkou námitkového řízení.

článek 21

 NahoruRozhodnutí Komise o žádosti o registraci

1. Pokud se Komise na základě informací, které má Komise k dispozici z přezkumu provedeného v souladu s článkem 15, domnívá, že některá z podmínek uvedených v uvedeném článku není splněna, prostřednictvím prováděcích aktů, zamítnout žádost o registraci. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

2. Není-li vznesena přípustná námitka, zaregistruje Komise zeměpisné označení prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu uvedeného v čl. 88 odst. 2. Komise může vzít v úvahu oznámení o připomínkách obdržená v souladu s článkem 18.

3. Pokud Komise obdrží přípustnou námitku, postupem podle článku 17 as přihlédnutím k jejím výsledkům:

(A) přijme prováděcí akty registrující zeměpisné označení bez použití postupu uvedeného v čl. 88 odst. 2, pokud bylo dosaženo dohody, poté, co zkontroluje, zda je dohoda v souladu s právem Unie, a v případě potřeby pozmění informace zveřejněné v souladu s čl. 15 odst. 4 za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné; nebo

(b) přijímá prováděcí akty, které rozhodnou o žádosti o registraci, pokud nebylo dosaženo dohody; tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

4. Prováděcí akty zapisující zeměpisné označení stanoví veškeré podmínky použitelné na registraci a na zveřejnění pro informaci jednotného dokumentu zveřejněného v souladu s čl. 15 odst. 4 a upraveného po námitkovém řízení v případě změn jiných než ty, které jsou uvedeny v čl. 17 odst. 7 a čl. 18 odst. 3.

5. Prováděcí nařízení Komise o registraci a prováděcí rozhodnutí Komise o zamítnutí se zveřejní v řadě L Úředního věstníku Evropské unie.

článek 22

 NahoruUnijní registr zeměpisných označení

1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu uvedeného v čl. 88 odst. 2 zřídí a vede veřejně přístupný rejstřík zeměpisných označení Unie. Tento rejstřík má tři části odpovídající zeměpisným označením vína, lihovin a zemědělských produktů. Soubory zapsané do tohoto rejstříku po 13. květnu 2024 musí být ve strojově čitelném formátu, jak je definován v čl. 2 bodě 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024.

2. Úřad EUIPO vede a aktualizuje rejstřík Unie, pokud jde o registrace, změny a zrušení zeměpisných označení.

3. Každé zeměpisné označení vína a zemědělských produktů je v rejstříku zeměpisných označení Unie označeno jako "chráněné označení původu" nebo případně "chráněné zeměpisné označení" a každé zeměpisné označení lihovin se identifikuje jako "zeměpisné označení".

4. Zeměpisná označení produktů ze třetích zemí, která jsou v Unii chráněna na základě mezinárodní dohody, jejíž je Unie smluvní stranou, mohou být zapsána do rejstříku zeměpisných označení Unie. V takových případech Komise prostřednictvím prováděcích aktů zaregistruje tato zeměpisná označení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

Pokud jde o víno a zemědělské produkty, pokud nejsou v dohodách uvedených v prvním pododstavci výslovně označeny jako chráněná označení původu, názvy těchto produktů se zapíší do rejstříku zeměpisných označení Unie jako chráněná zeměpisná označení.

5. Každé zeměpisné označení se zapíše do rejstříku zeměpisných označení Unie v původním písmu. Pokud původní písmo není latinkou, zeměpisné označení se přepíše nebo přepíše do latinky a obě verze zeměpisného označení se zapíší do rejstříku zeměpisných označení Unie a mají stejné postavení.

6. Komise zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam mezinárodních dohod uvedených v odstavci 4, jakož i seznam zeměpisných označení chráněných podle těchto dohod.

7. Komise uchovává dokumentaci související se zápisem zeměpisného označení v digitální nebo papírové podobě. V případě zrušení registrace uchová Komise dokumentaci po dobu 10 let poté.

8. Komise prostřednictvím prováděcích aktů upřesní obsah a úpravu registru zeměpisných označení Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

článek 23

 NahoruVýpisy z rejstříku zeměpisných označení Unie

1. Každá osoba si může snadno a bezplatně stáhnout úřední výpis z rejstříku zeměpisných označení Unie, který poskytuje důkaz o registraci zeměpisného označení, a další příslušné údaje, včetně data podání žádosti o registraci zeměpisných označení, zeměpisné označení nebo jiné datum priority. Úřední výpis z registrace zapsaný v tomto rejstříku po 13. květnu 2024 musí být ve strojově čitelném formátu, jak je definován v čl. 2 bodě 13 směrnice (EU) 2019/1024. Tento úřední výpis lze použít jako autentické osvědčení v soudních, správních nebo podobných řízeních.

2. Pokud bylo seskupení producentů uznáno vnitrostátními orgány v souladu s článkem 33, je toto seskupení označeno jako zástupce výrobců produktu označeného zeměpisným označením v rejstříku zeměpisných označení Unie a v úředním výpisu uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit formát a online prezentaci výpisů z rejstříku zeměpisných označení Unie a stanovit vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

článek 24

 NahoruZměny specifikace produktu

1. Seskupení producentů produktu, jehož název je zapsaným zeměpisným označením, může požádat o schválení změny specifikace produktu. Pokud existuje uznané seskupení producentů, je toto seskupení jediné oprávněné podat žádost.

2. Změny specifikace produktu se dělí do dvou kategorií:

(A) změny Unie vyžadující oponentní řízení na úrovni Unie; a

(b) standardní změny, které mají být projednány na úrovni členského státu nebo třetí země.

3. Změna se považuje za změnu Unie, pokud zahrnuje změnu jednotného dokumentu nebo jeho ekvivalentu a:

(A) obsahuje změnu:

(i) u zemědělských produktů v názvu nebo v použití názvu;

(ii) u vína v názvu nebo v použití názvu nebo v kategorii produktu nebo produktů označených zeměpisným označením;

(iii) u lihovin v názvu nebo jakékoli části názvu nebo v použití názvu nebo v kategorii produktu nebo produktů označených zeměpisným označením nebo v právním názvu; nebo

(b) riskuje zrušení spojení se zeměpisnou oblastí uvedenou v jednotném dokumentu; nebo

(C) znamená další omezení uvádění produktu na trh.

Kritéria uvedená v písmenech a), b) a c) ověří členské státy.

4. Jakákoli jiná změna specifikace produktu se zapsaným zeměpisným označením, která není změnou Unie v souladu s odstavcem 3, se považuje za standardní změnu.

5. Standardní změna se považuje za dočasnou změnu, pokud se týká dočasné změny specifikace produktu vyplývající z uložení povinných sanitárních a fytosanitárních opatření orgány veřejné moci nebo dočasné změny nutné z důvodu přírodní katastrofy nebo nepříznivých povětrnostních podmínek. nebo významné narušení trhu způsobené výjimečnými okolnostmi, včetně geopolitických událostí, ovlivňujících dodávky surovin, za předpokladu, že přírodní katastrofa, nepříznivé povětrnostní podmínky nebo významná narušení trhu jsou formálně uznány příslušnými orgány.

6. Změny Unie schvaluje Komise. Schvalovací postup se obdobně řídí postupem stanoveným v článcích 9 a 10 a v článcích 12 až 21.

7. Žádosti o změny Unie pocházející ze zemí mimo Unii musí obsahovat důkaz, že požadovaná změna je v souladu s právními předpisy o ochraně zeměpisných označení platnými v dané třetí zemi.

8. Pokud žádost o změnu Unie ve specifikaci produktu se zapsaným zeměpisným označením obsahuje také standardní změny nebo dočasné změny, Komise přezkoumá pouze změnu Unie. Jakékoli standardní změny nebo dočasné změny se považují za nepředložené. Posouzení těchto žádostí se zaměří na navrhované změny Unie. Komise nebo dotčený členský stát mohou případně vyzvat žadatele, aby změnil další prvky specifikace produktu.

9. Standardní změny posoudí a schválí členské státy nebo třetí země, na jejichž území se zeměpisná oblast dotčeného produktu nachází, a sdělí je Komisi. Komise tyto změny zveřejní.

10. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými se doplňuje toto nařízení stanovením ustanovení o změnách Unie ve specifikacích produktů zeměpisných označení, pro které nebyl zveřejněn jednotný dokument, o přípustnosti žádostí o změny Unie, o vztahu mezi Unií a standardními dodatky a o standardních změnách, včetně jejich zveřejnění.

11. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla pro postupy, formu a podávání žádosti o změnu Unie a pro postupy, formu a sdělování standardních změn Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

článek 25

 NahoruZrušení registrace

1. Komise může z vlastního podnětu nebo na řádně odůvodněnou žádost členského státu, třetí země nebo jakékoli fyzické nebo právnické osoby, která má oprávněný zájem a která je usazena nebo pobývající ve třetí zemi, prostřednictvím prováděcích aktů zrušit zápis zeměpisného označení v těchto případech:

(A) pokud již nelze zajistit shodu s požadavky na specifikaci produktu; nebo

(b) pokud žádný produkt nebyl uveden na trh se zeměpisným označením po dobu alespoň sedmi předchozích po sobě jdoucích let.

2. Komise může rovněž přijmout prováděcí akty ke zrušení registrace na žádost výrobců produktu uváděného na trh pod zapsaným názvem. Pokud existuje uznané seskupení producentů, je toto seskupení producentů jediné oprávněné podat takovou žádost.

3. Registrace názvu jako práva duševního vlastnictví jiného než zeměpisné označení, zejména jako ochranné známky, je zakázána po dobu jednoho roku po zrušení zápisu zeměpisného označení, pokud takové právo duševního vlastnictví neexistovalo, nebo taková ochranná známka byla zapsána před zápisem zeměpisného označení.

4. Články 10, 13 až 17 a 21 se na řízení o zrušení použijí obdobně.

Námitky jsou přípustné pouze tehdy, pokud prokazují, že zainteresovaná fyzická nebo právnická osoba nadále obchodně spoléhá na zapsaný název.

5. Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise konzultuje orgány členského státu, orgány třetí země nebo, je-li to možné, výrobce ze třetí země, který původně požádal o registraci dotčeného zeměpisného označení, pokud zrušení nepožadují přímo tito původní žadatelé. Doba konzultace je nejméně jeden měsíc.

6. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla pro postupy, formu a předkládání žádostí o zrušení registrace.

7. Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 tohoto článku se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

 NahoruKAPITOLA 3
Ochrana zeměpisných označení

článek 26

 NahoruOchrana zeměpisných označení

1. Zeměpisná označení zapsaná v rejstříku zeměpisných označení Unie jsou chráněna před:

(A) jakékoli přímé nebo nepřímé obchodní využití zeměpisného označení ve vztahu k produktům, na které se registrace nevztahuje, pokud jsou tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem nebo kdy použití tohoto zeměpisného označení pro jakýkoli produkt nebo jakoukoli službu využívá, oslabuje, rozmělňuje nebo poškozuje pověst chráněného názvu, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada;

(b) jakékoli zneužití, napodobení nebo vyvolání, i když je uveden skutečný původ produktů nebo služeb nebo pokud je chráněný název přeložen, přepsán nebo přepsán nebo doplněn výrazem jako "styl", "typ", "způsob", " jak jsou vyrobeny v", "imitace", "příchuť", "podobné" nebo podobné, včetně případů, kdy jsou tyto produkty použity jako přísada;

(C) jakýkoli jiný nepravdivý nebo zavádějící údaj o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech produktu, který je použit na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamních materiálech, v dokumentech nebo informacích poskytovaných na online rozhraních týkajících se daného produktu, a zabalení produktu do nádoby, která může vyvolat mylný dojem, pokud jde o jeho původ;

(d) jakékoli jiné praktiky, které by mohly uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

2. Odstavec 1 se vztahuje na všechna jména domén přístupná v Unii.

3. Vnitrostátní předpisy o názvech používaných pro zemědělské produkty, vína a lihoviny nesmějí vést k záměně se zapsanými zeměpisnými označeními.

4. Ochrana uvedená v odstavci 1 se rovněž vztahuje na:

(A) zboží vstupující na celní území Unie, aniž by bylo propuštěno do volného oběhu na tomto území;

(b) zboží prodávané prostřednictvím prodeje na dálku, jako je elektronický obchod; a

(C) zboží určeného na vývoz do třetích zemí.

5. Subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 jsou oprávněny předložit celním orgánům žádost, aby zabránily všechny třetí strany dovážet zboží v rámci obchodu do Unie, aniž by tam bylo propuštěno do volného oběhu, pokud toto zboží, včetně obalů, pochází ze třetích zemí a porušuje odstavec 1 tohoto článku.

6. Zeměpisná označení zapsaná podle tohoto nařízení se v Unii nestanou druhovými.

7. Je-li zeměpisným označením složený název, který obsahuje výraz, který je považován za druhový, nepředstavuje použití tohoto výrazu zpravidla jednání uvedené v odst. 1 písm.

článek 27

 NahoruPoužití zeměpisných označení označujících produkt použitý jako složka v názvu zpracovaného produktu

1. Aniž je dotčen článek 26 a čl. 37 odst. 7 tohoto nařízení a články 7 a 17 nařízení (EU) č. 1169/2011, lze zeměpisné označení označující produkt použitý jako složka zpracovaného produktu používat v název tohoto zpracovaného produktu nebo na jeho etiketě nebo v jeho reklamních materiálech, pokud:

(A) zpracovaný produkt neobsahuje žádný jiný produkt srovnatelný se složkou označenou zeměpisným označením;

(b) složka označená zeměpisným označením se používá v dostatečném množství, aby dotčenému zpracovanému produktu dodala základní charakteristiku; a

(C) procento složky označené zeměpisným označením ve zpracovaném produktu je uvedeno na etiketě.

2. Kromě toho výrobci balených potravin, jak jsou definováni v čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1169/2011, obsahujících jako složku produkt označený zeměpisným označením, kteří chtějí používat toto zeměpisné označení v názvu dané balené potraviny, a to i v reklamních materiálech, musí předem písemně oznámit uznanému seskupení producentů, pokud takové seskupení pro toto zeměpisné označení existuje. Tito výrobci do tohoto oznámení zahrnou informace, které prokazují, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, a podle toho jednají. Uznané seskupení producentů do čtyř měsíců písemně potvrdí přijetí tohoto oznámení. Výrobce balených potravin může začít používat zeměpisné označení v názvu balené potraviny po obdržení tohoto potvrzení nebo po uplynutí této lhůty, podle toho, co nastane dříve. Uznané seskupení producentů může k tomuto potvrzení připojit nezávaznou informaci o používání dotčeného zeměpisného označení.

Členské státy mohou v souladu se Smlouvami stanovit další procesní pravidla týkající se výrobců balených potravin usazených na jejich území.

3. Aniž je dotčen odstavec 1, uznané seskupení producentů a výrobce balených potravin mohou uzavřít smluvní dohodu o konkrétních technických a vizuálních aspektech způsobu, jakým je zeměpisné označení složky uváděno v názvu balené potraviny při označování, jinde než v seznamu složek nebo v reklamních materiálech.

4. Tento článek se nevztahuje na lihoviny.

5. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými se doplňuje toto nařízení stanovením dalších pravidel pro použití srovnatelných produktů jako složek a kritérií pro udělování základních vlastností zpracovaným produktům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku.

článek 28

 NahoruObecné termíny

1. Druhové výrazy se nezapisují jako zeměpisná označení.

2. Při stanovení, zda se výraz stal druhovým či nikoli, je třeba vzít v úvahu všechny relevantní faktory, zejména:

(A) stávající situace v oblastech spotřeby;

(b) příslušné vnitrostátní právní akty nebo právní akty Unie.

Článek 29

 NahoruHomonymní zeměpisná označení

1. Zeměpisné označení, o které bylo požádáno poté, co bylo v Unii zažádáno o zcela nebo částečně homonymní zeměpisné označení nebo bylo v Unii chráněno, se nezapíše, pokud v praxi neexistuje dostatečné rozlišení mezi podmínkami místního a dlouhodobě zavedeného používání a uvedení dvou zcela nebo částečně homonymních označení s přihlédnutím k potřebě zajistit rovné zacházení s dotčenými výrobci a zajistit, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl, pokud jde o skutečnou identitu nebo zeměpisný původ produktů.

2. Zcela nebo částečně homonymní zeměpisné označení, které uvádí spotřebitele v omyl, aby se domníval, že produkty pocházejí z jiného území, se nezapíše do rejstříku, i když je název pro skutečné území, region nebo místo původu dotčených produktů přesný.

3. Pro účely tohoto článku se zcela nebo částečně homonymním zeměpisným označením, o které se žádá nebo které je v Unii chráněno, rozumí:

(A) zeměpisná označení zapsaná v rejstříku zeměpisných označení Unie;

(b) zeměpisná označení, o která bylo požádáno, za předpokladu, že budou následně zapsána do rejstříku zeměpisných označení Unie;

(C) označení původu a zeměpisná označení chráněná v Unii v souladu s nařízením (EU) 2019/1753; a

(d) zeměpisná označení, názvy původu a rovnocenné výrazy chráněné podle mezinárodní dohody mezi Unií a jednou nebo více třetími zeměmi.

4. Komise prostřednictvím prováděcího aktu odstraní všechna zeměpisná označení zapsaná v rozporu s odstavcem 1 nebo 2 z rejstříku Unie. Tento prováděcí akt se přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

článek 30

 Nahoruochranné známky

Název se nezapíše jako zeměpisné označení, pokud by s ohledem na pověst a proslulost ochranné známky a dobu, po kterou byla používána, zápis názvu navrženého jako zeměpisné označení mohl uvést spotřebitele v omyl, protože ke skutečné identitě produktu.

článek 31

 NahoruVztah mezi zeměpisnými označeními a ochrannými známkami

1. Žádost o zápis ochranné známky, jejíž užívání by bylo v rozporu s článkem 26, se zamítne, pokud je žádost o zápis ochranné známky podána po datu předložení žádosti o…