dnes je 29.3.2024

Input:

Hodnocení povinného uvádění země původu nebo místa provenience u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa

7.9.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2021.462
Hodnocení povinného uvádění země původu nebo místa provenience u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa

Evropská komise, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova

1. Úvod

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/20131 (dále jen "nařízení") podle čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/20112 zavedlo od 1. dubna 2015 povinné uvádění země původu nebo místa provenience u vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa.

Podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 1169/2011 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do pěti let ode dne použitelnosti nových pravidel zprávu hodnotící povinné uvádění země původu nebo místa provenience těchto masných výrobků.

Tato zpráva se zaměřuje na provádění a dopad nařízení ve vztahu k jeho účinnosti, efektivitě, soudržnosti, důležitosti a přidané hodnotě EU.

Jejím předmětem nejsou další úvahy o obecné záležitosti označování původu a možného rozšíření na další kategorie výrobků (nebalené maso nebo maso používané jako složka přípravků a zpracovaných výrobků), protože budou cílem konkrétních posouzení dopadů, která Komise uskuteční v rámci strategie "Od zemědělce ke spotřebiteli"3.

2. Souvislosti a právní rámec

Nařízení (EU) č. 1169/2011 stanoví základ pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v souvislosti s informacemi o potravinách s přihlédnutím k rozdílům ve vnímání spotřebitelů a jejich informačních potřebách při současném zajištění plynulého fungování vnitřního trhu. V případě čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa stanoví, že údaj o zemi původu nebo místě provenience je povinný, a zmocňuje Komisi k přijetí prováděcího aktu, kterým se určí zvláštní pravidla.

Tato povinnost se týká nezpracovaného baleného čerstvého, chlazeného a zmrazeného masa v jakékoli formě porcování/bourání a zahrnuje také mleté maso.

V posouzení dopadů provedeném při přípravě uvedeného právního předpisu4 Komise zvážila tři následující možnosti politiky: jednoduchý model s označením uvádějícím výraz "EU" / "mimo EU", přechodný model s povinným označováním země chovu a porážky a model hovězího masa, který zahrnuje také povinné uvádění země narození zvířete. Vzhledem k výchozí situaci, kdy spotřebitelům nebyly poskytovány žádné informace o původu nebo místě provenience, byl zvolen přechodný model, protože byl považován za optimální k poskytování přesných, jasných a užitečných informací o původu masa spotřebitelům a k současnému zamezení nadměrné administrativní zátěže kladené na hospodářské subjekty a příslušné orgány.

Hlavní bloky regulačního rámce, jak jej navrhuje nařízení, jsou následující:

1) systém zpětného vysledování (článek 3), jehož cílem je zajistit, aby se spolehlivé informace předávaly podél celého řetězce až ke konečným spotřebitelům;

2) pravidla pro vytváření šarží (článek 4), protože mohou významně ovlivnit běžný pracovní postup a postupy získávání zdrojů;

3) kritéria pro propojení produkčních fází s informacemi na etiketách (článek 5), protože zvířata jsou často chována ve více než jedné zemi;

4) potřeba zajistit flexibilitu v případě mletého masa nebo ořezů (článek 7): pro tyto kategorie výrobků platí zvláštní zjednodušená pravidla, protože kvůli objemům výroby a zpracovatelskému řetězci je těžší zajistit jednoduchým způsobem fyzické oddělení různých šarží.

Nařízení bylo přímo použitelné ve všech členských státech od 1. dubna 2015.

3. Hodnocení

Tato zpráva je z velké části založena na pracovním dokumentu útvarů Komise "Hodnocení povinného uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa"5, kde jsou k dispozici všechny podrobné informace o metodice použité ke shromažďování důkazů i podrobné informace o hodnocení.

Dále provedl externí dodavatel6 externí studii, kterou zadalo GŘ AGRI s cílem podpořit interní hodnocení, a konala se veřejná konzultace v období od 9. prosince 2019 do 2. března 20207.

Shromážděné důkazy byly použity k hodnocení nařízení ve vztahu k jeho účinnosti, efektivitě, soudržnosti, důležitosti a přidané hodnotě EU.

3.1 Účinnost a efektivita nařízení

Byly zvažovány následující aspekty:

1. rozsah, v jakém musely hospodářské subjekty změnit stávající systém zpětného vysledování a strategie získávání zdrojů, účinky požadavků na šarže a to, zda tyto tři aspekty měly dopad na náklady;

2. dopad nařízení na různé subjekty zúčastněné v potravinovém řetězci, na administrativní zátěž a vzniklé dodatečné náklady a dopad v případě přenesení nákladů na konečné spotřebitele;

3. rozsah, v jakém jsou informace ověřitelné příslušnými orgány;

4. rozsah, v jakém byly spotřebitelům poskytnuty jasné a přesné informace;

5. pozitivní/negativní dopady na jednotný trh EU a na možný návrat trhu s masem na vnitrostátní úroveň;

6. zjištění hmotných a nehmotných výhod.

1. Nutné změny ve stávajících systémech a strategie a dopad na hospodářské subjekty

Stávající systémy zpětného vysledování vytvořené v souladu s nařízením (EU) 178/2002 8 a ve spojení s právními předpisy v oblasti identifikace a registrace hospodářských zvířat9 jsou způsobilé zajistit hospodářským subjektům veškeré informace, které potřebují ke správnému označení masa etiketou uvádějící zemi původu nebo místo provenience. Poskytnuté informace jsou považovány za spolehlivé jak příslušnými orgány, tak provozovateli dodavatelského řetězce.

Hlavní rozdíl mezi požadavky na informace o zpětném vysledování a na informace o označení původu se týká dostupnosti těchto informací: informace o zpětném vysledování se obvykle nevyžadují okamžitě, a proto mohou být pro přístup k informacím o původu pro účely označování vyžadovány sofistikovanější informační systémy. Hodnocení nepřineslo žádné důkazy o tom, že informace zjištěné na základě pravidel o zpětném vysledování nedostačují ke splnění požadavků nařízení v oblasti označování. Je vyjádřena vysoká důvěra v účinnost systému zpětného vysledování.

Aby hospodářské subjekty vyhověly novým pravidlům, potřebovaly jen minimální změny v již existujících systémech zpětného vysledování. Tyto změny byly zaměřeny zejména na zajištění řádného předávání informací shromážděných v celém potravinovém řetězci a přizpůsobení vnitřního systému s cílem zajistit řádné oddělení živých zvířat a masných výrobků. Tyto změny požadovaly zejména hospodářské subjekty, jejichž předmětem činnosti jsou jak tuzemská, tak dovážená zvířata a/nebo jak tuzemské, tak dovážené maso.

Většina hospodářských subjektů, které nakupují z více zemí, většinou nezměnila své postupy při zajišťování zdrojů, ale spíše zlepšila systém oddělování živých zvířat a masa s cílem zajistit řádné označování. Stejně tak požadavky na šarže10 nevedly ke změnám postupů při zajišťování zdrojů, protože standardní postupy používané ve většině případů již obsahovaly jasná pravidla týkající se vytváření šarží pro účely zpětného vysledování.

Sporadicky byly v různých průzkumech hlášeny některé negativní účinky (vnímané hospodářskými subjekty):

  • nařízení by mohlo upřednostnit vnímání spotřebitelů, že dovážené výrobky mají nižší jakost, a proto jsou stále více využívány hospodářskými subjekty v odvětví zpracování masa, a nikoli ke spotřebě v čerstvém stavu,

  • možná ztráta pružnosti dodávek, protože v době nedostatku není možné snadno přejít na dodavatele z jiných členských států.

Při hodnocení však nebyl systematicky ani měřitelně zjištěn žádný důkaz o těchto negativních účincích hlášených několika hospodářskými subjekty v průzkumu dodavatelského řetězce.

2. Dopad na náklady a nová administrativní zátěž

Průzkum dodavatelského řetězce a případové studie ukázaly, že provedené změny měly na náklady jen malý dopad, protože náklady, které již byly podporované u obecných pravidel zpětného vysledování, pokryly náklady vyplývající z provádění nových pravidel. Stanovené odhady naznačují, že se nárůst nákladů pohyboval od zanedbatelných hodnot až po maximálně 2 % v dodavatelském řetězci vepřového masa a drůbeže, zatímco v odvětví skopového a kozího masa nebylo možné stanovit žádné odhady.

Tato minimální zvýšení nákladů nebyla přenášena řetězcem a studie nezjistila žádné důkazy o změnách spotřebitelských cen v důsledku provádění nařízení.

Nová administrativní zátěž vyvolaná nařízením byla považována za velmi nízkou: systémy zpětného vysledování byly zavedeny již před vstupem nařízení v platnost a hospodářské subjekty se složitými strategiemi zajišťování zdrojů se mohly rozhodnout pro použití zjednodušeného označování, které umožnilo snížit počet změn potřebných k dodržení předpisů na minimum. Odchylky stanovené pro mleté maso a odřezky umožnily hospodářským subjektům se složitým zajišťováním zdrojů rozhodnout se pro zjednodušené strategie označování.

3. Rozsah, v jakém jsou informace ověřitelné příslušnými orgány

Příslušné orgány a hospodářské subjekty nehlásily žádné systematické obtíže nebo problémy při provádění nařízení. Kromě toho se příslušné orgány nesetkaly s žádnými konkrétními problémy při ověřování požadavků nařízení, zejména pokud jde o požadavek na dobu chovu.

4. Kvalita informací poskytovaných spotřebitelům

Spotřebitelský průzkum ukázal, že země původu je při nákupu vepřového masa, drůbeže nebo skopového a kozího masa významným faktorem. Většina spotřebitelů upřednostňuje maso národního původu, protože považuje maso vyrobené ve své vlastní zemi za bezpečnější nebo kvalitnější. Také úroveň spokojenosti s informacemi nalezenými na etiketě byla obecně vysoká.

Zpráva z průzkumu však uvádí nízké chápání pojmů "chov v" a "původ". Většina spotřebitelů obvykle interpretuje pojem "chov v" jako označení země, kde zvíře strávilo celý život, nebo jako zemi narození zvířete. Někteří spotřebitelé tedy budou mít pravděpodobně za to, že byli značením (neúmyslně) uvedeni v omyl, pokud jde o dobu chovu. To lze přičíst spíše nedostatku jasné komunikace a konkrétních znalostí než samotnému nařízení.

5. Dopady na domácí obchod

Za účelem prozkoumání případných dopadů na obchod uvnitř EU a možného návratu trhu na vnitrostátní úroveň byly analyzovány obchodní toky před a po vstupu nařízení v platnost. Stávající obchodní toky s živými zvířaty nebo masem uvnitř EU se po vstupu nařízení v platnost významně nezměnily, což mohlo mít dva hlavní důvody:

  • v příslušných odvětvích se živá zvířata dovážejí ve věku, který neovlivňuje konečný údaj na označení týkajícím se místa chovu,

  • tržní podíl masa z domácí produkce prodávaného v maloobchodě byl vysoký již před vstupem nařízení v platnost.

6. Hmotné a nehmotné výhody

Pokud jde o výhody plynoucí ze vstupu nařízení v platnost, více než polovina konzultovaných hospodářských subjektů nevykázala žádné konkrétní hmatatelné výhody plynoucí z provádění nařízení; některé hospodářské subjekty v odvětví vepřového masa uváděly mírné zvýšení přístupu na domácí trh pouze v několika členských státech (IE, EL, DE, DK), což však nevedlo k dosažení vyšších cen výrobců. Hospodářské subjekty z jiných členských států neuvedly žádnou změnu v dynamice domácího trhu. Pokud jde o nehmotné výhody, k nejčastěji uváděným patřilo zvýšení transparentnosti a následně důvěry spotřebitelů.

3.2 Soulad nařízení s ostatními pravidly a předpisy

Hlavním cílem nařízení je poskytnout spotřebitelům jasné, přesné a smysluplné informace o původu čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa a ten souvisí s cíli sledovanými nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Stejný cíl sleduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa; v tomto ohledu jsou obě nařízení plně soudržná, přestože má nařízení (ES) 1760/2000 širší působnost, jak je vysvětleno níže.

Většina respondentů průzkumu dodavatelského řetězce nezjistila žádné nesrovnalosti nebo rozpory mezi cíli nařízení (EU) č. 1337/2013 a cíli jiných právních předpisů EU.

Menšina respondentů uvedla možné nesrovnalosti nebo rozpory mezi povinným označováním země původu a cílem zajistit hladké fungování jednotného trhu, protože označování původu by mohlo vést k návratu trhu na vnitrostátní úroveň. Nebyla však zjištěna žádná konkrétní změna dynamiky trhu EU a analýza ukázala, že neexistují důkazy o tom, že by nařízení stimulovalo hladké fungování jednotného trhu, nebo mu naopak bránilo.

Pravidla pro označování původu hovězího masa jsou odlišná a přísnější než pro jiné druhy masa, což některé hospodářské subjekty uvádějí jako možnou nesrovnalost. Označení hovězího masa ve skutečnosti vždy zahrnuje údaj o zemi narození, což v nařízení chybí, kromě případů, kdy je použito označení "původ", a informace o zemi narození jsou tedy v takových případech poskytnuty.

Je však třeba vzít v úvahu, že pravidla pro označování původu hovězího masa stanovená v nařízení (EU) č. 1760/2000 byla z důvodů veřejného zdraví a bezpečnosti potravin a kvůli obnovení důvěry spotřebitelů po vážném narušení trhu přijata bezprostředně po krizi související s bovinní spongiformní encefalopatií. Jejich cíle proto byly širší než cíle nařízení a vyžadovaly přísnější přístup11.

Stejně tak nebyly během hodnotící studie zjištěny žádné nesrovnalosti v definicích, sledovatelnosti a požadavcích na označování v souvislosti s jinými

Nahrávám...
Nahrávám...