dnes je 28.1.2021

Input:

Návrh vyhlášky o požadavcích na zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich a banány

1.12.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.2
Návrh vyhlášky o požadavcích na zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich a banány

Ministerstvo zemědělství

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Hlavním důvodem předložení návrhu nové vyhlášky je přizpůsobení požadavků na zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, banány, brambory a výrobky z nich novým vědeckým poznatkům a technologickému vývoji v potravinářství a přímo použitelným předpisům Evropské unie.

Nezbytnost navrhované právní úpravy vychází ze zkušeností získaných při praktické aplikaci dosud platné vyhlášky č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, ve znění pozdějších předpisů. Ta bude nahrazena novou právní úpravou.

Změny oproti stávající právní úpravě souvisejí s novelizací souvisejících právních předpisů, zejména s novelou zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a s novými právními předpisy, například s vyhláškou č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin. Z názvu vyhlášky jsou vypuštěny pojmy „čerstvé ovoce” a „čerstvá zelenina”, neboť oddíl 1 vyhlášky – Čerstvé ovoce a čerstvá zelenina – byl ke dni 30. 6. 2013 zrušen. Návrh vyhlášky nově upravuje banány, protože prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1333/2011 , kterým se stanoví obchodní normy pro banány, pravidla pro kontrolu dodržování těchto norem a požadavky na oznamování odvětví banánů, ani prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, se nevztahují na zralé banány. S ohledem na tyto skutečnosti návrh vyhlášky upravuje požadavky na zralé plody banánů.

Potřeba některých změn a zpřesnění oproti stávající právní úpravě vyplynula také z praxe.

Cílem předkládaného návrhu vyhlášky je dále rozšířit seznam v části týkající se zpracované zeleniny o „pasterovanou zeleninu”. Současné znění vyhlášky definuje z tepelných metod konzervace pouze pojem „sterilovaná zelenina”, přičemž opomíjí skutečnost, že při výrobě mnoha potravin je jedním ze základních kroků technologického postupu pasterace. Při pasteraci nedochází ke sterilaci. Působení tepla je přizpůsobeno konkrétní potravině, proto je obecně pasterace považována za šetrnější metodu konzervace potravin s pozitivnějším dopadem na senzorické a výživové vlastnosti potraviny. Proto se kromě pojmu „sterilovaná zelenina” nově vymezuje rovněž pojem „pasterovaná zelenina”.

V této souvislosti je patrný zásadní rozpor v deklaraci výrobku, kdy stávající právní úprava nutí výrobce označovat výrobek „Zpracovaná sterilovaná zelenina”. Dochází tak k nepřesnému označování výrobků a ke klamání spotřebitele, jelikož výrobky nejsou sterilovány, ale ošetřeny pasterací, tj. šetrnější metodou.

Jako příklad lze uvést bílé zelí konzervované ve skleněném obalu, které má ve střední Evropě dlouholetou tradici na rozdíl od zemí západní Evropy. Nově se na trhu objevují výrobky, které jsou baleny do plechových konzerv nebo do „ALU sáčků” – obalů, které na rozdíl od čirého skla zamezují přístupu denního světla a jsou tedy bez nároku na ošetření produktu proti vlivu světla.

Do vyhlášky se dále například doplňuje definice ovocných a zeleninových protlaků (pyré), do kterých bude možné přidávat vodu nebo ovocné, resp. zeleninové šťávy pouze v technologicky nezbytných případech a množství.

Důvodem pro vydání nové vyhlášky je dále skutečnost, že vyhláška č. 157/2003 Sb. byla sice již několikrát novelizována, ale neodpovídá současným požadavkům provozovatelů potravinářských podniků ani potřebám výkonu dozoru. Nová vyhláška bude přínosem i pro spotřebitele, když se zavádí některé definice výrobků a konkretizuje jejich označování. Potraviny budou označeny pro spotřebitele takovým způsobem, aby nebyl klamán ani uváděn v omyl o charakteru a kvalitě dané potraviny. Aktualizaci obsahu původní vyhlášky ocení z hlediska právní jistoty také provozovatelé potravinářských podniků. Nové kategorie výrobků vzešly zejména z podnětů provozovatelů potravinářských podniků.

Návrh znění vyhlášky s komentářem z aplikace ODok

VYHLÁŠKA

ze dne ………..………..2020

o požadavcích na zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich a banány

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 139/2014 Sb. a zákona č. 180/2016 Sb. (dále jen „zákon”):

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské2 unie a upravuje

  1. způsob poskytování informací o zpracovaném ovoci a zpracované zelenině, skořápkových plodech, houbách, banánech, bramborách a výrobcích z nich,
  2. druhy zpracovaného ovoce a zpracované zeleniny, skořápkových plodů, hub, banánů, brambor a výrobků z nich s členěním na skupiny a podskupiny,
  3. pro jednotlivé druhy zpracovaného ovoce a zpracované zeleniny, skořápkových plodů, hub, banánů, brambor a výrobků z nich požadavky na jakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní odchylky,
  4. pro zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, banány, brambory a výrobky z nich

1. teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při uchovávání,

2. způsoby uchovávání a manipulace během uvádění na trh,

3. minimální technologické požadavky.

Předmět úpravy byl zpracován podle čl. 48 odst. 3 Legislativních pravidel vlády.

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí

  1. ovocem celé, čerstvé, zdravé ovoce, bez známek hniloby a plísní, obsahující všechny základní části, ve stadiu technologické zralosti, očištěná, zbavená nežádoucích cizích příměsí,
  2. zpracovaným ovocem potravina, jejíž charakteristickou složku tvoří ovoce a která byla upravena konzervováním, s výjimkou ovocného alkoholického a nealkoholického nápoje a zmrazeného ovoce,
  3. kompotem ovoce s nálevem nebo bez nálevu, v neprodyšně uzavřeném obalu, konzervované sterilací,
  4. džemem výběrovým (Extra) potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel3, vody a nezahuštěné pulpy jednoho nebo více druhů ovoce, přivedené do vhodné rosolovité konzistence,
  5. džemem výběrovým (Extra) se sníženým obsahem cukru potravina splňující požadavky pro džem výběrový (Extra) s tím, že tento výrobek je se sníženým obsahem cukru a splňuje podmínky pro relevantní výživové tvrzení4; výživové tvrzení je uvedeno v názvu výrobku,
  6. džemem výběrovým (Extra) speciálním potravina splňující požadavky pro džem výběrový (Extra) s tím, že tento výrobek obsahuje méně cukru než džem výběrový (Extra) a zároveň více cukru než džem výběrový (Extra) se sníženým obsahem cukru,
  7. džemem potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody, pulpy nebo dřeně, nebo z přírodních sladidel, vody a dřeně, jednoho nebo více druhů ovoce, přivedené do vhodné rosolovité konzistence,
  8. marmeládou potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel, vody a jedné nebo více surovin získaných z citrusových plodů, přivedené do vhodné rosolovité konzistence, přičemž za suroviny získané z citrusových plodů se považují pulpy, dřeně, šťávy, vodné extrakty a kůry,
  9. rosolem a rosolem výběrovým (Extra) potravina vyrobená ze směsi přírodních sladidel a šťávy nebo ze směsi přírodních sladidel a vodných extraktů z jednoho nebo více druhů ovoce, přivedená do vhodné rosolovité konzistence,
  10. povidly potravina vyrobená z jednoho nebo více druhů ovoce, a to jablek, hrušek nebo švestek, s přídavkem přírodních sladidel nebo bez přídavku, přivedená do polotuhé až tuhé konzistence s jemnými až hrubšími částicemi dužniny ovoce,
  11. klevelou potravina vyrobená z jednoho nebo více druhů ovoce, s přídavkem přírodních sladidel nebo bez přídavku, přivedená do kašovité, roztékavé konzistence se zřetelnými hrubými částmi dužniny ovoce,
  12. ovocným protlakem neboli ovocným pyré potravina řídké až kašovité konzistence vyrobená z jedlé části ovoce bez kůry, slupky, jader, pecek, jádřinců propasírováním nebo obdobným procesem, s případným přidáním přírodních sladidel; vodu nebo ovocnou šťávu5 ze stejného druhu ovoce lze přidat pouze v technologicky nezbytném případě a množství,
  13. sušeným ovocem ovoce konzervované sušením bez použití přírodních sladidel,
  14. směsí sušeného ovoce různé druhy sušeného ovoce, kde podíl sušeného ovoce je nejméně 60 % hmotnostních,
  15. ovocem proslazeným neboli kandovaným ovocem potravina konzervovaná zvýšením sušiny přídavkem přírodních sladidel,
  16. ovocem v lihu neboli ovocnou bowlí potravina z čerstvého ovoce nebo kompotu, zalitého vodou, lihem kvasným rafinovaným6 nebo lihovinou, která může obsahovat přidaná přírodní sladidla a látky určené k aromatizaci,
  17. upraveným chlazeným čerstvým ovocem potravina z čerstvého celého nebo děleného ovoce s případným přidáním kompotu nebo ochucujících přísad, uzavřená ve spotřebitelském obalu, určená k přímému použití,
  18. kaštanovým krémem potravina vyrobená ze směsi vody, přírodních sladidel a kaštanového protlaku získaného z plodů kaštanu jedlého Castanea sativa,
  19. zázvorem jedlý kořen rostliny zázvoru v čerstvém nebo konzervovaném stavu, který může být sušen nebo uchováván v sirupu,
  20. ovocnou dužninou neboli pulpou jedlá část ovoce, podle potřeby bez kůry, slupky, jader, pecek a jádřinců, která je tvořena ovocem celým, hrubě nakrájeným nebo rozdrceným, ale která nebyla rozmělněna na dřeň,
  21. ovocnou dření surovina získaná pasírováním jedlých částí ovoce podle potřeby zbaveného kůry, slupek, jader a pecek, která byla rozmělněna na dřeň propasírováním nebo obdobným procesem a je určená k dalšímu zpracování,
  22. vodním extraktem ovoce vodní výluh z ovoce, který s ohledem na ztráty nutně vzniklé při řádném zpracování obsahuje všechny ve vodě rozpustné složky použitého ovoce,
  23. banány zralé plody odrůd nebo kultivarů rodu Musa ssp., s výjimkou banánů plantejnů, fíkových banánů a banánů určených pro průmyslové zpracovaní.

Definice jednotlivých komodit u zpracovaného ovoce jsou vymezeny prakticky totožně se stávající vyhláškou a u většiny definic jde o transpozici směrnice Rady 2001/113/ES .

Dále byla upravena definice ovocného protlaku (nově je také možno použít ekvivalentní označení „pyré”) tak, aby lépe odpovídala současné praxi. Konkrétně dochází ke zpřesnění výčtu surovin, které mohou být použity při výrobě ovocného protlaku. Do ovocného protlaku může být kromě přírodních sladidel přidána pouze ovocná šťáva pocházející ze stejného druhu ovoce, z jakého je vyroben protlak, nebo voda; obě složky lze však přidat pouze v technologicky nezbytném případě. Současná vyhláška uvedené nestanovuje a výrobci proto přidávají vodu nebo jakoukoliv šťávu v potřebném množství. Cílem této úpravy je, aby byl připuštěn přídavek ovocné šťávy (pouze ze stejného druhu ovoce, ze kterého je protlak) nebo vody v množství technologicky nezbytném k dosažení limitu refraktometrické sušiny stanovené v příloze č. 2 vyhlášky.

Na základě požadavku dozorového orgánu a vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1333/2011 ani prováděcí nařízení Komise (ES) č. 543/2011 se nevztahují na zralé banány, bylo do vyhlášky navrženo vymezení pojmu „banány”, které se bude vztahovat ke zralým plodům banánů.

(2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

  1. zeleninou celá, čerstvá, zdravá zelenina bez známek hniloby a plísní, očištěná, zbavená nežádoucích cizích příměsí,
  2. zpracovanou zeleninou výrobky, jejichž charakteristickou složku tvoří zelenina a které byly upraveny konzervováním, s výjimkou zeleninových nealkoholických nápojů, dresinků, studených omáček a zeleniny hluboce zmrazené,
  3. pasterovanou zeleninou výrobek s nálevem v neprodyšně uzavřeném obalu, jehož pH je nižší nebo rovno 4,0 a při tepelném ošetření bylo dosaženo prohřátí obsahu spotřebitelského balení na 80 až 90 °C,
  4. sterilovanou zeleninou výrobek s nálevem v neprodyšně uzavřeném obalu, jehož pH je vyšší než 4,0 a při tepelném ošetření bylo dosaženo prohřátí obsahu spotřebitelského balení nejméně na 121,1 °C nebo byl zvolen takový sterilační postup, kdy došlo k usmrcení vegetativních forem mikroorganismů a jejich spór,
  5. zeleninou mléčně kvašenou neboli kysanou výrobek konzervovaný působením bakterií mléčného kvašení,
  6. zeleninovým protlakem potravina řídké až kašovité konzistence s případnými jemnými nebo hrubšími kousky použitých surovin vyrobená z jedlých částí zeleniny bez slupek a jader propasírováním nebo obdobným procesem, konzervovaná snížením obsahu vody, přidáním soli, pasterací, sterilací nebo přidáním konzervačního prostředku, popřípadě kombinací uvedených způsobů,
  7. zeleninovým pyré potravina řídké až kašovité konzistence s případnými jemnými nebo hrubšími kousky použitých surovin vyrobená z jedlých částí zeleniny bez slupek a jader propasírováním nebo obdobným procesem; vodu nebo zeleninovou šťávu ze stejného druhu zeleniny lze přidat pouze v technologicky nezbytném případě a množství,
  8. sušenou zeleninou potravina konzervovaná sušením bez použití přírodních sladidel nebo sladidel,
  9. zeleninou proslazenou neboli kandovanou potravina konzervovaná zvýšením sušiny přídavkem přírodních sladidel,
  10. upravenou chlazenou čerstvou zeleninou potravina z čerstvé celé nebo dělené zeleniny s případným přidáním zeleniny sterilované nebo ochucujících přísad, uzavřená ve spotřebitelském obalu, určená k přímému použití,
  11. zeleninou v octu zelenina zalitá kvasným octem7 tak, aby výsledná koncentrace kyseliny octové činila nejméně 4 % hmotnostní,
  12. zeleninou v soli zelenina konzervovaná přídavkem jedlé soli,
  13. koncentrovaným rajčatovým protlakem rajčatový protlak obsahující nejméně 24 % refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou sušinou,
  14. nekoncentrovaným rajčatovým protlakem rajčatový protlak obsahující nejméně 4,2 % refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou sušinou,
  15. rajčatovým pyré potravina vyrobená z rajčatového protlaku, vody a jedlé soli, popřípadě dalších přísad, popřípadě cukru, koření a dalších přísad pouze v technologicky nezbytném případě a množství,
  16. kečupem potravina vyrobená z rajčatového protlaku, vody, přírodních sladidel, kvasného octa, jedlé soli, popřípadě koření a dalších přísad pouze v technologicky nezbytném případě a množství,
  17. zeleninovými lupínky výrobek ze zeleniny upravený smažením,
  18. zeleninou v oleji zelenina zalitá rostlinným olejem,
  19. chemicky konzervovanou zeleninou potravina konzervovaná přídavkem chemického konzervačního prostředku.

Většina zde uvedených definic pro zpracovanou zeleninu vychází terminologicky ze stávající vyhlášky.

Do vyhlášky se vkládá definice sterilované a pasterované zeleniny. Současné znění vyhlášky definuje pouze pojem „sterilovaná zelenina”, přičemž opomíjí skutečnost, že při výrobě mnoha potravin je jednou ze základních složek technologického postupu pasterace. Při pasteraci nedochází ke sterilaci. Působení tepla je přizpůsobeno konkrétní potravině, proto je obecně pasterace považována za šetrnější metodu konzervace potravin s pozitivnějším dopadem na senzorické a výživové vlastnosti potraviny. V této souvislosti je patrný zásadní rozpor v deklaraci výrobku, kdy stávající právní úprava nutí výrobce označovat výrobek „zpracovaná sterilovaná zelenina”. Dochází tak k nepřesnému označování výrobků, jelikož výrobky nejsou sterilovány, ale ošetřeny pasterací, tj. šetrnější metodou (nižší teplota).

Pro upevnění právní jistoty adresátů tohoto právního předpisu byly doplněny další nové definice, a to „koncentrovaný rajčatový protlak”, „nekoncentrovaný rajčatový protlak”, „rajčatové pyré” a „kečup”. V této souvislosti byla upravena definice pro zeleninový protlak a pro zeleninové pyré. Do zeleninového protlaku nebude možné přidat vodu ani zeleninovou šťávu. Do zeleninového pyré bude umožněno přidat zeleninovou šťávu ze stejného druhu zeleniny nebo vodu, avšak pouze v technologicky nezbytném případě a množství.

Na žádost dozorového orgánu byly do návrhu vyhlášky nově vloženy definice pro zeleninové lupínky a zeleninu v oleji. Jedná se o zeleninu, která se relativně nově uvádí na trh, a která je upravena smažením (například červená řepa, celer apod.), resp. je zalita rostlinným olejem.

(3) Pro účely vyhlášky se dále rozumí

  1. skořápkovými plody plody nebo jejich semena uvedené pod písmeny b) až l) v surovém stavu, upražené nebo solené,
  2. vlašskými ořechy jádra plodů ořešáku vlašského Juglans regia L. a jeho odrůd,
  3. lískovými ořechy jádra suchých plodů lísky Corylus avellana (L.) a Corylus maxima (Mill.) a jejich hybridů,
  4. mandlemi jádra suchých plodů mandloně obecné druhu Prunus amygdalus - Batsch neboli Prunus dulcis (Mill.) včetně loupaných mandlí,
  5. kešu ořechy semena plodů ledvinovníku západního Anacardium occidentale (L.),
  6. para ořechy semena juvie ztepilé Bertholletia excelsa (L.),
  7. kokosovými ořechy plody palmy kokosové Cocos nucifera (L.),
  8. piniovými oříšky semena borovice pinie Pinus pinea (L.), Pinus koraiensis, Pinus sibirica, Pinus yunnanensis, Pinus wallichiana, Pinus gerardiana a Pinus pumila,
  9. makadamovými ořechy suché plody makadámie druhů Macadamia integrifolia, Macadamia tetraphylla, Macadamia ternifolia a jejich hybridů
  10. pekanovými ořechy suché plody ořechovce pekanového Carya illinoinensis (Wangenh.) K. Koch,
  11. pistáciemi sušená semena plodů pistácie pravé Pistacia vera (L.),
  12. jedlými kaštany jedlé plody kaštanovníku setého Castanea sativa Mill
  13. arašídy neboli buráky plody odrůd podzemnice olejné Arachis hypogaea v.  - Spanish Type peanuts, Arachis hypogaea l - Virginia Type peanuts a Arachis hypogaea h - Runner Type peanuts,
  14. pastou neboli krémem ze suchých skořápkových plodů a/nebo arašídů jemně mělněný výrobek ze suchých skořápkových plodů a/nebo arašídů,
  15. upravenými suchými skořápkovými plody a/nebo arašídy suché skořápkové plody nebo jejich semena a/nebo arašídy v polevě, čokoládě, těstíčku, cukru, koření nebo za použití dalších ochucujících přísad,
  16. moukou ze suchých skořápkových plodů a/nebo arašídů jemně mletý výrobek ze suchých skořápkových plodů a/nebo arašídů.

Ustanovení § 2 odst. 3 stanovuje definice pro skořápkové plody (ořechy). Nově jsou na žádost dozorového orgánu definovány pojmy „makadamové ořechy”, „pekanové ořechy”, „pistácie” a „jedlé kaštany”. Uvedená změna vyplynula ze zvyšujících se prodejů těchto produktů na trhu. Z praxe také vyplynul požadavek na vložení latinských názvů skořápkových plodů do vyhlášky.

Do vyhlášky byla zvlášť vložena definice arašídů neboli buráků, které jsou nyní významově odlišeny od suchých skořápkových plodů, neboť se jedná o jedlé plody podzemnice olejné nikoliv o skořápkové plody.

Dále na žádost dozorového orgánu byly do návrhu vyhlášky vloženy definice pasty (krému) ze skořápkových plodů nebo arašídů nebo mouky ze stejných produktů. Důvodem je opět čím dál tím širší uvádění na trh.

(4) Pro účely vyhlášky se dále rozumí

  1. houbami jedlé čerstvé plodnice vyšších hub,
  2. houbami volně rostoucími houby získané sběrem v prostředí přirozeném jejich výskytu,
  3. houbami pěstovanými houby získané pěstováním v podmínkách uměle vytvořených,
  4. sušenými houbami houby upravené sušením, u nichž obsah vody činí nejvýše 12 % a jednotlivé druhy hub jsou makroskopicky určitelné,
  5. konzervovanými houbami houby upravené, a to sterilací, pasterací, zmrazováním nebo jiným vhodným způsobem,
  6. ostatními výrobky z hub houby upravené drcením, mletím, granulací nebo extrakcí.

Stejně jako ve stávající vyhlášce jsou houby rozděleny na volně rostoucí a pěstované, i ostatní zde uvedené definice zůstávají stejné. U volně rostoucích hub i pěstovaných hub je nově navrženo nedefinovat maximální dobu trvanlivosti, neboť každý druh volně rostoucí houby má svá specifika a mikrobiologie se při skladování zhoršuje mnoha faktory, které se obecně velmi těžko definují u každého druhu. S ohledem na požadavky obecného potravinového práva je navrženo, aby za maximální dobu možného uvádění hub na trh ručil příslušný provozovatel potravinářského podniku, tj. ten, kdo má zkoušku (osvědčení) prokazující znalost hub (viz ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů) a zváží jejich stav před uvedením na trh – nemělo by se tedy v případě hub jednat v žádném případě o laika. Při současné úpravě 3 dní od data sběru není v podstatě možné prodávat do maloobchodní sítě čerstvé lesní houby z české provenience. U pěstovaných hub situace s 5 dny maximální trvanlivosti od data sběru významně diskriminuje české pěstitele od především polské, maďarské nebo holandské produkce, kde je pěstitel garantem maximální doby použitelnosti.

Kvalita hub je pak blíže upravena v § 12 a 13, takže je zaručeno, že na trh budou uváděny houby a výrobky z hub v požadované kvalitě.

(5) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

  1. bramborami konzumními hlízy brambor odrůd a kříženců Solanum tuberosum L.,
  2. bramborami konzumními ranými brambory konzumní sklízené před dosažením úplné zralosti hlíz se snadno odstranitelnou slupkou bez loupání,
  3. bramborami konzumními pozdními brambory konzumní sklízené po dosažení úplné zralosti hlíz s dobře vyvinutou a pevnou slupkou,
  4. odrůdou s podlouhlými hlízami brambory konzumní s průměrnou délkou hlízy alespoň dvojnásobně větší, než je průměrná šířka hlízy,
  5. varným typem označení konzistenčních vlastností odrůd hlíz brambor konzumních pozdních, které určuje vhodnost kuchyňského užití,
  6. výrobky z brambor výrobky z brambor konzumních upravené technologickým procesem, a to loupáním, konzervací, smažením, vařením, drcením nebo sušením, pro přímou spotřebu nebo další kuchyňskou úpravu.

U ustanovení týkajících se definic brambor a výrobků z nich nedochází k žádné změně oproti stávající vyhlášce. V předmětném ustanovení jsou tedy definovány brambory konzumní, konzumní rané a konzumní pozdní. Dále jsou vymezeny pojmy, co se týká odrůd, varného typu a hlíz brambor, jako poslední jsou definovány výrobky z brambor.

(6) Pro účely této vyhlášky se cizími příměsemi rozumí všechny předměty nebo látky, které nenáleží k potravině.

Odstavec 6 stanovuje definici cizích příměsí, která je nezbytná a v praxi při výkonu úředních kontrol velmi potřebná pro inspektory příslušného dozorového orgánu.

Zpracované ovoce

§ 3

(1) Členění zpracovaného ovoce na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Kromě údajů uvedených v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům8, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin9 se u zpracovaného ovoce uvede

  1. v názvu použitý druh nebo druhy ovoce v sestupném pořadí podle hmotnosti použité suroviny,
  2. u ovoce v lihu obsah alkoholu v procentech objemových,
  3. název skupiny,
  4. u džemů, džemů výběrových (Extra), džemů výběrových (Extra) speciálních, džemů výběrových (Extra) se sníženým obsahem cukru, marmelád, rosolů, rosolů výběrových (Extra), kaštanového pyré, povidel, klevel, ovocných protlaků a ovocného pyré množství ovoce v gramech, které bylo použito pro výrobu 100 g hotového výrobku; tento údaj se uvede ve stejném zorném poli jako název výrobku a jasně
Nahrávám...
Nahrávám...