8.2013.63
Pokyny pro provádění zvláštních podmínek pro zdravotní tvrzení stanovených v článku 10 nařízení (ES) č. 1924/2006
Evropská komise
NahoruÚvod
Níže uvedené pokyny jsou určeny vnitrostátním kontrolním orgánům a provozovatelům potravinářských podniků a týkají se provádění článku 10 nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (dále jen "nařízení"). Zdravotním tvrzením se rozumí jakékoli dobrovolné obchodní sdělení nebo znázornění v jakékoli podobě, například pomocí slov, prohlášení, obrázků, loga atd., které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi potravinou, jíž se tvrzení týká, a zdravím.
Článek 10 stanoví zvláštní podmínky pro přípustné používání schválených zdravotních tvrzení. Měl by být dodržován spolu s obecnými zásadami a požadavky vztahujícími se na všechna tvrzení (např. článkem 3 uvedeného nařízení a ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES a směrnice Rady 84/450/EHS , které musí subjekty používající zdravotní tvrzení rovněž dodržovat), podmínkami používání výživových a zdravotních tvrzení uvedenými v článku 4 a obecnými podmínkami pro všechna tvrzení stanovenými v článku 5, jakož i zvláštními podmínkami používání stanovenými v seznamu přípustných zdravotních tvrzení. Například v případě zdravotních tvrzení "o snížení rizika onemocnění" uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. a) jsou podle čl. 14 odst. 2 vyžadovány další informace. Je důležité připomenout, že i schválená zdravotní tvrzení mohou být použita pouze tehdy, jestliže jejich používání zcela splňuje všechny požadavky nařízení. Stejně tak i v situaci, kdy je tvrzení schváleno a zařazeno na seznamy schválených zdravotních tvrzení, by vnitrostátní orgány měly podniknout příslušné kroky, pokud dotyčné tvrzení nesplňuje všechny požadavky nařízení.
Souladu s ustanoveními nařízení, a zejména článku 10, by bylo snazší dosáhnout, pokud by provozovatel potravinářského podniku prokázal náležitou pečlivost a doložil kroky, které podnikl v zájmu souladu s každou částí nařízení.
Nahoru1. Zákaz neschválených zdravotních tvrzení a zdravotních tvrzení, jejichž používání neodpovídá uvedenému nařízení – čl. 10 odst. 1
Ustanovení čl. 10 odst. 1 uvádí, že zdravotní tvrzení jsou zakázána, pokud: a) nejsou schválena Komisí a b) jejich používání neodpovídá ustanovením uvedeného nařízení. Zdravotní tvrzení musí být schválena příslušným postupem stanoveným v nařízení a musí být zařazena na jeden ze seznamů schválených zdravotních tvrzení, které jsou uvedeny v čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 1. Zdravotní tvrzení, která nejsou schválena (nejsou zařazena na jeden ze seznamů schválených zdravotních tvrzení), a zdravotní tvrzení, která byla schválena (byla zařazena na jeden ze seznamů schválených zdravotních tvrzení), avšak jejich používání není v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení, jsou zakázána.
Nahoru2. Povinné informace, které musí doprovázet zdravotní tvrzení – čl. 10 odst. 2
2.1 Tři různé případy provádění čl. 10 odst. 2
V zájmu souladu s nařízením stanoví čl. 10 odst. 2 dva, případně čtyři druhy povinných informací, které musí mít spotřebitel k dispozici zároveň se zdravotním tvrzením. Na označení potraviny, nebo pokud takové označení neexistuje, v obchodní úpravě a reklamě musí být uvedeny informace stanovené v čl. 10 odst. 2 písm. a) až d). Toto ustanovení je třeba chápat s ohledem na záměr normotvůrce, kterým je zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele pomocí přesných a pravdivých informací, jež spotřebitelům pomáhají učinit rozhodnutí se znalostí věci.
"Označení" je definováno v čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice 2000/13/ES a čl. 2 odst. 2 písm. j) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 . Tato definice uvádí, že "‚označením‚ se rozumí jakákoli slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují k určité potravině a jsou umístěny na obalu, dokladu, nápisu, etiketě, a to i krčkové nebo rukávové, které potravinu provázejí nebo na ni odkazují." V právních předpisech Unie existuje definice "reklamy" , nikoli však definice "obchodní úpravy", kterou je tudíž třeba chápat s ohledem na vysvětlení uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. a) směrnice 2000/13/ES a čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2001.
Zdravotní tvrzení může být uvedeno na "označení"; to může mít širší význam než samotná etiketa, jelikož zahrnuje veškeré informace o dané potravině, které ji provázejí nebo na ni odkazují a které jsou určené spotřebiteli. Rozdíl mezi "označením" a "reklamou" spočívá v tom, že "označení" se týká dodávky potraviny konečnému spotřebiteli, zatímco "reklamu" používá provozovatel potravinářského podniku na podporu odbytu dané potraviny.
a) Má-li být splněno ustanovení čl. 10 odst. 2, je nutné uvést povinné informace na označení potraviny, jíž se zdravotní tvrzení týká.
b) Jestliže "označení" neexistuje, musí být povinné informace uvedeny v "reklamě" a "obchodní úpravě" potraviny, na níž je zdravotní tvrzení uvedeno. Je-li zdravotní tvrzení například použito v obecné reklamě na určitou potravinu (např. olivový olej, mléčné výrobky, maso atd.), z níž nevyplývá souvislost s konkrétním výrobkem, který by nesl "označení", pak musí být povinné informace rovněž uvedeny v "reklamě" a "obchodní úpravě" dané potraviny.
Článek 12 nařízení (EU) č. 1169/2011 stanoví zásadu, že spotřebitel by měl mít tyto povinné informace k dispozici vždy, když se rozhoduje o nákupu nějaké potraviny. Je třeba zvlášť zmínit článek 14 nařízení (EU) č. 1169/2011, který se týká prodeje na dálku. Povinné informace musí být spotřebiteli k dispozici před dokončením nákupu a v případech prodeje na dálku, kde je přístup k "označení" omezen, musí být povinné informace zahrnuty v obchodní úpravě a reklamě…
