5.1
Úvod do problematiky dozorových orgánů
Ing. Bedřich Škopek, CSc.
NahoruStátní dozor nad potravinami
Státním dozorem nad potravinami se v této kapitole rozumí kontrola a
dozor nad dodržováním podmínek, požadavků a povinností stanovených právními
předpisy všem zúčastněným subjektům v oblasti výroby, distribuce a prodeje
potravin. Právními předpisy jsou přitom příslušné národní zákony a prováděcí
vyhlášky nebo nařízení vlády, ale též přímo použitelné předpisy ES – nařízení a
rozhodnutí příslušných orgánů EU.
Státní dozor nad potravinami vykonávají v ČR příslušné orgány státní
správy, tj. především kontrolní orgány za tímto účelem zřízené příslušným
zákonem, ve specifických případech dozor vykonávají přímo příslušná
ministerstva, např. Ministerstvo zemědělství v oblasti biopotravin.
Zákony, jimiž byly kontrolní orgány zřízeny, vymezují jejich působnost
– kompetence tak, aby se vzájemně nekřížily, nepřekrývaly a tím nevznikaly
zmatky a nedorozumění. Stanoví přesné pravomoci kontrolního orgánu, povinnosti
kontrolních pracovníků a jejich práva a podmínky, za kterých mohou kontrolu
provádět.
NahoruZásady kontroly stanovené předpisy ES
Evropské předpisy, zejména nařízení č. 178/2002/ES , nařízení č. 882/2004/ES , nařízení č. 854/2004/ES , směrnice č. 89/397/EHS doplňují příslušné národní zákony o obecné základní principy a zásady kontroly
potravin, mezi které patří zejména:
-
výkon dozoru se vztahuje na potraviny, přídatné látky, vitamíny,
minerální látky, stopové prvky aj. materiály a předměty určené pro styk s
potravinami (další zaměření dozoru je specifikováno v jednotlivých národních
zákonech),
-
dozor musí být vykonáván se stejnou péčí nad potravinami určenými
pro domácí i zahraniční trhy,
-
dozor je vykonáván pravidelně, dále při podezření, že výrobek
nevyhovuje, a to prostředky, které jsou přiměřené sledovanému cíli,
-
vlastní výkon dozoru se provede bez předchozího upozornění
kontrolované osoby (připouští se výjimky, např. audity podle nařízení č. 882/2004/ES ), a to v rozsahu dle zamýšleného
cíle. Skládá se z těchto kroků: inspekce, odběr vzorků k analýzám, hygienická
kontrola personálu, prověřování písemných dokumentů, prověřování zavedených
systémů a výsledků (řízení jakosti HACCP apod.). Směrnice dále vymezuje
oprávnění inspektorů a povinnosti kontrolovaných osob, které jsou zapracovány
do národních předpisů. Dozorové orgány působící v potravinách jsou zveřejňovány
v Úředním věstníku EU, vč. ostatních orgánů členských zemí.
Pokud jde o organizační uspořádání dozoru, jeho členění, působnosti,
podřízenost atd., je zásadně ponecháno na jednotlivých členských zemích.
Vzhledem k tomu, že právě tato oblast není regulována EU, uspořádání státního
dozoru se mezi členskými zeměmi vzájemně a někdy výrazně odlišuje. Důvodem je
historie vzniku a vývoj ve specifických podmínkách těchto zemí, a to nejen
hospodářských, ale zejména společenských a politických.
Jako příklad odlišností lze uvést Švédsko, kde v oblasti potravin
působí pouze jediný orgán – Úřad pro kontrolu potravin, zahrnující kontrolu
jakosti, zdravotní nezávadnosti, veterinární kontrolu, ochranu spotřebitele,
toxikologický výzkum, monitoring aj.
V ostatních zemích působí odděleně několik samostatných dozorových
orgánů. Snaha v minulosti sjednotit v ČR dozor nad potravinami obdobně jako ve
Švédsku nebyla dosud politicky průchodná.
NahoruDozorové orgány ČR
V České republice působí v oblasti potravin ze širšího pohledu, tj.
nejen při vlastní výrobě a oběhu potravin, ale též ochraně ekonomických zájmů
spotřebitele, ve výrobě biopotravin, při manipulaci GMO, metrologii atd. řada
dozorových orgánů:
-
Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
-
orgány Státní veterinární správy,
-
orgány ochrany veřejného zdraví (hygienická služba),
-
Česká obchodní inspekce,
-
Česká inspekce životního prostředí,
-
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
-
orgány metrologické služby.
Zmocnění k pozastavení oběhu potravin v případě podezření ze zdravotní
závadnosti potravin mají…
