dnes je 3.11.2024

Input:

Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství

13.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.4.3
Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství

Doc. Ing. Kamila Míková, CSc.

Od dubna 2017 vstoupila v platnost nová vyhláška o vinohradnictví a vinařství č.  88/2017 Sb. , která nahradila vyhlášku č. 323/2004 Sb. Tato vyhláška rozvádí a doplňuje některá ustanovení zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, který byl rovněž novelizován zákonem č. 26/2017 Sb.

§ 1 Seznam odrůd pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti

Seznam moštových odrůd révy vinné, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, je tvořen moštovými odrůdami ve Státní odrůdové knize nebo v odrůdových knihách ostatních zemí Evropské unie.

Seznam některých moštových odrůd révy vinné a jejich synonym je uveden v příloze 1 vyhlášky. Zároveň jsou v příloze 2 uvedeny i povolené zkratky pro obaly, které nejsou určeny pro spotřebitele, evidenční knihy a průvodní doklady.

§ 2 Podrobnější požadavky na výrobu některých produktů a fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost produktů

Tyto požadavky jsou uvedeny v přílohách k vyhlášce:

  • Příloha 3 – seznam chorob a vad vína týkající se vzhledu, barvy, vůně, chuti a perlení. Jsou uvedeny negativní znaky vad vína a popis jejich senzorických vjemů.

  • Příloha 4 – smyslové požadavky na jakost vína, s výjimkou šumivého vína, perlivého vína, likérového vína, aromatizovaného vína, aromatizovaného vinného nápoje, aromatizovaného vinného koktejlu, odalkoholizovaného vína a nízkoalkoholického vína. Jsou uvedeny požadavky na znaky jakosti pro víno, zemské víno, jakostní víno (odrůdové, známkové), jakostní víno s přívlastkem (kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí a výběr z cibéb, ledové víno a slámové víno) týkající se vzhledu, barvy, vůně a chuti a povolených odchylek.

  • Příloha 5 – smyslové požadavky na jakost perlivého vína a šumivého vína. Jsou uvedeny požadavky na znaky jakosti pro perlivé víno, jakostní perlivé víno, šumivé víno, jakostní šumivé víno, aromatické jakostní šumivé víno, jakostní šumivé víno s.o. a aromatické jakostní šumivé víno s.o. týkající se vzhledu, barvy, vůně a chuti a povolených odchylek.

  • Příloha 6 – smyslové požadavky na jakost likérového a jakostního likérového vína týkající se vzhledu, barvy, vůně a chuti a povolených odchylek.

  • Příloha 7 – smyslové požadavky na jakost aromatizovaného vína, aromatizovaného vinného nápoje a aromatizovaného vinného koktejlu týkající se vzhledu, barvy, vůně a chuti a povolených odchylek.

  • Příloha 8 – smyslové požadavky na jakost odalkoholizovaného vína a nízkoalkoholického vína týkající se vzhledu, barvy, vůně a chuti a povolených odchylek.

  • Příloha 9 – fyzikální a chemické požadavky na jakost vína, s výjimkou aromatizovaného vinného nápoje, aromatizovaného vinného koktejlu, odalkoholizovaného vína a nízkoalkoholického vína, týkající se minimálního obsahu alkoholu v % objemových. Mezní hodnoty pro hustotu, celkový suchý extrakt, bezcukerný extrakt, redukující cukry, popel, zásaditost popela, veškerý obsah kyselin, vázané kyseliny, pH a volný SO 2 již nejsou stanoveny.

Podle § 3 lze zvýšit celkový obsah alkoholu na 15 % objemových u vína s označením původu vyrobeného z hroznů révy vinné sklizených v České republice. U jakostních vín s přívlastkem (výběr z bobulí, ledové víno) nesmí obsah těkavých kyselin překročit 30 miliekvivalentů na litr vína. U jakostních vín s přívlastkem (výběr z cibéb nebo slámové víno) nesmí obsah těkavých kyselin překročit 35 miliekvivalentů na litr vína.

§ 4 Odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů

Odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů se provádí jejich prodejem, destilací, likvidací ve vinici nebo jiným prokazatelným způsobem. O množství vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů provede výrobce záznam do evidenční knihy (viz přílohy 16, 22, 23 nebo 24). Nejnižší obsah alkoholu ve vedlejších produktech, zejména matolinách a vinných kalech, musí činit minimálně 5 % z objemu celkového alkoholu obsaženého v získaném víně.

§ 5 Hodnoty přípustných technologických ztrát při výrobě produktů

Přípustné technologické ztráty při výrobě produktů ("normy ztrát") se vztahují k manipulovanému množství, přičemž základem je objem produktu po zkvašení před prvním stáčením z kvasničných kalů.

V tomto paragrafu jsou uvedeny konkrétní normy ztrát při výrobě produktů podle jednotlivých operací s přihlédnutím k technologii výroby produktu (první stáčení, druhé stáčení, školení, filtrace, plnění, manipulační ztráty a skladovací ztráty (odpar) pro dřevěné sudy.

Souhrn norem ztrát z jednotlivých výrobních operací nesmí překročit celkovou povolenou výši ztrát 12,5 %.

§ 6 Lhůty pro sdělení výsledku rozborů u nebaleného vína

Lhůty pro doručení výsledků rozborů nebaleného vína jsou stanoveny v příloze 10. Při kombinaci více rozborů platí lhůta delší. Za skutečnost určující počátek lhůty se považuje odebrání vzorku nebaleného vína.

Další část vyhlášky se týká především označování vína, které patří k nejdůležitějším požadavkům zejména ve vztahu ke spotřebiteli.

§ 7 Podrobnosti týkající se označování produktů

Víno s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením lze označit slovem "barrique", pokud takovéto víno zrálo nejméně 6 měsíců v dubovém sudu o objemu větším než 210 litrů a menším než 250 litrů, který nebyl používán pro výrobu vína déle než 36 měsíců. Toto označení lze doplnit údajem o době zrání vína v měsících nebo rocích.

Víno vyrobené v České republice z hroznů sklizených v České republice s chráněným označením původu lze označit tradičním výrazem:

a) "rezerva", pokud víno, s výjimkou šumivého a perlivého vína, zrálo nejméně 24 měsíců, z toho v dřevěném sudu nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína a zbytek uvedené doby v lahvích;

b) "klaret", pokud se jedná o bílé víno vyrobené z modrých vinných hroznů bez nakvášení;

c) "růžák" nebo "ryšák", pokud bylo víno vyrobeno ze směsi vinných hroznů nebo hroznového moštu z bílých, případně červených, a modrých vinných hroznů;

d) "archivní víno", pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně;

e) "mladé víno", pokud je víno nabízeno ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém proběhla sklizeň vinných hroznů použitých k výrobě tohoto vína;

f) "panenská sklizeň" nebo "panenské víno", pokud víno pochází z první sklizně vinice; za první sklizeň vinice se považuje sklizeň uskutečněná ve třetím roce po výsadbě vinice;

g) "premium", pokud jakostní víno s přívlastkem druhů výběr z hroznů nebo výběr z bobulí nebo výběr z cibéb bylo vyrobeno z hroznů, které byly aspoň z 30 % napadeny ušlechtilou plísní šedou Botrytis cinerea P .;

h) "zrálo na kvasnicích" nebo "školeno na kvasnicích" anebo "krášleno na kvasnicích" nebo "sur lie", pokud bylo víno při výrobě ponecháno na kvasnicích po dobu nejméně 6 měsíců.

Víno s chráněným zeměpisným označením lze označit slovem "labín", pokud se jedná o víno vyrobené z modrých vinných hroznů bez nakvášení ve vinařské oblasti Čechy.

Víno s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením lze označit slovy:

a) "zrálo v sudu", pokud víno zrálo v dřevěném sudu po dobu nejméně 6 měsíců;

b) "kvašeno v sudu" nebo "školeno v sudu", pokud takové víno bylo kvašeno nebo školeno v sudu typu barrique.

Víno lze označit slovy "botrytický sběr", pokud jakostní víno s přívlastkem druhů výběr z hroznů nebo výběr z bobulí nebo výběr z cibéb bylo vyrobeno z hroznů, které byly aspoň z 30 % napadeny ušlechtilou plísní šedou Botrytis cinerea P.

Značení podle barvy vína jako víno "bílé", "červené" nebo "růžové" (lze nahradit označením "rose" nebo "rosé"). Vína s chráněným označením původu nebo vína s chráněným zeměpisným označením nelze

Nahrávám...
Nahrávám...